PETR TOPIČ / MFDNES + LN / Profimedia,

Tomáš Sokol: Kdo u státu neuplatní škodu za koronakrizi, může se sám vystavit postihu

Napsal/a Tomáš Sokol 20. května 2020

KOMENTÁŘ. V souvislosti s možnými žalobami na stát kvůli škodám způsobeným vládními opatřeními se objevuje myšlenka, že by majitelé firem žaloby nejen podávat mohli, ale dokonce měli – aby se sami vyhnuli hrozbě postihu. Jde o konstrukci o péči řádného hospodáře a poškození vlastní firmy, které orgány činné v trestním řízení občas využívají v trestním řízení. Týkat se to ale může i obecních i městských zastupitelů, píše v komentáři pro HlídacíPes.org advokát Tomáš Sokol.

Prakticky každá činnost, jejíž součástí je oprávnění disponovat nějakým způsobem s cizím majetkem, je také formou správy cizího majetku.

Počínaje dělníkem, který převzal nástroje potřebné k výkonu své práce od zaměstnavatele, přes jednatele s. r. o., člena představenstva akciové společnosti, ministry, primátory, starosty a obecně zastupitele, též i pokladní spolků až ke generálnímu řediteli banky mají všichni nějakým způsobem v zákoně zakotvenou povinnost řádné péče o svěřený majetek.

Závazek řádně pečovat

Zastupitelé dokonce podle zákona o obcích, o hlavním městě Praze nebo o krajích slibují na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě a v zájmu obce, Prahy či kraje. Orgánům obchodních korporací tuto povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí ukládá občanský zákoník.

Pro jistotu pak ještě bývá zvykem v obchodních společnostech, že statutární zástupci nebo členové statutárního orgánu (akciová společnost) mají ve smlouvách o výkonu své funkce navíc i závazek řádně pečovat o svěřený majetek.

Poměrně často je otázka, zda byla správa cizího majetku vykonávána dobře, řešena v souvislosti s trestním stíháním těch, kteří takovou povinnost řádné péče o cizí majetek měli, tvrdí, že ji řádně dodržovali, ale orgány činné v trestním řízení to vidí dost odlišně.

Až potud je to v podstatě jednoduché. Složité to začíná být ve chvíli, kdy není jasné, kam až tato péče má sahat. Součástí péče řádného hospodáře je i vymáhání pohledávek. Například ve zmíněném zákoně o obcích je výslovně uvedeno, že obec je povinna včas uplatňovat právo na náhradu škody. A podobně i v ostatních zákonech upravujících práva a povinnosti územních celků.

Pro úplnost dodávám, že stejnou povinnost má ale také insolvenční správce, který by měl vymáhat pohledávky úpadce, a to v zájmu jeho věřitelů a jejich co nejvyššího uspokojení.

Podmínkou nároku na náhradu škody je protiprávní jednání, majetková újma a příčinná souvislost mezi prvým a druhým. Případně zavinění. V případě škod utrpěných v souvislosti s koronavirovou karanténou je to zase o něco složitější.

Ministerská klička

Omezení či zákazy byly ukládány zprvu podle krizového zákona, později podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Krizový zákon má dnes již pověstný § 36, který jasně hovoří o tom, že je povinností vyhlašovatele nouzového opatření uhradit škody, které v příčinné souvislosti s ním vznikly. Tedy není ani zapotřebí protiprávní jednání, ale jen škoda a příčinná souvislost mezi ní a vyhlášeným zákazem.

Zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého stejná omezení vydávalo Ministerstvo zdravotnictví, takové ustanovení nemá.

Část právníků dovozuje, že i přesto, vzhledem k tomu, že šlo o omezení v rámci nouzového stavu, odpovídá vyhlašovatel, tedy Ministerstvo zdravotnictví. Ve skutečnosti ale stát. Jiní právníci tvrdí, že nikoliv, což působí další nejasnost.

O tom, jaký je rozsah škody, na jejíž úhradu bude nárok, se vedou diskuze, nicméně je zřejmé, že minimálně z části může být uplatnění takového nároku úspěšné.

Jde o to, co způsobil koronavirus, například tím, že nepřijeli turisté z Itálie, a co čistě příkaz zavřít provozovnu, kupříkladu trafiku, kam by lidé asi chodili i v době epidemie. Jde tedy o příčinnou souvislost.

