Stát posílá eurodotace především sobě. Osm z každých deseti eur
Většinu prostředků z EU za období 2007-2013 (fakticky končí až letos), si rozdělila státní správa, kraje a města. Z celkových 733 miliard korun přidělených dotací zbylo na soukromé podnikatele či fyzické osoby 130 miliard, tedy necelých 18 procent. Vyplývá to z analýzy sdružení EconLab při Univerzitě Karlově vypracované pro HlídacíPes.org.
Začíná nové programovací období, kde se fondy mají rozdělovat na základě reálně měřitelného přínosu, který je u státu často pochybný. Jak to bude v praxi? Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo před týdnem seznamy prvních 46 evropských projektů za úctyhodných 11 miliard. Z nich ovšem 99% míří opět směrem ke státu – na Úřad práce, krajské úřady a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
A jaká je realita za programové období 2007 až 2013? Z údajů Ministerstva pro místní rozvoj plyne, že v České republice bylo ke konci roku 2015 přiděleno 733 miliard korun ze strukturálních fondů Evropské unie na 70.615 projektů, proplaceno bylo zatím 617 miliard korun.
Komu byly peníze přiklepnuty ukazují následující tabulka.
Peníze ze strukturálních fondů 207 – 2013 podle příjemců I.
Příjemce | Alokováno (v miliardách korun) | Podíl (v %) |
Veřejný sektor | 579 | 79 |
Soukromý sektor | 130 | 17,7 |
Neziskový sektor | 24 | 3,3 |
Celkem | 733 |
U některých operačních programů je skutečnost, že podpora mířila především do státu, krajů či obcí pochopitelná. Například z fondu Doprava úřady kryly výstavbu dálnic či železnic. U jiných je však vysoký podíl peněz, které stát rozdělil sám sobě, na pováženou.
Z větších operačních programů jediný OP podnikání a inovace šel převážně do soukromé sféry (89 % prostředků).
V dalších programech na soukromé firmy zbyla zpravidla jen malá část – 24 % (OP Lidské zdroje a zaměstnanost), 14 % (Praha Konkurenceschopnost), 18% (Vzdělávání pro konkurenceschopnost), nebo 8 % (Výzkum a vývoj pro inovace).
Přitom programový dokument programu Výzkum a vývoj pro inovace tvrdí, že „zapojení partnerů z podnikové sféry do výzkumných a inovačních aktivit je považováno za jeden z nejdůležitějších aspektů OP Výzkum a vývoj pro inovace.“ Ve výsledku z programu ale více než 90 % peněz, tedy 46 miliard Kč, skončilo u státu – převážně škol a výzkumných institucí.
Obdobně téměř polovina programu Praha Konkurenceschopnost skončila u pražského dopravního podniku a nemocnic.
Peníze ze strukturálních fondů 207 – 2013 podle příjemců II.
Příjemce | Alokováno (v miliardách korun) | Podíl (v %) |
Vládní instituce | 292 | 39, |
Města, kraje, jejich organizace | 232 | 31,7 |
Soukromé firmy | 124 | 16,9 |
Státní a městské firmy | 55 | 7,5 |
Neziskové organizace | 24 | 3,3 |
Fyzické osoby | 6 | 0,8 |
Neznámý | 2 | 0,4 |
Soukromý sektor se v končícím programovém období musel spokojit se 130 miliardami korun, tedy s necelou pětinou z celkem alokovaných 733 miliard korun. A kam putovaly?
Malé podniky (do 29 zaměstnanců) získaly 35,1%, ze 130 miliard, střední (25-249 zaměstnanců) 45% a velké (250 a více zaměstnanců) jen 19,1%.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel hlídá nedovolené státní subvence. Řeší se Čína, USA, PPF i Dukovany…
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Absurdnější by byl opak.
Ten by totiž jednak popíral samotný význam instituce zdaňování, v důsledcích pak význam dalších institucí a organizací, které komplexní společnost nutně potřebuje k udržení své stability, když už ne rozvoje.
Také z hlediska etiky potřebnosti by bylo dosti absurdním, aby organizace založené za účelem tvorby zisku tento vytvářely díky dotacím z veřejných prostředků, přičemž pokud je v daňových soustavách hlavním zdrojem veřejných peněz DPH, přispívá na takovýto dodatečný zisk podnikatele i osoba chudá.