Toto nejsou naši lidi. Klausova nesouhlasná vlnovka v letní škole populismu
KOMENTÁŘ. Nad definicí populismu si politologové i novináři už dlouho lámou hlavu. Od letošního léta stačí k pochopení pojmu přečíst si dva červencové projevy dvou prezidentů, vrstevníků, osmdesátníků. Ten první pronesl v Rakousku Alexander Van der Bellen, ten druhý v Německu na akci AfD Václav Klaus. Zatímco Van der Bellen přesně popsal, co populismus je a jak mu čelit, Klaus se nabídl jako názorný příklad.
Rakouského prezidenta Van der Bellena dělí od Václava Klause věkově sotva tři léta, oba se narodili za války, oba jsou ekonomové… Světonázorově však dnes mezi nimi leží světelné roky.
Dalo by se čekat, že to mezi bývalým šéfem rakouských Zelených a mezi hlavní tváří budování české tržní ekonomiky ani nemůže být jinak. Rozdíly se ale stále zvětšují a Václav Klaus se více a více opevňuje přesně na těch názorových pozicích, které Van der Bellen už sedmý rok v úřadě vytrvale kritizuje.
Pojďme ale ke zmiňovaným letním projevům, které rozhodně stojí za pozornost, a to hlavně ve vzájemném srovnání.
Hory krásnější, než jsem čekal
Alexander Van der Bellen při zahájení slavného hudebně-divadelního festivalu Bregenzské slavnosti vystřihl ostrou kritiku současného stavu rakouské společnosti.
Naproti tomu Václav Klaus v polovině července dorazil do bavorského Garmisch-Partenkirchenu na pozvání místní pobočky AfD, strany, kterou podporuje prakticky od jejího vzniku před deseti lety. Setkání v hostinci s několika řečníky mělo podtitul „Jak konečně vyřešíme migrační krizi“ a Klaus přijel jako speaker „na objednávku“.
Totéž by vedle Bregenzu mohlo zaznít třeba i na otáčivém hledišti v Českém Krumlově nebo během Smetanovy Litomyšle, protože Česko je na tom co do náchylnosti k populismu úplně stejně.
Klaus úvodem poděkoval za pozvání a svěřil se, že „v této krásné oblasti byl v životě jen jednou a to jen na pár hodin“: „Hory, které vidím, jsou ještě hezčí, než jsem čekal a než si vzpomínám.“ Lépe publikum navnadit nemohl.
Od Klause AfD čekala, že zkritizuje migraci, což také udělal a byl odměněn opakovaným potleskem. Přidal i některé výpady proti Ukrajincům přicházejícím do Česka a konspirativně tvrdil, že masová migrace není náhodná, ale „pragmaticky organizovaná“.
Nepřekvapí, že při tom zpropagoval a rozdával také svou vlastní knihu, kterou o migraci před časem napsal.
Byl Mozart normální? Určitě ne!
Zkusme tedy postavit některé teze z obou (ex)prezidentských projevů proti sobě.
Van der Bellen začal tím, že mu současné Rakousko připomíná starší sociologický experiment z USA, takzvanou „teorii rozbitých oken“. Podle ní i malé náznaky nepořádku nebo chaosu, jako třeba jedna rozbitá okenní tabulka v jinak upravené čtvrti, podněcují rozbíjení dalších oken, lidé ztrácejí zábrany chovat se nepořádně či násilně. Výsledkem je rostoucí vandalismus, negativní spirála, která se točí stále rychleji.
„V naší zemi se, myslím, pár oken právě rozbíjí. To musí přestat. Nesmíme si zvykat na to, že jazyk se bude znovu používat k vylučování (…) a na to, že se znovu mluví o ‚nás‘ a ‚těch druhých‘.“
Byla to narážka nejen na tradičně vypjatou protimigrační, protimuslimskou, místy i antisemitskou rétoriku rakouské strany Svobodných (mimochodem partnerské strany zmiňované AfD, ale i české SPD Tomia Okamury), ale i na výroky rakouských lidovců či sociálních demokratů.
I v těchto stranách se – podobně jako v Česku – dnes často skloňují „normální lidé“, případně „normálně myslící většina“, ať už jde o témata migrace nebo třeba LGBT či klimatické změny.
