Hubený výsledek SPD ve volbách do Evropského parlamentu je i fiaskem zahraničních kontaktů strany. Právě do nich přitom Okamurovci v posledním roce investovali výrazné úsilí a podle všeho i finanční prostředky. Klíčovou institucí, která měla posilovat pozici SPD v Evropě v očekávání úspěchu krajně pravicových stran, byl stranický think-tank s miliony ze státního rozpočtu. K jeho výdajům i aktivitám však strana mlčí.

Na provoz stranického think-tanku Institut Svobody a přímé demokracie vynaložilo hnutí v letech 2022 a 2023 celkem téměř sedm milionů korun. Vyplývá to z výročních finančních zpráv SPD zveřejněných na webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH).

Úřad má v popisu práce také kontrolu hospodaření stranických think-tanků, neboli politických institutů. SPD milionové státní příspěvky na svůj think-tank čerpá od voleb v roce 2021, kdy hnutí splnilo příslušné zákonné podmínky.

Zatímco o příjmech institutu je tedy poměrně jasno, výdaje drží strana pod pokličkou. Narozdíl od jiných politických stran nezveřejnil zatím Institut SPD žádnou souhrnnou zprávu o činnosti. Ostatně, ze zákona ani nemusel. Povinností institutů je pouze „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ zveřejňovat výsledky své činnosti.

Dohledový úřad: Nemáme páky

„Zákon nepožaduje předkládání výročních finančních zpráv, jako je tomu u politických stran a hnutí. Toto zmocnění Úřad k politickým institutům explicitně nemá. Je tak tedy na samotném politickém institutu, jaké informace a v jaké podobě bude zveřejňovat,“ shrnuje člen ÚDHPSH Petr Vymětal.

Dálkový přístup znamená například zveřejnění činnosti institutu na internetu. Háček je v tom, že zrovna Institut SPD toho na svém webu příliš ke čtení nenabízí. Ještě do tohoto týdne měly nejnovější příspěvky datum z loňského podzimu, v posledních dnech se pak obsah webu ještě ztenčil na pouhé základní informace a kontaktní údaje.

Tyto zahraniční cesty a networking měly především vyvolávat dojem, že evropská krajní pravice a zmíněné „vlastenecké“ strany posilují, a to zejména u mladých voličů.

Jak málo je web aktualizovaný, dokládá i jméno a fotka Jaroslava Bašty coby jednoho z členů správní rady institutu. Někdejší poslanec SPD a kandidát na prezidenta Bašta však letos po delší nemoci zemřel. V obchodním rejstříku už jeho jméno mezi členy správní rady institutu není, na webu však zůstal.

Hlavní aktivitou Institutu SPD je pořádání veřejných debat a seminářů. Většina akcí je komorních a odehrává se ve vinotéce na pražských Vinohradech. Ve stejném domě má kancelář i europoslanec za SPD Ivan David. Další prostory si v domě pronajímá i samotný institut, řekl už dříve na dotaz HlídacíPes.org ředitel Institutu SPD Josef Nerušil.

„Jedná se o zcela samostatné prostory od kanceláře Ivana Davida, plně hrazené z prostředků institutu s vlastní nájemní smlouvou,“ říká Nerušil, jinak též asistent poslance SPD Jiřího Kobzy.

Zákonnou podmínku zveřejňovat výsledky své činnosti institut zřejmě splňuje tím, že debaty z vinotéky živě přenáší na facebookový profil SPD Praha, kde jsou následně k dispozici ke zpětnému přehrání. Otevřená však zůstává otázka, za co institut utrácí miliony, které má ročně k dispozici, kromě komorních debat ve vinotéce pro zhruba dvacet lidí v publiku. Josef Nerušil navíc ujišťuje, že na těchto akcích si „svou útratu hradí každý sám“.

Ve sněmovně bez nájmu

Z transparentního účtu institutu od loňského listopadu odchází měsíčně zhruba 200 tisíc až 250 tisíc korun. Předtím byly měsíční převody na běžný účet ve výší zhruba 150 tisíc korun za měsíc.

Za co tyto peníze institut kromě zmíněného pronájmu utrácí, však není jasné. Ani v případě seminářů v prostorách Poslanecké sněmovny, které institut SPD občas pořádá, totiž nemusí řešit klíčovou položku – tedy právě nájemné.

„Nájemné se v případě seminářů a obdobných akcí v Poslanecké sněmovně nehradí,“ potvrzuje vedoucí sněmovního oddělení médií a PR Martina Lustigová.

Semináře, konference nebo kulaté stoly, které se konají ve sněmovně, nesmějí mít komerční charakter. Jejich pořadateli mohou být funkcionáři sněmovny, orgány sněmovny jako výbory a komise, poslanecké kluby nebo jednotliví poslanci.

Na dotazy HlídacíPes.org ohledně výdajů institutu nereagoval ani jeho ředitel Nerušil, ani mluvčí strany Barbora Šťastná.

Cestovní kancelář Okamura

Při pohledu na dlouhodobé aktivity stranického think-tanku SPD je však zjevné, že zejména v uplynulých dvanácti měsících se institut kromě domácí politiky soustředil i na tu zahraniční.

Zástupci institutu objížděli akce partnerských stran SPD všude po Evropě, navazovali kontakty a podepisovali memoranda. Cílem byly letošní eurovolby, snaha o co nejlepší společný výsledek takzvaných vlasteneckých stran – a posílení jejich pozice v novém europarlamentu.

Děčínský zastupitel za Okamurovce Daniel Valko po volebním fiasku zveřejnil na svém facebookovém profilu komentář s titulkem „Kdybych vedl SPD“. V jednom z bodů apeluje právě na větší využití politického institutu.

Kromě ředitele institutu Josefa Nerušila cestovala pod hlavičkou SPD do zahraničí často také Nikola Zbořilová, spolupracovnice Ivana Davida v Evropském parlamentu, která také figurovala na kandidátce SPD a Trikolóry v eurovolbách.

Tyto zahraniční cesty a networking měly především vyvolávat dojem, že evropská krajní pravice a zmíněné „vlastenecké“ strany posilují, a to zejména u mladých voličů. Delegace SPD v zahraničí tak doprovázeli i členové mládežnického hnutí strany „Mladí espéďáci“ nebo se akce konaly pod hlavičkou neformální skupiny Patriots Network, která sdružuje mládežníky ze zmíněných stran z Evropy i mimo ni.

Nikola Zbořilová se v březnu za SPD účastnila akce nazvané Frauenkongress (ženský kongres) poblíž německého Kolína nad Rýnem. Tu opakovaně pořádá kontroverzní europoslanec německé AfD Maximilian Krah. Přes jeho europoslaneckou kancelář probíhalo přihlašování a Krah na akci také osobně vystoupil.

Právě Kraha nicméně hned po volbách europarlamentní skupina AfD ze svých řad vyloučila kvůli jeho podezřelým kontaktům s Ruskem a Čínou i kvůli výrokům zlehčujícím zločiny jednotek SS.

Kvůli tomu se od AfD krátce před volbami také odvrátila francouzská strana Národní sdružení Marine le Penové následovaná vzápětí i českou SPD. K lepšímu výsledku to však Okamurovcům nepomohlo a s jedním europoslaneckým mandátem a ziskem hlasů pod šest procent zůstali daleko za svými očekáváními.

„Kdybych vedl SPD“

Kolik peněz ze státem dotovaného institutu v této „zahraniční spolupráci“ skončilo, však SPD nekomentuje. Dotazy na to, kdo hradil účast delegací Okamurovců na akcích jako byla orbánovská konference CPAC v Budapešti či podobné letošní setkání Make Europe Great Again v Bukurešti, nechala strana znovu bez odpovědi.

„Nejde nám jen o vzájemnou výměnu zkušeností jak politicky posílit, ale i o navázání kontaktů, které se nám jednou podaří zúročit i na vládní úrovni,“ komentoval ještě loni intenzivní zahraniční aktivity Josef Nerušil. Výsledek SPD v eurovolbách však tato očekávání ani zdaleka nenaplnil.

Uvnitř SPD nicméně podle všeho roste počet těch, kdo vidí ve stranickém think-tanku zajímavý zdroj vlivu i peněz.

Děčínský zastupitel za Okamurovce Daniel Valko po volebním fiasku zveřejnil na svém facebookovém profilu komentář s titulkem „Kdybych vedl SPD“. V jednom z bodů apeluje právě na větší využití politického institutu.

„Obrovský potenciál s celkem zajímavou finanční injekcí, který je potřeba začít využívat naplno. Jak jinak chcete konkurovat médii tlačeným stranám? V kombinaci třeba také s novou sortou podcastů apod. je třeba být násobně víc vidět. Prezentace u petičních stánků dnes již nezastoupí média, které jsou pro lidi dostupnější, pohodlnější,“ píše Valko.