V Česku dobře známou firmu CEFC China Energy a státní čínskou agenturu CITIC spojovaly nestandardní vazby už dávno předtím, než CEFC zkrachovala a CITIC převzal její aktiva. Ukazuje se, že přinejmenším převzetí některých zahraničních aktiv mohlo být do jisté míry plánováno s předstihem.

Agentura Bloomberg letos v březnu informovala o kauze, v níž bývalá vysoká manažerka hongkongské kapitálové a investiční skupiny CLSA obvinila CLSA a její mateřskou společnost, čínskou investiční banku CITIC Securities, že oklamala investory a zatajila střet zájmů, když uzavřela nekalou dohodu s CEFC v souvislosti s úpisem jejích dluhopisů v roce 2016.

Na milost Pekingu

The Wire China nedávno přinesl ucelenější obrázek zmíněné machinace a popsal, jak CLSA zorganizovala v roce 2016 v Singapuru okázalou propagační akci na podporu emise dluhopisů CEFC China Energy v hodnotě 250 milionů dolarů na dobu tří let.

Podle soukromých zjištění někdejší investiční bankéřky Kathy Liu údajně CLSA sama nakoupila asi čtyřicetiprocentní podíl dluhopisů, a díky tomu umožnila před krachem CEFC převod majetku firmy na svou matku CITIC. Na drobnější soukromé investory tak nezbylo nic a o své peníze přišli.

Podle Liu zde šlo o jednoznačný střet zájmů a exbankéřka CLSA nyní žádá hongkongskou Komisi pro cenné papíry a futures (SFC) o vyšetření případu, nejen proto, že na dluhopisech sama prodělala milion dolarů, ale také proto, aby si „Hongkong zachoval důvěryhodnost coby globální finanční centrum“.

CITIC Securities koupil brokerskou společnost CLSA v roce 2013 a velká část managementu pak postupně odešla kvůli neshodám ohledně dalšího směřování firmy, kterou nyní přímo ovládá čínský stát. Podle mnohých odborníků osud makléřské firmy svědčí o tom, že hongkongský finanční sektor je stále více vydán na milost Pekingu.

Právě státní investiční agentura CITIC Group, jejíž součástí je i CITIC Securities, převzala po pádu CEFC její aktiva v ČR i jinde ve světě, čímž došlo de facto ke znárodnění majetku (a dluhů) CEFC. Stížnost insiderky z finančních kruhů ilustruje nejen nekalé obchody čínských státem řízených firem, ale také naznačuje, jak velký vliv má Peking i ve společnostech, které se navenek jeví jako soukromé.

CEFC: Raketový vzestup a strmý pád

Společnost CEFC v době dluhopisové kauzy byla na vrcholu svého rozvoje: právě koupila většinový podíl v kazašské petrochemické společnosti a uzavřela sérii obchodů v České republice, kde mimo jiné získala podíl v J&T Finance Group, Invii a Travel Servisu a dále většinové podíly v pivovaru Lobkowicz či fotbalové Slavii.

Podobně postupovala např. v Gruzii, Čadu či Spojených arabských emirátech, kde skupovala podíly ve firmách a v rámci čínské státní iniciativy Pás a cesta investovala do infrastrukturních projektů. CLSA tehdy úpis dluhopisů vyšperkovala pohádkami o celosvětovém rozmachu CEFC, která v té době vykazovala roční tržby ve výši 40 miliard dolarů, měla třicet tisíc zaměstnanců a sbírala ocenění jako „nejvlivnější čínská firma“ či „excelentní asijská značka“.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Spolehlivost a trvalý rozvoj společnosti měly zaručit také prominentní vztahy s čínskou politickou elitou, jejichž důkazem měl být mimo jiné i podíl na projektech v rámci iniciativy Pás a cesta v Africe, Střední Asii a na Blízkém východě.

CEFC China Energy byla ještě před pár lety jednou z nejdravějších čínských energetických firem a podnikala kromě vlajkového petrochemického průmyslu i v celé škále dalších odvětví. Po dramatickém zmizení svého zakladatele Jie Ťien-minga, který by i poradcem Miloše Zemana, však od února 2018 mířila k nevyhnutelnému pádu; před rokem šanghajský soud vyhlásil její definitivní bankrot.

Liu svá obvinění poprvé vznesla 13. ledna 2021 v neveřejném dopise adresovaném hongkongskému regulačnímu orgánu SFC (Securities and Futures Commission) s žádostí o vyšetření celé záležitosti. Podobné stížnosti ze strany dalších investorů vlastnících dluhopisy zkrachovalé CEFC začaly prosakovat do médií již na podzim loňského roku.

Když zmizel Jie Ťien-ming

Hvězdou CEFC a hlavní tváří jejího někdejšího úspěšného PR, jež pomohlo nafouknout bublinu o expanzi firmy, byl její zmiňovaný zakladatel Jie Ťien-ming. Ten se v čele konglomerátu, který se v té době řadil mezi deset největších soukromých firem v Číně, zjevil prakticky z ničeho nic.

Jeho strmý vzestup měly podle narážek v promo kampani vysvětlit údajné příbuzenské vazby na maršála Jie Ťien-jinga, jednoho z Maových souputníků – zakladatelů Čínské lidové republiky, který se za života mohl chlubit styky s rodinou současného prezidenta Si Ťin-pchinga.

Těsně před svým pádem v roce 2017 pak CEFC ohlásila akvizici podílu v ruské společnosti Rosněfť. Transakce v hodnotě přesahující devět miliard dolarů však byla údajně na žádost čínské ratingové agentury odložena a obchod se nakonec po Jie Ťien-mingově zmizení již neuskutečnil.

Nafouknutá bublina PR obrazu firmy i jejího zakladatele pomohly na podzim 2016 CLSA zlákat investory k nákupu dluhopisů, které by jinak byly v případě soukromě vlastněné firmy sídlící v Číně a podnikající primárně v petrochemickém průmyslu poměrně riskantní, jak pro The Wire uvedl profesor Čchen Č‘-wu z Asia Global Institute při Hongkongské univerzitě.

To se nakonec i potvrdilo, když v roce 2018 Jie Ťien-ming zmizel stejně náhle, jako se předtím objevil. CEFC krátce nato začala mít veliké problémy a většinu jejích hodnotných aktiv v zahraničí, včetně ČR, převzal právě CITIC, jehož dceřiná firma je zároveň vlastníkem CLSA.

CLSA se k celé záležitosti s dluhopisy odmítla jakkoli vyjádřit a není ani jasné, zda SFC vůbec začala s nezávislým vyšetřováním. Mnozí analytici citovaní The Wire se však domnívají, že tento regulační orgán nijak nezasáhne, protože má sám vazby na pevninskou Čínu a do takto závažného sporu s mohutnou státní agenturou CITIC se pravděpodobně nepustí.

Celá kauza je tak dalším střípkem do mozaiky aktivit čínské firmy, která téměř po tři roky dominovala česko-čínským vztahům a dokázala ve své době zmást i velkou část českých politických i ekonomických elit.