
Srbská policie útočí na novináře. Používá brutalitu i sexuální útoky
Masové protesty probíhají v celém Srbsku už deset měsíců. V posledních týdnech se ale situace výrazně zhoršila a policie začala při potlačování demonstrací používat brutální násilí. Fyzicky útočí i na novináře. Situaci se tento týden věnovali europoslanci.
Počet útoků na novináře v Srbsku dramaticky vzrostl. Jen za prvních osm měsíců roku 2025 zaznamenala Nezávislá asociace novinářů Srbska 180 případů výhrůžek smrtí, fyzických útoků a dalších hrozeb namířených proti novinářům.
„Obzvláště alarmující je, že novináři, kteří kriticky informují o úřadech a ve veřejném zájmu, jsou stále častěji veřejně označováni za ,teroristy‘, což dále přiživuje atmosféru nenávisti a beztrestnosti,“ popsala pro HlídacíPes.org Tamara Filipović Stevanovićová, generální tajemnice Nezávislé asociace novinářů Srbska (Nezavisno udruženje novinara Srbije, NUNS).
„Naše data ukazují, že policie již není jen pasivním pozorovatelem, ale stále častěji přímým zdrojem rizika pro novináře. Od března 2025 došlo k 56 případům, kdy policie pasivně sledovala útoky na novináře nebo aktivně použila sílu proti jasně označeným novinářům. Jen v srpnu 2025 došlo k 24 fyzickým útokům, z nichž 14 spáchali policisté. To jasně ukazuje, že bezpečnost novinářů je podkopávána právě těmi, kteří ji mají chránit.“
Masové demonstrace začaly v Srbsku loni v listopadu poté, co se na nově zrekonstruovaném vlakovém nádraží v Novém Sadu zřítil betonový přístřešek a v důsledku toho zemřelo 16 lidí.
Demonstrace iniciují převážně studenti a protestují především proti korupci a nedbalosti. Požadují rezignaci prezidenta Vučiće a předčasné volby. V posledních týdnech demonstranti a nezávislá média popisují policejní brutalitu, nepřiměřené použití síly i sexuální obtěžování aktivistů.
Alexandar Vučić a jeho vládnoucí strana SNS výzvy k předčasným volbám odmítají a obviňují protestující ze snahy o podněcování nepokojů. V zemi ale podle informací HlídacíPes.org roste přesvědčení, že současné protesty by mohly být skutečným koncem Vučićova režimu, který je u moci od roku 2017.
Současný mandát mu končí v roce 2027. „Zastrašování už tolik nefunguje, lidé se přestávají režimu bát. Po události v Novém Sadu pochopili, že zkorumpovaný režim skutečně ohrožuje jejich životy, a chtějí opravdovou změnu,“ řekla HlídacíPes.org 40letá Mirjana z Bělehradu.
Svoboda médií v nouzovém stavu
Nezávislá asociace novinářů Srbska v rámci sítě SafeJournalists, zaznamenala v minulém roce 131 případů výhrůžek či napadení novinářů. Za prvních osm měsíců letošního roku to bylo již 180 případů.
„Pomlouvačné kampaně a online hrozby jsou na denním pořádku: nezávislá média a jejich novináři jsou neustále terčem útoků, včetně výhrůžek smrtí,“ popisuje zpráva, kterou asociace zaslala europoslancům.
Asociace dále zmapovala, že dochází také k nátlaku na novináře ze strany zaměstnavatelů. „Bylo hlášeno nejméně 20 případů propuštění nebo disciplinárních opatření proti novinářům, kteří odmítli politické zneužití svých redakcí, většinou v médiích vlastněných společností Telekom (státní společnost) a ve veřejnoprávních médiích. Soudní spory SLAPP zůstávají systémovým tlakem. Novým rizikem je spyware zaměřený na telefony novinářů, zaznamenali jsme jeden potvrzený kompromitační útok a nejméně tři neúspěšné pokusy,“ vyjmenovává asociace.
Kromě toho dochází podle zprávy k ovládnutí trhu a distribuce. Letos v dubnu 2025 byly stanice N1 a Nova vyřazeny ze satelitní služby EON SAT/Total TV. Kanály byly poté dostupné až od 29. července 2025.
