Reklama
Pragmagraphr on Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Jak studenti vidí proměnu MF Dnes: zjevný posun od seriózního média k bulváru

Napsal/a -pes- 20. ledna 2018

Jak se v posledních deseti letech změnila podoba nejčtenějšího seriózního českého deníku a jak patrný je jeho příklon k bulvarizaci? Téma zpracovali v rámci studentského projektu studentky pražského Gymnázia Na Zatlance.

Redakce HlídacíPes.org jejich práci ve zkrácené podobě předkládá jako pohled na to, jak vývoj kdysi nejvlivnějších českých novin vnímají mladí (potenciální) čtenáři, studenti prestižního pražského gymnázia, a jak hodnotí jejich proměnu.

I když by bylo možné některé body použité metodologie rozporovat, jako celek jde o kvalitně odvedenou práci s přesně a srozumitelně formulovanými závěry a postřehy.

Práce zvítězila v polovině prosince 2017 na jazykovědné konferenci pořádané gymnáziem.


Autoři: Tereza Veselá, Barbora Kopecká, Kristina Liščáková, Lucie Šebková, Natálie Sidor; Gymnázium Na Zatlance

Tématem této práce je bulvarizace titulků deníku Mladá Fronta Dnes během posledních deseti let. Téma jsme si vybrali, protože se nám zdálo, že v dnešní době je hranice mezi seriózním tiskem a bulvárním tiskem značně rozostřená.

MFD byla vždy považována za zástupce seriózního tisku. V posledních letech jsme pozorovaly obecný trend českých novin se bulvarizovat, MFD nevyjímaje.

Proto jsme se rozhodly toto téma zpracovat a porovnat současné titulky MFD a titulky MFD před sedmi lety.

Cílem této práce bylo analyzovat titulní strany MFD, zejména použité formulace, stylistiku textu, grafické zpracování celé titulní strany a výběr témat novinových článků.

Na základě této analýzy chceme vypozorovat směr, kterým se MFD udávala a zdali směřuje spíše k bulváru, či serióznímu tisku.

Při pozorování MFD jsme si všimly zejména zvětšování se prostoru věnovanému společenským tématům, vedle závažných zpráv z domova a ze zahraničí.

Začaly se objevovat materiály nezpravodajského charakteru, senzace, emoce nebo důraz na prvoplánově zajímavá témata.

Převládá názor, že v Čechách chybí prestižní noviny s inteligentním obsahem. Myslíme si, že pro čtenáře vyhledávající seriózní žurnalistiku je nezbytné znát znaky bulváru.

Posléze může snadno sám odhalit, zdali je konkrétní text bulvarizován, a vyhnout se konzumní spotřebě neseriózních článků. Je to nezbytně důležité pro intelektuální rozvoj společnosti.


Výzkumná otázka

Je Mladá Fronta Dnes příkladem seriózního tisku, který se bulvarizoval?

Teze

Když jsme začínaly psát tuto práci, předpokládaly jsme, že se noviny Mladá Fronta DNES bulvarizovaly. Tento názor jsme zastávaly zejména z důvodu našich obecných znalostí trendu bulvarizace českých novin. V dnešní době je poměrně málo seriózních a nezaujatých novin. Většina médií volí témata podle domnělé popularity u čtenářů nebo podle priorit vlastníků konkrétního média. My jsme se zaměřily přímo na Mladou frontu DNES. Pozorovaly jsme, jak se vyvíjel postup předpokládané bulvarizace mezi lety 2007 a 2017 za účelem potvrzení nebo vyvrácení této teze.

Analýza

Jako výzkumnou metodu jsme si vybraly analýzu titulních stran Mladé Fronty Dnes. Naším cílem bylo ověřit, zdali se Mladá fronta Dnes mezi roky 2007 a 2017 bulvarizovala.

Vybraly jsme si patnáct titulních stran výtisků z měsíce ledna z let 2007 a 2017 (z archivu Národní knihovny).

Pro analýzu z obou let jsme si vybraly stejný měsíc – leden, protože začátkem roku se většinou noviny zaobírají podobnými tématy. Tímto jsme se snažily dosáhnout co největší objektivity výsledků.

Sestavily jsme deset kritérií ve formě otázek, jež posuzují bulvární znaky titulní strany. U každé otázky jsme si nejprve stanovily odpověď odpovídající  bulváru a serióznímu tisku.

Na dané otázky každá z naší pětičlenné skupiny odpověděla nezávisle na sobě a každý výtisk ohodnotila body.

Deset bodů znamenalo absolutně bulvarizovaný tisk a nula bodů absolutně seriózní tisk.