Dobrý hospodář žaluje

V takto nejisté situaci se lze dobrat k závěru, že pokud v rámci posouzení s péčí řádného hospodáře, včítaje v to třeba i právní analýzu, dospěje zodpovědná osoba k závěru, že jí spravovaný subjekt má na náhradu škody nárok, uplatní jej a stát odmítne platit, nezbývá než podat žalobu. Nikoliv ale proto, že dotyčný řádný hospodář vysloveně chce, ale protože musí.

Ten, kdo by nárok neuplatnil, a tím způsobil na jím spravovaném majetku škodu spočívající ve snížení objemu tohoto majetku o neuhrazenou škodu, se vystavuje riziku možného postihu pro porušení zmíněné povinnosti péče řádného hospodáře, jinak též řádné správy cizího majetku.

Postih může být dvojího rázu. V případě, že by šlo o hrubou nedbalost, by přicházel v úvahu postih dle trestního zákoníku. Kdyby o takový případ nešlo, pořád ještě zbývá možnost civilní žaloby toho, komu škoda vznikla, proti tomu, kdo škodu způsobil.

Typicky například akcionáři akciové společnosti, jejíž představenstvo nenárokovalo náhradu škody způsobené krizovým, respektive nouzovým opatření za krizového zákona. Zejména pak, pokud jiná akciová společnost v podobném postavení, ale aktivnější, náhradu škody získala.

Z toho všeho vyplývá ještě jeden jediný logický závěr. Pokud se advokáta klient za této situace zeptá, co by měl dělat, a advokát není schopen jednoznačně dovodit, že klient nemá na žádnou náhradu škody nárok, ale pouze je schopen tvrdit, že nárok zde je, byť je sporné, v jaké výši bude prosazen například soudním řízením, nezbývá než doporučit vymáhání tohoto nároku, a to včetně podání soudní žaloby.

Pak nemůže nikdo nic vyčítat ani správci cizího majetku, ani advokátovi, že chybnou radou způsobil škodu. Právní praxe vychází z toho, že ten, kdo spravuje cizí majetek, sice nemusí detailně rozumět problematice škodní události, ale jeho povinností je si v takovém případě sehnat kvalifikovaný odborný názor, v tomto případě kvalifikovaný odborný názor právníka.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

15 komentářů

  1. Dvořák napsal:

    Panu advokátovi jde především o jeho byznys,dostane své někřesťanské peníze i když jeho klient prohraje jako v jiných případech a malé firmy a OSVČ si o jeho zastupování,vzhledem jeho hod.sazby mohou nechat jen zdát.Všem právníkům jde jen o jejich byznys,který v této době,kdy nevíte co platí,jen kvete!

  2. petrph napsal:

    Toho se právě bojím. Nikoliv přímo kvůli státu – protože ten je v podobné pozici dobrého hospodáře (státního majetku) , takže nejen že jim nic nedá, a bude se soudit a odvolávat dokud to půjde. Ale i soud – bude muset posuzovat zákonné povinnosti obou stran, i sílu argumentů jejich právníků
    Horší je, že páni advokáti, když už se jich klient zeptá, mu určitě vychytrale poradí, aby své případné soudní nároky nesměřoval vůči státu , ale vůči nějakému mnohem slabšímu subjektu (třeba obci, kraji, nebo i jinému subjektu v řetězci obchodních vztahů), kde by šance právní výhry byla větší. Nebo přesněji, aby tu náhradu škody vyžadoval na kom to půjde…
    A když navíc stát dosti naivně inzeroval a uvolnil poštovní datové zprávy , tak se dá očekávat že předžalobní výzvy s požadavky na zaplacení čehokoliv budou lítat přím masově…

  3. Tondach napsal:

    Pěkné ilustrační foto, jako když Schillerky se někdo na něco ptá anglicky….

  4. josef napsal:

    Zase jeden co větří, že těžce vydělá na žalobách na stát. K postu ministra spravedlnosti přišel, že sliboval, že zakáže KSČM. V právním paskvilu při privatizaci si on a jemu podobní si vytvořili zakázky na řadu let dopředu. Takový český advokát typu amerického Fagana, co žaloval ČR kvůli Temelínu.

