Státní zástupci v Česku se bojí nestíhat a zahlcují soudy, tvrdí bývalý vrchní pražský žalobce Mečl
VIDEO. „Jsem naprosto přesvědčený, že v řadě případů jde o účelový manévr, jak tu odpovědnost přehodit na jiný orgán,“ říká o nechuti státních zástupců „nestíhat“ Stanislav Mečl, někdejší náměstek nejvyššího státního zástupce, v turbulentní době kolem roku 2012 dokonce vrchní státní zástupce v Praze. Práce vrchních státních zastupitelství v postihování závažné hospodářské kriminality se od té doby příliš nezlepšila, tvrdí v rozhovoru pro projekt HlídacíPes.org MAPA JUSTICE.
„Stíhat“ je podle Stanislava Mečla v současnosti domininantní strategie u českých státních zástupců. „Domnívám se, že je to určitý projev pohodlnosti, určitý projev nedostatku odvahy,“ tvrdí.
Mečl v poslední době působí jako advokát, stal se také členem komise pro přípravu nového trestního řádu a je spoluzakládajícím členem Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných.
Přehodit odpovědnost na soud
Pozoruje prý „rozmáhající se prvky laxnosti, rozmáhající se formalismus“. To vede podle něj k tomu, že se odpovědnost z veřejné žaloby přenáší na řízení před soudem. Soudy by přitom neměly být zahlcovány případy, které za to nestojí.
„Jsem naprosto přesvědčený, že v řadě případů jde o účelový manévr, jak tu odpovědnost přehodit na jiný orgán,“ říká Mečl s tím, že problém není jen v případech, které nakonec neskončí pravomocným rozsudkem.
Nová publikace HlídacíPes.org – Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové.
Pořízením publikace, tedy darem v hodnotě 1000 korun, podpoříte projekt HlídacíPes.org ZDE.
„Týká se to i případů, které paradoxně odsouzeny byly, nicméně podle našeho názoru ne správně, a rozhodně nebyla správně uchopena ta kauza jako taková. Naprosto typický je případ Opencard, kde to šetření bylo zcela rozbito, začínalo od konce. Původci toho stavu nebyli předmětem řízení vlastně vůbec,“ říká bývalý vrchní státní zástupce v Praze, který tento úřad zastával v turbulentní době kolem roku 2012.
Vrchní státní zastupitelství ale ani dnes podle Stanislava Mečla nepracují v oblasti postihování nejzávažnější hospodářské kriminality lépe než před šesti lety.
„Nemám pocit, že by byla znát nějaká dramatická změna k lepšímu. Že by tyto odbory generovaly a byly schopny stíhat a také pravomocně odsoudit závažnější případy hospodářské kriminality,“ konstatuje Mečl.
Jako v Rakousku
Sám je zastáncem specializace státních zástupců například pro oblast korupce a vytvoření speciálního státního zastupitelství, které ji bude řešit.
„Nepochybně by obsahová náplň práce takového státního zastupitelství dříve nebo později musela být nějakým způsobem moderována a přizpůsobována,“ připouští Mečl s tím, že intenzita korupční kriminality se časem může měnit.
„Nicméně ten základ, to, že by v něm působili státní zástupci a zástupci jiných profesí, specializovaných na ekonomiku, na finanční trhy, na velmi specializované oblasti, ke kterým těžko vychovat dostatek specialistů nižších stupňů státního zastupitelství, to by bylo nepochybně pozitivní,“ vysvětluje výhody modelu, který podle Mečla na podobné bázi funguje třeba v sousedním Rakousku.
Publikace Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Publikace Mapa justice obsahuje rozhovory s rozhodujícími představiteli české justice. Vedle Pavla Šámala třeba s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, končícím šéfem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou nebo čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Nechybí ani kontroverzní pohledy na roli státního zastupitelství v trestním procesu. Dva pohledy z jiné strany představují šéf Unie státních zástupců Jan Lata a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce – dnes ovšem advokát Stanislav Mečl.
Publikace vznikla díky velkorysému grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Za podporu velmi děkujeme. Stejně tak děkujeme stovkám dalších donátorů, kterým není lhostejný osud naší země a podpořili náš projekt Žurnalistiky ve veřejném zájmu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Dlouhé čekání na informace. Spravedlnost se omluvila za průtah dlouhý 11 let
Aleš Rozehnal: Mohou čeští politici legálně lhát?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Bojí se nestíhat? Bojí se stíhat! Babiš je příkladem…..
Babis JE stihany, NENI obvineny. Presne o tomhle mluvi Mecl.
Je stíhaný a u toho také zůstane. Vsadíme se?
Mimochodem, platí oboje. Jak říká definice „Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání.“
Přičemž obvinění je jednorázový právní akt, který musí policie podezřelé osobě oficiálně sdělit „Dnešního dne jste obviněn z toho a z toho a začíná se proti Vám trestní stíhání“.
A trestní stíhání je pak poměrně dlouho trvající činnost justice vůči obviněnému potom.
V případě poslanců je tam o jedno předkolo navíc, jak požaduje Ústava ČR, článek 27 odst 4 „..Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem“:
Což tedy znamená, že napřed musí policie požádat parlament o vydání poslance k trestnímu stíhání, teprve až potom kdy souhlas dostane, mu může sdělit oficiálně obvinění – a tím ho začít trestně stíhat.
Což se ale všechno v případě Babiše stalo.
Už dlouho, že? A dlouho bude …až to vyšumí!
Proč jen češi milují krev jiných, proč jim dělá takovou radost, když souseda zavřou, když starého pána klene „pepka“ ….. ? Co jsme to za lidi, nebo svi.. ?
Od ostudného přepadení Uřadu vlády jsme se dostali až k ostudnému vyšetřování Čapího hnízda. V obou případech se vyskytuje jméno Babiš a státní zástupci. Prezident Zeman si všímá jen těch , kdo mu nepoklonkují. Proto se mi zdá, že stáním zástupcům se před těmito pány svírá zadek a podle toho to v našem státě vypadá. Policie se bojí vyšetřovat a armádní generálové asi už ani nevěří , že jsou součástí NATO. V EU jsme jen díky dotacím pro Babiše.
Bývalý vrchní státní zástupce v Praze /asi smutně proslulý/ zjevně vzpomíná na dobu, kdy sám rozhodoval zda stíhat, či nestíhat neřády, lumpárny upletené v hlavním městě po uzavření tzv. Opoziční smlouvy, kdy si vedoucí úlohu uzurpovala ODS. Proč asi se tehdy se strachem nezabýval, nestíhal a dnes mluví de facto o společenské fobii těch, kteří jsou odpovědní za vývoj – nárůst zločinnosti?
To bude nějaký renonoc, že prý „..„Stíhat“ je podle Stanislava Mečla v současnosti domininantní strategie u českých státních zástupců. “
Když zrovna včera se publikovalo v médiích že bylo zastaveno vyšetřování pana Babiše v případě dluhopisů :))))))
To je sice vtip, leč celkově to ukazuje na naprosto děsivou situaci naší justice. Ono je nutné vidět důvod proč „někdy“ státní zástupci podávají žaloby až příliš mnoho, a někdy zase zastavují i tam kde by se podávat mohla. Opakovalo se to zde v předešlých dílech mnohokrát. Neexistuje jednotný výklad judikatury, tudíž (bude to znít divně) ani státní zástupci nevědí zda ten konkrétní soudce uzná jimi žalovanou činnost za trestnou nebo ne. Popřípadě zda jim uzná jimi předložené důkazy. Mohou na tom pracovat s vyšetřovateli tvrdě třeba několik let, nebo poslat k soudu případ téměř bez důkazů (na základě udání) , vyjde to z hlediska náhodnosti výsledku u soudu asi tak na stejno
U korunových dluhopisů bylo asi sporné, zda šlo skutečně o trestný čin. Pravda, pohled na vymyšlenou transakci v cause Oleo Chemical byz ztak zhodnocen ale odborným posuzovatelem je MF. Někdo si snad dovede představit možnost stanoviska „stal se trestný čin“?
Jiná věc je daňové doměření a doplatek. Tam ovšem nevíme, zda jde i o Agrofert.
O tom právě píšu. To „je sporné, zda skutečně nastal trestný čin“ znamená bohužel právě to, že na to nemá celá justice jednotnou judikaturu, tedy jednotný právní názor. Což bohužel znamená, že by sice žalobce by mohl vést stíhání a podat žalobu, leč soudce mu jí může shodit. Což je pak ale i oboustranně strašně zneužitelné..
Co je sporného na tom, když někdo vydá své vlastní korunové dluhopisy, které pak sám všechny skoupí za peníze, které nemá?
Sporného je na tom – z hlediska právního skutečně málo. Tak jak to popisujete, je to naprosto legální.
Co v tom „může být nezákonné je až otázka nezaplacení daní z výnosů těch dluhopisů. Což ale tehdejší zákon umožnoval – takže jediný právní spor je v tom, zda tak Babiš neučinil účelově – právě tak aby sice zákon formálně dodržel, leč placení daní se tím vyhnul.
Až v tom je ale bohužel ta zásadní a sporná právě ta otázka, zda to bude soudce v rozsudku (a nikdo jiný) považovat za za natolik zločinně účelové , aby za to napařil Babišovi citelný trest..A počítám, že to si asi státní zástupce spočítal, že toto nehrozí, čili to odpískal…
Stíhat, nebo nestíhat? V v Absurdistánu zvaném Česká republika, je to venkoncem jedno.
Kyselé hrozny křiváka, jež se viděl u moci v Praze. Výběr hostů je čím dál překvapivější.
Je to bohužel tak.