Z obou let jsme bodové ohodnocení udělené všemi členy zprůměrovaly a vytvořily náš tzv. index bulvarizace titulku MFD za rok 2007 a 2017. Indexy jsme následně porovnaly mezi sebou. To období, které bude mít vyšší index, bude více bulvární.

Kritéria hodnotící míru bulvarizace pomocí titulní strany:

  1. Je větší titulek než zpráva sama? (ano-bulvarizace)
  2. Odpovídá dramatičnost titulku obsahu samotného článku? (ne-bulvarizace)
  3. Jak vypadá grafika? Užívá barev, do fotografií vepsaných výkřiků a upoutávek? (ano-bulvarizace)
  4. Převažuje obrazová složka nad textovou? (ano-bulvarizace)
  5. Objevují se na první straně společenské skandály, celebrity, katastrofy, zločiny, senzace nebo dopravní nehody? (ano-bulvarizace)
  6. Je jazyk zpráv přiměřený nebo používá hovorových a expresivních slov? (ano-bulvarizace)
  7. Jsou v nadpisech titulků obsaženy superlativy nebo interpunkční znaménka? (ano-bulvarizace)
  8. Pracují noviny na titulu s chytlavými tématy, která se týkají cen zboží a výše platů nebo rekordy v počasí? (ano-bulvarizace)
  9. Objevuje se na první straně reklama, ať už na zboží nebo na televizní program? (ano-bulvarizace)
  10. Vyskytují se na titulní straně upoutávky na články ve vedlejších produktech novin (např. Ona Dnes)? (ano-bulvarizace)
  • Je větší titulek než zpráva sama?

Tato otázka odkazuje na fakt, že na titulních stranách bulvárního tisku se vyskytují velké titulky, jimž rozsáhlostí neodpovídá sama zpráva, kterou uvádějí.

Musely jsme brát v potaz, že články uvedené pod titulkem (ve smyslu nadpisu, ne celé titulní strany) většinou pokračují uvnitř novin.

Ovšem relativní porovnání dvou období tento fakt nezkreslí. V roce 2017 jsme mohly oproti roku 2007 pozorovat trend zvětšování titulků na úkor textu a celkové snížení počtu článků na titulní straně. To podporuje tezi, že se noviny mezi těmito obdobími bulvarizovaly.

  • Odpovídá dramatičnost titulku obsahu samotného článku?

U bulvárních tisků se většinou vyskytuje velice dramatický titulek, avšak obsah článku je pak plytký. Toto kritérium jsme u každého titulku ověřovaly tím, že jsme si přečetly článek pod nadpisem a posuzovaly, zda se v článku informace avizované nadpisem opravdu vyskytují. V tomto kritériu si vedly titulky za obě období obstojně, v nadpisech většinou nezveličovaly obsah textu pod nimi.

  • Jak vypadá grafika? Užívá barev, do fotografií vepsaných výkřiků a upoutávek?

Pomocí vzhledu titulní strany lze nejrychleji na první pohled určit, zdali se jedná o bulvár či nikoliv. Titulní strany MFD ze zkoumaných výtisků pracují pouze s barvami, nikoliv s výkřiky či upoutávkami vepsanými do fotografií. Pozorovaly jsme, že v roce 2017 se oproti roku 2007 paleta barev rozšířila, navíc některé pasáže v článcích byly zvýrazněné červenou barvou.

  • Převažuje obrazová složka nad textovou?

V titulcích bulvárních časopisů jsou důležitější fotografie a obrázky než text samotný. Většinou na titulcích MFD převažoval text nad fotografiemi, avšak na pár titulních stranách (většinou) z ledna 2017 se obrazová a textová složka díky nadměrně velké fotografii vyrovnala. Toto je dalším z důkazů bulvarizace novin.

  • Objevují se na první straně společenské skandály, celebrity, katastrofy, zločiny, senzace nebo dopravní nehody?

Všechna témata výše uvedená jsou tématy bulvárními. Bulvár se těmito tématy snaží upoutat pozornost čtenáře a vzbudit jeho přirozenou lidskou zvědavost. Proto když se objevují na titulních stranách, tak indikují bulvár. Zde si naopak o něco lépe vedlo období 2017, kde se vyskytovalo méně společenských skandálů. Tento výsledek však mohl být zkreslený faktem, že v lednu 2007 bylo období skandálů tehdejšího premiéra Mirka Topolánka, tedy se jimi zaobíraly i titulní strany novin.

  • Je jazyk zpráv přiměřený nebo používá hovorových a expresivních slov?