„Byl Mozart normální?“ ptal se Van der Bellen a s odkazem na skladatelovu genialitu dodal: „Určitě ne!“
Mimochodem, totéž by vedle Bregenzu mohlo zaznít třeba i na otáčivém hledišti v Českém Krumlově nebo během Smetanovy Litomyšle, protože Česko je na tom co do náchylnosti k populismu úplně stejně.
Třeba v používání okřídleného výrazu „naši lidi“ nebo v diskusích o tom, co je to vlastně „normální“ – kolik sněhu v zimě, jaké sucho v létě a kolik symbolů pohlaví na záchodových dveřích.
Kdo jsou „naši lidi“?
Taky Alternativa pro Německo si jako heslo před parlamentními volbami v roce 2021 vybrala právě slogan „Německo, ale normální“. A Václav Klaus na zmíněné protimigrační akci AfD také na tuhle „normální“ strunu zahrál.
„Lidé, kteří propagují masovou migraci, jsou v ofenzivě, zatímco tichá většina normálních lidí zůstává v defenzivě (…). Myšlenka multikulturalismu organizovaného shora je absolutně špatná (v českém překladu s přihlédnutím k obvyklému slovníku Václava Klause bychom spíš volili slovíčko „falešná“, Klausův projev je však k dispozici jen v německé verzi, pozn. red.).
Charakteristické pro Klausovu řeč – a ostatně pro populismus obecně – je to, že kromě popsání problémů s migrací v některých evropských státech a kromě diskutabilních osobních názorů nenabídl žádné řešení.
Zatímco pro Klause bylo migrační téma v jeho projevu ze zmiňovaných důvodů jediné, Van der Bellen ho zahrnul do své širší kritiky myšlení v kategoriích „my a oni“. Varoval před směřováním „k autokracii, kde se daří jen těm, kteří patří k ‚my‘, zatímco špatně se vede těm, kteří patří ‚k těm druhým‘“.
„Kdo jsou ‚naši lidi‘, jsem to i já? Jsou nám pak ‚ti druzí‘ lhostejní? Kdo určí, kdo je ‚normální‘ a kdo ne?“ ptal se rakouský prezident.
Rakušany vyzval, aby se zcela sobecky ptali, co z toho budou sami mít. Třeba z ochrany klimatu (Rakousko potřebuje neporušenou přírodu, protože je závislé na turistech), z liberální demokracie (vůle většiny při zachování práv menšin) nebo právě i z migrace. Odpověď na to poslední se nabízí už řadu let, třeba při pohledu na systém rakouské sociální péče:
„Stojíme před obrovskou výzvou pro dobrý život v naší zemi, máme obrovský nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Potřebujeme desetitisíce lidí do zdravotnictví, sociální a zdravotní péče, do péče o děti. Bez migrace naše země bude mít vážné problémy. Naopak z ní může silně profitovat, stejně jako už častokrát v minulosti,“ řekl Van der Bellen.
Dodal obligátní zmínku o tom, že každý nově příchozí musí dodržovat zdejší pravidla, počínaje jazykem, přes respekt k tradicím a zvykům, přes rovnoprávnost mužů a žen až po toleranci sexuální orientace. Jedním slovem mluvil o integraci.
Dostat z lidí to nejhorší
Václav Klaus si však těmito nuancemi migrační téma nekomplikuje: „Masovou migraci jsem už dávno označil za ohrožení evropské civilizace a kultury, ohrožení svobody a demokracie a v neposlední řadě za ohrožení evropské prosperity. Znamená nebezpečné poškození našeho života, jeho kvality, tradic a zvyků,“ řekl příznivcům AfD v Garmischi.
