Součet šestnácti let vlády Vladimíra Putina: zmar a velmocenská impotence
Současní držitelé moci měli čas i prostředky změnit Rusko když ne v další Čínu, tak alespoň v nové Emiráty. Mohli položit základy ekonomického oživení na několik dalších desetiletí. Co se však stalo ve skutečnosti?
Ve svém textu pro web ruské byznysově zaměřené televize RBC na to odpovídá Vladislav Inozemcev, profesor ekonomie a ředitel moskevského Centra postindustriálních studií. Text – jehož pasáže publikujeme – pro HlídacíPes.org přeložily Lenka Benešová a Eva Romancovová.
V první pracovní dny roku 2016 se pozornost Rusů soustředila na kurz dolaru a cenu nafty – ráno 12. ledna byl dolar již za 77 rublů a barel ropy Brent za 31 dolarů. Přijímat taková čísla, která by ještě nedávno mnohým připadala neskutečná, s klidem, je stále těžší.
Nemá smysl tvrdit, že tato nervozita nemá žádný vztah k našim národním úspěchům. Naopak, váže se k jednomu výročí, které pravda ještě není oslavováno celonárodně – k příchodu Vladimíra Putina do Kremlu, ke kterému došlo na Nový rok přesně před 16 lety.
Vždyť přece právě hlavě ruského státu nejvíce ze všech vděčíme za to, že můžeme se zatajeným dechem sledovat pohyb cen ropy, a jmenovitě jeho politika vedla k tomu, že kromě energetických surovin nemá Rusko už nic jiného v kapse.
S čím se tedy potýká země na začátku sedmnáctého roku vlády svého vůdce? Má průměrnou mzdu, která – přepočtena na dolary – dosahuje úrovně října roku 2005. HDP se blíží ukazatelům z roku 2006. Během posledních třech let ze země odteklo 280 miliard dolarů kapitálu. Vojenský rozpočet se za dobu jeho vlády zvětšil nominálně sedmapůlkrát (při přepočtu na dolar 4,4 krát).
Byrokracie se mění na vládnoucí třídu. Vedeme dvě války, sousedé z postsovětského prostoru před námi utíkají, vztahy se strategickými obchodními partnery jsou pokaženy…
Z kolen zpátky na nohy?
Jako hlavě státu se přitom Vladimíru Putinovi dařilo. Usmálo se na něj štěstí s konjunkturou, která vedla ke zvýšení cen ropy z 28,5 dolarů za barel v roce 2000 na průměrnou cenu 102 dolarů v letech 2010 – 2014 (dle údajů BP Statistical Review of World Energy 2015).
Rusové si za jeho vlády začali zvykat na to, že mohou vydělávat, konzumovat a „zvedání se z kolenou“ si také pořádně užít. Za takové situace bylo možné Rusko výrazně proměnit. Když už ne na další Čínu, tak přinejmenším na nový Emirát; bylo možné položit základy ekonomického oživení na několik desetiletí dopředu.
Ale co se však stalo ve skutečnosti? Začneme od toho nejjednoduššího – od Putinem deklarovaných „tahounů ruského hospodářství“, korporací blízkých vládnoucí moci.
Gazprom, nejsilnější monopol země, který je po celé roky řízen jedním z nejbližších prezidentových přátel, vybudoval (a dále buduje) několik působivých potrubí. Jenže za rok 2015 vytěžil méně plynu než v roce 1999 (414 mld. metrů krychlových vs. 545 mld. metrů krychlových).
Má se za to, že kapacity Gazpromu jsou daleko větší a rostou, problém je ale s poptávce po ruském plynu. Proč ale to samé nepotkalo například Katar, který zvýšil těžbu z 24 miliard metrů krychlových na 177 miliard, aniž by měl nějaké problémy s odbytem?
Rosněft, který během těch let „shromáždil“ všechna možná ropná aktiva od Jukosu po Iteru, koupil v roce 2013 společnost TNK-BP za 55 mld. dolarů, ovšem dnes je sama firma oceňována pouze na 34 miliard. VEB (Vněšekonombank), hlavní „instituci rozvoje“ hrozí bankrot, pro jehož odvrácení vláda musela vyčlenit bilion rublů. Rostechnologie by bez vojenských zakázek, které pouštějí žilou státnímu rozpočtu, v ruské ekonomice nic neznamenala.
