Smog v Česku. Jen kvůli jemnému prachu v ovzduší v Česku předčasně zemře 12 tisíc lidí
Aktuální stav ovzduší v Česku příliš nevybízí k procházkám na čerstvém vzduchu. Smogovou situaci hlásí řada českých a moravských regionů. Experti upozorňují především na rizika spojená s jemným prachem.
Statisticky vzato ale nejde o nijak překvapivé zjištění. Z poslední zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) plyne to, že Česká republika patří mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě, zejména právě v zamoření jemným prachem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.
CELÁ ZPRÁVA K DISPOZICI ZDE
Podle EEA jen v roce 2013, za nějž byla pro mezinárodní srovnání dostupná úplná data, v souvislosti se znečištěním ovzduší prachem v Česku předčasně zemřelo asi 12 tisíc lidí. V celé Evropě je to zhruba 436 tisíc předčasných úmrtí.
Polétavý prach – mezinárodní srovnání, tříletý průměr (2012 až 2014)
naměřený v městských a příměstských oblastech
©©
Dalších asi 68 tisíc předčasných úmrtí v EU má na svědomí oxid dusičitý (NO2) a 16 tisíc obětí připadá na vrub znečištění přízemním ozónem. Nejčastěji jde o choroby dýchacího ústrojí a rakovinu plic.
Hlavní zdroje znečištění představuje doprava, průmysl, uhelné elektrárny, spalovny odpadu a také domácnosti.
Pražský magistrát například na mimořádné tiskové konferenci vyzval Pražany i lidé dojíždějící za prací, aby jízdy autem omezili na nutné minimum. Apeloval i na to, aby lidé pokud možno například netopili ani v domácích krbech.
I když se podle EEA celkový stav ovzduší v Evropě v posledním desetiletí výrazně zlepšil, některé sektory v omezování emisí příliš nepokročily.
„Například oxidy dusíku ze silniční dopravy stále nedosahují hodnot akceptovatelných pro kvalitu ovzduší v obydlených oblastech,“ upozorňuje například zpráva.
„Znečištěné ovzduší má své další dopady na vegetaci a celý ekosystém, na kvalitu vody i půdy,“ stojí dále.
Dopady na lidské zdraví a životní prostředí mají i své ekonomické vyjádření spojené s omezenou pracovní schopností, většími zdravotními výdaji či ztrátami na zemědělské produkci.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) náklady výhledově odhaduje na 2 % evropského HDP.
Evropská komise „externí náklady“ odhadla v roce 2010 v rozmezí 330 miliard až 940 miliard eur.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Chybí mi ve statistice, kolik občanů v ČR zemře kvůli nedostatku prachů!
Zajímavé, že nejvíc práší Poláci a Bulhaři. Kdoví proč? My a Slováci, co by sousedé Poláků víme odkud to řicází, ale co chudáci Kypřané jak ti k tomu prachu přišli? Nejezdí tam příliš mnoho Poláků a Bulharů se rekreovat a vypršovat oděvy? Jinak, není nad statistiky.
Nejspíše bych byl k těm údajům o počtu zemřelých v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem, oxidem dusičitým či přízemním ozónem podobně skeptický jako předchozí komentátoři. Tedy je asi objektivně známo, že znečištění atmosféry v důsledku např. chemického a hutního průmyslu, tepelných elektráren nebo třeba intenzivního automobilismu má skutečně vliv na průměrnou délku lidského života (u nás se o tom hovoří jako o velmi akutním problému v souvislosti s některými regiony před cca 30, 35 lety). Ale prezentovat taková téměř exaktní čísla… To je prakticky podobně diskutabilní jako když se hovoří o počtu obětí kouření nebo, já nevím, třeba obezity. – – – Jinak, nejobecněji, domnívám se, že nějaké ekologické myšlení a povědomí je zcela v pořádku a nutné. Je ale možná až neštěstím, že se z ekologie, resp. z otázek s ní spojených stala v průběhu druhé poloviny, v poslední čtvrtině předchozího století až přespříliš politická záležitost.
Hlavne,ze se handrkuji o protikuracky zakon.Co my nekuraci,kteri ten smog musime dychat.
Hlavní město se Praha dusí pod smogem v 1/2017.MSK a Ostrava, tam je těžký průmysl,ale Praha to je projekční průšvih.Nasměrovat do Prahy 5 dálnic a nerealizovat obchvat to je realita. Denně to je více jak 150000 aut včetně kamionů a min. živ. prostř. Brabec jen blekotá a dál nech nad Prahou působit plynovou komoru.