Nový maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky a od loňska i většinový vlastník Aera Vodochody má obchodní vazby s Ruskem. Co by mohl být v době války na Ukrajině vážný problém, však Maďarsku nevadí a tamní armáda už oznámila, že si z „ministrovy“ továrny koupí několik letadel. Slovensko to zvažuje také, tamní úřady byznysové vazby Szalay-Bobrovniczkého nekomentují, stejně jako české ministerstvo obrany.

Maďarské výdaje na obranu se v letech 2021-2022 zvýšily o 30 %, letos tak poprvé překročí 2,6 miliardy eur. Do roku 2024 by mělo Maďarsko dosáhnout závazku NATO ve výši 2 % HDP.

Navyšování výdajů se odehrává pod dozorem nového ministra obrany. Kristóf Szalay-Bobrovniczky se ujal funkce teprve před měsícem, dříve působil jako velvyslanec v Londýně a podniká v hazardu, železniční dopravě a obranném průmyslu. Jeho manželkou je mluvčí vlády Alexandra Szentkirályiová.

V roce 2019 Szalay-Bobrovniczky prostřednictvím společnosti Hungarian Rail Investment Assets Management (Magyar Vagon Befektetési Vagyonkezelő Zrt.) koupil polovinu společnosti Transmashholding Hungary Kft, která vyhrála výběrové řízení na výrobu a dodávku 1 300 železničních vozů do Egypta v hodnotě jedné miliardy eur. Druhou polovinu konsorcia vlastní ruská společnost Transmash.

Stát: Je na Maďarsku, kdo bude ministr

Společnost Szalay-Bobrovniczkého se v září 2021 stala 80% vlastníkem českého výrobce letadel Aero Vodochody s pomocí úvěru ve výši 133 milionů eur od vládní Maďarské rozvojové banky. V dubnu 2022 maďarské obranné síly oznámily, že od firmy Aero Vodochody kupují dvanáct stíhaček.

Podle hlavního mluvčího maďarské vlády Gergelyho Gulyáse ministr obrany dodržuje všechny zákony o střetu zájmů a před nástupem do funkce učinil všechna potřebná právní prohlášení. Maďarská média také informovala o tom, že se Szalay-Bobrovniczky všech podniků neslučitelných s jeho ministerskou funkcí zbaví.

Text vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Server Euractiv se obrátil na maďarské ministerstvo obrany s žádostí o vyjádření k podrobnostem případného prodeje majetku, odpověď však nedorazila.

Redakce oslovila i české ministerstvo obrany s dotazem, jak ruské vazby maďarského ministra vnímá. Reakce byla strohá. „Sdělujeme, že není na Ministerstvu obrany ČR, aby komentovalo změny na vládních postech jiného státu,“ uvedl rezort.

Slovenské ministerstvo obrany mezitím zvažuje, že od firmy Aero Vodochody koupí deset cvičných letounů. Na otázku, zda Slovensku vadí minulost Szalay-Bobrovniczkého a jeho jednání s Ruskem, rezort odpověděl, že nominace na ministry jsou vnitřní záležitostí každého členského státu.

„Úkolem ministerstva obrany je doporučit vládě nejlepší alternativu nákupu cvičných letounů pro slovenské ozbrojené síly. Výběr předložených nabídek se řídí především požadavky slovenských ozbrojených sil, kvalitou nabízené techniky, konečnou cenou zakázky a jejím poměrem k plnění, jakož i požadavkem na výrazné zapojení domácího obranného průmyslu,“ uvedlo ministerstvo s tím, že výčet faktorů není konečný.

Generál z NATO: Je to znepokojující

Podle slovenského generála Pavla Macka, bývalého nejvýše postaveného zástupce Slovenska v NATO, je pozadí nového maďarského ministra „nepříjemnou komplikací“. Aero Vodochody totiž nabízí letouny L-39NG, které by podle něj současným potřebám slovenské armády vyhovovaly nejlépe.

„Ve prospěch Aera Vodochody by mohla hovořit jeho dlouholetá tradice a geografická blízkost. Navíc, pokud by české i maďarské letectvo přešlo na stejný typ, došlo by i k určitému regionálnímu sjednocení. To by mohlo vést k prohloubení spolupráce v oblasti výcviku,“ řekl Macko pro Euractiv.sk.

Vlastnickou strukturu českého výrobce a ruské vazby největšího akcionáře označil za „znepokojující“. Podle Macka jde o flagrantní střet zájmů a dohoda s touto společností by nevrhla na partnery dobré světlo.

Na druhou stranu, zatímco z politického hlediska je dohoda „nepřijatelná a riskantní“, z právního a technického úhlu pohledu neexistuje formální důvod pro vyloučení české firmy ze soutěže, uvedl Macko.

„Takže nakonec asi všichni přimhouří oči a tato informace nebude hrát při rozhodování žádnou roli. Faktem ale je, že právě takovými kroky se postupně vzdalujeme od našich původních hodnot, a to jak regionálně, tak i v rámci NATO. Vyměňujeme je za čistý pragmatismus,“ dodává Macko.