Při pohledu na dějiny ruského hospodářství v putinovské éře je jasné, že k rozvoji došlo téměř výlučně v nestátním sektoru: velkoobchod a maloobchod, komunikace a spoje, soukromé banky, stavebnictví a oblast komerčních služeb. Stát byl naopak ekonomickou brzdou.
Kde jsou ty dálnice
Dalším výmluvným bodem je infrastruktura. Je běžné, že v zemi, která zažívá boom (a je jedno, čím je způsoben, může to být i náhlý příliv petrodolarů), je jeho prvním projevem výstavba silnic, vysokorychlostních železnic, mostů a estakád, rozvoj energetických sítí. Dokonale to ilustruje Čína.
Je tomu tak všude – až na Rusko. Za 16 let nebyl zprovozněn jediný kilometr moderních vysokorychlostních železničních tratí . V letech 2014 – 2015 se postavily silnice v délce asi 1,2 tisíce kilometrů, což je čtyřikrát méně než v roce 2000.
Dálnice mezi Moskvou a Petrohradem se stále ještě buduje – už od konce 90. let. Podle údajů Gazpromu míra plynofikace ruských obydlí vzrostla o 0,1% na 65,4%. Tímto tempem bude vytyčený úkol plné plynofikace Ruska dosažen na začátku 22. století.
Za 16 let se kapacita všech ruských námořních přístavů zvýšila dvakrát méně než kapacita překládky přístavu v Šanghaji. Přeprava nákladů po severní mořské cestě byla v roce 2014 nižší, než v roce 1999 (130 tisíc tun ku 460 tisícům tun).
Takže jak je to s tím zvedáním se z kolen? Kde je ten blahobyt? Neexistoval dřív a není ani dnes. Jediné, co přetrvává, jsou krásné sliby, každý rok k nerozeznání od těch předchozích.
Po celou dobu, co je u moci, Putin slibuje zdvojnásobení HDP a opuštění ropné pasti. Je ironií osudu, že první takový slogan vznikl v roce 2003, přičemž k úrovni HDP roku 2003 přepočítané na dolary máme šanci se vrátit v roce 2018.
Překonání závislosti na těžbě ropy se dá ilustrovat jednoduchými čísly: v roce 1999 podíl těžby ropy, ropných produktů a plynu na ruském exportu představoval 39,7 %, v roce 2014 to bylo již 69,5 %.
Za celou tu dobu nedošlo v Rusku k žádné průmyslové transformaci: po celou putinovskou éru Rusko bylo (a je) jediným z rozvíjejících se trhů, kde tempo růstu průmyslové výroby zaostávalo za tempem růstu HDP.
Kde jsou slibované moderní strojírenské podniky, výroba lékařské techniky, produkce léků, počítačů nebo mobilních telefonů? Ve většině jmenovaných oblastí země závisí na dovozu ze 70 – 100%. Jestli se našim „partnerům“ zachce přivést Rusko k totálnímu hospodářskému kolapsu, postačí jim zakázat vývoz těchto dodávek do Ruska.
Ono to nějak dopadne
Katastroficky vypadají výsledky „reformy“ v sociální oblasti a způsob práce státních orgánů, odpovědných za zajištění běžného života občanů. V zemi, jejíž státní pokladna překypuje petrodolary, je téměř zlikvidována bezplatná zdravotní péče.
Podle všech žebříčků hodnocení dochází k rekordnímu snížení kvality středoškolského vzdělávání a vysokoškolské instituce jsou již dlouhou dobu továrnami na výrobu držitelů nesmyslných diplomů.
Dokonce i „výkladní skříň“ Putinova Ruska – mocné MMS (Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a odstraňování následků přírodních katastrof) – nedokáže zachránit desítky lidí uvízlých ve sněhové závěji nedaleko Orsku.
Ani v zahraniční politice se Rusko nemá moc čím chlubit. Nebudu tu psát o Ukrajině, ze které jsme si udělali nepřítele. I naši spojenci ve střední Asii se stále více přiklánějí k Číně, která se v poslední době stala hlavním investorem v tomto regionu.
