
Rakouští konspirátoři dostali výpověď z „Orbánovy“ banky. V Česku mají podporu
Rakouská konspirační internetová televize AUF1 nezažívá nejlepší časy. Maďarská banka blízká Viktoru Orbánovi jí vypověděla konto a brzy se jí dotknou i přísnější pravidla pro daňová zvýhodnění. Web AUF1 řazený rakouskou kontrarozvědkou mezi krajně pravicové organizace měl přitom donedávna velké ambice expandovat i do Německa. Jeho popularitu pomáhal zvyšovat i Václav Klaus a z Česka televizi přitéká i podpora prostřednictvím placené inzerce.
Český exprezident má zahraniční publikum rád. A konference loni v prosinci v jednom z pražských kongresových hotelů takové publikum měla. Sešli se na ní téměř výhradně hosté z Rakouska a Německa.
Jedna z fotek pořízených na této akci před čtyřmi měsíci, kde Klaus vystoupil jako jeden z hlavních hostů, v jeho albu ale na čestném místě nejspíš neskončí.
Klause snímek zachycuje, jak sedí v publiku konference svolané do Prahy rakouskou internetovou televizí AUF1 vedle zakladatele této platformy Stefana Magneta. Ten má kořeny v neonacistické rakouské scéně, stejně jako další členové personálu AUF1, jeho médium pak vyrostlo na antisystémových protestech během covidové pandemie.
Časopis už sice nevychází a česká firma ze Seunigova holdingu, která ho vydávala, je v likvidaci. Princip ale zůstal stejný – výdělky z podnikání v Česku pomáhají financovat konspirační média v Rakousku.
To, jak klíčovým tématem v programu AUF1 byl a je covid (například včetně tvrzení o „turbo-rakovině“ spojené s očkováním), ukazuje přehled reportáží z desítek vydání „zpráv“ této televize v období 28. října až 20. prosince loňského roku. Covid nebo očkování se neobjevily pouze ve čtyřech ze čtyřiceti vydání, jinak pokaždé.
Svět konspirací a skrytých pravd
Ale zpět k pražské konferenci. Za zmínku stojí už sám fakt, že si organizátoři jako místo této uzavřené akce, o níž informovali až po jejím skončení, vybrali právě Prahu. Důvodem je anonymita, s níž německá a rakouská krajně pravicová scéna může v České republice dlouhodobě počítat – bez obav o to, že na podobné akce kvůli reputaci nesežene v Česku prostory k pronájmu.
Portál měl – zjevně kvůli své reputaci – dlouhodobé problémy s bankovním kontem. Nakonec našel banku ochotnou spravovat jeho finance až v sousedním Maďarsku. Nešlo přitom o ledajaký bankovní ústav, ale o banku MBH, která poskytla půjčku na volební kampaň španělské straně VOX i Marine Le Penové.
Je tu však ještě třetí, nejkontroverznější osoba na zmíněné fotografii, sedící hned v řadě za Klausem – rakouský aktivista Martin Sellner, který patří už několik let k předním tvářím evropské krajní pravice.
Sellner například před lety dostal na účet peníze od atentátníka Brentona Tarranta, který později v mešitách v novozélandském Christchurchi zavraždil 51 lidí. Sellnerovo „Identitární hnutí“ používá ve své rétorice i pojmy jako „Remigrace“ (požadavek masového návratu lidí s migračními kořeny do jejich historických zemí), „Velká výměna obyvatelstva“ (údajná snaha světových elit nahradit například evropské původní obyvatelstvo migranty) nebo „Velký reset“ (údajná snaha elit o změnu světového řádu na globalistickém základě).
Podobný obraz světa plný konspirací a skrytých pravd, konvenující navíc krajní pravici, vykresluje už čtyři roky i internetová televize AUF1. Sama tvrdí, že její provoz financují dary od diváků a příznivců, zároveň jsou ale na webu nepřehlédnutelné placené bannery – například od rakouské strany Svobodných nebo od německé strany AfD.
Reklama z Česka
Z českého pohledu je zajímavá i reklama, kterou si na AUF1 zadává zakladatel nákupního a zábavního centra Excalibur City (dnes Family City) v českých Hatích u Znojma Ronald Seunig. Ten dříve vydával sám podobně laděný časopis „alles roger?“, v němž rakouští Svobodní utráceli rovněž velké částky za inzerci, jak HlídacíPes.org podrobněji popsal zde.
Časopis už sice nevychází a česká firma ze Seunigova holdingu, která ho vydávala, je v likvidaci. Princip ale zůstal stejný – výdělky z podnikání v Česku pomáhají financovat konspirační média v Rakousku.
Už před více než dvaceti lety vzbudil Seunig v Rakousku rozruch svými výroky o Adolfu Hitlerovi.
V roce 2003 v rozhovoru pro časopis Trend hájil historickou roli Hitlera a tvrdil například, že to „nebyl Hitler, kdo rozpoutal válku“, nebo že k Hitlerovým zásluhám patří třeba jeho politika zaměstnanosti či stavba dálnic.
Na svém webu se pak Seunig snažil celé interview popsat jako chybu reportéra, který se prý objednal na rozhovor o Seunigově sbírce jukeboxů, modelů a dalších předmětů, pak ale zahlédnul mezi tisíci sbírkových předmětů jeden obrázek Hitlera a napsal o tom celý článek. Od té doby Seunig „nevěří žádnému novináři“.
Nejnověji se o Seunigovo podnikání v České republice letos zajímal rakouský magazín Falter, jeho otázky na podporu televize AUF1 ale firma nechala bez konkrétní odpovědi. Stejně tak zástupci Excalibur City nechtěli věc blíže komentovat ani na dotaz HlídacíPes.org.
Výpověď z „Orbánovy“ banky
Vraťme se ale k samotné internetové platformě AUF1. Zatímco zmíněnou konferenci loni v prosinci v Praze s účastí Václava Klause prezentovala jako „alternativu“ k prestižnímu Světovému ekonomickému fóru, dnes podle všeho čelí bezprostředním existenčním problémům.
Portál měl – zjevně kvůli své reputaci – dlouhodobé problémy s bankovním kontem, podle provozovatelů ztroskotaly „desítky“ pokusů otevřít si účet. Nakonec našel banku ochotnou spravovat jeho finance až v sousedním Maďarsku. Nešlo přitom o ledajaký bankovní ústav, ale o banku MBH, která poskytla půjčku na volební kampaň španělské straně VOX.
V minulosti banka MKB, později včleněná právě do MBH, navíc poskytla půjčku i lídryni francouzské krajní pravice Marine Le Penové.
Jak španělský VOX, tak Le Penové francouzské Národní sdružení jsou součástí nové evropské frakce Patrioti pro Evropu, kterou loni spoluzakládal maďarský premiér Viktor Orbán, šéf českého hnutí ANO Andrej Babiš a předseda rakouských Svobodných Herbert Kickl. Maďarský stát má v bance MBH dvacetiprocentní podíl a Orbánova vláda v minulých dnech veřejně zmínila možnost jeho prodeje. Dalším významným spolumajitelem banky je Orbánův přítel z dětství, miliardář Lörinc Mészáros.
O toto maďarské bankovní útočiště však AUF1 pravděpodobně záhy přijde. A problémy bude mít i s novými pravidly rakouského ministerstva financí pro obecně prospěšné společnosti. Díky tomu, že se AUF1 sama definuje jako obecně prospěšný spolek, může čerpat některé daňové výhody.
Podle nové verze předpisů však podmínkou pro tyto výhody bude „dodržování uznávaných novinářských pravidel, například čestného kodexu rakouské Tiskové rady“.
Pro AUF1 by to znamenalo nutnost výrazné profesionalizace. To však pro portál, který svou popularitu včetně zhruba třísettisícové komunity na sociální síti Telegram postavil především na šíření senzací na hraně či za hranou konspiračních teorií a propagaci předních tváří krajní pravice, nebude vůbec snadné.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též

Svět konspirací a fotografie, kterou se Václav Klaus nebude chlubit

Proč utrácet všechna zvířata, i ta zdravá? Inu proto, že nejsou „zdravá“
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
O výměně obyvatelstva psal už Karel Marx. Po porážce revolucí v roce 1848 sestavil seznam národů, které bude nutno vyhubit / vyhnat, aby „světová revoluce“ mohla zvítězit. Zařazení českého národa do tohoto seznamu bylo jedním z důvodů, proč dostal od pražského barikádníka Friče v jedné londýnské kavárně pár facek (což bylo první setkání našeho národa s marxismem).
Kde to jsme, že taková úspěšná konspirační TV nedostane účet ani v Madarsku?
Přece by někdo nechtěl, aby si ho otevřela v Rusku…No možná by to bylo i lepší, kdyby ty finanční „dary“ dostávala rovnou a nikdo z EU finančáků jí do toho nekoukal..:)