HlídacíPes.org,

Sedm statečných z Prachatic. Proč chce justice totálně překreslit soudní mapu Česka

Napsal/a Robert Malecký 27. listopadu 2019

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zaujal média svým návrhem výrazně překreslit mapu soudní soustavy v Česku. V úterý na justiční konferenci v Senátu připomněl, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je jich méně než deset. Nejde přitom o nový návrh, Rychetský i další justiční činitelé o něm mluvili už před časem v rámci projektu HlídacíPes.org Mapa justice.

„Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená,“ řekl na konferenci Rychetský. Například Okresní soud v Ostravě má 80 soudců, u rokycanského nebo prachatického okresního soudu jich pracuje sedm. Rychetský řekl, že soudní soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresy byly zrušeny.

HlídacíPes.org otevírá text, který návrhu na významné změny v soudní mapě Česka věnoval v publikaci Mapa justice.

Nenechte nepřátele svobody vyhrát. Podpořte HlídacíPes.org na STARTOVAČ.CZ a vyberte si jednu z řady odměn

Kde škrtat soudy?

Překreslení soudní mapy neboli zjednodušení uspořádání soudů v Česku. Problém, který má dvě základní řešení: rušení vrchních soudů, nebo naopak těch nejmenších. Mluví se o něm desetiletí, přesto to v tuto chvíli nevypadá, že by některý z nich přiblížil svému naplnění.

Problém třístupňové, ale fakticky čtyřčlánkové soustavy je znám dlouho. Když v lednu 2015 nastupoval do funkce nový šéf obecného soudnictví, čerstvě jmenovaný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, hned při svém prvním veřejném vystoupení v Otázkách Václava Moravce navrhl začít právě u nejmenších soudů.

„Už když jsem nastupoval do funkce, upozorňoval jsem, že by v souvislosti s procesními předpisy měla být řešena tato otázka. Na počátku to tak vypadalo, že se to bude řešit, pak se i dokonce v jednom období pan ministr Pelikán vyjadřoval, že se bude zabývat otázkou, jestli je naše třístupňová, čtyřčlánková soustava pro tak malý stát, jaký jsme my, vhodná. V té souvislosti jsem upozorňoval na to, že je potřeba se hlavně zabývat okresními soudy. Protože tam se tvoří právo,“ říká dnes Šámal.

Sedm soudců na malých soudech

Dnes má soud každý okres, jejich personální obsazení i kvalita se ale výrazně liší. Zatímco třeba na Městském soudu v Brně pracuje kolem 80 soudců, v Prachaticích a Rokycanech jich je sedm, V Jeseníku osm.

To naráží na řadu problémů, některé z nich jsou závažné. Špatně se na takových malých soudech například zajišťuje specializace. Nebo třeba rozhodování o vazbě. Soudci, kteří soudí trestní právo, o nich rozhodovat nemohou, protože by se tím vyloučili z pozdějšího projednávání věci samotné. Věci, v nichž byli obvinění stíháni vazebně, by na malých soudech neměl vůbec kdo soudit.


„Máme z důvodů, které se dnes někomu mohou jevit jako absurdní a komické, čtyřstupňovou soudní soustavu.“
(předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský)


„U malých soudů je snaha přesunout tuto takzvanou agendu předprocesního soudce pro přípravné řízení do civilní oblasti. Soudcům, kteří soudí civil. Což samozřejmě není dobré, protože zase rozhodování o vazbách je mimořádně důležité z hlediska ústavních principů, a hlavně základních lidských práv. Právo na svobodu. Takže v tomto směru si myslím, že opravdu malé soudy mají problémy,“ říká Pavel Šámal.

Podobné je to se specializacemi soudců, třeba na korupční trestnou činnost nebo souzení mladistvých.

„Začíná se prudce oddělovat taková ta tradiční a relativně jednoduchá soudní agenda, která by měla zůstat blízko lidem. Typické jsou rodinné spory, drobné pracovní spory a tak dále. A od toho se odlišují čím dál obtížnější spory například v trestním právu. Třeba hospodářská kriminalita je dnes nesmírně komplikovaná, s mezinárodním prvkem, ale týká se to také celé řady sporů o ochranu osobnosti nebo autorská práva. I některé specifické podnikatelské spory jsou velmi komplikované, a tam by měla mít přednost specializace před blízkostí soudu,“ domnívá se předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Zdá se, že úvahy v poslední době skutečně směřují k nějaké formě rušení okresních soudů a zjednodušení, resp. srovnání soustavy na tři stupně i tři články. Vždy, když má dojít na praktické řešení těchto otázek, narazí to ovšem na související právní předpisy, které by bylo třeba řešit současně.