Vůči světu stavíme kolem sebe hradbu tvořenou sankcemi a ukládáme si všechny možné druhy odříkání, což ovšem nikoho nezajímá. Začali jsme vojenskou operaci v Sýrii, ale už si začínáme uvědomovat, že pokud chceme v Sýrii uspět, budeme potřebovat daleko větší sílu a prostředky, než si Rusko může dovolit.
Ale jsou to i operace typu té v Jižní Osetii, kvůli čemu Rusko vloni utratilo na vojenské výdaje za roky Putinovy vlády téměř 960 mld. USD (zdroj SIPRI Database 2015), resp. 80 % svého nominálního HDP.
Ovšem nejpůsobivější je, jak rychle a hlavně, jak se zdá, nevyhnutelně se začíná rozpadat imaginární blahobyt společně se splasknutím „ropné bubliny“.
Již první známky poklesu cen ropy znamenaly konec valorizaci důchodů a zdá se, že drastické škrty v sociálních výdajích, byť vyjádřené i ve dvojnásobně podhodnocených rublech, nejsou daleko.
Zemi řídí člověk, který toho hodně říká, ale není ochoten udělat prakticky nic konkrétního, a který se už více než 10 let spoléhá jen na pozitivní trendy, přicházející z vnějšku. Je to velmocenská impotence.
Vláda je schopná utratit mnoho miliard, ale není schopná si stanovit žádné ambiciózní cíle, ani vybrat schopné kádry na jejich řešení, není schopná ani stimulovat podnikání.
Občany nedokáže povzbudit k ničemu, kromě opakování banálních sloganů. Při sledování neustále klesajících budoucích cen ropy, jsou ruští představitelé moci jak zcepenělí z toho, co vidí, a zdá se, že už jen doufají v proslulé ruské „však ono to nějak dopadne“.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
41 komentářů
Odkaz na článek na RBC obsahuje na konci mezeru navíc.
opraveno, díky za upozornění
Problém Ruska se může stát brzy problémem např. Evropy.
I v tomto kontextu, nejen v kontextu autora článku (který toto cudně opomene uvést…stejně jako opomene další faktory – jakým bezesporu je např. vlna uprchlíků z Ukrajiny, které vyhání Porošenkova kárná výprava) , je nabíledni, že sankce k ničemu dobrému nevedou (vzpomeňme Výmarskou republiku a násl. , naproti tomu postavmě tkzv. Marshallův plán a násl. – kdy bylo pomoženo nedávnému to státu – strůjci obrovských jatek, včetně holokaustu).
Dále – Putin následoval po Jelcinovi, korektní by bylo srovnat také stav výchozí, pojelcinovský.
Autor by pak mohl vývoj v Rusku porovnat s jinými ekonomikami BRICS, co třeba Brazílie ? Pak by ten “ putinovský zmar“ už nevypadal tak, jak se ho podařilo autorovi článku vyrobit.
Rusko má smůlu, že tištěním rublů nemůže nikdy dosáhnout téhož efektu jako USA tištěním dolarů, nicméně rezervy má stále celkem solidní a právě že oslabení měny může vést k tolik potřebné restrukturalizaci, respektive k vyšší diferenciaci produkčního jádra.
Ostatně naštěstí i ty sankce jsou někdy jen takovým prázdným humbukem pro veřejnost , viz například článek „Sankce proti Rusku a německé pokrytectví“.
Destabilizace v Rusku, ale např. i v dalších zemích spoléhajících se na příjmy z prodeje a těžby surovin, bychom se měli bát a tak jim i předcházet – než se radovat, že se konečně podaří porazit nějakého domnělého protivníka, padoucha nad kterého není.
Nechápu ty, kteří se na něco takového těší. Jsou jak malí chlapci.
Milý český maloměšťáku (nebo spíše ruský?), Evropa jistě problémy má a bude je mít jistě i v budoucnu. Navštívil jsem řadu zemí a zemi bez problémů neznám. Ale jistě můžeme děkovat Pánubohu, že máme problémy evropské a ne ruské. Co se týče Ukrajiny, pak problémy a zmatky na Ukrajině nastartovali právě Putinovi spojenci. O problémech Ukrajiny se na Ukrajině hovoří a hovoří se o nich dost otevřeně. Na rozdíl od Putinova Ruska, kde se problémy bagatelizují nebo i zamlčují. A srovnání Brazílie a Ruska? Navštívil jsem obě země. Favely jsem viděl v okolí Ria i v okolí Murmaňska.Pohled na ně není potěšující tam ani tam. Ale pokud se pan Putin chce utěšovat, že ostudu si dělají i jinde, budiž. Přejme mu to. Podobným způsobem jako Vladimír Putin, přistupoval svého času k řešení problémů i Leonid Brežněv. Zdá se, že v něm Putin našel svůj vzor. A vy český maloměšťáku (nebo ruský?) k jeho způsobu myšlení máte blízko podle všeho také.
Pepíku český, nemám chuť se zabývat tak zmateným textem (pseudoreakcí na text můj)jako jste sem vložil Vy.
Zkuste si vyhledat jiný objekt svých vášní.
Hezký den.
P.S. Předpokláládám že byste , tak jak mě označujete za putinistu (což je jen důkazem vačí argumentační nouze), označil ty, kteří před WW2 psali o škodlivosti fundamentálních pseudoekonomických postojů vůči Německu (dluhy je třeba splácet, děj se cokoliv) …za hitlerčíky.
Český (nebo spíše ruský) maloměšťáku, za serioznější rozbor a diskuzi tvůj příspěvek opravdu nestál. Tvým polem působnosti jsou spíše Parlamentní listy.
Státy bez nerost surovin jsou závislé na státech v tomto bohatých. Jediný možný vývoj je snaha se této závislosti zbavit, což se velmi pomalu děje z různých důvodů. To postupně donutí surovinově exportní země k transformaci průmyslu. Samozřejmě to bude bolet a uhlí i ropa se budou v menším množství spalovat stále, ale těžko se z toho v utáhne celá velká země donekonečna. Jen Rusko na to zatím nedokáže vnitřně reagovat. Nejsou v tom žádné emoce, ani přání co by jak mělo dopadnout.
To je pravda. Až na to “ jen“, takovýchto států je mnohem více.
Ale Homo sapiens sapiens si musí klást také tuto otázku : “ Když takovým státům v tomto nepomůžeme a tyto státy tak třeba upadnou v chaos (kterýžto je tak snadné v globalizovaném světě importovat), jednali jsme prozíravě a poctivě ?!? “
Každopádně je velkým hovadstvím takovéto státy ještě více srážet na zem…nicméně triumfalistické kaitalistické vidění světa vítězících a poražených (vpravdě to návrat k pohanství, pohanské magii) je příliš vsáklé pod kůží, je to o vzdělanosti, ta kolabuje.
Český (nebo spíše ruský) maloměšťáku,Takže když už jsme uvalili sankce na Rusko,tak mu máme ekonomicky pomoci?To je logika snad přímo od Putina!!!!!!!Rusko si za svoje nesnáze může samo,a až začne dělat „lidskou“ politiku,tak západ snad pomůže,ale obávám se,že až Putin skončí,bude v Rusku chaos a občanská válka,taková,které Rusko ještě nepotkala.!!!
Čím hůř pro Rusko, tím lépe pro Evropu a tím hřejivější pocit u mého srdce 🙂
@Dave: To je hodně hloupý postoj. Podívejte se, jak bídně na tom jsou zhroucené státy jako Sýrie, Libye, Irák, Afghánistán. Pomineme-li problémy tamního obyvatelstva, je snad dnes už očividné, jak velkým bezpečnostním, ekonomickým i sociálním problémem to je i pro další země, Evropu nevyjímaje. A tvrdím, že to není nic proti tomu, co se stane, pokud dojde ke zhroucení Ruska (či spíš v případě, že se pod takovou hrozbou Rusko ještě víc přikloní k militarizaci a k extrémnímu nacionalismu). Ergo není v našem zájmu Rusko zrušit, je v našem zájmu najít způsob, jak s ním vyjít. Prvním předpokladem něčeho takového je znovunastolení a udržování politické i vojenské rovnováhy v Euroasii. A tímhle směrem bychom proto měli (jako ČR, EU a celá Evropa) napřít síly.
Viz výše – triumfalistický primitivismus , regres k pohanství, k pohanské magii (nestačí být lepší, je nutné dotyčný objekt zcela porazit, tedy zničit).
Jde samozřejmě o nesmyl a zhovadilost. Viz například vyplnění takovýchto jednoduchých, vpravdě odporných dichotomických přání v případě Iráku dnes či Německa před WW2. Kdy se samozřejmě export slabomyslných pseudořešení doveze zpět téměř vždy, je to víceméně jen otázka času.
Úplně, pohanským způsobem , se podaří porazit konkurenta jen někdy, například viz původní obyvatelstvo Severní Ameriky a jeho takřka kulturní i biologická genocida provedená zejména Evropany. Neměl by z toho ale mít člověk kulturní dobrý pocit, z takovéhoto dokonalého “ vítězství“. Snad jen pitomec či gauner.
„Problém Ruska se může stát brzy problémem např. Evropy.“- ak je to myslené tak, že Putinom a jeho propagandou sfanatizované Rusko začne destabilizovať (napadať) okolité štáty, tak s tým by sa dalo súhlasiť.
Ďalej: Porovnávať Rusko s Brazíliou by bolo ako miešať hrach s fazuľou. Takisto je hlúposť tvrdiť, že: „Rusko má smůlu, že tištěním rublů nemůže nikdy dosáhnout téhož efektu jako USA tištěním dolarů“, -hlúposť preto, že sila a stabilita ekonomiky nezávisí len od množstva natlačenej meny, to by ste mohli vedieť, skôr mi to príde ako zámerné podsúvanie vašej domnienky. Je tam množstvo ďalších faktorov, ktoré to všetko vzájomne ovplyvňujú, nemôžeme banalizovať takto zložitý systém, akým ekonomicko-finančný sektor je na množstvo tlačenia meny.
Autor článku oprávnene poukazuje na neschopnosť Putinovej vlády, posunúť ju k „lepším zajtrajškom“. Putin bol a je pri moci už dlhý čas, cez tajnú službu FSB doslova ovláda fungovanie celej RF, dlhý čas mu hrala do karát aj veľmi priaznivá cena ropy, a ani tak nedokázal vytvoriť nič prospešné , z čoho by mala krajina profit aj v budúcnosti po ukončení ropného „boomu“. Celé to potvrdzuje aj neustále (už roky) klesajúca hodnota rubľa. Len nevzdelanec by mohol uveriť , že za to nesie vinu celý svet, len nie Putin. Žiaľ, je plne pochopiteľné, že pre niektorých ľudí, ktorí do vlády Putina vkladali veľké nádejé a uverili jeho slovám, je to tak veľké sklamanie , že ešte dlho budú odmietať priznať si jeho fatálne zlyhanie.
„….Ďalej: Porovnávať Rusko s Brazíliou by bolo ako miešať hrach s fazuľou….“
Aha, takže fenomen BRICS a vůbec informace podaná formou rozdílu jsou “ hlúpostmi“.
Hlúpostmi jsou Vaše vskutku to primitivní demonizace Putina, jakoby nebylo okolního světa (např. finanční krize 2008 a násl.),ale jen satana Putina.
Ale Marshallův plán nemohl proběhnout v době kdy byl u moci Hitler. Analogicky nemůže ten „nový“ proběhnout dokud je u moci Putin.
Nač posílat peníze státu kde vládne člověk který za ně bude zbrojit a zbytek se svým politbyrem rozkrade? Proč by najednou obrátil a investoval do diverzifikace hospodařství a do rozvoje infrastruktury když pro to za posledních 16-let neudělal vůbec nic ? A můžeme mu vůbec věřit ,pokud by to vůbec začal říkat, po všech těch lžích ze kterých se sám usvědčil ?
Hitler rovná se Putin je pitomost.
Nikde jsem nepsal , že je třeba posílat peníze. Stačí obchodovat, rozumným způsobem , i s ohledem na zajištění Ruska konsolidovaného a tak i předvídatelného (viz Bismarck, Brandt, Kohl, Schroder…)
To možná Vy sám jste vůbec nic za posledních 16 let neudělal…a tak si to projikujete jinam, například na nějakého nepřítele, který je momentálně “ in“. To je dost stará finta.
Český nebo spíše ruský maloměšťáku, onen nepřítel není „in“ momentálně nyní. Onen nepřítel je „in“ již několik desetiletí. Přes dvacet dva let nás okupoval poté, kdy bezdůvodně napadl suverénní stát, který jej nijak neohrožoval. A během svojí historie nenapadl pouze nás. Jeho nejnovější historie vůbec nesvědčí o tom, že by se této tradice mínil vzdát.
Výmluvy na Ukrajinu, Jelcina, Brazílii, dolar (…) a skryté výhrůžky, že bychom se Putinovy neschopnosti měli obávat (a v podstatě mu tedy mu raději neodporovat a ustupovat) jsou tak typicky rusky zasmrádlé, že to snad ani nemohl napsat Čech, ale Rus. To za prvé. Za druhé Ukrajina, Jelcin, Brazílie, dolar, dokonce ani Václav Havel nemůžou za to, ze se jednomu majorovi KGB nepodařilo nastartovat ekonomickou reformu v době, kdy na to měl peníze a čas a prostě to po sovětsku prožral.
Zkuste se obrátit spíše na specialistu na duševní choroby, já Vám nejsem schopen (ale ani ochoten) pomoci.
Hezký den.
Nežádal jsem a ani nepotřebuji vaši pochybnou pomoc. Dostal jste tady sodu od řady lidí, které jste nebyl schopen důstojně čelit. Rozumný člověk by si šel lízat rány a dal pokoj.
“ Soda“ , “ důstojně čelit “ (nesmyslům a podjatostem)…zdá se tedy že přeci jen nějakého stupně samostatné úvahy jste schopen, i když pochybné hodnoty.
Takže svůj původní záměr seznámit Vás s nějakou literaturou, která by velmi rozšířila Vaše obzory – a sice odkazem na knihu “ Hinzíkova cesta“ , koriguji …a odkážu Vás na text z hlediska Vašeho CNS mnohem složitější , vyžadující IQ chlapce již dospívajícího :
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/01/17/pred-vznikem-civilizace-jsme-byli-nejsocialnejsi-formou-zivota/
Neb např. na Brochovy Dějiny masového šílesntví ještě nemáte dost rozumu (proto také aktivistické hlupáky považujete za lidi rozumné a fandíte jim, když někomu dávají “ sodu“), abyste to pobral.
zcela výstižně řečeno
Dokonale přesné.
To Vaše srovnání s Brazílií má snad ospravedlnit Putina? Srovnání Ruska s brazilskejma indiánaka? Tak to se Vám povedlo. Trend je navíc opačný, Brazílie nahoru, Rusko dolů.
Je milé, když člověk narazí na bytost, která je schopna si dokonale podiskutovat sama se sebou.
Je vás takových hodně ?
A jak to děláte když se sejdete ?
😀
Sám jste porovnávání Brazílie s Ruskem o pár příspěvků výše zmiňoval, asi si to už nepamatujete. To je u podobných cimrmanů jako jste vy ale zcela očekávatelné, máte toho prostě moc. Těch webů co musíte denně zvládnout, že…
Problém Ruska se nemůže a ani nestane problémem Evropy, protože v Evropě není jediný stát s přírodním bohatstvím jakým disponuje RF, a stejně tak zde není jediný stát snad jen s vyjímkou Běloruska, kterému vládne defektní autokratický režim v čele s prezidentem, který prázdnými rétorickými gesty podněcuje nacionalistické vášně s cílem učinit z RF obětního beránka, zatímco se angažuje v nejméně čtyřech konfliktech blízkých hranic RF. Jak už to tak s konflikty bývá, vyžadují účast armády, což vyžaduje výdaje ze státního rozpočtu. Je směšné, že ve většině sociálních ukazatelích RF strádá, a přitom je na vojenské výdaje vynakládáno 4,5 % HDP (srovnej UK – 2,2 %, USA – 3,5 %, PRC – 2,06 %).Invaze na Ukrajinu a anexe Krymu, čímž RF významným způsobem porušila zásady mezinárodního práva snad ani nemá cenu mluvit. Podstata tohoto příspěvku měla být poukaz na naprostou neschopnost Putinovy politiky, kterou prosazuje, namísto politiky takové, která by usilovala o ekonomickou transformaci země, hlubší zapojení se do globální ekonomiky a v neposlední řadě zefektivnění sociálních služeb a infrastruktury, což by mělo přímý dopad na životní úroveň obyvatel. Bohužel, nic z toho se neděje, a RF tak i díky současnému vývoji cen komodit na světových trzích strádá, a bude strádat i nadále.
To cos tady napsal, ukazuje na jediné. Buď máš sám naděláno v kalhotách, nebo je ti za těžko přiznat, jak na tom Rusko doopravdy je. Důvod, co tě k tomu vede, si mohu jen domýšlet, ale nenapadá mě ani jeden, který by se dal považovat alespoň za asertivní.
Vypisovat tu, jak je třeba Rusko respektovat, přímo mu lézt do zadku jen kvůli tomu, že sedí na atomových zbraních a vydržuje si obrovskou armádu, je obyčejné vyhrožování a vydírání.
Rus měl dost let na to, aby diverzifikoval své hospodářství, neudělal to. Důvody jsou známy snad každému, kdo někdy v Rusku byl. Stále silně zakořeněn komunismus, extrémní byrokracie a korupce, nechuť něco samostatně vymýšet, budovat a rozvíjet. Přemíra vodky, kterou tam pijí všichni bez rozdílu pohlaví či věku (mimo nemluvňat) v množstvích, nad kterými našinec jen nevěřícně kroutí hlavou.
Rusko by především mělo respektovat ostatní země a národy. Každý má nárok na to, aby si zvolil vlastní cestu, ne žít pod neustálým strachem, kdy mě silný soused napadne jen kvůli tomu, že se mu zdá, že jsem pro něj nebezpečný.
Napsal jsi hodně textu, který se tváří odborně, ale odbornost v něm není ani co by se za nehet vešla.
Jak chcete srovnávat stav pojelcinovský a současný (poputinovský)?
Když odcházel Jelcin byla ropa za 20$ za barel. Většinu Putinovy vlády byla ropa přes 80$ za barel.
Počkejme, až bude ropa několik let pod 30$ a Rusko přijde o rezervy, které si během vysokých cen vytvořilo. Pak můžeme srovnávat s Jelcinem.
Marshallův plán by v roce 1938 pro Německo smysl neměl, a stejně tak by dnes neměl smysl pro Rusko.
Nejprve je třeba, aby Rusové ryli držkou v zemi tak jako ryli v roce 1945 Němci (doufejme že k tomu Rusové nebudou muset rozpoutat světovou válku, a že se pouze zhroutí jejich ekonomika).
Rusko je tak zaostalé proto, že Rus ke štěstí nepotřebuje, aby se měl ekonomicky dobře. On ke štěstí potřebuje to, že Rusko je mocná země, které se ostatní bojí, a která pokud možno čas od času anektuje nějaké to sousední území.
Jedině „rytí držkou v zemi“ vyléčí Rusy z tohoto myšlení (viz odstavec výše) a naučí je soustředit se na ekonomické záležitosti. Pak teprve má smysl nějaký marshallův plán.
V dnešním Rusku vládne voják školený jako špion a je to znát. Naše média jsou propagandou a senzacemi tak zblblá, že když se řekne Rusko, tak se každému asi vybaví soudruh Putin. Ale to je velký omyl. Rusko je krásná země a lidé nejsou tak zblblí jak by se dalo čekat. Zatím v Rusku vládnou zbohatlí bolševici s mafií a zkorumpovanou církví. Něco jako naše trio Z+B+D. Ale nic netrvá věčně. Mladí Rusové už také nehlásají vodku jako jejich generálové.
Rád bych Vám věřil, ale dokud Putina volí 88% Rusů, tak nemá cenu předpokládat, že Rusové jako národ nejsou totálně zblbí.
Žel, text nepůsobí informativně ani objektivně.
Jednak je namístě posuzovat Putinovo působení vůči nějaké východiskové základně. Tou by měla být v tomto případě Jelcinova éra.
A za druhé, nic tam nevidím o ekonomické a sociální situaci běžných Rusů. Jak se vyvíjely za Putinovy vlády (opět ve srovnání s výchozím stavem) jejich příjmy, sociální zajištění, délka dožití, zdravotní stav populace?
Jestli chcete srovnávat Jelcinovu éru s Putinovou, musel byste především srovnávat
– ceny ropy: když odcházel Jelcin, byla ropa za 20, za Putina se vyšplhala na 120.