  5. Příčinná souvislost napsal:

    Ha, ha, ha a ještě jednou Ha.
    Příčinná souvislost se neprokáže, to je jenom vějička,aby měli právníci práci.
    Příklad ze života. Žalovaná podkopala základy objektu a ten se bortí.
    Soudní znalec však ústně sdělil, aniž místo činu viděl, že provedený výkop šířky 0,6 m je 0,9 m od hrany budovy, takže to není důvod borcení stavby. Problém je, že ulička mezi objekty je pouze necelý 1 m, takže 0,9+0,6 je menší než 1,0 m. Soud námitky a důkazní fotografie nepřipustil a vše je založeno na tom, že žalovaná se domnívá. Nic víc. Znalec nemá autorizaci v oboru statika staveb. Takže s vymáháním na základě příčinné souvislosti prostě neuspějete.

  6. Jirka_26 napsal:

    Vida ho, Sokola jednoho… 🙂

  7. Milan z Brna napsal:

    Tento článek podle mne jasně ilustruje, v jakém stavu je náš právní systém. Že jeho účelem není zajistit právo a spravedlnost pro občany, případně firmy, ale pouze zajistit práci a tím i odměny pro právníky bez jakéhokoliv dalšího užitku pro společnost.

  8. Absurdistán v ČR napsal:

    … konečně někdo přišel s vatou pro advokáty, hurá občane, připrav si peněženku,…

  9. Petr Kaminsky napsal:

    Pani, to jeste bude mela! Uplne vidim, jak Babis na tiskovce oznacuje podnikatele, kteri zazalovali stat o nahradu skody, za skudce, kteri vysavaji napjaty rozpocet (deficitni az do konce sveta nebo existence CR), hazou tim vlade klacky pod nohy (nezbyva na darecky jeho volicum) a tim padem rdousi ekonomiku (kterou Babis nesmyslnymi restrikcemi zardousil sam).

  10. nevymahatelnost náhrady škody v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronaviru napsal:

    Nárok na náhradu škody v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronoviru v obecné rovině dle axiomů o náhradě škody neexistuje a takováto náhrada je nevymahatelná vzhledem k linii příčinné souvislosti (objektivní, nikoli právní kategorie), kdy původcem vzniklých škod je virus (vyšší moc – vis maior). Pokud budou podány žaloby a budou zamítnuty (a to i teoreticky z důvodu neprokazatelnosti konkrétní výše náhrady škody), pak nemalé náklady na soudní poplatky a právní zastoupení budou škodou firmy a takovouto škodu bude muset firma jako nepřiměřené podnikatelské riziko po odpovědné osobě vymáhat.
    Kdo žene firmy a podnikatele do takových zbytečných nákladů, nejenže jim škodí,
    ale jedná krajně neodpovědně a diletantsky.
    I v případě speciální odpovědnosti dle krizového zákona nárok na náhradu škody v daném případě není, neboť § 36, odst. 2 hovoří v návaznosti na odst. 1pouze o skutečné škodě (na majetku), nikoli o ušlém zisku.

    JUDr. Antonín KOUSAL

    • Pepa napsal:

      Tak tady máme dva právní názory a jak z toho ven, aby se jednatel,správce nebo jiná odpovědná osoba vyvinila. Dle mého obyčejného rozumu by taková osoba měla vznést nárok na náhradu škody vůči státu, výzvou nebo jiným dopisem adresovaným na příslušnou instituci. Pokud to instituce zamítne, tak bych považoval zákonou povinost za splněnou.

  11. Mirda napsal:

    A koho chcete žalovat? Stát? Zaplatíš si právníka proti státu a současně platíš právníka za stát z peněz daňových poplatníků. Tak jak to asi může dopadnout? Kdo se finančně vyčerpá těmi tahanicemi dříve?

  12. petrph napsal:

    A abych připomenul, prezident Zeman včera jmenoval nového předsedu Nejvyššího soudu, Petra Angyalossyho. Kterýžto se ihned zviditelnil doslova revolučním návrhem , že by Nejvyšší soud mohl vydat předem doporučení, jak se budou soudy ty kauzy ohledně náhrady škod jednotně posuzovat Čímž ovšem bere advokátům jejich byznys – aby léta vedli za klienty spory, které na konci stejně prohrají.
    Jářku, to zase bude doslova výtrysk nadávek a urážek od našich elit, o tom jak nás tím velezrádce Zeman vedle do područí Moskvy..:))))

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *