2. DÍL SÉRIE ČESKO V NOVÉ REALITĚ. Bezprecedentní míra globálního dluhu + měnověpolitická ekvilibristika + stárnoucí populace = zaděláno na … ??? Na místo otazníků je vzhledem ke třem historicky neznámým těžké cokoli s jistotou doplnit. Zažíváme prostě nový (ab)normál, který otevírá dveře černým labutím. Podrobnosti diskutovali hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová a hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Nabízíme hlavní teze průběžně doplňované o expertní názory.

Teze 1:

Po celou známou historii byl růst populace jedním z motorů ekonomického rozvoje. Najednou se v některých oblastech tento motor zastavuje, někde dokonce běží na zpětný chod. V souvislosti se stárnutím populace je přitom třeba zmínit dvě věci: Zaprvé, toto mění ekonomický potenciál dané oblasti. Tak, jak se smršťuje pracovní síla, se fakticky musí smršťovat ekonomika. Současně s tím vzniká prostor pro nové obory, a nebo se mění struktura ekonomiky. Méně se investuje, mění se chování průměrného spotřebitele. To je dobře vidět například v Japonsku, kde se za posledních deset let pracovní síla smrskla o takřka deset milionů lidí. Výsledný demografický problém nám pak dokáže veškeré potíže Japonska vysvětlit mnohem lépe než deflace či nedostatek inflace. Druhou věcí, kterou je třeba zmínit, je pak udržitelnost veřejných financí a především pak na ně navázaných sociálních služeb.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

 Teze 2:

Mezi stávající rizika či výzvy je třeba řadit kombinaci dluhu a experimentů v oblasti měnové politiky.

©©

Obé se týká globální scény a přináší specifickou situaci. Nikdy v historii nebyly peníze tak levné. Nikdy se nestalo, že by věřitel platil dlužníkovi. Žijeme ve světě, který je nejzadluženější v celé známé historii a je jedno, jestli to měříme zadlužením vlád v západní Evropě nebo firemního sektoru v Číně. Současně se provádí množství měnových experimentů, ať už jde o záporné úrokové sazby či masivní odkupy aktiv; Bank of Japan je tak dnes v případě 90 firem z indexu Nikkei 225 mezi deseti hlavními akcionáři. Stručně, systém se dostává tam, kde nikdy nebyl a my tak nevíme, co z toho vznikne. Výsledkem je riziko, které nedokážeme kvantifikovat. A přesně za těchto podmínek vznikají pověstné talebovské černé labutě.

 [alter-eko-discussion thesis=“2″]

 Teze 3:

Česko stále patří mezi bohatší země, musí si ale uvědomit (či připustit) globální rizika.

©©

Některé lokální vazby totiž přestávají platit. Česko se přitom stále snaží utěšovat tím, že je ekonomikou schovanou v závětří Německa, kam jde třetina našich exportů. To je naprostá pravda, ale je třeba jedním dechem dodat, že Německo má tři hlavní obchodní partnery: Spojené státy, Čínu a zbytek EU. My tak sice vyvážíme do Německa, ale nemalá část je vázána například na zmíněnou Čínu. (Volkswagen dnes třetinu svých aut prodá právě v Číně, BMW jich tam prodá čtvrtinu.) Je tak třeba si uvědomit, že jsme součástí tektonických pohybů, které mění pravidla hry na celém světě; a je třeba se připravit na to, že nečelíme pouze lokálním, ale globálním výzvám.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Diskuze očima Evy Zamrazilové

Faktory, které studie považuje za průlomové síly budoucnosti, už ve světové ekonomice v historickém pohledu v nějaké formě působily.

Urbanizace, růst populace, technologická revoluce a intenzivnější hospodářské propojení jsou charakteristiky, která se používají při popisu například průmyslové revoluce v Anglii v 18. století.

Překmitávání kyvadla mezi  vyspělými  i rozvíjejícími se ekonomikami svět rovněž zažívá průběžně   – USA na začátku 19. století byly rozvíjející se ekonomikou , stejně tak Japonsko do konce 70. let. Dalším kmitem pomyslného kyvadla může být Afrika, v níž během dvou až tří dekád bude žít třetina světové populace v produktivním věku. Naopak vyspělé ekonomiky se budou stále více potýkat s nedostatkem lidí v produktivním věku a potřebou zajistit důstojné stáří rostoucí kohortě seniorů.

Tím se dostáváme k faktoru, který  skutečně historickou obdobu nemá, a tím, je  nový demografický trend  stárnutí populace. Tento faktor je dán především pokrokem ve zdravotnictví a zvyšováním životní úrovně  a pro lidstvo je velmi pozitivní změnou. Otázkou však je, jak jsme na tyto změny připraveni ekonomicky.

Naopak lze  najít nové jevy, které  ve studii zatím chybí. Jedná se o  problém dluhu a globálních experimentů měnové politiky. Peníze jsou nejlevnější v historii lidstva.  Objevila se paradoxní situace, kdy věřitel platí dlužníkovi za to, že mu mohl půjčit peníze. Světoví dlužníci přitom nakupili  rekordní objem dluhů, ať už se jedná o vlády v západní Evropě či podniky v Číně.

Toto extrémní dluhové břemeno v kombinaci se stárnutím populace a s měnovými experimenty vytváří nebezpečný mix, jehož výsledkem je riziko, které nedokážeme ani podchytit, natož kvantifikovat. A přesně za těchto podmínek vznikají pověstné talebovské černé labutě.

Celý rozhovor Evy Zamrazilové a Petra Sklenáře si můžete poslechnou ZDE.