Delegace ruského ministerstva obrany objíždí ruské věznice a verbuje odsouzené na frontu. Nové svědectví o tom přinesl ruský opoziční politik Ilja Jašin. Ten si odpykává trest ve výši osmi a půl roku ve věznici se zvýšenou ostrahou nedaleko Smolensku. Odsouzen byl za zveřejňování informací o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině. Proti válce, navzdory hrozbě přísných trestů, v Rusku i nadále protestují jednotliví aktivisté.

Ilja Jašin je ruský opoziční politik a influencer známý otevřenou kritikou Vladimira Putina. Ve vězení se zvýšenou ostrahou se v listopadu ocitl poté, co ho moskevský soud před rokem odsoudil k trestu osmi a půl roku za mřížemi kvůli šíření „nepravdivých informací o ruské armádě“. Jašin mimo jiné upozorňoval na válečné zločiny spáchané ruskými invazními jednotkami v ukrajinské Buči.

Nedávno na síti Telegram prostřednictvím svého advokáta zveřejnil informace o náboru rekrutů na ukrajinskou frontu, který ve věznici u Smolensku prováděla delegace ruské armády. „Náboráři“ udělali přijímací pohovor právě i s protiválečným aktivistou Jašinem. Podle jeho vlastních slov „ze zvědavosti“.

„Posíláte lidi na smrt. Já chci, aby žili“

„Rád bych vám krátce popsal, co se nyní děje v mém životě,“ píše Jašin ve svém postu na síti Telegram. Popisuje, jak se sžívá s prostředím věznice se zvýšenou ostrahou, jak se k němu chovají dozorci, o problémech spoluvězňů a také o návštěvě delegace ruského ministerstva obrany.

„Nejzajímavější událostí posledních dnů byla návštěva armádní delegace, která přijela rekrutovat vězně k účasti ve válce. Důstojníci obsadili kancelář, kam si postupně zvali jednotlivé vězně z našeho bloku,“ napsal Jašin. Pohovoru se nevyhnul ani on sám. Ve svém příspěvku ho prostřednictvím svého advokáta popsal doslovně:

„Tak co, Iljo Valerijeviči, najdeme společnou řeč?“ začal přátelsky armádní náborář.

„Myslím, že ano,“ odpověděl Jašin.

„Možná máte nějaké otázky na ministerstvo obrany?“

„Otázek mám plno a položil jsem je veřejně. To je také důvod, proč mě zavřeli.“

„Hmm… Tak tedy všechno dobré?“

„Také vám přeji zdraví. Úspěch vám ale přát nebudu, promiňte.“

„Ale no tak, proč tak negativní postoj?“

„Jednoduché vysvětlení, vaším zadáním je posílat lidi na smrt. A já chci, aby lidé žili,“ popsal Jašin krátký pohovor.

Válka jako cesta k sebeúctě. A smrti

S rekrutací vězňů na frontu začala už vloni takzvaná Wagnerova armáda, která podle analýzy zveřejněné začátkem prosince americkým listem The New York Times naverbovala kolem 50 tisíc odsouzených. Každý pátý z nich na frontě padl.

Po neúspěšné vzpouře Wagnerovců proti ruskému armádnímu velení a srpnové letecké havárii, při níž zemřel šéf této skupiny Jevgenij Prigožin, pokračují v náboru mezi vězni zástupci ruské armády. Odsouzeným nabízejí výměnou za účast v bojích zkrácení či odpuštění trestu, finanční výhody a v případě jejich úmrtí i štědrou kompenzaci pro pozůstalé.

Velký nápis „NE VÁLCE“ se objevil koncem listopadu na majáku Tokarevského ve Vladivostoku. Foto: se souhlasem Memorialu Česká republika

Podle výpovědi jednoho z bývalých vězňů, kterého naverboval vloni ještě sám Prigožin, mělo jít o částku ve výši 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun, pozn. red.), uvedly New York Times. Jejich reportérům se „vykoupený“ vězeň Nikolaj svěřil, že motivací k účasti ve válce na Ukrajině pro něj nebylo pouze opuštění vězeňské cely nebo peníze, ale i znovuzískání sebehodnoty:

„Nechtěl jsem být v očích dětí v naší vesnici tak špatný člověk,“ řekl New York Times Nikolaj, stavební dělník odsouzený za prodej drog. „Dokonce i smrt by měla smysl, kdybych zemřel v bitvě, protože by si mě pamatovali ne jako trestance, ale jako muže, který zemřel ve válce.“

Podle statistik rekruti z vězeňského prostředí pocházejí většinou z malých měst a vesnic, nejčastějším důvodem uvěznění je prodej drog. V průměru je jim kolem 33 let a do odpykání trestu jim zbývá několik let. Podle New York Times jsou ale i tací, kteří zkrátka touží po změně, po životě bez šikany a bez tvrdosti vězeňského prostředí.

