KOMENTÁŘ. SPD Tomia Okamury kritizuje pořádání příštích Sudetoněmeckých dnů v Brně jako „necitlivé a provokující“ a akci označuje za „přímé zpochybnění historické paměti českého národa“. Vedle toho však sama spolupracuje s německou AfD, jejíž členové a sympatizanti projevují otevřeně nostalgii po někdejších německých „východních oblastech“ (včetně Sudet) a naopak Česku vyčítají nedostatečnou pozornost v otázce sudetských Němců. Tím si však Okamurovci svou černobílou historku kazit nenechají.

SPD svým příznivcům servíruje jednoduchý příběh o sudetských Němcích jako pohrobcích nacistů, kteří přispěli k rozpadu Československa. Vynechává přitom všechna smířlivá gesta z německé strany, omluvy a především marginalizaci radikálních proudů uvnitř Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ten před deseti lety ze svých stanov vyřadil větu o „právním nároku na domovinu a její znovuzískání“.

Zatímco se landsmanšaft postupně umírňoval, SPD navazovala kontakty v Německu naopak s co nejradikálnějšími partnery ve straně AfD, včetně těch zastupujících zájmy sudetských Němců.

A zatímco SPD sudetoněmecké setkání v Brně vadí, jejím německým protějškům zase připadá, že se vyhnání Němců před osmdesáti lety v dnešním Česku připomíná málo.

Třetí říše narůžovo

Tomio Okamura letos poskytl rozhovor německému magazínu Compact. Ten v jednom z dřívějších vydání hodnotil nacistického vojevůdce Erwina Rommela jako „odvážného, geniálního a férového“ a ve speciálním vydání o okultismu třetí říše otiskl na titulní straně i velký symbol černého slunce oblíbený mezi neonacisty.

Ještě předloni jeho šéfredaktor Jürgen Elsässer psal o tom, že cílem časopisu je „svrhnout systém“, časopis také šířil antisemitský obsah a vydával texty bagatelizující nacistickou třetí říši.

Tématu vyhnání Němců z Československa se věnuje často a psal o něm přinejmenším ve dvou ze speciálních monotematických vydání časopisu. V textech se opakuje tvrzení, že zločiny na německém obyvatelstvu při poválečném vyhánění této menšiny ze zemí střední a východní Evropy jsou dodnes údajně zamlčované a mediálně tabuizované.

V Česku se o masakrech na německém obyvatelstvu přitom dnes už běžně píše a mluví, jakkoli cesta k tomu byla obtížná a dlouhá.

Se stejným argumentem „nikdy nezapomeneme“ vydal Magazín Compact i stříbrné medaile s motivy „bývalých východních německých oblastí“, včetně českého pohraničí a bývalých Sudet. Prodej těchto medailí pomáhá podobné krajně pravicové projekty financovat. Stejně jako exkluzivní přístup k politikům typu Tomia Okamury. Škoda, že se ve zmíněném rozhovoru reportér šéfa SPD na sudetské Němce neptal…

Politici AfD na hřbitově v Kadani

Jiný příklad je z roku 2023, kdy se v Ústí nad Labem sešla na víkendovém setkání saská pobočka mládežníků AfD a jako hosty přizvala i vedení pražské SPD.

HlídacíPes.org na toto setkání už dříve upozornil i v souvislosti s tím, že se ho zúčastnil i Kurt Hättasch, bývalý komunální politik za AfD, aktuálně sedící ve vazbě kvůli podezření z terorismu.

Hättasch byl součástí skupiny takzvaných Saských separatistů, kteří podle německých úřadů plánovali na východě Německa převrat podle nacistického vzoru včetně etnických čistek. I tento kontakt SPD je pozoruhodný, vzhledem k tomu, jak často a nemilosrdně Okamurovci předhazují (nikoli pouze sudetským) Němcům jejich nacistické období.

Ústecká akce je zajímavá ještě z jednoho důvodu. Z Německa na ni dorazil a s Okamurovou SPD jednal i poslanec saského zemského sněmu André Barth, známý jako ostrý kritik Benešových dekretů, který si se zástupci sudetských Němců veřejně připomíná i události roku 1919 v Kadani. Tehdy při demonstracích německých obyvatel města po vzniku Československa bylo zastřeleno 25 lidí.

Anebo jiná německá spojka české SPD – ruský Němec Jurij Kofner, který za bavorskou AfD předloni podepisoval dohodu o spolupráci se zmíněnou pražskou buňkou Okamurovců.

V předloňských zemských volbách v Bavorsku, kde Kofner také kandidoval, se AfD sudetských Němců explicitně zastala: „Německé dějiny bývalých východních oblastí (německé říše, pozn. red.) jsou součástí našeho bohatého kulturního dědictví. Sudetští Němci se stali jedním ze čtyř bavorských kmenů.“ Sám Kofner se hlásil k tomu, že se podílel na tom, aby se sudetští Němci do stranického programu dostali.

Bavorská AfD se také tehdy v programu například hlásila k „silnější podpoře připomínání německých dějin, kultury a jazyka ve státech bývalých německých východních oblastí, mimo jiné k podpoře německých jazykových škol a muzeí německé kultury“. To se týkalo i České republiky.

Kdo se tu „paktuje se sudeťáky“

Názor Tomia Okamury a spol. na tyto záměry jeho německých partnerů není znám, lze si však leccos domyslet. Letos na jaře Okamura ve sněmovním projevu vyčítal vládě Petra Fialy, že se „paktuje se sudetoněmeckým landsmanšaftem“ a celkově šéf SPD nepůsobí jako fanoušek německého živlu.

Do role obhájkyně zájmů vyhnaných Němců se ve skutečnosti pasuje Okamurova německá partnerská strana AfD. Jenže té Sudetoněmecký landsmanšaft kvůli extremismu udělil „hausverbot“, tedy zákaz vstupu na akce.

„Není možné být současně v landsmanšaftu a v AfD,“ řekl letos předák sudetských Němců Bernd Posselt v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Dveře tak zůstanou německým radikálům zavřené i příští rok v Brně.

Pro Okamuru a spol. je to záchrana – jinak by musel vysvětlovat, proč se jeho oblíbená AfD „paktuje se sudeťáky“ stejně, jako to dlouhodobě on vyčítá české vládě.

Bude zajímavé sledovat, zda AfD bude na českou vládu tlačit, aby si více připomínala téma sudetských Němců, pokud se součástí příštího kabinetu v Praze skutečně stane její spřízněná SPD.