Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Temná strana internetu tvoří většinu obsahu, dostupný je ale jen někomu

Kryptotechnologie zplodila i svou temnější stranu internetu – dark web, kde se pod rouškou anonymity rozbujel i svět kyberkriminality a černých trhů, kde se dá sehnat téměř cokoliv včetně zbraní a dětského porna. Nicméně je to místo, kde se mohou svobodně pohybovat a komunikovat političtí disidenti, aniž by je mohly špehovat a zastrašovat mocenské struktury. Digitální svoboda tak nabyla mnoha rozličných až protichůdných podob.

Pro lepší představivost je současný internet přirovnáván k ledovci. Jeho viditelná část, vyskytující se nad hladinou, je pro všechny uživatele dostupná a můžete ji vyhledat pomocí standardních vyhledávačů (Google, Bing, Seznam). Tato část je označována jako surface web (povrchový web).

Mýty opředený dark web

Většina internetového obsahu, jako jsou zaheslované maily, soukromé internetové diskuse či autorizované stránky, však není indexována ve vyhledávačích a skrývá se jako u ledovce pod hladinou internetového oceánu. Tato část se nazývá deep web (hluboký web). Dle odhadů tvoří až 96 % celkového obsahu internetu.

Jeho součástí je pak tajemstvím a všemožnými mýty opředený dark web (temný web), jenž je mnohými považován za jakousi odvrácenou stranu internetu.


Kniha Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce sleduje dramatický vývoj kyberkultury od zrodu kyberpunku, přes vznik globální sítě, původně navržené ke svobodnému šíření informací a virtuální spolupráci, až po dnešní dobu postfaktickou, využívající internet k marketingovým účelům, propagandě a šíření dezinformací. Ukázky publikujeme se svolením vydavatelství Grada. 


Jako dark net jsou nazývány sítě, kterými je dark web pomocí jednotlivých informačních uzlů (nodů) mezi sebou propojen. Dark web je dle obecného mínění sídlem rozbujelé kriminality všech forem, což však, jak se ještě dozvíme, není zdaleka jeho kompletní a jediné využití. To vše může znít skoro mysteriózně, než si uvědomíme, že dark web je jen o pár kliknutí dál od běžně přístupných webových stránek a vizuálně ani funkčně nevypadá až tak moc rozdílně.

K prozkoumávání utajeného virtuálního terénu je však potřeba nějaký ten softwarový nástroj. Nejznámější a masově nejrozšířenější platformou dark webu je anonymizovaný prohlížeč Tor (The Onion Router), který má ve svém logu – jak je z názvu patrné – cibuli, symbolizující mnohovrstevnost datasféry.

Některé jeho složky jsou na povrchu, ale většina se skrývá uvnitř a není možné je jen tak rozkrýt. Paradoxně byl tento software původně vyvinutý pro vojenské účely Námořnictva Spojených států amerických (US Navy), což samo o sobě může vzbuzovat jisté pochybnosti a rozjitřit představivost mnohých konspiračních teoretiků o jeho možném zneužití.

Nicméně většině jeho uživatelů nezbývá než mu věřit, pokud chtějí alespoň nahlédnout do jinak nepřístupných částí tajemné kryptozóny. Za pozornost jistě stojí i jeho alternativa I2P (The Invisible Internet Project).

Obě tyto prohlížecí platformy je možné stáhnout ve většině demokratických zemí zcela legálně a zdarma a jsou dostupné na surface webu. V této fázi se stále není čeho obávat, zatím se ničeho zákonem zakázaného nedopouštíte.

Problém může nastat až v samotném obsahu konkrétního dark webu, který navštívíte. K tomu už ale musíte znát přesnou adresu či přístupové heslo jako v prenatálních dobách internetu. Vygooglit tyto odkazy, jak už bylo řečeno, jen tak nelze.

Co skrývají temná tržiště

Díky své důsledné anonymizaci a digitální „neviditelnosti“, pro které využívá pokročilé kryptotechnologie, je platforma dark webu jako stvořená pro černý trh, kde se daří ilegálnímu prodeji drog, nelegálních léků, padělků, kradených kreditních karet, obchodu se zbraněmi, ale i dětské pornografii.