Populismus obrací reflektor na to, co nefunguje. Ale je toho tolik, co už funguje. Vím, že máme řešení, ale ta jsou částečně shazována. To je podstatou populismu
Obzvlášť cynicky pak vyzněla pasáž, kde se Klaus opřel do ukrajinských uprchlíků: „Používám záměrně slovo migranti. Také z Ukrajiny, jako z ostatních zemí, přicházejí nikoli ti nejhůře postižení, ti opravdu ohrožení na životě, ale ti více flexibilní, více adaptivní lidé, kteří jsou pro migraci emočně a často i finančně lépe vybaveni. Proto říkám migranti, ne uprchlíci. Naše vláda je bohužel srdečně vítá.“
Charakteristické pro Klausovu řeč – a ostatně pro populismus obecně – je to, že kromě popsání problémů s migrací v některých evropských státech a kromě diskutabilních osobních názorů nenabídl žádné řešení.
A přesně o tom mluvil v Bregenzu Alexander Van der Bellen: „Populismus obrací reflektor na to, co nefunguje. Ale je toho tolik, co už funguje. Vím, že máme řešení, ale ta jsou částečně shazována. To je podstatou populismu. Populismus nedostane z člověka to nejlepší, ale to nejnižší. To, co vymezuje a rozděluje.“
Řešení? Nějak se to udělá
Je třeba říct, že Van der Bellen s tímto programem a rétorikou vyhrál už dvojí prezidentské volby. Zejména souboj s kandidátem Svobodných Norbertem Hoferem v roce 2016 byl bez přehánění křižovatkou pro tvář Rakouska – dovnitř i navenek.
To ale neznamená, že by prezidentova nejnovější řeč v Bregenzu všechny nadchla. Svobodní mají dlouhodobě v průzkumech preferencí kolem třiceti procent hlasů a člověk musí hodně popustit uzdu fantazii, aby našel důvod, který by jim zabránil vyhrát parlamentní volby příští rok.
Kdo navíc na konec prezidentova projevu čekal zázračnou formulku, která nás od populismu uchrání, byl zklamán. Van der Bellen nabídl spíš vodítka na cestu: „Mluvme spolu o problémech, dělejme to vždy s ohledem na řešení, hádejme se věcně, konstruktivně. A ukažme to lepší v nás.“
Zdá se to málo? Tak srovnejme naposledy s Václavem Klausem. A uvidíme pouze pesimistický popis stavu věcí, rámovaný svéráznými názory.
Řešení Klaus nemá, snad jen – čteno mezi řádky – když v příštích volbách v Německu uspěje právě AfD, v Česku exprezidentova oblíbená SPD a v Rakousku třeba Svobodní, situace se „nějak sama“ začne obracet k lepšímu, tradice budou zachráněny a svět bude zase „normální“.
Jenže „normální“ prý nebyl ani v Salcburku narozený Mozart, jeden z kulturních pilířů evropských tradic. A když to říká sám rakouský prezident, může si tuhle větu Václav Klaus leda tak podtrhnout nesouhlasnou vlnovkou.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Žijeme v novodobém feudalismu, říkají Maďaři. Eurovolby napoví, zda chtějí změnu
Dokázalo by se Česko ubránit útoku dronů? Otázka jako horký brambor
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
25 komentářů
Jsi úplně blbej. V době, kdy svět míří k totální robotizaci a automatizaci my tady potřebujeme lidi, kteří jsou dobří tak akorát k lopatě? Vole!
Doc. dr. ivan novotný, CSc
Jméno zvřejněte.
Souhlasím s vaším názorem, týkajícího se vývojem technologií, ale zavádění do praxe je o něco pomalejší vzhledem k tomu, že jde o jednorázové vysoká investice, které mají několikaletou návratnost. Je pořád levnější dělník než CNC manipulátor, či jiné rádoby moderní stroje, které byli moderní před 30-lety. Jak dopadla modernizace výroby v USA v 80-tých letech…………..
Co jste množstvím titulů chtěl dokázat? Stačilo číst.
Exprezident Klaus je starý harcovnik, který ví do čeho jde. Jeho podpora AfD je signifikantni, vsadil na vítěze, budoucnost je nejistá. Současná německa vláda se zmítá v problémech. V Rakousku koaliční vláda Lidovcu a Zelených je úspěšnější a tak exprezidetova očekávání mají realny základ. Fialova Petikoalicni vláda je sebevrazedna a zůstane po ní spoušť to si zatím nepřipouští straníci. Ano se snaží, ale nedaří se a lepší to nebude. SPD dělá politiku pro české občany, ale jestli se stane vládní stranou je v mlze a nový prezident Pavel se teprve dostává do politiky, Může to být dost turbulentni do voleb PČR.
Pro mě je docela nepochopitelné, kde tento arogantní a dnes už dosti senilní sběratel psacích potřeb, který započal s devastací ekonomiky tohoto státu bere vůbec tu odvahu a drzost své značně subjektivní názory prezentovat na veřejnosti. A už vůbec nechápu, že se najde někdo, kdo je ochoten tyto jeho bláboly publikovat.
Jaroslav Štěpař
No a máte snad pocit, že to JSOU naši lidé? Vážený pane! Já upřímně, zvysoka kašlu na vaše představy o tom co je populismus. Pro mne je populismus neustále lidem podsouvat že migrace je normální stav věcí. Migrace totiž byla normálním stavem věcí v době lovců a sběračů, nikoliv v době kdy na planetě žije 7mld. lidí. Tak už si to pro boha „inteligenti“ uvědomte. Uvědomte si že než o někom prohlásíte že je populista, musíte mít proti němu dostatečně nabito. Protože pokud nemáte, tak pokaždé skončíte jako současný premiér ČR.
Ta Van der Bellenova „obligátní zmínka“ je ale velice podstatná, protože bez toho to prostě fungovat nebude.
Prý hlídací pes. Ňaf ňaf.
Toto jsou zlá, zlá slovíčka proti panu Klausovi… Navíc HP do něj šije mrzce poté, co pan Klaus odjel na dovolenou na Rhodos, Krétu a Sardinii a do Španělska, také do Kanady, aby prokázal, že slůvka o změnách klimatu jsou jen zlá a záštiplná… a nejsou vůbec, ale vůbec pravdivá…
Všeobecný problém dnešní politiky je ten, že zejména ti, co věci nerozumí (a jsou odpovědní), chtějí od ostatních slyšet návrhy na řešení. Sami však podstatu problému nevidí nebo ji neumí pojmenovat a proto jejich následné kroky a projevy neodpovídají potřebám dnešní doby. Jsem trochu pamětník a jakkoliv jsem se v minulosti s názory p. Klause málokdy ztotožnil, nyní mu rozumím.
Jelikož se v devadesátých letech Václav Klaus znemožnil při provádění takzvané privatizace, která se pod jeho vedením přetransformovala v hromadnou zlodějnu a jelikož i v důsledku této „privatizace“ zmizel ve vlastech českých díkybohu v propadlišti dějin a nikdo jej nebere vážně, jezdí svými nápady a myšlenkami obšťastňovat naše bavorské sousedy. Nechť si tam tedy Václava Klause užijí.
Privatizace byla zlodějina leda podle komunistů. Je jasné, že síly, které nás táhnou před listopad 1989, budou tu privatizaci odsuzovat taky, protože jejich cíl je přesně opačný než byl ten náš v 90. letech.
Až před delší dobou jsem si všiml Pergille/Šimůnku, že vy jste tehdy žil v úplně jiné zemi, v jiné době, byl jste úplně slepý a úplně hluchý. Obvykle vůči postiženým lidem pociťuji lítost, vy si ale toto postižení pěstujete sám a tak si žádnou lítost nezasluhujete.
Milý skeptiku,
jistěže se i za privatizace nějaké zlodějiny staly, ale bylo to naprosto zanedbatelné oproti tomu, co se dělo za předchozího režimu.
Byl tu rozdíl Pergille/Šimůnku: za předchozího režimu kradla většina po malých dávkách. V devadesátých letech kradla drzá a všehoschopná menšina v obrovských dávkách. Starému režimu lze vyčíst spoustu věcí, ale nikdo nám za starého režimu zloděje přece jen za vzor nedával. Když si v devadesátých letech nakradl například Viktor Kožený, byl nám Václavem Klausem za vzor dáván.
Dávali nám za vzor vrahy, teroristy, lupiče i zloděje. Třeba soudruha Gottwalda.
Časy s Gottwaldem nepamatuji a vy nejspíš také ne, ale časy s Václavem Klausem si pamatuji velmi dobře. To pouze vy máte výpadky paměti.