Když se řešil zákon o státním zastupitelství a rušení jeho vrchních stupňů, zaznívaly argumenty, proč současně nezrušit i vrchní soudy. Nebo námitka, že je třeba nejprve přijmout nový trestní řád, a pak teprve podle něho upravit soustavu státního zastupitelství.

Souběh s trestním řádem a občanským soudním řádem, což jsou procesní předpisy, jejichž příprava je evergreenem každého volebního období, opět brzdí úvahy o překreslení soudní mapy. Přesněji řečeno jejího uvedení do praxe. Na komplexní reformu justice není dostatečná vůle a vcelku ji ani nikdo legislativně nepřipravuje. A jednotlivé návrhy na změnu zase naráží na nepřipravenost komplexní změny.

Je jedno, kde začneme

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není tak úplně podstatné, který stupeň bude nakonec zrušen, pokud se podaří soustavu ustálit na třech článcích. Neříká přímo, který stupeň zrušit, ale ideální je podle něho třístupňová soustava. Tak, aby byla jasná a přehledná pro každého občana.

„Máme z důvodů, které se dnes někomu mohou jevit jako absurdní a komické, čtyřstupňovou soudní soustavu. Přitom každý proces ve všech formách hmotného práva má jeden stupeň nalézací, jeden stupeň odvolací a případně jeden dovolací, ale prostě více jak tři stupně prostě nemá žádné soudní řízení. Ale soustavu máme čtyřstupňovou. To je samo o sobě nesmysl, absurdní,“ říká Rychetský.

Taková soustava je podle něho i zbytečně drahá, co se nákladů na její provoz týče. A vede i k nechtěným vedlejším efektům.


Podívejte se na rozhovor s Pavlem Rychetským pro projekt Mapa justice


„Opakovaně se mění procesní přepisy, co se tedy vytáhne z toho nejvyššího stupně, dá se to na jiný stupeň a tak dále. Vyvolává to ohromné konflikty, tzv. konflikty kompetenční. Komu to patří, to je dobrá agenda pro advokáty, ale i pro soudce, protože základní vlastnost každého soudce je: proboha jak nesoudit, ať to soudí někdo jiný,“ říká předseda Ústavního soudu.

Proti argumentům o nemožnosti specializace se často namítá, že malé soudy s malými kolektivy dobře fungují v jakési až rodinné atmosféře. Z toho vycházejí návrhy tyto soudy – ve smyslu „budov“, jejich personálního obsazení a blízkosti občanům, nerušit, ale ponechat je jako pobočky krajských soudů, které by se ovšem staly do budoucna prvním stupněm.

„Samozřejmě zase ale existuje jiný názor, že malý kolektiv lépe funguje. Ale ve světě, když jsme si dělali analýzu, jsou malé soudy většinou rušeny nebo spojovány. Ne, že by se rušily budovy, ty zůstávají. Ale spojují se do větších celků, zastřeší se jedním soudem prvostupňovým, který pak sedí i ve více budovách. To není žádný problém. A vlastně se tím problémy odstraní,“ říká předseda Nejvyššího soudu Šámal.

Jak nakreslit mapu?

K reformě takzvané justiční mapy sáhla v posledních desetiletích většina evropských států.

Rozmístění soudů úzce souvisí a mění se i podle hospodářského vývoje a s tím spojených přesunů obyvatelstva. Mění se rovněž specifická trestná činnost, která vyžaduje specializace soudců. Pokud soudní soustava nedokáže na tyto měnící se trendy reagovat, odráží se to ve fungování justice jako celku a třeba i v délce řízení. Což potom vede k poklesu důvěry občanů v justici.

Předseda pražského soudu Libor Vávra poukazuje na to, že Česko nemá žádnou analýzu moderních trendů v zemích, kde již justiční mapu překreslili. A stále příliš spoléhá na historické „habsburské“ členění.