Je to i místo, kde si můžete najmout hackerské služby, či dokonce objednat nájemnou vraždu. I když tato poslední zvrhlá nabídka je s největší pravděpodobností podvodem a patří do hájemství kybermýtů – po jejich objednání a zaplacení se už zřejmě nikdo nikdy neozve, natož aby měl v úmyslu inzerovanou „práci“ provést. Okradený ho žalovat zřejmě nikdy nebude.

S dětským pornem už je to bohužel horší a skrytá zákoutí temných uliček dark webu k němu vedou, což je asi největší problém jeho anonymního fungování, které bude velmi těžké vymýtit, jak píše odborník na kryptoměny a temný web Dominik Stroukal ve své knize Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny.

Spousta rychlého výdělku chtivých a před literou zákona nebojácných jedinců si na dark webu zřídila své ilegální tržiště – kryptomarkety, na nichž brzy zázračně zbohatli a stali se z nich poměrně rychle multimilionáři se vším všudy. Často na to ale nakonec doplatili uvězněním, či v krajním případě dokonce smrtí – jako v kauze záhadné sebevraždy Kanaďana Alexandreho Cazese, který byl zatčen v roce 2017 za provoz zřejmě největšího darkwebového tržiště a dle jeho slov „nejdivočejšího místa na internetu“ AlphaBay.

Jako „virtuální mafián“ se však nemusel v darkwebovém podsvětí potkávat se skutečnými zločinci tváří v tvář, prostě jim jen poskytnul virtuální platformu a potom shrábl tučné provize.

Ovšem tím nejpověstnějším „černým tržištěm“ své doby bylo dnes už rovněž zavřené Silk Road (Hedvábná stezka), fungující na vyhledávací platformě Toru a kryptoměně bitcoin mezi lety 2011–2013. Jeho zakladatelem byla dnes již ikonická postava ilegálního podsvětí internetu, Američan Ross W. Ulbricht, známý jako Dread Pirate Roberts.

Ulbricht se snažil aplikovat myšlenky libertariánství v praxi, když prohlásil: „Chci použít ekonomickou teorii jako nástroj ke zničení nátlaku a agrese vůči lidským bytostem.“ Nakonec byl v roce 2015 odsouzen na doživotí, bez možnosti propuštění, přestože se některých kriminálních činností, za které byl potrestán, sám ani nedopustil. Nicméně jim dal volný průchod na své platformě, a tím se stal z právního hlediska spolupachatelem.

V jeho případě vyvstalo mnoho nejasností a matení stop ze strany vyšetřovatelů. V zásadě prý Ulbricht nikdy nepodporoval prodej zboží, které někoho primárně ohrožuje (tedy až na zbraně). FBI ho však chtěla mít za katrem jako exemplární případ potrestání ilegální činnosti, která je stále těžko postihnutelná a vymyká se státní kontrole a tedy zdanění.

A tak ho má, přestože za jeho propuštění se postavilo nemálo známých osobností, zdaleka nejen z řad kryptoscény. Ulbricht se stal politickým vězněm a jakýmsi „mučedníkem“ – symbolem boje kryptoanarchistů za digitální svobodu. Jeho osud bude jistě zajímavé sledovat, zda nedojde k nějakému zmírnění jeho zjevně nespravedlivého doživotního trestu.

Tichá pošta pro disidenty

Dark web však není zdaleka jen pouhá virtuální houština plná ilegálních tržišť a semeniště bezbřehé kriminality. Dnes tuto v utajení fungující platformu internetu využívá spousta běžných uživatelů vyhledávajících pro své soukromé aktivity určité diskrétní prostředí, které by nemělo být kontrolované vyhledávacími boty, bezpečnostními složkami či kýmkoliv jiným, jak je to běžné u nešifrované internetové sítě.

Prostředí šifrované komunikace a decentralizované technologie přináší i bezpečnější místo pro komunikaci opatrnějších uživatelů internetu, kteří si po mediální kauze okolo Edwarda Snowdena už nikdy nemůžou být zcela jisti, zda není monitorován jejich email nebo jestli zrovna algoritmy nezpracovávají jejich pohyb po síti. V lepším případě pro účely kontextové reklamy, v tom horším pro databázi tajných služeb.

Z oblasti demokratizace informací stojí jistě za pozornost aplikace Freenet. Nástroj pro novináře z nedemokratických zemí, kde si mohou anonymně předávat důležité informace, aniž by byli sledováni tajnými službami a někdo znal jejich pravou identitu.

