Od roku 2002, kdy se do české legislativy začaly promítat evropské normy, tvoří „euronávrhy“ asi třetinu všech návrhů tuzemských zákonů.

Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval politolog a datový analytik Kamil Gregor.

Do čeho Brusel (ne)mluví

Návrhy vycházející z EU předkládá výhradně vláda, přičemž „euronávrhy“ tvoří asi polovinu vládní agendy bez ohledu na to, jaká vláda je zrovna u moci.

Například i vlády spíše euroskeptické ODS předkládaly „euronávrhy“ stejně často jako ostatní.

Od roku 2002 do současnosti bylo českým parlamentem schváleno přes 1300 návrhů s původem v Bruselu. Zamítnuto jich bylo ve stejném období 546 a neprojednáno (například kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny či proto, že je má zatím v agendě současná vláda) 531 návrhů.

Nejvíce návrhů zákonů s původem v Bruselu řešil parlament před vstupem do EU a krátce po něm, v letech 2002 – 2006.

Z analýzy a dostupných dat také plyne, že největší vliv má Evropská unie v české legislativě v oblasti ochrany životního prostředí a regulace ve finanční oblasti. Naopak nejméně EU Česku mluví do změn politického systému (ústava, referenda, volby) či do témat týkající se územní samosprávy, rozpočtu nebo školství.

Důvod, proč EU nezanikne…

„Při projednávání návrhů zákonů implementujících evropské normy se často stává, že se kromě odsouhlasených bodů provedou ještě další změny, které s EU nemají vůbec nic společného a často jdou přímo proti původním unijním požadavkům,“ upozorňuje autor analýzy Kamil Gregor.

„To je mimochodem jeden z důvodů, proč podle mého názoru EU jen tak nezanikne – dává politikům skvělou možnost měnit si zákony po svém a potom to svádět na „zlou“ unii,“ dodává.

Detailní analýza i odkaz na výpis všech zákonných norem s podílem Bruselu najdete ZDE.