Rezoluce kritizující stav lidských práv v Číně se v Evropě (ani v Česku) nerodí rozhodně lehce. Dokazují to okolnosti, za nichž Evropský parlament nakonec vyzval Čínu, aby propustila držitele Nobelovy ceny  Liou Siao-poa a mladého aktivistu Li Ming-čeho. Původní navrhovatelkou byla i česká europoslankyně Michaela Šojdrová. 

K rezoluci se nepřipojila levicově-komunistická frakce Evropského parlamentu GUE/NGL, k níž patří i česká KSČM, a  výhrady měla také velká část sociálních demokratů.

Případy Liou Siao-po a Li Ming-če jsou každý jiný, ale mnohé je spojuje. Nelze srovnávat váhu držitele Nobelovy ceny s počínáním mladého aktivisty z Tchaj-wanu, oba dva akutní případy nicméně vypovídají o stavu ochrany lidských práv a absenci právního státu v Čínské lidové republice.

Lidskoprávní rezoluce, kterou ve čtvrtek 6. července 2017 přijal velkou většinou Evropský parlament (EP) ně odsuzuje dlouholetou perzekuci spoluautora Charty 08. 

Rezoluce vyzvala Čínu, aby dnes, kdy Liou Siao-po čelí těžké nemoci, mohl podstoupit důstojnou léčbu zcela svobodný a v blízkosti své ženy, rovněž perzekvované, aniž je z čehokoliv vůbec obviněna.

Ve snaze zmírnit kritiku ze strany EP a dalších institucí nabídla ČLR zahraničním lékařům, aby přijeli za nemocným disidentem a léčili ho na místě. Evropský parlament přesto jasně volá po jeho úplném propuštění a možnosti opustit Čínu.

Podvracení vnitřní bezpečnosti

Trochu jiný případ představuje mladý, možná lehce naivní mladík z Tchaj-wanu, Li Ming-če, který se vydal do Číny, aby zde sdílel, mj. prostřednictvím sociálních médií, demokratickou zkušenost svého rodného ostrova.

Avšak i tato kauza svědčí o svévovoli čínských úřadů. Li byl po příletu zatčen a dosud není jasné, kde je zadržován a jaké jsou proti  němu důkazy. Celá věc se odehrála v kontextu zhoršených vztahů mezi Pekingem a Tchaj-pejí; Čína viní z napjatých vztahů tchajwanskou vládnoucí stranu DPP, k níž aktivista Li shodou okolností patří.

Jeho zatčení tak možná signalizovalo i čínskou snahu potrestat Tchaj-wan za „zpupnost“ nové vlády. Objevily se i spekulace, že Li se nechal v Číně zatknout schválně, aby vyvolal politickou reakci.

Rezoluce připomíná několik dalších důležitých souvislostí. Zaprvé jasně hovoří o zhoršujícím se stavu lidských práv po nástupu prezidenta Si Ťing-pchinga.

Zmiňuje rovněž okolnost, která se nedostala do popředí mediálního zájmu: EU každoročně vydává  stanovisko k situaci na poli lidských práv v Číně během jednání Rady pro lidská práva při OSN v Ženevě. Tentokrát se tak nestalo, protože pozici EU zablokovala řecká vláda vedená levicovou Syrizou, motivovanou vidinou čínských investic.

Jak se rodí rezoluce

Z obsahu textu není patrné, že vznikal při složitých jednáních. Na případ Liou Siao-poa upozorňovali někteří poslanci již delší dobu, ale podpory se mu dostalo bohužel až ve chvíli, kdy se objevila zpráva o jeho vážné nemoci.

Kauzu Tchajwance Li navrhovala před měsícem konzervativní frakce ECR, nyní největší lidovecká frakce EPP (navrhovatelkou byla česká europoslankyně Michaela Šojdrová), ale k úspěšnému prosazení tématu na agendu plenárního zasedání došlo nakonec paradoxně pouze díky spojení dvou navzájem příliš nesouvisejících případů.

Lidskoprávní rezoluce Evropského parlamentu se obecně mají zaměřovat na konkrétní perzekvované osoby a nikoli na zemi jako takovou. Od začátku bylo jasné, že v této rezoluci nebude možné řešit otázku vztahů mezi ČLR a Tchaj-wanem; záměrná absence jakýchkoli  zmínek o Tchaj-wanu přesto bije do očí.

Předsednictvo největší politické frakce EPP se v srpnu chystá do Pekingu a její německé vedení bralo v potaz i souběžnou návštěvu čínského prezidenta u Angely Merkelové v Berlíně.

Poslanci tudíž odmítali – ve snaze Čínu příliš nedráždit – zmínit Tchaj-wan v názvu rezoluce či jasně deklarovat, že zatčení Li Ming-čeho na základě obvinění z „ohrožení národní bezpečnosti“ bylo skandální už z toho důvodu, že se de facto jedná a občana jiné země, byť si ji Čína nárokuje jako své území.

V rezoluci tak nenajdeme ani opatrné zmínky o tom, že by Peking a Tchaj-pej spolu měly vést konstruktivní dialog, jak se vyjádřilo např. ministerstvo zahraničí USA.

Do lidských práv opět zasáhla politika, ale vlak byl již rozjetý natolik, že nebylo možné případ mladého Tchajwance jen tak vyškrtnout. Naopak bez většího rozruchu do rezoluce přibyla zmínka o další perzekvované osobě – biskupovi Peterovi Šao-čuminovi z Wen-čou, kterou tam přidaly katolické kruhy.

Přímo v rozpravě na půdě Evropského parlamentu zaznívaly i silné výzvy vůči Číně, včetně apelu na to, aby byly otázky porušování základních lidských práv vzneseny na summitu G20 v Hamburgu.