Andrej Babiš a Angela Merkelová. Foto: CNC / Profimedia

Tak kdo to nakonec „nezvládá“? Češi v německých nemocnicích jako důkaz selhání Babišovy vlády

Napsal/a Vojtěch Berger 25. února 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Když česká vláda tváří v tvář katastrofálním covidovým číslům konečně připustila, že požádá o pomoc Německo, uzavřel se tím absurdní kruh. Na jeho začátku stál zhruba rok starý výrok Andreje Babiše o tom, že kancléřka Merkelová vyvolává paniku tvrzením, že se koronavirem může v budoucnu nakazit až 70 procent Němců. Dnes to naopak vypadá, že se něco podobného může pod Babišovým vedením „podařit“ v Česku.

Loni touhle dobou byla pandemie koronaviru na samém začátku. Březen 2020 byl ve znamení prvních lockdownů a evropské státy vesměs brzdily nákazu podobně. Roušky, rozestupy, omezení sociálních kontaktů. Některé země dílčí opatření zavedly později, jiné dříve. Některé také lépe dokázaly dodržování zákazů a pravidel lépe vynucovat.

Česko se vrhlo do šití roušek, jejichž nošení bylo od začátku povinné, a v tuzemských médiích či na sociálních sítích probleskovaly udivené až mírně pohoršené poznámky na adresu Německa, které z českého pohledu nebylo vůči viru dost razantní. Viz třeba titulek serveru Novinky z 22. dubna loňského roku: „Německo se rozhoupalo k zavedení povinných roušek v MHD“.

Urychlovače nenávisti

Názor, že Němci reagují na pandemii oproti Čechům laxně, podporovaly i některé výpovědi tuzemských pendlerů, například zdravotních sester pracujících v německém pohraničí, podle kterých se na německé straně dívali na Čechy nosící roušku trochu skepticky, ne-li s posměchem, jako na panikáře.

Podobné pochyby, jestli to Německo „zvládne“, zaznívaly z Česka i během migrační krize o pět let dříve. Že to zvládnou, slíbila tehdy Němcům v památném výroku kancléřka Merkelová – právě v souvislosti s uprchlíky. Čeští „experti“ z řad anonymních internetových diskutérů, ale i některých veřejně známých osobností však věděli své – o migrantech a později i o covidu: „Německo to nezvládá“.

 

 

Vedle fanoušků srůstání českých a německých pohraničních regionů a dobré mnohaleté přeshraniční spolupráce – nezřídka lidí, kteří v pohraničí žijí a vidí fungující sousedství na vlastní oči – je totiž v Česku stále nezanedbatelná skupina těch, kdo nevynechají příležitost, jak si do velkého souseda kopnout.

Záminek je víc, kromě migrace jako urychlovač nevraživosti či dokonce nenávisti stále dobře fungují i sudetší Němci anebo nepříliš konkrétní, ale zato obecně použitelný hejt, že „Česko je německou ekonomickou kolonií“. A jak bylo řečeno, nejnověji posloužil i covid.

Babišovy langoše vs. klidná Merkelová

Jestliže po loňské první covidové vlně bylo ještě příliš brzy na to soudit, zda svým přístupem ke covidu víc životů zachránila vláda v Praze nebo ta v Berlíně, dnes už není pochyb. Česko je na tom násobně hůř než osmkrát lidnatější Německo (viz srovnávací grafy sedmidenního přírůstku nakažených i celkového počtu úmrtí na covid v přepočtu na milion obyvatel).

Uplynulý covidový rok také potvrdil dlouhodobý trend, viditelný hlavně v době krizí – zatímco v Německu vláda s emocemi šetří, v Česku se podle nich naopak vládne.

A tak když se český premiér Babiš loni střídavě vychloubal („jsme best in covid“) a vyhrožoval („žádné hloučky nikde!“), podle toho, jak se pandemie vyvíjela, německá kancléřka se držela ve veřejných výrocích dlouhodobě zpátky, aby její apel vyzněl o to silněji, až to bude opravdu potřeba. Ta chvíle přišla loni v prosinci, kdy Merkelová v Bundestagu pronesla mimořádně emotivní projev. Obhajovala přísnější restrikce proti covidu a mimo jiné řekla:

„Do vánoc zbývá 14 dní – 14 dní! A my musíme udělat všechno pro to, aby nepřišel další exponenciální růst nákazy. Chci jen říct: Když budeme do vánoc mít příliš mnoho sociálních kontaktů a pak to budou ty poslední vánoce s našimi prarodiči, tak jsme něco zanedbali. A to bychom neměli dopustit.“

A co se v té době dělo v Česku? Vláda dočasně uvolnila covidové restrikce, pustila Čechy do restaurací a do obchodů. Andrej Babiš obvinil Pražany i vedení hlavního města z nedodržování protiepidemických opatření a zajímal se o to, kdo „povolil prodej trdelníků a langošů na Staroměstském náměstí“. Příběh o tom, že za šíření covidu můžou hlavně nezodpovědní občané, Babiš použil jako omluvu pro vlastní chaotická rozhodnutí.

Němci, pomozte

Jen o dva měsíce později Česko situaci nezvládá a na vládu míří návrh požádat Německo o pomoc. Dlužno podotknout, že po dlouhém naléhání západočeských okresů zasažených nákazou nejvíce, které ministr zdravotnictví dlouho odmítal:

„Je jasným signálem pro občany této země – postará se o vás Česká republika,“ řekl Blatný v únoru při návštěvě těžce přetížené nemocnice v Chebu a dal přednost přesunům pacientů ve vážném stavu v mrazech a na vzálenost stovek kilometrů do jiných českých měst.

Pokud nakonec někteří čeští covidoví pacienti skutečně skončí v německých nemocnicích a díky jejich péči přežijí, bude to po odeznění nejhoršího náporu nákazy nepochybně jeden z argumentů pro závěrečné „vidíte, zvládli jsme to“ v duchu nejlepších tradic Babišova marketingu.

V tomhle případě ale platí, že jen díky ochotě Německa, na které se u nás řada lidí, některé politiky nevyjímaje, stále dívá skrz prsty. A do kterého si při příští krizi nepochybně znovu rádi kopnou.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)