Na veřejnost se dostal zvukový záznam vrcholových manažerů společností Telekom Srbija a United Group, kteří v uniklém hovoru diskutují o odvolání generálního ředitele United Media jako o kroku k ovlivnění televizního kanálu N1.
United Group potvrdila pravost nahrávky a mezinárodní organizace (MFRR/EFJ) ji označily za politický pokus o kontrolu nad posledními nezávislými televizními stanicemi.
Současně s ohrožením nezávislosti srbských médií hrozí, že v zemi již nebude fungovat ani žádná z tradičních zahraničních audiovizuálních stanic. Al Jazeera Balkans už ukončila provoz a roste riziko uzavření Rádia Svobodná Evropa a dalších nezávislých médií kvůli stažení dárců, zejména ze Spojených států.
V zemi navíc od loňského listopadu nefunguje mediální regulátor.
„Veřejná výzva k přihlášení členů byla zpožděna o čtyři měsíce a dvě výběrová kola selhala kvůli nedodržování zákonných požadavků a střetu zájmů. Mezitím se zvýšil výskyt násilného a nenávistného obsahu v celostátně a regionálně licencovaných televizích a vysocí státní úředníci se objevují v televizních kanálech bez licencí. Veřejné prostředky (granty a zadávání veřejných zakázek) jsou směrovány do provládních médií, často nezákonně – včetně plateb médiím, která nejsou registrována v oficiálním rejstříku médií – což je v do očí bijícím rozporu se zákonem o veřejných informacích a médiích,“ popisuje zpráva NUNS.
„Svoboda médií v Srbsku je v nouzovém stavu,“ zhodnotila situaci zpráva z dubnové mise v Srbsku, kterou vedlo konsorcium organizací v rámci projektu Media Freedom Rapid Response (MFRR).
Srbsko se může ocitnout v informační tmě
Asociace nezávislých novinářů Srbska se obrátila před zářijovým zasedáním Evropského parlamentu na europoslance s žádostí o odsouzení policejního násilí a útoků na novináře. „Situace se rapidně zhoršuje… Existuje reálné riziko, že mediální krajina bude plně ovládnuta a občané se ocitnou v informační tmě,“ napsali srbští novináři europoslancům.
Navrhli také konkrétní kroky, které podle nich mohou evropští zákonodárci podniknout.
„Veřejně odsoudit policejní násilí a nečinnost na příkazy státních zástupců; požadovat nezávislé vyšetření každého útoku na novináře a zveřejnění výsledků; naléhat na ukončení politického vměšování do soukromých vysílacích společností a obnovení distribuce pro nezávislé kanály v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA); poskytnout přímou podporu v rámci přístupové pomoci (IPA/EU) na bezpečnost novinářů (školení, ochranné pomůcky, právní a psychologická pomoc), na přežití profesionálních médií a na monitorování svobody médií a bezpečnosti novinářů,“ vyjmenovala Asociace NUNS.
Evropský parlament věnoval situaci v Srbsku zvláštní debatu na svém zasedání ve Štrasburku tento týden. Většina europoslanců, kteří na plénu vystoupili, kritizovala kroky vlády Vučiće. Rakouský europoslanec Andreas Schieder z Progresivní aliance socialistů a demokratů řekl, že k zastavení policejní brutality jsou nyní nutné cílené sankce. „Je naší povinností podporovat srbský lid a jeho boj za svobodu,“ řekl.
V debatě vystoupila také komisařka pro rozšíření EU Marta Kosová a prohlásila, že důvěra v „upřímnost srbského závazku k cestě do EU klesá“. Uvedla, že „účast prezidenta Vučiće na vojenských přehlídkách v Moskvě a Pekingu, doprovázená kritickými prohlášeními vůči EU a respektovaným europoslancům, není to, co se od kandidátské země očekává“.