„Žijeme ve střední Evropě, kde funguje taková ta tradice, které já říkám habsbursko-pruská. Přijdete v Rakousku nebo Německu na soud a opravdu tam najdete ty samé dveře, se stejným úředníkem, se stejnou pracovní náplní. A my chceme tyto dvě sousední země dohnat nebo dokonce předehnat v kvalitě, v rychlosti atd. V rychlosti jsme je už dokonce možná dohnali. Ale je rozumné přebírat jejich ideové vzory a nepodívat se i jinam?“ ptá se Libor Vávra.

Navrhuje, aby před nastartováním reformy byly důkladně prozkoumány i jiné právní systémy, které jsou od tradičního členění české justice výrazně odlišné. Třeba skandinávský, nizozemský nebo belgický.

„Mám pocit, že jsme uvízli. Většina z nás, když už někde studovala, tak obvykle v Německu a Rakousku. Samozřejmě anglosaský systém je nepřenosný do Evropy, ale tohle je zásadní otázka, která mi chybí. Debata o tom, jestli Evropa nenabízí i jiné modely, než je ten německo-rakouský.“ říká Libor Vávra.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. Mělo by nás varovat, kdo to prosazuje: Komunista (viz Wikipedie) a ochránce lidské zrůdy jménem Karel Vaš (tamtéž).

    • Jan Tauš napsal:

      Pergile, pokud má obžalovaný stanoveného obhájce a Vaš ho měl státem určen,
      je povinností, která je mu stanovena zákonem, žalovaného hájit. Pokud by tak neučinil, je odvolán a nahrazen.

  2. liberal shark napsal:

    Připadá mi mnohem rozumnější zrušit kraje, vrátit se opět k okresnímu uspořádání státní správy a hlavně zlikvidovat přenesení působnosti na obce.
    U soudů by mohly fungovat tři stupně: okresní, zemský a nejvyšší.
    Nicméně Rychetský se (záměrně?) vyhnul tomu nejdůležitějšímu a nejpalčivějšímu problému: systematickému hodnocení soudců, veřejnému dohledu a nezávislé kárné pravomoci nad soudy. Dosavadní „samospráva“ jen kryje jejich úřednickou libovůli, nedostatek kvalifikace a nízkou kvalitu práce. Dozor nad soudy nemohou vykonávat sami soudci, musí to dělat někdo jiný. Například by to mohlo spadat pod Senát parlamentu ČR.

    • Asi by byly lepší občanské komise, jako byly kdysi v USA „Výbory pro neamerickou činnost“. Ty měly vyšší úspěšnost co do spravedlivých rozsudků (ve smyslu neodsuzování nevinných) než profesionální soudci.

  3. Sony napsal:

    Soudy by měly být rozděleny nejvýše do tří stupňů: krajské, vrchní a nejvyšší. Pro běžnou agendu a jednoduché kauzy by mohly krajské soudy využívat prostory dosavadních okresních soudů, kde by justiční orgány měly výjezdové dny. Složitější jednání by pak probíhalo v sídle krajského soudu.

    • josef napsal:

      Se soudy jsem měl také nějaká jednání, ale že by měl být problém s 3-4 stupni soudních instancí, tak to je zanedbatelné. Dle občanského soudního řádu ( a zřejmě i trestního řádu) jsou prvoinstanční soudy buď okresní nebo krajské. U okresních soudů je odvolací orgán krajský soud ( se senátem) a pak na dovolání nejvyšší soud. U krajských prvoinstančních soudů (tj. v podstatě samosoudce jako u okresních) je odvolací orgán vrchní soud a pak na dovolání nejvyšší soud. Čili v zásadě vedle sebe dvě trojstupňová soudní soustava, které se nedublují. Akorát ten nejvyšší soud je společný, ale to je až dovolací. Vymlouvat se na čtyřstupňovou soudní soustavu, třeba pro délku celé věci, je nepatřičné.

  4. Dušan napsal:

    Souhlasím a dále navrhuji:
    1. Upřesnit Ústavu. Zvyklosti nejsou povinnosti.
    2. Zjednodušit Právo. Vymahatelnost práva.
    3. Snížit byrokracii. Papírování převyšuje úřadování
    4. Snížit daně. Méně dotací a motivovat k práci.
    Evoluce né revoluce.
    Potom budeme právní, spokojenější a efektivní stát. ✌️

  5. kubera napsal:

    Jsem zapisovatelkou u soudu beru 18000 hrubého Pan soudce který vystudoval záhadně v Plzni veškerou práci dělám za něj on to jenom podepíše dělá jenom dva dny v týdnu jinak zbytek týdne nedělá vubec nic a bere 100000 hrubého ,tedle je ta Vaše demokracie atomu říkáte spravedlnost naše práce je hodně špatně zaplacená, a stímto platem mám uživit tři děti a ještě dodám uklízečka která u nás pracuje má o 2000 méně za čtyři hodinypráce k čemu jsem studovala.

  6. petrph napsal:

    Naprto zbytečné ve státě kde si soudy prehazují kauzu 5-6 nebo taky 20 let. Tady by to chtělo napro nutně oohromnou změnu trestního radu a soudních predpisů aby soudci nesli za svá Špatná rozhodnutí zodpovědnost a nového predsedu US aby na to dohpizel. Pan ‚v mediich popularni“ predseda Rychetsky to urcite nebude. Tak snad nekdy priste

  7. Jan Tauš napsal:

    Dobrý den. Návrh pana JUDre. Rychetského je velmi logický, pramenící z jeho celoživotní zkušeností s justicí v Česku a měl by být realizován. Další velkou bolestí
    justice je boj státního zastupitelství o výraznější vliv do soudní oblasti. Státní zástupci
    jsou tu proto, aby soudy upozornili na provedený trestný čin, neměli by však mít pravomoc určovat výši a druh trestu. K tomu nemají stanovenou odpovědnost, která však je a musí být vlastní nezávislému soudci a soudu. Tento systém umožňuje Policii a Státnímu zastupitelství kriminalizovat mnoho občanů, kteří nic
    nezákonného neprovedli a odsouzeného nakonec soustředným tlakem na soudce,
    odvoláváním se, nakonec takto obžalovaného odsoudit i když nic neprovedl. O toto zvýšení pravomocí v současné době bojuje především nechvalně známá státní
    zástupkyně Lenka Bradáčová.

    • petrph napsal:

      Jenomže, to co požadujete, dost dobře nejde.
      Za prvé, státní zástupce tu není od toho, aby pouze upozornil soudy na provedený trestný čin, ten je tu od toho aby v žalobě shrnul předložené výsledky a důkazy z vyšetřování policie, které trvalo třeba řadu let. A samozřejmě že v rámci přípravy té žaloby se musí zabývat otázkou jako návrhu (pouze a jen návrhu) druhu a výše trestu, protože tyto okolnosti jsou uvedeny v trestním zákoníku a musí je podložit patřičnými důkazy z vyšetřování. Pokud by se toto mělo škrtnout, byl by vlastně jak státní zástupce i vyšetřovací týmy policie zbytečné, a každý poškozený by podával podání (udání) na trestný čin, rovnou u soudu a naši soudci by pak fungovali jako legendární čínský soudce Ti všechno vyšetřování by si s pár biřici vedli sami :))
      Věc druhá, ano máte pravdu, v některých případů se stává že „.. „Tento systém umožňuje Policii a Státnímu zastupitelství kriminalizovat mnoho občanů, kteří nic
      nezákonného neprovedli „. Jenomže, stačí se podívat na některé medializované případy (viz třeba kauza Zadeh) a zjistíte že i mnozí soudci dělají to samé,. A jedinou nadějí jsou někdy odvolací soudy vyšších instancí..
      Jistě že by bylo vhodné, kdyby za toto byli jak příslušní státní zástupci, tak ale i ti soudci trestáni.. Jenomže, narážíme na ohromný problém, pokud je budeme chtít trestat, musíme jim dát možnost právní obrany.. (Protože ono je to obvykle pouze jeden právní názor proti druhému) – a potom se ale stane to, že se celý justiční systém zacyklí – státní zástupci i soudci se budou jen věčně soudit mezi sebou a na jiné případy už nebude ani čas, ani prostředky,,

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama