Česko by se mělo zařadit mezi většinu zemí na evropském kontinentu, kde o povolení obnovy řízení na základě nových důkazů rozhoduje jiný soudce, než který obžalovaného soudil v původním procesu. Na dotaz HlídacíPes.org to uvedl předseda komise pro přípravu nového trestního řádu, soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Nový trestní řád by měl být v základní podobě připraven
ANALÝZA. Stará bolest českého trestního řízení, kterou je návrh na povolení obnovy procesu, má velkou šanci na vyléčení. Dosud je takové řízení v rukou soudce, který obžalovaného odsoudil – a vždy existují pochyby o motivaci takového člověka přiznat povolením obnovy svou vlastní chybu. Změnit to může nový trestní řád, na jehož přípravě se po několika letech
Znalecký posudek jako důkaz mívá v trestním řízení silné postavení – i proto, že soudci na něj často spoléhají příliš. Případ bývalého kněze Adama Stanislava Kuszaje, který dostal v roce 2011 podmíněný trest za zneužívání tehdy šestnáctiletého ministranta a osvobozen byl v novém řízení až letos v únoru, ukazuje, jak problematické může takové spoléhání se na jediný znalecký posudek
Česko má první velký případ povolené obnovy procesu, kde u falešného usvědčení pachatelů hrály klíčovou roli pachové stopy. Nebo – abychom byli přesní – první takový velký justiční omyl. Krajský soud ve Zlíně koncem února rozhodl, že povolí obnovu procesu Michalu Šnajdrovi, kterého loni poslal na deset let za mříže za únos. Jak ale plyne
KOMENTÁŘ. Jednou to přijít muselo: Státní zástupci chtějí, aby mohli odposlouchávat občany Česka i bez povolení soudu. A ministerstvo spravedlnosti jim jde na ruku. Jak píše server Aktuálně.cz, v některých výjimečných případech, jako je terorismus či organizovaná drogová kriminalita, by si policie se souhlasem státního zástupce mohla odposlechy zapínat a vypínat, jak by se jí zlíbilo.
Ústavní soud se zastal dvojice mužů odsouzených za vraždu a dal jim naději na nové řízení o obnově jejich procesu. Jde o případ, v němž hrají důležitou roli pachové stopy a přípustnost jejich použití jako důkazu. Právě otázka věrohodnosti pachových stop může být v novém řízení o povolení obnovy procesu rozhodující.
Ústavní soud vynese počátkem března nález ve věci Davida Šimona, odsouzeného za vraždu seniora ve Slopném na Zlínsku. Šimon se ústavní stížností domáhá obnovy procesu, kterou mu obecné soudy zamítly. Spolek Šalamoun, který dlouhodobě kritizuje použití pachových stop jako nepřímého důkazu v soudním řízení, se k ústavní stížnosti připojil jako tzv. amicus curiae – přítel soudu. Spolek
Česká policie má od roku 2015 v rukou zprávu, která dramaticky zpochybňuje použití pachových stop v trestním řízení. Před veřejností ji tajila, teď, po několikaměsíční obstrukci, zprávu Centra pro výzkum chování psů České zemědělské univerzity získal spolek Šalamoun. Závěry ukazují na vysokou chybovost porovnání pachových stop služebními psy.
Důležitý rozsudek – klíčový pro nevládní organizace, které usilují o přezkoumání případů údajně nespravedlivě odsouzených lidí v rámci tzv. Innocence projektů – vynesl ve středu Nejvyšší soud amerického státu Ohio. Podle rozsudku jsou policejní vyšetřovací spisy po ukončení soudu veřejnými dokumenty a jako takové musí být na požádání zpřístupněny.
Měl by o obnově procesu – třeba v případě objevení nových důkazů pomocí analýzy DNA – rozhodovat stejný soudce, který odsouzeného už jednou poslal do vězení? V odborných kruzích shoda nepanuje: nový trestní řád, který vznikal za exministryně Heleny Válkové a měl platil kolem roku 2017, chtěl rozhodování původním soudcům odebrat. Pod vedením Roberta Pelikána ale tyto