– zadlužení, které Jelcin a Putin zdědili: Jelcin zdědil obrovský dluh po SSSR (a dokázal se ho zbavit díky svým dobrým vztahům se Západem), Putin nezdědil skoro žádné zadlužení
Jen několik dalších příkladů rozumu , z nedávné doby :
Článek “ Ruské železnice přivábily české firmy. Zakázka za šest miliard“ či snahy německých firem podílet se na rusko-čínském projektu vysokorychlostní železnice Moskva- Kazaň.
Kdy firmy nikam samozřejmě peníze neposílají, ba naopak – ony si je z Ruska přivezou ! To je překvápko !
A Rusko i díky takové modernizaci své infrastruktury snad neudělá radost některým vskutku to podivínům (ale snad i grázlům) …a nezkolabuje. Nebude tedy poraženo jak ono, tak ani projekt integrace euroasijských infastruktur, což samozřejmě mackinderovským troglodytům nedá s nebude dávat spát. A s nima i dalším intelektualním opožděncům, včetně různých nepřejícných nul.
Rusko nemá zatím ani zpevněnou silnici z Moskvy do Vladivostoku. To je vrchol neschopnosti.
Putin Rusko svými imperiálními ambicemi devastuje. Ale ono je to v podstatě dobře, čím dřív bude zdevastované, tím dříve se rozloučí s ohrožováním okolních zemí. Takže, Putine jen tak dál, máme tě rádi.
Propaganda musí bejt všechno je jinak.
Srovnání Ruska s Brazilií? Nevšiml jsem si, že by Brazilie hrozila někomu jadernýma hlavicema, že by někam posílala neoznačené vojáky, že by kradla cizí území, že by tam záhadně umírala politická opozice, že by z ní zaznívala nenávist k celé západní civilizaci a všichni tam přitom bažili po novém iPhonu.
Jistě to asi bude země se spoustou problému, ale srovnávat ji s Ruskem je jenom eskamotérský tah, asi jako Putinův humanitární konvoj. „Hleďte, žádný letadlo neni a nebylo, odvraťte zraky..“
Vladimirovicovi se zrejme nedostava dolaru a rubliku i proto, ze masivne podporuje svou patou kolonu v EU.
Na kolik si asi prijdou jeho ruzni podporovatele a obdi
vovatele, komunisticti pohrobci a protievropske
zivly od Parize az po Prahu?
To, co predvadi v Kremlu, je v podstate nejvetsi hospodarska sabotaz proti maticce Rusi – kdyz nedokaze
na zirnych velelanech zajistit ani dostatek pojidatelne
potravy pro sve pokorne poddane.
K tomu bych mu jeste prisil extremne se Ruskem sirici AIDS, Alkoholismus, neuveritelne se zkracujici prumernou delku zivota i rostouci pocet sebevrazd.
Zrejme mu to nijak nevadi, jiz Stalin rikaval:
Eto nicevo, nas mnogo – kdyz dal strilet po vlastnich
ustupujicich vojaccich. Rusky lid miloval vraha Stalina, proc by nemiloval Putina?
O „Marshallovu plánu“ pro Evropu s participací Ruska hovořil nedávno dokonce i Soros, kdy tvrdí, že Rusku (pokud se něco nezmění na současném vývoji globálních valuací statků, zejména surovin) dojdou rezervy do několika let.
Jistě ale mnozí oslíci nazvou i tak Sorose “ ruským maloměšťákem“, že….:-D
Je smutné, co vše vychrlí české školství, mnoho se v kvalitě neliší od produkce svazáckých aktivistů před mnoha desetiletími.
—————————————————
to Jakub R
A v Rusku se netančí na ulicích tak hojně samba.
Jste úžasně chytrý. Držte se toho.
Je zajímavé, kolik se v Česku najde lidí mající opičí radost z toho jak se Rusům špatně žije a fandí Americe. Přitom v USA žije daleko více chudiny než v Rusku, která když onemocní je vedle. Všechno je vždy jen otázka času. Platí to známé: jednou si dole jednou nahoře. Pokud se Rusům podaří vybudovat ropovod a plynovod do Číny budou na tom zase dobře. Aby pak západní Evropa, do které se počítáme nenaříkala, že má plynu méně než potřebuje. Inu, kdo jinému jámu kopá…