KOMENTÁŘ. Dvacet pět let si americký a syrský prezident nepotřásli osobně rukou. Až tuto středu v Rijádu. Blízkovýchodní cestu Donalda Trumpa někteří komentátoři nazývají „MAGA v poušti“ a má přinést nejen dohody na politické úrovni, ale také významně posílit obchod mezi Spojenými státy, Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty. To, že Trumpovi z toho půjde „nemalá domů“ už vlastně nikdo zásadně neřeší. Tak to prostě americký prezident má.

Donald Trump slaví na Blízkém východě jeden úspěch za druhým, nejen politicky, ale i obchodně a upřít se mu to nedá. Jen si člověk musí trochu přeskládat pojmy. Úplatek například nemůže vnímat jako úplatek, ale po „trumpovsku“ ho nazývat „darem“ a tak podobně.

Mediálně svou blízkovýchodní cestu nastaroval Donald Trump ještě před reálným odjezdem do Rijádu. A to právě, když oznámil, že od katarské královské rodiny přijme „darem“ luxusní Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One.

Letoun v hodnotě téměř devíti miliard korun má po Trumpově odchodu z Bílého domu připadnout jeho prezidentské knihovně. Jako „úplatek“ to americký prezident rozhodně nevnímá, a to ani v souvislosti s tím, že tuto středu podepsal Katar se společností Boeing smlouvu o nákupu letadel v hodnotě 200 miliard dolarů.

Na podpis „největší objednávky letadel v historii společnosti Boeing“ americký prezident osobně dohlížel s katarským emírem Tamímem bin Hamadem Ál Tháním.

S ním také podepsal dohodu o společné spolupráci mezi oběma zeměmi, kterou v Dauhá rozšířili i ministři obrany, kteří podepsali mamorandum pro plánovaný transfer bezpilotních letounů MQ-9B, americké výroby a protiletadlové obrany FS-LIDS. Obchod s MQ-9 v hodnotě 1,96 miliardy dolarů odsouhlasila Trumpova administrativa už v březnu. Bidenova vláda ho přitom předtím odložila.

Trump se už během své volební kampaně netajil tím, že ústředním bodem zahraniční politiky pro něj zůstává pěstování dobrých vztahů na Blízkém východě, především pak se Saúdskou Arábií. Vyjádřil se, že „na rozdíl od prezidentů Bidena a Obamy nebude tlačit Rijád k Pekingu“. A i z podpisů dohod, kterých při současné cestě dosáhl, je jasné, že v jeho případě „peníze dělají přátele“.

MAGA v poušti

Mezi ty Trumpovy rozhodně „nově“ patří magnáti technologických společností. Podle serveru New York Post měli do Rijádu na summit Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a saúdsko-americké investiční fórum odcestovat s americkou delegací nejen generální ředitel společností Tesla a SpaceX Elon Musk, ale také šéf Mety Mark Zuckerberg, generální ředitel společnosti BlackRock Larry Fink, generální ředitel OpenAI Sam Altman nebo generální ředitelka Citigroup Jane Fraserová.

Fóra se údajně zúčastní také vrcholní představitelé Trumpovy administrativy, včetně ministra financí Scotta Bessenta, ministra obchodu Howarda Lutnicka a „cara“ pro umělou inteligenci a kryptografii Davida Sackse.

„Bude to MAGA v poušti. V konečném důsledku jde o vytváření pracovních míst v USA,“ uvedl deník New York Post. Zatím se ví, že technologické společnosti přislíbily v Saúdské Arábii investice za 80 miliard dolarů. Saúdové touží po technologických vymoženostech, chtějí budovat cloudová centra.

Dohody o strategickém hospodářském partnerství uzavírají Spojené státy a Saúdská Arábie také v energetickém, těžebním a obranném průmyslu, přičemž zakázky pro americké firmy dosahují hodnoty 600 miliard dolarů, tedy více než 13 miliard korun.

Americkým firmám se na Blízkém východě otevírají zajímavé možnosti, a ty se „překvapivě“ nevyhýbají ani rodinným podnikům amerického prezidenta. Jak připomněl Wall Street Journal, ale i portál Al Monitor, rozkvět Trumpova rodinného byznysu v oblasti nastal vloni, kdy začala Trumpova firma v Dubaji a Džiddě stavět rezidenční budovy, v dubnu pak developeři za přítomnosti prezidentova syna Erica představili luxusní golfový resort, který roste v Kataru.

Začátkem května použil Státní a královský rodinný fond ve Spojených arabských emirátech dvě miliardy dolarů z nové kryptoměny vydané Trumpovou společností World Liberty Financial na investici do burzy s kryptoměnami.

Aktivní je i Trumpův zeď Jared Kushner, který vede soukromý investiční fond, do něhož tři nyní Trumpem navštívené státy investovaly na 3,5 miliardy dolarů.

„Zdá se, že národní zájem se v některých ohledech spojil se zájmy prezidenta,“ řekl americkému listu David Schenker, který byl během Trumpova prvního funkčního období nejvyšším úředníkem ministerstva zahraničí pro Blízký východ.

„Je to zjevně jiný způsob podnikání, pro Spojené státy bezprecedentní,“ dodal nynější analytik Washingtonova institutu pro blízkovýchodní politiku. Tak to prostě Donald Trump má nastavené, byznys je byznys.

Normalizace vztahů se Sýrií

I jeho soukromé podnikatelské aktivity můžou být jedním z motivů, proč má zájem na tom, aby na Blízkém východě zavládly mezi jednotlivými státy lepší vztahy. V Saudské Arábii teď opakovaně loboval za připojení k tzv. Abrahámovým dohodám, tedy normalizaci vztahů s Izraelem.

K jejich podpisu vyzval v Rijádu také syrského vůdce Ahmada Šaru. S tím se asi na 30 minut sešel před zahájením summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu. Trump se Šarou probral nejen zrušení sankcí uvalených na Sýrii, které oznámil začátkem týdne, ale také bezpečnostní otázky.

Podle mluvčí Karoline Leavittové Šaru požádal, aby zabránil obnovení činnosti organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) a aby převzal odpovědnost za detenční střediska pro členy ISIS v severovýchodní Sýrii. Vyzval také k vyhnání zahraničních teroristů ze Sýrie.

Šará, který přitom v minulosti inklinoval k radikálnímu hnutí Al-Káida, měl podle Leavittové na schůzce prohlásit, že v oblasti boje proti terorismu mají Američané i Syřané společné zájmy. Potvrdil rovněž závazek dodržovat dohodu o příměří s Izraelem z roku 1974.

V syrsko-amerických vztazích jde o historický posun. Jak dalece se podaří sliby naplnit je ale otázkou. Zvlášť ve chvíli, kdy Spojené státy stáhly z oblasti zásadní finanční podporu, kterou prostřednictvím humanitárních organizací poskytovaly válkou zpustošené zemi.