Umístění na psychiatrické klinice pro „abnormálně zvýšený smysl pro spravedlnost a nedostatek pudu sebezáchovy“. Takový trest žádal ruský státní zástupce pro Olega Orlova, vedoucího představitele lidskoprávní neziskové organizace Memorial kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu. Orlov nakonec od soudu v půlce října odešel s uloženou pokutou 150 tisíc rublů. Tento i další podobné případy mapuje HlídacíPes.org průběžně v seriálu o protiválečných protestech na území Ruska.

Když se v půlce října Oleg Orlov připravoval na soudní přelíčení, nevěděl, jestli ho místo návratu domů nečeká cesta do vězení. I když ruská ústava zajišťuje každému občanovi právo na osobní názor, prohlášení pro francouzský tisk ohledně války na Ukrajině Orlovovi vyneslo obvinění z „opakované diskreditace ruských ozbrojených sil“.

Státní zástupce pro Orlova požadoval „léčení na psychiatrii“. Nakonec dostal jen pokutu ve výši přibližně 35 tisíc korun. Orlov dal ve své obhajobě jasně najevo, že si za svými protiválečnými názory stojí.

Je to moje země

„Nekaji se za to, že jsem se účastnil protiválečných protestů, že jsem napsal článek, za který jsem souzen. Celý můj dřívější život mi nedovolil volit jinak,“ řekl u soudu Orlov. Zároveň uvedl, že nelituje rozhodnutí neopustit Rusko, tak jako to udělala řada jiných občanů s protirežimními názory:

„Je to moje země, a já jsem usoudil, že z Ruska bude můj hlas znít hlasitěji. A nyní, díky spojenému úsilí politické policie, vyšetřování, prokuratury a soudu, se mému malému, skromnému novinovému článku dostalo takového rozšíření, o němž jsem nemohl ani snít,“ poukázal Orlov na publicitu v důsledku soudního přelíčení. Zároveň ve své řeči upozornil na další bojovníky za lidská práva, kteří byli za kritiku války na Ukrajině posláni za mříže.

„ Velmi přísně bylo potrestáno mnoho lidí, kteří smýšlejí stejně jako já. Na mnoho let jim za pokojný protest a pravdu byla odňata svoboda. Připomeňme si Alexeje Gorinova a Vladimira Kara-Murzu, které právě ubíjí samotka. Připomeňme si Alexandru Skoličenkovou, která je ve vyšetřovací vazbě, navzdory známé skutečnosti, že to poškozuje její zdraví. Připomeňme si těžce nemocného Igora Baryšnikova, jemuž soud odepřel možnost zúčastnit se s policejním dohledem pohřbu vlastní matky a který je nyní fakticky zbaven možnosti lékařského ošetření,“ upozornil Orlov na několik jmen ze seznamu otevřených odpůrců ruského režimu.

V Rusku ale proti invazi na Ukrajinu stále protestují i širší veřejnosti neznámí občané. Jejich aktivity mapují dobrovolníci Orlovovy organizace Memorial ve spolupráci s nezávislým mediálním projektem OVD Info. Podle jejich informací je soudně nakázaná psychiatrická péče v Rusku čím dál častější forma trestu.

„Rusko bombarduje města“ a „Mír Ukrajině“. I takové nápisy se objevují na ulicích ruských měst. Vylepují je anonymní aktivisté. Foto: se svolením organizace Memorial ČR

Jak (ne)mluvit o válce

Koncem léta ji například soudy nařídily dvěma mužům, kteří různými způsoby protestovali proti aktivitám ruské armády na Ukrajině. Michail Davydov z Orlovské oblasti měl podle soudu hodit dva Molotovovy koktejly na místní správní budovu, čímž způsobil drobný požár. Policie ho poté obvinila z pokusu o vraždu zvláště nebezpečným způsobem, soud později čin přehodnotil na atentát a Davydov byl převezen do psychiatrické léčebny.

Ambulantně musí k psychiatrovi docházet také Alexandr Bachtin. Toho soud ve městě Mytišči poslal na šest let za mříže kvůli šíření „fake news o ruské armádě“. Bachtin vloni na jaře třikrát napsal na sociální síti „Vkontaktě“ o možné blokádě Kyjeva, vraždách civilistů v Buči a o ukrajinských dobrovolnících, kteří riskovali svůj život, aby během války zachránili opuštěná zvířata.

Nucenou psychiatrickou léčbu soudní znalec zdůvodnil tím, že si Bachtin „nemohl plně uvědomovat reálnou povahu svých činů, jejich nebezpečné společenské dopady a své jednání nemohl ani kontrolovat“.

