Severočeské Klimakempy jako učebnice právního vědomí. Policie dostala od soudů dvakrát přes prsty
Ekologický aktivismus nemá v Česku zrovna snadnou pozici. Prezidenti a předsedové vlád ho rádi staví do pozice terorismu a asi není divu, že pak takové pózy policie převádí do praktické šikany. Dva čerstvé soudní rozsudky to pojmenovaly a ukazují, že svoboda shromažďování a ochrana novinářské profese jsou stále ještě v Česku pod důslednou soudní ochranou.
Stručně a jasně, ve dvou větách: Policie nesmí chtít po účastnících shromáždění občanku preventivně, aby je od účasti odradila. A dále – policie nesmí bránit novinářům v jejich práci, i když je zajistí a omezí na svobodě. Na první pohled jde o jasná sdělení, v Česku na ně ale potřebujeme soudní verdikty.
První je několik dní starý a jeho autorem je Ústavní soud. Druhý pak pochází z konce září a týká se Městského soudu v Praze, který rozhodoval o žalobě novinářky A2larm Saši Uhlové. Obě úspěšné žaloby spojují severočeské Klimakempy, které jsou už od roku 2017 jakousi učebnicí právního vědomí v Česku.
Šikana hned na nádraží
Ústavní soud v říjnu vyhověl stížnosti jednoho z návštěvníků Klimakempu v Louce u Litvínova z roku 2018. V jeho případě konstatoval, že policie nesmí preventivně zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá objektivní důvod. A ten musí kontrolovanému vysvětlit, a to nejen řečí paragrafů, ale právě s ohledem na konkrétní situaci.
Stěžovatel cestoval před třemi lety do obce Louka u Litvínova kvůli účasti na akci Klimakemp 2018. Ihned po svém příjezdu byl ještě v prostorách nádraží hlídkou policie vyzván, aby prokázal svou totožnost. Výzvě vyhověl a současně se ptal na její důvody. Policie svůj postup odůvodnila obecným odkazem na ustanovení, které policistu opravňuje vyzvat k prokázání totožnosti „při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti“.
Jeden z policistů provádějících ztotožnění kromě odkazu na zmíněné ustanovení dále uvedl, že „je to k zabezpečení bezpečnosti veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku“ a že není povinen stěžovateli sdělovat, jaký úkol v dané chvíli policie plní. Stěžovatel se pak obrátil na Městský soud v Praze s žalobou na určení nezákonného postupu.
Text nálezu Ústavního soudu včetně disentních stanovisek najdete zde.
Soud ale žalobu zamítl, a to především na základě vyjádření žalovaného Ministerstva vnitra, v němž byly konkretizovány důvody ztotožnění stěžovatele. Podle ministerstva Klimakemp 2018 navazoval na obdobnou akci konanou o rok dříve, během níž docházelo k protiprávnímu jednání ze strany některých účastníků – blokování důlních zařízení v hnědouhelném dole Bílina. A Městský soud ve svém rozhodnutí skutečně uvedl, že zákonnost zásahu policie je třeba hodnotit v kontextu těchto skutečností. I Nejvyšší správní soud pak zamítl kasační stížnost stěžovatele s odkazem na rizikovost akce Klimakemp 2018 s ohledem na průběh jejího předchozího ročníku.
Stěžovatele se zastal až Ústavní soud, konkrétně senát předsedy Ludvíka Davida, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře.
„Do práva pokojně se shromažďovat lze neústavně zasáhnout i prostřednictvím opatření s takzvaným odrazujícím účinkem. Ve stěžovatelově případě takovým opatřením bylo zjišťování jeho totožnosti ze strany policie,“ řekla při odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Soud dodal, že policie musí kontrolovaného člověka vždy poučit o důvodech svého postupu, a to tak, že nestačí jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona o policii. „Policista je povinen právní důvod svého postupu vztáhnout na konkrétní okolnosti prováděného ztotožnění a náležitě jej vysvětlit, byť to nemusí být obsáhle,“ uvedla Šimáčková.
„Pátráme po pohřešovaných“
Klimakempy mají na podobné spory „štěstí“. Ústavní soud připomněl, že i z veřejně dostupné judikatury správních soudů vyplývá, že v minulosti byli účastníci akce k prokázání totožnosti vyzýváni na základě různých ustanovení zákona o policii. Třeba v roce 2017 policie vyzvala jednoho z návštěvníků k prokázání totožnosti nejdřív s odůvodněním, že v rámci dané akce provádí kontrolu všech osob, a až následně toto odůvodnění upravila tak, že ztotožnění provádí z důvodu pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách.
Jiné účastníky, kteří na Klimakemp 2017 cestovali dvěma různými zvláště objednanými autobusy, policie k prokázání totožnosti vyzvala s dvěma různými odůvodněními, a to z důvodu pátrání po hledané či pohřešované osobě a podruhé s ohledem na důvodný předpoklad, že se v autobuse zdržují cizinci bez oprávnění k pobytu.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Ústavní soud samozřejmě nijak nehodnotí postup policie v právě uvedených případech, to nyní není jeho úkolem. Uvedené příklady nicméně dokreslují širší kontext stěžovatelovy věci a zvýrazňují nutnost náležitého poučování osob, vůči nimž policie jako orgán veřejné moci postupuje a do jejichž práv zasahuje, tedy i poučování ztotožňovaných osob o materiálních, a nikoliv jen formálních důvodech ztotožnění. Při absenci takového poučení se nabízí vysvětlení, že policie výzvu k prokázání totožnosti nadužívá, respektive k ní přistupuje i v jiných, než zákonem taxativně vymezených situacích,“ uvádí se v říjnovém nálezu Ústavního soudu.
V demokratickém právním státě ovšem nelze podle soudců připustit, aby policie ke ztotožňování, jenž může být zásahem do práva pokojně se shromažďovat a zpravidla je zásahem do práva na soukromí a na informační sebeurčení, přistupovala bez ohledu na zákonem vymezené podmínky a užívala jej k účelům, jež zákon nedovoluje, například k manifestaci své moci.
Nechte novináře natáčet
Na druhý případ spojený s Klimakempy nedávno upozornil server Česká justice.
Městský soud v Praze na konci září rozhodoval o případu novinářky Saši Uhlové, která byla loni v září zadržena na Klimakempu v dole Vršany na Mostecku. Podobně jako při jiných blokádách tohoto typu, i tehdy část demonstrantů vnikla do dolu a byla na místě zajištěna. Spolu s nimi u novinářka Uhlová, která měla reflexní vestu a prokazovala se novinářským průkazem.
Policie posléze vyzvala aktivisty i novináře, aby opustili lom. Když Uhlová policejní výzvu neuposlechla, byla policií přenesena k zajištěným demonstrantům. Uhlové pak bylo zabráněno i v tom, aby pokračovala v pořizování videozáznamu s odůvodněním, že tak nemůže činit, neboť je omezena na svobodě, popsala události Česká justice.
Uhlová ve své žalobě argumentovala, že se policie dopustila výzvou k odchodu, jejím zajištěním a posléze i zákazem pořizování záznamu po zajištění nezákonného zásahu. Na samotném protestu se nepodílela a jednala prý ve veřejném zájmu na dokumentaci případných excesů. „(Žalobkyně) má za to, že její přítomnost na místě byla nezbytná z důvodu veřejného zájmu na informování veřejnosti jak o postupu policie vůči demonstrantům, tak o chování účastníků protestu a jeho samotném průběhu. Tohoto účelu přitom nebylo možné dosáhnout jinak, jak dokládají výstupy jiných médií, jejichž zástupci se k překročení hranice lomu neodhodlali,“ uvedla v žalobě.
Související články
Dozvuky Klimakempu 2018: Doly požadují náhradu škody i po aktivistech, kteří proti nim neprotestovali
Za natáčení reportáže v dole Bílina dostal štáb ČT napomenutí. Nesouhlasí a chce se odvolat
Soud konstatoval, že k nezákonnému zásahu došlo.
Vykázání reportérky z místa demonstrace nebylo nezbytné, a to právě s ohledem na to, že se protestu neúčastnila, vykonávala svoji práci a byla jako novinářka také viditelně označena, napsala Česká justice. Soud zdůraznil, že i podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nutné přísně posuzovat jakýkoliv pokus vykázat novináře z místa protestu, neboť jejich práce mj. přispívá k tomu, aby se zabraňovalo excesům při zásazích policistů.
Jako nezákonný zásah naopak soud nevyhodnotil samotné zadržení Uhlové, neboť se odmítla podrobit výzvě a její pasivní odpor byl překonán odpovídajícími prostředky, když byla přenesena. Policie jí ale měla umožnit dál pořizovat videozáznam, což neučinila. „Policisté nejenže neměli žádný zákonný podklad pro vyslovení zákazu pořizování videozáznamu žalobkyní po dobu jejího zajištění, ale v dané situaci takový zákaz zjevně nebyl ani nezbytným opatřením, neboť k němu policisté neměli žádný objektivní důvod. Strohé odůvodnění, že žalobkyně natáčet nesmí, protože je omezena na svobodě, postrádá jakoukoliv racionalitu,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.
Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
19 komentářů
Jo, kdysi ekologové sázeli stromky s dětma a uklízeli přírodu. Dnes demonstrují a terorizují, vydírají a škodí. Teroristické ekologické organizace jako Duha, Matky a děti země by mělli postavit mimo zákon. Dát jim k úhradě veškeré škody, které způsoblili a vedoucí zavřít do basy. A bude ekologicky uklizeno
Kdysi různé zájmové spolky pomáhaly plnit hospodářský plán a uklízet bordel po svých spoluobčanech, kteří si to správně měli odskákat jako trest veřejných prací. Ekologický prospěch byl jen vedlejším produktem. Spolky, které uvádíte, jen sabotují činnost jedněch hospodářských subjektů ve prospěch subjektů jiných, fakticky konkurenčních. Ekologii tu primárně nikdo nesleduje. To dokazují důsledky.
To bude asi tím, že to nejsou už zelení, ale melouny- t.j. zvenku zelení a uvnitř červení.
Policie by se měla naučit jasně konstatovat, že ekologie je zločinná ideologie, která má na svědomí víc obětí než nacismus (jen počet obětí malárie v zemích, do nichž se tato choroba vrátila po ekology vyřvaném zákazu DDT, je vyšší než počet obětí holokaustu, a na rozdíl od něj každoročně roste), takže je třeba proti jejím nositelům a propagátorům zasáhnout stejně jako třeba proti hajlujícím náckům (jejichž společenská nebezpečnost je proti nim prakticky zanedbatelná).
DDT dělá paseku v potravním řetězci. Ani my ho nepoužíváme. Pokud jde o problémy populací v tzv. rozvojových zemích, tam ekologové zaspali příležitost. Asi tak o 200 let. Byla to bílá rasa, která jim zničila ekosystém v němž uměli bez problému žít. V tom prostředí ve kterém jsme je donutili žít my, mají tolik jiných možností, na co umřít! Sobci by neměli kritizovat sobce. Ale pro neangažovaného je to někdy jediná příležitost, jak se dobrat pravdy.
Pěkně popsáno!
S tou pasekou v potravním řetězci je to trochu problematické. Ona je totiž výsledkem citlivosti analytických metod, nikoli reálného ohrožení zdraví.
Ekosystém žádná „bílá rasa“ domorodcům nezničila, spíš naopak. Problém spočívá v tom, že ti domorodci nedokázali zareagovat na sanitární revoluci tak, jak to udělali Evropané, tj. drastickým snížením porodnosti (během jedné generace skok ze 16 na 4 a potom až na 2 děti v rodině). Tudíž se šíleně přemnožili s katastrofálním dopadem na vše, nejen ekologii. Nikdo je prakticky k tomu nenutil. Naopak, někdy od 60. let minulého století existují projekty pomoci s antikoncepcí, které ale (až na pár výjimek typu Indie) jsou ignorovány.
Bohužel, něco je špatně. Aniž bych se pouštěl do diskuze ohledně těch konkrétních případů, tak
Ústavní práva a svobody musí platit pro člověka vždycky, okamžitě, a s naprosto jednotným výkladem pro všechny složky státu.
A i kdyby nějaký konkrétní státní zaměstnanec (policista, úředník) pochybil, musí mu být občanovi to jeho ústavní právo uznáno při první stížnosti u nadřízeného/ kontrolního orgánu.
Jenomže. právě proto musí platit že výklad toho ústavního práva má být jednotný.
Není prostě možné – aby si Ústavní soud, a to se zpožděním řady let, od prvotného úkonu v tom případu, vytvářel, jen za účely svých vlastních rozhodnutí, svůj vlastní výklad těchto ústavních práv a svobod., a to naprosto rozdílný od výkladu policie, úřadů, ale i nižších soudů
´Pak je skutečně něco špatně, buď v tom státě, nebo u toho Ústavního soudu
Velmi typické pro soudkyni Šimáčkovou. Není to poprvé, co prosazovala jakési nestandardnosti. A, světe div se, pokaždé ve prospěch nepřátel demokracie.
Přijde mi, že nejlépe cizeluje právo spor dvou gaunerů. Až při něm si soudy dají skutečně záležet.
Ústavní soud je ale zřízen právě proto, aby podával výklad ústavních práv a svobod v případě, že na tomto výkladu nenaleznou obě strany sporu shodu. Řekl bych, že je to tedy naopak v pořádku a pokud je někde něco špatně, pak tedy na straně PČR. A tím nemyslím řadové policisty, i když i ti by měli být profesionálové a znát základní normy upravující jejich postup tak, aby konali v souladu se zákonem, potažmo ústavou.
Tedy, bohužel když si přečtete co jste napsal, tak zjistíte že to co požadujete je NEMOŽNÉ…
Jestli na konci píšete „PČR, nejen řadové policisty,atd.. aby konali v souladu se zákonem, potažmo ústavou. No bodejť jenomže jak by to asi mohli udělat, když Ústavní soud vydal v této věci rozhodnutí až o několik let později???To si měli zařídit stroj času? Nebo se jít poradit k věštkyni??? :))
Takže to je to o čem píši, ústavní právo má mít jednoznačný výklad, a to pro všechny a předem. Tudíž – jestli v úvodu píšete “ aby podával výklad ústavních práv a svobod v případě, že na tomto výkladu nenaleznou obě strany sporu shodu“ – opět, ten (správný) právní výklad má být znám předem, a tím i tedy dáno, že ten druhý názor ve sporu je špatný – tudíž by takovou žalobu neměl přijmout, ani nejnižší soud,
A kdyby si tedy opravdu nebyl nikdo jist, tak ať si Ústavní soud zřídí helpline (Piráti ve vládě jistě poradí jak), a radí v případě sporů aktuálně.
Aby se ten případ vlekl po úřadech a soudech několik let a ÚS pak vydal ad hoc řešení, jaké ho právě napadne, opravdu nemá smysl.
Tedy, s trochou cynismu, kdyby touhle rychlostí hájil Ústavní práva a svobody občanů po roce 1948 (a měl tu pravomoc tím pozdržet výkon rozhodnutí), tak by jich skutečně spoustu zachránil, mezitím by už dostali amnestii vyhlášenou Tondou Zápotockým v roce 1953. :))))
Místem protestu ale nemá být důl, protože to opravdu není louka nebo parkoviště. Pro doly a lomy existuje tzv. horní zákon a na jeho dodržování dohlíží Český báňský úřad, mj. právě na bezpečnostní předpisy. Skutečnost, že do důlního prostoru lezou civilové, může mít za následek mastnou pokutu (a nemusí nutně dojít k úrazu) právě od ČBÚ. Tohle by protestující měli mít na paměti a nelézt do dolu. Případné pokuty může provozovatel dolu chtít vymáhat právě po protestujících. Mohou protestovat před vjezdem do dolu, ale ne v něm.
Když někdo protestuje proti výstavbě mrakodrapu, tak neleze do 120. patra a nepoutá se tam k vazníkům, ani neleze do prostoru, nad kterým jeřáb přenáší břemena.
Ono to chce trochu uměřenosti i ze strany účastníků Klimakempů.
Přesně, obě strany by se měly chovat trošku soudněji a byl by klid a žádné zbytečné spory. Protest před vjezdem do dolu (jak popisujete) bude pravděpodobně stejně účinný, ale současně bezpečnější pro obě strany. O zaměstnancích dolů nemluvě.
Protest před vjezdem účinný nebude, protože lidi už na ně dávno kašlou, pokud na ně rovnou neberou vidle. A to tihle extrémisté velice dobře vědí.
Faktem je, že je velice špatné neuplatňování těchto pokut, protože to by mohlo tyhle aktivisty alespoň trochu přidusit.
Takže si to shrňme :
Saša Uhlová vnikla bez oprávnění na cizí soukromý pozemek ( „Podobně jako při jiných blokádách tohoto typu, i tehdy část demonstrantů vnikla do dolu a byla na místě zajištěna. Spolu s nimi i novinářka Uhlová“ ). Byla označena vestou PRESS a měla novinářský průkaz. Tím byla jako z obliga a konala ve veřejném zájmu ( informování veřejnosti ). Při tom se ovšem také dopustila přestupku ( neoprávněné vniknutí na soukromý pozemek – škoda, že se nepíše, zda při vniknutí došlo k poškození cizího majetku apod. ) .
Podle mne dobře dopředu věděla o co jde a k čemu dojde. Tím se stala spolupachatelem. Novinář, nenovinář. Opět platí, že novinář je více než ostatní lidé. Nevím, asi to tak má v demokracii být. Osobně mne už před mnoha lety neskutečně štvalo, když jsem dělal pořadatele na rockových koncertech a x „novinářů“ mi šermovalo před očima novinářskými průkazy a hrubě se domáhalo vstupu zdarma. To ty redakce ( nebo novináři na volné noze ) nemají ani na lístek ? Anebo s novinářským průkazem mohu vymetat všechny koncerty, divadla a podobné akce zadarmo ? I bez vědomí redakce ? Už tam jsou zřejmě kořeny mé jisté averze k novinářskému stavu. Páně Kojzar a jemu podobní k té averzi přispěli též velkou mírou. Nu a paní Uhlová jde v jejich šlépějích.
Paní Uhlová jde ve šlépějích svých rodinných tradic.
O tom není samozřejmě pochyb.