Hovorová a expresivní slova indikují nedostatečný spisovný a vyvinutý jazyk, který médium používá. Expresivní výrazy se snaží podbízet čtenáři, indikují bulvár. Hovorová slova se na titulcích MFD vyskytovala vzácně, naproti tomu expresivních výrazů, jako jsou např. slova práskač, melouch, jsme na nich několik našly. Během zkoumaného období 2017 se oba prostředky vyjadřování na titulních stranách vyskytovaly častěji.

  • Jsou v nadpisech titulků obsaženy superlativy nebo interpunkční znaménka?

Interpunkční znaménka jako vykřičníky nebo otazníky a superlativy mají titulky zpráv zdůraznit. Často se vyskytují v bulváru, opět aby na první pohled upoutaly čtenářovu pozornost. Vyskytovaly se v titulcích z obou zkoumaných období. Ve všech případech se jednalo o otazníky, které jsou přípustnější u seriózního tisku než třeba vykřičníky. Ty jsme našly pouze u jednoho nadpisu v titulku z ledna 2017.

  • Pracují noviny na titulu s chytlavými tématy, která se týkají cen zboží a výše platů nebo rekordů v počasí?

Chytlavá témata jako jsou ceny zboží, výše platů nebo rekordy v počasí jsou pro lidi atraktivní ke čtení, avšak až na výjimky v kontextu vnitrostátního i mezinárodního dění nedůležitá. Témata se svým obsahem čtenáři podbízejí, znovu se snaží vyvolat zvědavost, která ho navnadí ke koupi. Někdy se však tato témata týkají ekonomické situace v zemi, a pak patří i na titulní strany seriózního tisku. Tato témata se vesměs vyskytovala na většině titulních stran z ledna 2007 i 2017.

  • Objevuje se na první straně reklama, ať už na zboží nebo na televizní program?

Reklama do seriózního tisku nepatří, a už vůbec ne na titulní stranu. Jak jsme uvedly výše, bulvarizace souvisí se snahou o zvýšení zisku. Toto zvýšení povětšinou zajišťuje právě reklama. V roce 2007 se na titulních stranách objevovala reklama na předplatné samotných novin, což je samo o sobě také snaha o zvýšení zisku, ale v tomto případě zvýšením odběratelů. V roce 2017 se na titulních stranách začaly nově objevovat i reklamy na televizní pořady nebo na jisté produkty.

  • Vyskytují se na titulní straně upoutávky na články ve vedlejších produktech novin (např. Ona Dnes)?

Takzvané magazíny novin, kterých má MF Dnes hned několik, z nichž nejznámější je magazín Ona Dnes, jsou většinou společenské rubriky nebo například televizní program. Toto nejsou témata seriózních novin, tím pádem se na jejich titulní stranu nehodí. Upoutávky na tyto magazíny jsme zaznamenaly v obou zkoumaných obdobích. V lednu 2007 se tato upoutávka vyskytovala průměrně ob dva výtisky a byla pouze na jeden z magazínů, kdežto v lednu 2017 se upoutávka na magazín vyskytovala na každém výtisku a někdy na něm bylo upoutávek hned několik. Toto opět podkládá naši tezi, že se noviny během let bulvarizovaly.

Platnost teze

Podle indexu bulvarizace, který jsme vypočítaly podle postupu uvedeného v kapitole Analýza, jsme u titulek z ledna 2007 vypočítaly index bulvarizace=3,8 a u titulek z ledna 2017 jsme vypočítaly index bulvarizace=5,6. To znamená, že teze se nám výzkumem potvrdila.

Jak jsme uvedly u rozboru kritérií bulvarizace, na titulních stranách MFD z ledna 2017 se opravdu bulvární znaky jako reklamy, použití barev, nepoměrnost fotografií a velikosti nadpisů k textu, expresivní a hovorové výrazy nebo chytlavá témata objevovaly ve větší míře.

Navíc jsme si všimly několik dalších poznatků poukazujících na bulvarizaci novin, které jsme do kritérií tvořících index bulvarizace nezahrnovaly.

Ve statistikách a průzkumech uvedených v článcích z roku 2017 oproti těm z roku 2007 se přestaly objevovat zdroje. Tvrzení uvedená v článcích nejsou podložena důkazy, jako tomu je například ve článku z výtisku z 13.1.2017 – Škodovka kraluje: ve firmách Octavia v rodinách Fabia.

Tvrzení v článku neodkazují na žádnou statistiku ani průzkum. Odkazy na zdroje a ověřování těchto zdrojů jsou jedním ze stěžejních znaků seriózního tisku, proto fakt, že tyto faktory na titulních stranách z ledna 2017 chybí, zcela jasně ukazuje na bulvarizaci novin.

Jedním z ústředních témat seriózního tisku je politika. Oproti roku 2007 výrazně ubylo politických článků na titulní straně, což opět indikuje bulvarizaci.