Komisařka odsoudila také zásahy policie proti novinářům. „Je zásadní, aby novináři mohli vykonávat svoji práci svobodně bez výhrůžek, zastrašování a násilí, aby byla zajištěna plná informovanost občanů.“
Z českých europoslanců se do debaty nikdo nezapojil. Situaci pro HlídacíPes.org komentoval europoslanec Ondřej Kolář (EPP), který je členem zahraničního výboru europarlamentu.
„Ursula von der Leyenová v úterý sice mluvila o tom, že rozšíření EU o země západního Balkánu má být naším cílem, ale nejsem si jistý, jestli děláme dost pro to, aby se tak stalo. Balkán čelí obrovskému ruskému tlaku, pod kterým už povolila dříve jednoznačně proevropská Gruzie, a který se teď bohužel velmi úspěšně snaží na svou stranu přiklonit Srbsko, ale třeba i Bosnu a Hercegovinu. Obávám se, že tady je v našich bezpečnostních zájmech opravdu dělat něco víc než doufat, že si s tím na Balkáně poradí. Musíme těmto zemím prostě nabídnout něco lepšího a atraktivnějšího než Kreml, ale vypadá to, jako by se nám to nedařilo.“
Vučićova SNS je přidruženým členem Evropské lidové strany (EPP). Má omezená hlasovací práva, protože Srbsko je kandidátskou zemí na členství v EU. Přístupová jednání Srbska k EU začala v roce 2014, ale v současné době jsou pozastavena.
Strana EPP se podle předsedy Manfreda Webera tento týden rozhodla že „zahájí proces kontroly“ ohledně přidruženého členství Srbské pokrokové strany (SNS) Aleksandara Vučiće. „EPP nezavírá oči před tím, co se děje v Srbsku,“ řekl Weber novinářům ve Štrasburku.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes

Proč Západ selhává a roste moc internetového fašismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)

3 komentáře
nejen my, ale sami Srbové by si měli zvolit do čela lidi, kteří nejsou proruští. Jejich prezident je jasný.
Ale v dnešní době kdy lidé ztrácí rozum je to asi těžké.
Pokud stojí novináři na straně nepřátel státu, je zcela legitimní s nimi jako s nepřáteli zacházet.
Jestli bych si dovolil – ono totiž i právě toto je velmi signifikantní příklad, toho – jak vlastně funguje demokracie – a jaké má hranice.
Protože, zkusme si to shrnout v několika bodech
1) Lze samozřejmě souhlasit s tím, že v popisovaných bodech srbské orgány porušují právo. Leč
2) Jak i v článku zmíněno „..Současný mandát mu (prezidentovi) končí v roce 2027. Čili – zatím lze předpokládat? že v tom roce 2027 si budou moci občané „zcela demokraticky“ zvolit někoho jiného
3) Ale že i v jiných demo státech demonstrují různé skupiny občanů za to aby okamžitě podal demisi dosavadní prezident/premiér – protože právě jim nevyhovuje. Ovšem pravidla demokracie neříkají, že jim musí být takto vyhověno.
4) Podobně se dá i jiných demo státech dohledat příklady, kdy policie zasahuje až příliš přísně a nebo naopak pasivně vůbec – (doslova od připadu k případu). Jenomže, ani v tomto demokracie nevyžaduje – aby za toto byla policie jakkoliv a ihned postižena. Tyhle případy se „řeší“ pomocí právního státu – čili nekalenými přezkumy různých orgánů a soudů – a většina z nich nakonec zapadne s minimální penalizací.
5. Poměrně zajímavé (i když v článku nepopsané), co se v demokracii asi stane s tím „autokratem“, tím nedemokratickým politikem, když o svou moc příjde. A demokracie říká, že obvykle nastoupí na zcela legitimní pozici „lídra parlamentní opozice“, a za to ho pak stát lukrativně plati a (díky poslanecké imunitě) i chrání proti případným postihům.
6. Samozřejmě že je v tomto důležitá role nezávislých médiích ovšem pak taky to zjištění, jak špatně se jim ta jejich práva i v této demokracii vymáhají.. Ale že zrovna v tom jestli má vláda vyhrazené msto „vládního regulátora nad médii“, anim tím že stát určuje „která televize je ta hlavní a správná“, to asi není..