Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Volby do Poslanecké sněmovny na konzulátu v australském Sydney. Foto: Lukáš Landa
,

Tisíce voličů mají smůlu. K volebním urnám se letos vůbec nedostanou

POZNÁMKA. V Česku začínají volby tradičně v pátek ve 14:00. V zahraničí se ale už s ohledem na časový posun volí dříve. Jenže volit v cizině je letos ještě větší problém než obvykle. I když tato vláda v roce 2018 slíbila, že pro Čechy žijící v zahraničí konečně zavede korespondenční volbu, neudělala to.

Nemožnost hlasovat na dálku narušuje zejména v odlehlých regionech právo volit své zástupce do Poslanecké sněmovny, které vyplývá z Listiny základních práv a svobod.

V kombinaci s covidovými opatřeními to jen v Austrálii a na Novém Zélandu znamená, že k hlasovacím urnám se nedostanou tisíce lidí. Pokud ano, tak jen za cenu vysokých nákladů a dlouhého nuceného pobytu v karanténě.

Když přijdou jen stovky

Snad každý chápe, že korespondenční volba by výrazně usnadnila hlasování; nejde o lenost a pohodlnost, ale často o obrovské vzdálenosti, které na své náklady musí volič urazit, aby přijel k té správné, často jediné, volební urně stovky kilometrů daleko.

Autor tohoto textu aktuálně žije v Austrálii, do volební místnosti v Sydney to nemá daleko – na rozdíl od tisíců dalších lidi, českých občanů pobývajících v Austrálii či na Novém Zélandu. Odhady počtu potenciálních voličů jen v těchto dvou zemích se pohybují v řádu nižších desítek tisíc. Jenže reálná volební účast tu v předchozích volbách byla pouhé stovky voličů.

Rozhodně to není tím, že zbytek volby v domovině ignoruje. Problém je v tom, že volit se dá jen na českých zastupitelských úřadech v Canbeře nebo Sydney a velké vzdálenosti mnohým občanům volbu komplikují. Pro představu: z Perthu do Sydney se dostanete nejrychleji letecky za čtyři až pět hodin.

Letos je situace kvůli pandemii covidu-19 ještě výrazně složitější a prakticky nikdo, kdo nežije ve dvou australských státech, kde má Česká republika zastupitelský úřad, se k volbám bez dalších komplikací nemá šanci dostat.

Volby v Sydney. Foto: Lukáš Landa

Překročení hranic mezi šesti australskými státy totiž provází mnoho omezení i kdyby voliči měli výjimku a mohli za hranice svého státu za účelem voleb, je vysoce pravděpodobné, že by je buď při příjezdu nebo návratu čekala čtrnáctidenní povinná hotelová karanténa, kterou by si navíc sami hradili.

Náklady na takovou „dovolenou“ by se vyšplhaly do tisíců australských dolarů. Navíc není jisté, zda by se voliči vůbec mohli vrátit. Kapacity hotelů umožňujících karanténu jsou totiž často plné a musí se čekat.

Ještě komplikovanější to mají Češi na Novém Zélandu. Tam volební místnosti nejsou vůbec, a tak lidé musí k urnám odletět do Austrálie. Jenže to v tuto chvíli prakticky není možné, lety do Austrálie jsou kvůli pandemii výrazně omezené a letenky není možné sehnat. I kdyby se voličům nakonec přicestovat podařilo, povinná karanténa by je čekala na cestě tam i zpátky.

Čeho se vláda bála

Právo mnoha českých občanů volit své zástupce do Poslanecké sněmovny tedy letos minimálně v těchto dvou zemích nepůjde bez možnosti korespondenční volby prakticky naplnit.

Nejde přitom o žádnou maličkost. Pamětníci si vybaví, že třeba v roce 2006 to byly právě hlasy ze zahraničí, které nakonec dodaly jeden mandát navíc budoucí koalici vedené Mirkem Topolánkem (volby tehdy dopadly unikátně 100:100). Bez hlasů z ciziny by většinu 101 hlasů tehdy měla ČSSD s komunisty.

Většina zemí Evropské unie už korespondenční volbu zavedla. O možnost volit korespondenčně v loňských volbách zažádalo 86 000 slovenských voličů ze zahraničí. Možná i díky pandemii roste popularita korespondenční volby i jinde v Evropě, a to dokonce mezi lidmi žijícími přímo v daných státech. V Německu tuto možnost před pár týdny využily miliony Němců včetně končící kancléřky Angely Merkelové.

Neochota zavést v Česku korespondenční volby má možná svůj důvod v tom, že „expati“ často volí spíše doprava. V roce 2017 vítězné hnutí ANO získalo v cizině jen 7,6 % hlasů a ČSSD ani pět, komunisté byli pod jedním procentem. Tohle vědomí a kalkul je tedy třeba hledat za tím, že i letos – a s ohledem na covid zejména letos – tisíce (či spíše desetitisíce) českých občanů přišly o možnost naplnit své ústavní právo volit.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře