ROZHOVOR. Kompetenční spory by měl řešit vždy nejbližší společný nadřízený, říká ke sporům o kompetence ÚOOZ brněnský politolog a expert na organizovaný zločin Tomáš Šmíd. „U sporů ÚOOZ a GIBS je to premiér Sobotka. A tady bude samozřejmě potřeba manažerské a politické odvahy srovnat do latě Roberta Šlachtu,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

• Je v pořádku situace, kdy je zejména po přikázání státním zástupcem vyšetřována ÚOOZ trestná​ činnost, kterou její organizační řád nezmiňuje?

Že ÚOOZ překračuje svoji věcnou příslušnost dlouhodobě, je zcela evidentní. Především „leze do zelí“ ÚOKFK a GIBS, což je evidentní například u kauzy Vidkun, ale třeba i u soudce Havlína. Jsou ty dva útvary tak neschopné a prolezlé korupcí, že jsou nekompetentní k objasňování trestné činnosti, která jim je dána právě věcnou příslušností? A je ÚOOZ natolik důvěryhodný a čistý útvar, že je jediným povolaným k odhalování závažné trestné činnosti v ČR? Jistě, že ne, neplatí jedno ani druhé. Každý policejní útvar má svoje potíže a průšvihy. Některý více, jiný méně.

Čtěte také: Politická policie? Šlachtovy ad hoc týmy děsí politiky

• Jde tedy jen o mediální obraz?

Selhání a průšvihy GIBS či ÚOKFK jsou neúměrně zveličovány, viz například medializovaný střet žalobkyně Bradáčové s bývalým šéfem protikorupční policie Martincem. Výstřelky a selhání ÚOOZ jsou naopak bagatelizovány. A přitom pomocí rešerší a terénních šetření lze vysledovat, že naopak ÚOOZ je útvarem s velkou koncentrací jednak neúspěchů a jednak selhání. Zmínit mohu pochybná tažení proti extremistům či „extremistům“, komanda ČEZ, kauzu Soghojan, Toflův gang atd.

• Je možné, aby nad standardní strukturou ÚOOZ fungovala „stínová“ struktura, založená na libovůli ředitele, který vytváří ad hoc vyšetřovací týmy, tedy ​jakousi elitní policii mimo řádnou gesci ÚOOZ?

Tak možné to samozřejmě je, ale nevypovídalo by to nic dobrého o standardním demokratickém fungování naší země. Že si Šlachta okolo sebe shromažďuje jemu loajální lidi, je vcelku zřejmá věc. I že se přitom opírá o krytí VSZ v čele s Ivem Ištvanem a politiky z ANO v čele s Andrejem Babišem, což je aktuální mocenská konfigurace, kterou Šlachta vyměnil za předchozí mocensky padlé patrony. Existuje k tomu celá řada indicií, výpovědí, odráží se to v mediálním obraze Roberta Šlachty v Babišových médiích.

• ​Nabízí se otázka nejen po kompetentnosti takto sestavených týmů, které z principu například nedisponují analytikou a operativou v oblastech, kterým se ÚOOZ nevěnuje, ale i historické​ srovnání s neblaze proslulými vyšetřovacími týmy z minulosti, rovněž zakládanými „potichu a uvnitř“ na základě pokynů jednoho člověka…

Jsou to většinou ad hoc týmy určené ke konkrétním úkolům. Často pouze dehonestačním, kdy snad ani není cílem dotyčné pravomocně odsoudit, ale pouze je mediálně a veřejně ušpinit a dostat pod tlak. A ano, známe to třeba i z Grossovy éry.

Psali jsme: Válka policajtů mezi ÚOOZ a inspekcí: Po poločase 2:1 pro Šlachtu

Šlachta začal do korupce vrtat kvůli mediální slávě a moci, tvrdí politolog a bezpečnostní analytik Šmíd

Policejní informátoři – jak funguje tajemství, které přivedlo do problémů Šlachtu a spol.?

• ​Jak věc vyřešit, aby byla transparentní a právně konformní? Měl by se tím zabývat policejní prezident?

Podle mého názoru by to měla být priorita jak pro policejního prezidenta, tak pro jeho náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování. A vzhledem k tomu, že si ÚOOZ přisvojuje úkoly, které jinak přísluší GIBS, tak je to úkolem i pro samotného předsedu vlády, jemuž je GIBS podřízen. Kompetenční spory by měl řešit vždy nejbližší společný nadřízený. Ve střetech s ÚOKFK je to náměstek policejního prezidenta generál Laube, u sporů ÚOOZ a GIBS je to premiér Sobotka. A tady bude samozřejmě potřeba manažerské a politické odvahy srovnat do latě Roberta Šlachtu.