Rozrůstá se i aplikace pro anonymní mailovou komunikaci ProtonMail či šifrovaná alternativa sociálních sítí pod názvem Signal. Komunikace na nich by neměla být vysledovatelná žádnou třetí stranou. V principu jde o to, že tyto aplikace dokážou zakrýt vaši IP adresu (Internet Protocol Address), která je jedinečným identifikátorem vašeho zařízení či sítě.

I proto je v některých autoritářských zemích s příklonem k totalitnímu centralizovanému zřízení s cenzurou obyvatel zakázáno používat prohlížeč Tor pod pohrůžkou sankcí či uvěznění, na což upozorňuje samotná instalace programu.

Přesto je dark web jako anonymizovaná platforma přístupu a šíření nezávislých informací často využíván pro dorozumívání se politických odpůrců či kontrakulturních hnutí například v Číně, Turecku nebo Egyptě. Slouží jako technologická „tichá pošta“ pro politické disidenty a investigativní novináře.


Petr Mareš , autor knihy Kyberkultura, hackeři a digitální revoluce, z níž pochází tato ukázka, je nezávislý publicista a bloger píšící pro kulturní magazíny Fullmoon.cz, A2, Magazín UNI a server Manipulátoři.cz. Živí se jako grafik a webdesigner na volné noze pod značkou Shangrila Factory. Aktuálně působí i na pozici PR specialisty v GMU v Hradci Králové.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

5 komentářů

  1. Jindřich Polífka napsal:

    Rád bych okomentoval, že se mi text nelíbí a místami je i dost matoucí, či dokonce lživý (netuším, jestli má autor málo nastudováno o čem píše, nebo jestli to je úmysl).

    • Swede napsal:

      Jasně je tam napsano deep web. A v článku se nemluví o tom, že deep web je součástí dark webu.

  2. iKVEznalek napsal:

    Nevim, odkud autor cerpa informace, ale spousta z toho, co pise, bud proste vubec neni pravda, nebo je vyznam silne prekroucen a nebo zcela subjektivni. Priklad prvni a zrejme zasadni: Autor asi vubvec nerozlisuje mezi obsahem slov internet a web, jako by to snad byla synonyma. Z tohoto pak plyne cela rada dalsich mystifikaci. Dalsi priklad, proc by mela byt soukroma fora a zaheslovane maily atd. soucasti dark webu? Proc by vubec mela byt cast webu nepristupna vyhledavacum oznacovana jako dark web? To jako vazne je obsah vsech firemnich e-mailovych schranek nebo firemniho intranetu soucasti dark webu? Skutecne jsou diskuse na IM jako Threema nebo Viber soucasti dark webu? A to i presto, ze to neni ani dark a ani web? Kde bere autor pro takovou definici dark webu oporu?

  3. Martel napsal:

    Zase plácání novinářských neumětelů. Název The Onion Routing (nikoli router) je odvozen z principu přenosu a šifrování komunikace, kdy se data při předávání mezi TOR relay šifrují ve „vrstvách“ – „šlupkách“, jako je složená cibule. A žádná relay uvnitř TOR sítě neví a nemůže vědět nic jiného, než to, od koho zpráva přišla (předchozí šlupka) a komu ji předá dál (následující šlupka). Takže čmuchal z (BIS, FBI, CIA, FSB…) může zjistit maximálně to, že komunikujete s entry bodem TOR sítě, ale už nemá možnost zjistit, co je konečným cílem.
    Pokud čmuchal ovládne některý relay uvnitř sítě, tak je schopen zjistit, že se přenáší nějaká data, ale netuší, kdo je jejich původcem, ani kdo je jejich adresátem. A při ovládnutí Exit nodu zase zjistí, který PC je adresátem, ale není schopen zjistit, kdo je odesilatel.

  4. A. S. Pergill napsal:

    Skoro každý, kdo bojuje proti svobodě, se mj. ohání „bojem proti dětské pornografii“. Přitom ani není jasně definováno, co to je. V naší (ale i mezinárodní) legislativě taková definice chybí.
    Je to prostě typický příklad „gumového paragrafu“, jaký měli v trestním právu komunisté, fašisté i církevníci, který se dá úspěšně aplikovat kdykoli a na kohokoli, koho je třeba zlikvidovat.

Přidávání komentářů není povoleno