S pokutou pak, podobně jako Orlov, odešel od soudu Sergej Dětočkin, zastupitel v Krasnodarském kraji. Přibližně 7500 korun musí zaplatit za diskreditaci ruské armády, kterou měl poškodit vyjádřením na pohřbu dvou mobilizovaných vojáků. Jejich příbuzným měl v polovině května říct, že „žádná denacifikace a demilitarizace Ukrajiny neexistuje“ a poradit jim, aby kladli úředníkům nepříjemné otázky. Udání na Dětočkina podali pracovníci místního úřadu. Dětočkin svou vinu popřel a prohlásil, že jedna z udavaček, zastupitelka Ignatkinová ze strany Jednotné Rusko, se snaží vyřídit si s ním osobní účty.

S plakátem za mříže

Ačkoliv řada protestů probíhá anonymně, a to především vylepováním protiválečných vzkazů na veřejných prostranstvích, stále se najdou jedinci, kteří neváhají vystoupit s protestem osobně. Akce to nebývají dlouhé, většinou rychle zasahuje policie. Memorial zaznamenal zadržení aktivisty Nikolaje Borisova, který ve Voroněži procházel městem s plakátem „Válka je špína – svou špínu taháme na Ukrajinu“.

V centru Moskvy zase protestoval s plakátem „Ne válce“ Jegor Zajcev a přímo na Rudém náměstí proti válce a prezidentu Putinovi protestoval Petr Kosorukov. Oba Moskvany zadržela policie. Z diskreditace ruské armády pak byli obviněni Dmitrij Gvozdev, který postával s plakátem „Ne válce – Mír Ukrajině“ v centru Petrohradu, a Dmitrij Rykov v Jekatěrinburgu.

Tachir Arslanov z Novosibirsku a Aj-Tanu Tugudinová z Altaje se dostali do vězení za své komentáře na sociálních sítích. Důchodce Arslanova poslal soud za mříže na tři roky kvůli dvěma komentářům, ve kterých označil vpád ruské armády na Ukrajinu za „dobyvačnou válku kremelských fašistů“ a připodobnil ji k událostem z let 1939 – 1941. Aj-Tanu Tugudinová dostala trest osmi měsíců nucených prací a desetiprocentní srážku ze mzdy ve prospěch státu kvůli „opakované diskreditaci armády“ na sociálních sítích.

Koncem srpna poslal soudce za mříže také aktivistku Olgu Smirnovovou, která se opakovaně vyjadřovala k postupu ruské armády na Ukrajině. Podle soudu žena kritizovala „bombardování ukrajinských kulturních objektů, civilní infrastruktury a vraždění civilistů“, čímž projevila „politickou nenávist“, a podle informací Memorialu byla odsouzena k sedmi letům vězení.

Sociální sítě se staly osudnými také manažerovi ústřední moskevské kanceláře Ruských železnic. Podle kanálu „Můžeme objasnit“, který nezveřejnil jméno dotyčného, čelil manažer tlaku vedení za své „nesouhlasné posty s politikou Kremlu“. Vedení společnosti požadovalo, aby buď podal výpověď nebo se od svých příspěvků veřejně distancoval. Když to odmítl, snížili manažerovi plat, zamezili přístup k určitým dokumentům a vyhrožovali paragrafem o diskreditaci armády s nálepkou „zahraničního agenta“.

V Petrohradě aktivista Vitalij Joffe protestoval na podporu aktivistky Olgy Smirnovové. Držel plakát s nápisem „Olga Smirnovová dostala sedm let vězení za boj proti fašismu a válce za pravdu.“ Foto: se svolením organizace Memorial ČR

„Blbeček Z“

Tresty vězení soudy automaticky udělují mužům, kteří odmítají narukovat do války nebo jsou označeni za dezertéry. Šest let za mřížemi stráví profesionální voják Anatolij Ponomarenko, který svévolně opustil základnu v období mobilizace a posléze se sám udal na policii.

Trest dvou let a tří měsíců dostal řidič a mechanik na vojenské základně Siňkov ve Stavropolském, protože odmítl odjet do války. Memorial zaznamenal také protesty vězňů. Uvedl stížnosti některých vězňů, kteří mají být podrobováni mučení za to, že se odmítají nechat naverbovat na frontu.

Absurdně pak vyznívá případ obyvatele Jekatěrinburgu Alexandra Neustrojeva. Ten čelil obvinění z výtržnictví za to, že chlapci, který měl na hlavě čepici s písmenem Z (symbolem ruské invaze na Ukrajinu), řekl, že je „blbeček“ a poradil mu, aby „si ji strčil někam“. Soud nakonec trestní stíhání zastavil a uložil Neustrojevovi pokutu ve výši asi dva tisíce korun.