Dále jsme uvedly, že v seriózním tisku by měl být poskytnut stejný prostor oběma stranám sporu.

V článku Snížení daní: Předvolební tahák, s.r.o. z 11.1.2017 se psalo, zda se jednotlivé politické strany přiklánějí spíše k zvýšení či snížení daní.

Jediný, kdo byl citován, byl šéf ANO Andrej Babiš, ještě s ekonomickým expertem ČSSD, navíc si článek protiřečí, jelikož tvrzení novin o názoru ČSSD na změnu daní neodpovídá citaci experta, která je uvedena jen několik řádků pod tvrzením.

Tato absence objektivity značí jak bulvarizaci, tak možná i něco jiného, totiž spjatost s politickým subjektem.

V majetku Andreje Babiše

Platnost teze se nám tedy potvrdila. Mladá fronta Dnes podle našeho výzkumu opravdu prošla mezi lety 2007 a 2017 procesem bulvarizace. Podle nás to může souviset se snahou o maximalizaci zisku, což je jedna z běžných příčin bulvarizace.

Bývalý ministr financí Andrej Babiš musel kvůli zákonu o střetu zájmů převést firmu Agrofert – vlastníka skupiny Mafra a tím pádem i MF Dnes – do svěřeneckého fondu.

I tak svou firmu může ale dál přes svěřeneckého správce ovládat. Tato informace v kombinaci s námi vypozorovanou neobjektivitou v politických tématech dává prostor k zamyšlení.

V článcích z roku 2017 si lze všimnout i přehlédnutelných, přesto však významných skutečností, jež ukazují na ovlivnění novin Andrejem Babišem coby politikem.

Od roku 2016 Babiš prosazuje zrušení senátu a v novinách se jako hlavní článek v lednu 2017 objevilo tvrzení, že senátoři nezvládají svou práci díky tomu, že zastávají i jinou politickou funkci.

Tento problém však daleko přesahuje téma bulvarizace. Téma ovlivňování lidí přes média, ať už za účelem zisku nebo propagandy, či jako mocenský nástroj, je velice závažným tématem naší společnosti a je třeba se jím nadále zabývat, aby došlo k zabránění vlivu těchto nekalých praktik na náš zdravý úsudek.

Účinnou prevencí proti těmto praktikám je mediální výchova a rozvíjení kritického myšlení.

6 komentářů

  1. jan rich napsal:

    Autore,na konci článku jsem pochopil,proč jste analýze podrobil právě MF Dnes.Nefackuje Vás konjukturální hanba?Přitom Vám nevadí,kam sklouzává Česká televize pod vedením osoby dříve řídící společnost devastující stanice NOVA.Pořady jsou vyráběny s cílem ohromující společnost za cenu polopravd.Do programu se pomalu vkrádají inzeráty společností často zastírané jako sponzor pořadu.Jakoby to nebylo totéž.Jako z nařízení koncesionář musím za své příspěvky přihlížet na ubohost reklam.Mám to zapotřebí?Uvažuji,že za těchto podmínek požádám o zbavení koncesionářský poplatek platit a požádat ostatní diváky o následování.

    • Ludmila Klofová napsal:

      Absolutně souhlasím s názorem Jana Riche; jinak si nedovedu představit, jak běžně dnešní studenti čehokoliv čtou pravidelně denní tisk tak, aby mohli být účastni jakékoliv objektivní kampaně…

      • PP napsal:

        Tohle je reálný příspěvek reálné osoby nespojené s Mafrou?

  2. jan woller napsal:

    Pravdou take je, ze za poslednich deset let vzrostl vliv internetu a tistena media obecne ztraci zakazniky. I diky tomu se vice bulvarizuji. Nehlede na to, ze vulgarizace prostupuje celou spolecnosti (napriklad nasili ve filmech, ktere by pred dvaceti lety bylo extremni, je dnes bezne)….

  3. Ivana napsal:

    Dobrá práce, jsem 60 ročník a už můj děda říkával: “ kdo vlastní noviny, televizu a rozhlas“ řídí dav. Bohužel je to vidět.

  4. teufel3424 napsal:

    Udělaly kus práce za mě. Odebírala jsem MF dlouhá léta a po nástupu řídícího redaktora Andreje jsem toho po čase musela nechat, protože jsem pocitově došla k témuž závěru, jako dívky z gymplu. Zprávy z tuzemska vystřídala černá kronika a zvířátka. Pokud už se nějaká politická zpráva objeví, je zmanipulovaná ve prospěch Andyho bandy. Jen bych neměla tu trpělivost na vědecké ověřování svých dojmů.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies