Čínský prezident Si Ťin-pching shrnul do 24 znaků zásady, jimiž by se měla řídit čínská domácí i zahraniční politika. Slavnou Teng Siao-pchingovu strategii o „skrývání lesku a vyčkávání“ nahradil výzvou k aktivní přípravě na „černé labutě“ a „šedé nosorožce“. Tyto metafory Si používá už několik let a naznačují, že chce svůj režim připravit na všechny typy hrozeb, včetně možného konfliktu s USA.

Generální tajemník komunistické strany a potřetí znovuzvolený předseda Čínské lidové republiky Si Ťin-pching se během letošních „dvou zasedání“ 6. března setkal se členy Čínského politického poradního shromáždění z řad Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu a Všečínského svazu průmyslu a obchodu.

Jedná se o představitele jedné z osmi povolených politických stran spolupracujících s vládnoucí komunistickou stranou a zástupce soukromého podnikatelského sektoru. Si ve svém projevu pronesl parafrázi na známou „strategii o 24 znacích“ (v čínském originále viz níže), kterou v roce 1990 představil tvůrce ekonomických reforem Teng Siao-pching.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Tengova zahraničněpolitická strategie měla Číně pomoci hájit vlastní zájmy při interakcích s vnějším světem. Reagovala na dvě zásadní události roku 1989 – rozpad sovětského bloku a masakr demonstrantů na náměstí Nebeského klidu, který sklidil celosvětovou kritiku.

Si Ťin-pching vychází z podobné motivace bránit čínské zájmy ve stále komplikovanějším mezinárodním prostředí, kde se objevují silné kritické hlasy vůči Pekingu. Z porovnání takto zhuštěné esence politiky dvou čínských vůdců ze dvou různých období nicméně na první pohled vyplývá zřetelný nárůst čínského sebevědomí a snaha zaujmout aktivní roli v utváření globální politiky.

„Zachovat klidnou hlavu“

Teng Siao-pching ve své strategii kladl důraz na vyčkávání a skrývání potenciálu. Si Ťin-pching se již považuje za vůdce silné Číny, která může stavět na úspěších dosažených na domácím i mezinárodním poli a svůj potenciál nyní plně využít. Drží se původní formy sloganu svého předchůdce, tedy řady šesti čtyřslabičných, sémanticky i syntakticky koncizních výrazů. Původní slogan nabádal:

„Klidně pozorujme, upevněme naši pozici, reagujme s rozvahou, skryjme náš lesk a vyčkejme času, buďme skromní a zdrženliví, nežeňme se do popředí.“ (冷静观察，稳住陈脚，沉着应付，韬光养晦，善于守拙，决不当头。)

Oproti tomu tam, kde Teng doporučoval „klidně pozorovat“ vývoj situace, Si dnes radí „zachovat klidnou hlavu“ při jejím řešení, namísto „stát nohama pevně na zemi“ (tedy stabilizovat vlastní pozici, jak je to často vykládáno) už Si hovoří o „rozhodnosti“ a „pokroku při zachování stability“. Tam, kde Teng připomínal „rozvážné jednání“ (v reakci na vnější dění), Si vyzývá k proaktivitě a skutečným činům. Namísto skrývání potenciálu a skromné zdrženlivosti burcuje současný vůdce k jednotě a odvaze bojovat:

„Zachovejme klid, udržme si rozhodnost, usilujme o pokrok při zachování stability, jednejme proaktivně a dosahujme svého, sjednoťme se pod vedením strany a mějme odvahu bojovat.“ (沉着冷静、保持定力，稳中求进、积极作为，团结一致、敢于斗争)

Text zveřejněný na oficiálním webu pro letošní „dvě zasedání“, která se nesou pod heslem „Opřeme se do vesel a dejme se po nové cestě“, nový Si Ťin-pchingův slogan komentuje slovy:

„V průběhu let jsme čelili různým rizikům a výzvám. V nadcházejícím období budou rizika a výzvy, které nás čekají, ještě četnější a závažnější. ‚Slogan o 24 znacích‘ je nejen shrnutím našich minulých úspěchů, ale také vědeckým vodítkem, abychom i nadále dosahovali vítězství. Za dosažení snů je třeba bojovat a tvrdou prací se uskutečňují zázraky. Na nové cestě bychom měli nejen přesně chápat změny, vědecky se jim přizpůsobovat a aktivně o ně usilovat, ale také si zachovat strategické odhodlání a nezlomnost; nejen držet se kořenů a mít nohy pevně na zemi, ale také být aktivní a energičtí; nejen být jednotní v boji a obrnit se pevnou vůlí, ale také bojovat odvážně a dobře, aby nás nic nezastavilo na cestě vpřed.“

Černé labutě a šedí nosorožci

Přestože slova jako „jednota“ a „boj“ jsou běžnou součástí stranické rétoriky a od konce kulturní revoluce v roce 1976 už byla mnohdy chápána jako částečně vyprázdněná rezidua z maoistické éry, v Si Ťin-pchingově „nové éře“ začala znovu odkazovat na reálný obsah.

Čínské politické komentáře, vycházející ze Si Ťin-pchingových projevů, píší o „složitosti a závažnosti vnitropolitické i zahraničněpolitické situace“ a o „velkých změnách, jaké svět za posledních sto let nezažil“. Zmiňují se o „nadcházejícím období turbulentních změn světového řádu“ a „přibývání těžko odhadnutelných vlivů“, z nichž nejdůležitějším je „zadržování, obkličování a potlačování Číny Spojenými státy a jimi vedeným Západem“.

V kombinaci s nutností udržet stabilitu domácího rozvoje se tak čínské vedení bude muset vyrovnat s řadou „černých labutí“ a „šedých nosorožců“.

Metafora černé labutě pochází ze stejnojmenného amerického bestselleru autora libanonského původu Nassima Nicholase Taleba z roku 2007 a odkazuje na možné závažné dopady vysoce nepravděpodobných a nepředvídatelných událostí v případě, že opravdu nastanou. Taleb, který se živil jako investiční poradce a makléř, vychází primárně ze světa financí. Jeho teorii „černé labutě“ však lze aplikovat na řešení nepředvídatelných situací v životě jednotlivce stejně jako při řízení státu. Jako hlavní strategii pro řešení takových situací vyzdvihuje vybudování robustního systému, který bude schopen odolat jakékoli hrozbě.

„Šedý nosorožec“ je pak převzatý z knihy Michele Wucker, publikované v roce 2016, a označuje „závažné a vysoce pravděpodobné hrozby, které jsou však zpravidla ignorovány“. Podle autorky „nejsou šedí nosorožci náhodná překvapení, ale objevují se po sérii varování a zřejmých stop“. Přesto je lidé ve vedoucích pozicích často odmítají brát na vědomí, dokud není pozdě.

Připraveni na všechno?

Tyto metafory Si Ťin-pching poprvé v této souvislosti zmínil ve svém novoročním projevu při příležitosti oslav lunárního nového roku v březnu 2019.

Podobná rétorika se začala stále častěji objevovat během Si Ťin-pchingova druhého volebního období a postupně pod vlivem vnějších okolností nabírala na síle. Nejprve to byla americko-čínská „obchodní válka“, poté mezinárodní odsouzení čínské politiky v Sin-ťiangu po odhalení systematické drastické „převýchovy“ muslimského obyvatelstva, jež mnohé západní státy považují za genocidu, a nakonec covid – otázka původu viru a politika „nulového covidu“. Ta se rovněž setkala s ostrou kritikou ze zahraničí, Číně však také způsobila řadu vnitřních problémů, jak ekonomických, tak společenských.

Si Ťin-pching chce být vůdcem, kterého nepřekvapí ani nosorožci, ani labutě, ani vnější hrozby, ani vnitřní chaos. Proto Čína v jeho éře vybudovala robustní aparát pro vnější i vnitřní bezpečnost. Jeho součástí je modernizace armády a masivní zbrojení, posilování geopolitického a strategického vlivu v klíčových oblastech či posílení kontroly vlastních obyvatel ve fyzickém i virtuálním světě.

Zároveň je stále zřejmější, že oním „šedým nosorožcem“ může v budoucnu být konflikt s USA. Naznačují to i klíčové projevy samotného Si Ťin-pchinga a nového ministra zahraničí Čchin Kanga, v nichž se oba nezvykle ostře vyjádřili právě ke Spojeným státům a „jimi vedenému Západu“.