Já pamatuji Gottwalda na stokoruně a pamatuji i jeho sochu před „Bílým domem“ v Brně (dnes je tam socha klanějícího se herce). A pamatuji i to, jak kutálka v milicionářských uniformách u ní každý rok hrála odrhovačky typu „poslední bitva vzplála…“.
Pamatujete pouze ozvěny, ne samotného Gottwalda. V případě Václava Klause máte pořádnou sklerózu. Tu stokorunu s Gottwaldem si já pamatuji také, ale nic víc.
Tedy a bohužel.. už jsem měl rozepsaný dlouhý text kritiky v čem se pan Berger v hanopisu na pana Klause mýlí. Jenomže pak jsem ho smazal. Kéž by totiž alespoň Berger, sledoval další rovněž redakcí publikované články, dočetl by se o velice smutném případu pana soudce Fremra, který je tomuto velice obdobný.
Jak se dalo dočíst , začátku bylo vyšetřování konkrétních trestných činů vandalismu (ničení pomníků na hřbitově) a dalších (lze dohledati) – takže požadavek na vypátrání, a odsouzení těch skutečných pachatelů byl legitimní i za komunistů , a byl by (doufejme) legitimní i dnes.
Co na tom bylo špatného, že si k nim STB „přidala“ třídního nepřítele pana Ereta. O čemž se později pan soudce Fremr vymlouval, že „prý o tom nevěděl“
A bohužel, nechápe to pan Berger, pan prezident der Bellen to asi ví, ale sám si tím chrání vlastní politickou garnituru..
Ten požadavek na potrestání viníků té primární trestné činnosti je zcela legitimní, a měl by být státem garantován a plněn Kupodivu, ale toto ani pan prezident van Bellen neslibuje, pouze až na konci přidává jakousi nejasnou poznámku o tom že každý nově příchozí musí dodržovat zdejší pravidla..“
Ovšem co je na tom už to špatné, je – a že kupodivu sám pan prezident van Bellen to spojení použil, rozšíření oné „negativní spirály “ -a v rámci ní tedy pronásledovat své politické odpůrce (kteří ale přitom požadují to stejné) je opravdu ubohou lekcí demokracie,
Mimochodem, už nemá ani smysl rozebírat projevy pana Klause. Protože sice (neb nobody’s Perfect),jistá kritika by se našla.. Jenomže dokud ho budou jeho odpůrci nálepkovat jako populistu, jest diskuze s nimi zbytečná. Protože sami nechápou historický význam tohoto – slova a hlavně tedy politické činnosti s tím spojené…
van Bellen: „Nesmíme si zvykat na to, že jazyk se bude znovu používat k vylučování (…) a na to, že se znovu mluví o ‚nás‘ a ‚těch druhých‘.“
Jinými slovy: „vychováme nového, uvědomělého občana, zbaveného starých buržoazních návyků“.
To už tady kdysi bylo, v Rusku to zkoušeli 70 let a nic; pořád to byli ti samí lidé, jako z Čechova a Dostojevského.
Místo toho, abychom se vážně a důsledně zabývali tím, jaké jsou podmínky soužití odlišných kulturních skupin, doufáme v to, že lidé jakýmsi zázrakem přestanou být takoví, jací jsou. To k žádným pozitivním efektům vést nemůže.
Při čtení článku mě napadlo: Není ten Van der Bellen populista sám, když se snaží občanům Rakouska podsunout představu, že podporou migrace se zvýší počet lidí ve zdravotnictví, sociálních službách a kvalifikovaných ? Snaží se jim přijetím jiného pohledu na migraci podsunout
V roce 2015 proběhla migrační krize do SRN, ,,wir schaffen das“.
Dnes Německo hlásí kritický nedostatek zdravotních sester, lékařů, a právě sociálních pracovníků. Asi bude někde chyba. Pomohla masová migrace řešit tento problém? Doporučuji si zadat do Googlu: Fachkräftemangel, Personalmangel in Deutschland.
Krátce jsem pracoval v Německu (2022), konkrétně Bavorsko.