Jako například Alexandr Mokin. Odsouzen byl k jedenácti letům za prodej drog, rodina se ho zřekla. Když mu na podzim loňského roku Jevgenij Prigožin nabídl svobodu, pokud přežije šest měsíců na frontě, dlouho s přijetím nabídky neváhal. Stejně jako jeho dalších 196 spoluvězňů, kteří narukovali téhož dne. „Opravdu si přeji být u toho, i když vím, že to bude pravděpodobně cesta bez návratu,“ napsal tehdy 35letý Mokin kamarádovi. Padl po dvou měsících.

Vladimir Putin může díky náborům vězňů do armády odkládat nové kolo mobilizace, což je pro něj, zvlášť rok před volbami, strategicky důležité. Rakve s mrtvými vězni jsou pro Putinovu popularitu mnohem menším rizikem než padlí běžní vojáci.

Vedla řeči proti válce. Její sestra to dosvědčí

I když veřejné protesty proti válce v Rusku už téměř neexistují, stále se najdou jednotlivci, kteří upozorňují na to, že Rusko se na Ukrajině chová jako agresor. Seznamy protestních akcí shromažďuje organizace Memorial. Podle jejích záznamů rozvěsili koncem listopadu v Petrohradě anonymní aktivisté po celém městě protiválečné nálepky s hesly jako „Neumírej za Putina“, „Probuďte se lidé, zuří válka!“ a další. Velký nápis „Ne válce“ se objevil také na majáku Tokarevského ve Vladivostoku.

Petrohradští aktivisté tajně rozvěsili po celém městě protiválečné nálepky s hesly: „Neumírej za Putina“, „Probuďte se lidé, zuří válka!“ nebo „Stop válce“. Foto: se souhlasem Memorialu Česká republika

V Kazani pak 21. listopadu protestoval proti válce Daniil Alimov, který do chvíle, než ho zadržela policie, držel v ruce transparent s nápisem „Mír pro celý svět. Ne válce“.

Den předtím odsoudil soud v ruském Saratově k šesti měsícům za mřížemi básníka a zpěváka Dmitrije Ljaljajeva kvůli šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě. Ljaljajev si tak trest připočte k dvouletému trestu, který mu už v září vyměřil stejný soud za „veřejné podněcování k extremismu a demonstraci nacistických či jiných extremistických symbolů“.

Pokutu v přepočtu ve výši 99 tisíc korun dostala ve městě Satka v Čeljabinské oblasti Gulnara Bacharevová. Ta byla stíhána podle paragrafu o „ospravedlňování terorismu“ za protiválečné komentáře, které napsala na sociální síť VKontakte. Proti Gulnaře v případu svědčila i její sestra.

Koncem listopadu pak dostal za své protiválečné postoje výpověď z práce umělecký ředitel Voroněžského komorního divadla Michail Byčkov. Patřil mezi představitele divadel, kteří 26. února 2022 podepsali otevřený protiválečný dopis. Zdroj z vedení Voroněžské oblasti uvedl, že „Byčkov měl i nadále sklony psát otevřené odsuzující dopisy a divadlo se nesnažilo podporovat účastníky speciální vojenské operace a jejich příbuzné například sníženými cenami na lístky“. Ze solidarity s propuštěným šéfem opouštějí divadlo také tři hlavní herečky Natalja Ševčenková, Taťjana Babenková a Jana Kuzinová.

Byčkov nebyl prvním signatářem otevřeného dopisu, který musel opustit své místo. Krátce před ním dostal ze stejných důvodů výpověď ředitel Velkého divadla v Moskvě Vladimir Urin.

K soudu se také dostávají případy mužů, kteří odmítli jít na Ukrajinu bojovat. Z dat, která pracovníci Memorialu shromáždili z webových stránek ruských vojenských soudů, vyplývá, že k 21. listopadu letošního roku se ruské vojenské soudy zabývaly 4121 případy svévolného opuštění vojenské základny po vyhlášení mobilizace. Každý týden je za tento přečin vyneseno přibližně sto rozsudků. Kromě svévolného opuštění základny soudy řešily také 317 případů nesplnění rozkazu a 96 případů dezertérství.