Fotbalisté pražské Slavie mohou být pravděpodobně v klidu. Čínská kulturní pravidla do Česka dosud nepronikla do takové míry, že by „odstraňování příznaků dekadentní západní kultury“ zasáhlo i tradiční tuzemský fotbalový klub, který Číňanům patří.

V samotné Číně je to jiné. Po březnovém zápase čínských fotbalistů s týmem Walesu (6:0 pro Wales) si čínští fotbaloví fanoušci všimli, že paže některých jejich hráčů jsou pokryty tělovými návleky.

Jak napsal komentátor čínského sportovního dění pro web SupChina Mark Dreyer, po spekulacích o nakažlivém kožním lišeji šířícím se šatnami hráčů se přišlo na vysvětlení jednoduché, byť i ve světě vrtošivého čínského fotbalu neuvěřitelné: hráči si museli zakrýt všechna svá tetování.

Čínští fotbaloví funkcionáři měli problém s tetováním hráčů (a s barvením vlasů) již dávno před touto březnovou novinkou. Jak loni prohlásil Ťia Siou-čchuän, bývalý kapitán čínské reprezentace, nyní trenér:

„Kterýkoli z hráčů bude chtít být vybrán pro další zápas, by si měl odstranit tetování a smýt barvu z vlasů. Ať se soustředí na hru, a ne na image a vzhled.“ Mark Dreyer k tomu lakonicky dodává: „Kdyby tak čínští fotbalisté dovedli tak střílet na branku, jako se čínský fotbal dovede střílet do vlastní nohy…“

Nic nechutného neukazovat!

Fotbal není jedinou sférou společenského života v Číně, již postihl boj proti dekadenci. Další oblastí je hip-hop. Navzdory tomu, že Komunistická strana Číny v nedávné minulosti sama experimentovala s propagandistickým využitím populárních hudebních forem, a to včetně působivého rapového videa lákajícího mladé lidi ke vstupu do Čínské lidově osvobozenecké armády.

Počátkem letošního roku se však Strana rozhodla s hip-hopem skoncovat, a spolu s ním i s dalšími projevy „špatného vkusu“.

Čínská varianta hip hopu byla donedávna záležitostí undergroundu, ale v poslední době se stala součástí mainstreamu.

Nyní je další z položek na seznamu projevů západních hodnot, které je třeba potlačovat – protože podle zatím nezveřejněných direktiv strany nesouznějí se základními hodnotami socialismu a narušují harmonický obsah svou častou vulgárností; navíc hrozí společenskou kritikou.

Komentátoři ve státních médiích zdůrazňovali, že tradiční antiautoritářská témata, která se objevují u autorů amerického rapu, tj. rasová diskriminace, užívání drog a násilí gangů, se pro Čínu nehodí.

Prezident Si Ťin-pching zdůraznil potřebu „dovést k dokonalosti systematické řízení kultury“ ve svém velkém projevu loni v Pekingu.

Ochrana „kulturní bezpečnosti“

Kampaň za ochranu „čínské kulturní bezpečnosti“ začala již před nástupem současného generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, ale teprve za jeho vlády dostala na mnoha úrovních ty správné obrátky: ideologická čistota škol, médií, asertivní přístup k cenzuře výstupů vědeckých institucí nebo kontrola zahraničních univerzit na půdě ČLR.

V polovině ledna proběhla internetem zpráva, že jeden z šampionů populární soutěže Rap of China vystupující pod pseudonymem GAI byl vyřazen z televizní reality show ještě před vysíláním druhé epizody, a to navzdory obrovskému úspěchu v předchozím dílu.

Následující den Sina Entertainment uvedla, že jeho rychlý odchod ze show byl pravděpodobně výsledkem širšího vládního zásahu vůči „protikulturnímu obsahu“ v televizi.

Státní správa tisku, publikací, rozhlasu, filmu a televize ČLR, která je v Číně hlavním regulátorem médií, údajně obeslala média s oběžníkem upřesňujícím čtyři pravidla, která mají nadále zavírat nevhodným osobám dveře do médií.

Do televize jen s vytříbeným vkusem

Pokud jde o hosty zvané do vysílání, měly by se všechny programy držet čtyř zásad, říká oběžník. „Nepoužívejte celebrity s nízkou morálkou; nezvěte ty, kdo jsou vulgární a mají nízký vkus; nezvěte ty, jejichž myšlení a styl nejsou vytříbené; a vyhněte se těm, kdo jsou součástí skandálů.“

Nová nařízení mají zakazovat v televizi osoby s tetováním nebo například vyznavače hip-hopové kultury a dalších „nemainstreamových a dekadentních kultur“. Toto rozhodnutí veřejně ohlásil Kao Čchang-li, ředitel oddělení pro styk s veřejností.

Výše uvedené požadavky vedení Strany by mohly být vysvětlením pro nucený odchod GAIe z televizní show. Mladík se ale na rozdíl od jiných kolegů z branže v posledních měsících intenzivně nesnažil o to, aby mohl být považován za součást čínského hudebního mainstreamu – distancoval se od svých starších songů, ve kterých bylo možné sledovat prvky společenské kritiky, zasnoubil se a nazpíval píseň Ať žije Čína.

Ani jeho výrazně umírněná verze hip-hopu však zelenou od stranických činitelů nedostala. V Si Ťin-pchingově Číně nepomůže ani mávání rudými vlaječkami, zazpívání slova hotpot (název čínského jídla) a zesměšňování kolegů za používání VPN: jakmile dojde na bojkot západních vlivů, Strana nezná bratra.