Když jsem odcházel, tak jsem si povídal poslední den u kávy s recepční, manželkou majitele firmy. Vyprávěla mi, jak se před třiceti lety pokoušela stát zdravotní sestrou, učitelkou v kindergarten , bylo to nemožné. Všechna místa byla obsazena. Beznaděj,
Musela tedy pracovat jako sekretářka.
Za těch třicet let přišlo do SRN jistě spoustu migrantů z východu i jiných zemí, kteří mohli nahradit odcházející personál.
Ale nestalo se to. Dnes v Německu absolutní krize.
Bydlel jsem v krásném podkrovním bytě, měl jsem neskutečně laskavou domácí, která měla s manželem truhlářskou firmu. Es fehlt uns Nachwuchs, zoufala si.
Pravda je, že tam pár migrantů pracovalo.
Proč by (na základě této zkušenosti a sousedství právě se SRN), měl rakouský občan van der Bellenovi věřit, že se dalším přílivem migrantů všechno změní k lepšímu?
Plat sociálního pracovníka v ČR je tragédie, tentýž plat v Rakousku ani v Německu žádná sláva není. V ČR si sociální pracovník stěží zaplatí někde předražený nájem. Německo je na tom o trochu lépe, ale velká města jsou v háji. A ta také potřebují tenhle personál.
A není snad i krize hodnot, když tyto práce pro společnosti nikdo nechce dělat, a čeká se na cizince?
Další otázkou je například bydlení. Má Rakousko vůbec dostatečné kapacity jak státních, tak soukromých bytů k tomu, aby měli ti migranti vůbec kde bydlet, a přitom nedoznal v oblasti úhony rakouský občan?
Nebude přísun migrace nadále zvyšovat ceny nájmů do nekonečných výšin (nejen ve Vídni)?
Nejsem proti migraci – ale měla by fungovat tak, jako v Austrálii nebo USA, či Kanadě. Nejdřív prokaž, že Tě vůbec potřebujeme, pak to nějak půjde. I naši občané si tímhle museli projít v Traiskirchenu v Rakousku, v táboře Valka u Norimberku. Čekám na Austrálii, čekám na Kanadu. Žádné otevírání vrat dokořán.
Ona potom srážka se realitou vede k tomu, že ti lidé si zvolí právě tu stranu Svobodných.
Srovnávat rakouského prezidenta s bývalým prezidentem ČR, a dnes osobou pohybujícím se prakticky mimo politickou sféru – to trochu kulhá. Oba jsou na úplně jiném spektru.
Ale proč je Klaus populista, a Van der Bellen není?
Není populista snad ten, kdo slibuje něco, co nemá možnost splnit? Nebo už to slovo používáme opravdu jen jako nálepku pro někoho, jehož názory nemusíme?
„Svobodní mají dlouhodobě v průzkumech preferencí kolem třiceti procent hlasů a člověk musí hodně popustit uzdu fantazii, aby našel důvod, který by jim zabránil vyhrát parlamentní volby příští rok.“ Tolik tedy hvězda naší žurnalistiky.
Prezident van der Wellen už teď tvrdí, že nepověří předsedu svobodných, kteří volby patrně vyhrají, sestavením budoucí vlády. Demokrat jako řemen. Jako ten náš škrabálek.
Rakousko je ostatně expert na demokracii už dlouho. Když dělali referendum ohledně své jaderné elektrárny, tak bylo spojeno se slibem krajně neoblíbeného kancléře Krajskiho, že v případě ne končí. Skutečně to bylo ne, asi ta neobliba Krajskiho vydala za víc než těch pár hlasů, o které ne zvítězilo.
Příznačné: JE tedy nespustili, nicméně kancléřská stolice Krajskiho obtěžovala Rakousko ještě několik let.
MMCH, kdyby ji spustili, pak bychom my mohli protestovat proti „šrotreaktoru“, protože ta rakouská má daleko nižší kvalitu bezpečnostních prvků než Dukovany (o Temelínu ani nemluvě), dokonce u ní měla jít na turbínu přímo pára z reaktoru (= nemá oddělený reaktorový a turbínový okruh, jak to bylo v té době už standardem).
Kdyby si media tohoto notorického škůdce obyvatelstva českých zemí nevšímala, byl by tak pro srandu králíkům.