Putinova „nekronomika“: válka a smrt jako vidina zisku pro chudé Rusy
Alexandr Čerkasov je ruský lidskoprávní aktivista a člen vedení lidskoprávní sekce sdružení Memorial. Před necelými dvěma lety musel svou vlast opustit a žije, podobně jako řada prodemokraticky smýšlejících Rusů, v nucené emigraci. V rozhovoru pro HlídacíPes.org popisuje, jak válka vytváří základnu obyvatel loajálních k režimu Vladimira Putina: „Co se týká rychlé změny režimu, nejsem přehnaný optimista,“ říká Čerkasov. „Neběžíme tady sprint, ale maraton,“ říká.
Jak dlouho žijete mimo Rusko? Rozhodnutí odejít asi muselo být těžké. (Alexandr Čerkasov přijel do Prahy na debatu organizovanou sdružením Gulag.cz, pozn.red.).
Teď jsem z Ruska pryč přes rok a půl. A rozhodnutí bylo paradoxně snadné, protože nebylo tak úplně moje. 29. prosince 2021 moskevský soud rozpustil Memorial a zvláště lidé, kteří se věnovali otázkám lidských práv a politických vězňů, byli v souvislosti s likvidací organizace v ohrožení. Režim některé z nás, včetně mě jako ředitele lidskoprávního Memorialu, obvinil, že obhajujeme extremismus. Když pak jednoho z mých kolegů zadrželi a proběhly policejní domovní prohlídky, prohlídky kanceláří a tak dále, tak kolegové rozhodli, že bude lepší, když odjedu do zahraničí.
Tato ekonomika, kterou já nazývám „nekronomikou“ vytváří jistou základnu loajálního obyvatelstva, která se rozšiřuje s tím, jak se víc a víc lidí zapojuje do války
V den ruské invaze na Ukrajinu byl jeden z kolegů zadržen příslušníky FSB, já k výslechu nechtěl jít, takže jsem pak už narychlo odjel. Přiznám se, že za svůj pracovní život jsem napsal desítky, ne-li stovky doprovodných dopisů pro kolegy, kteří odjížděli do zahraničí nebo chtěli emigrovat, ale nikdy bych si nepomyslel, že by se to jednou mohlo týkat i mě, že i já bych se ocitl v emigraci.
Mezinárodní Memorial ale funguje i mimo Rusko, takže pracovat můžete, předpokládám, dál.
V období covidu jsme se naučili pracovat na dálku, takže můžu vlastně pořád dělat stejnou práci. S kolegy jsme v kontaktu, pořád cestuji a myslím, že je důležité, že můžu mluvit o věcech, o kterých kolegové, co zůstali v Rusku, mluvit nemůžou. Považuji za důležité, že Memorial pokračuje ve své činnosti, věnuje se situaci na Kavkaze, válce na Ukrajině a tématu politických vězňů. Vedeme jejich seznam, který neustále aktualizujeme.
Neosovětský svaz
Podle tohoto seznamu je v současném Rusku okolo 600 politických vězňů. Jaká je situace těchto lidí?
Než budu mluvit přímo o politických vězních, tak bych ještě rád upozornil na další dvě skupiny, o kterých se v této souvislosti musí mluvit a přitom nemluví. A sice o ukrajinských zajatcích, kteří jsou v ruských věznicích, a pak také o ukrajinských civilistech, kteří jsou v Rusku odsouzeni, ale nepatří do skupiny podléhající výměnám zajatců. Těch je daleko víc než politických vězňů.
Například Maxim Gutkijevič, ukrajinský občan, který šel po začátku války bojovat jako dobrovolník a byl zajat se svou jednotkou, v Rusku byl odsouzen ke třinácti letům odnětí svobody, což se dá přirovnat k trestům pro bojovníky pluku Azov, jeho osud ale nikoho příliš nezajímá. Jeho izolace trvá přes dva měsíce, přístup k němu nemá ani advokát. Jinak podle seznamu Memorialu se nachází v ruských věznicích v současné době 600 politických vězňů, což se může někomu zdát i jako relativně nízký počet.
Alexandr Čerkasov na debatě o situaci politických vězňů v Rusku a Bělorusku pořádané organizací Gulag.cz. Foto: se svolením Gulag.cz
Média v tomto ohledu hodně mluví o neostalinismu, návratu ke Stalinovu kultu a praktikám. Jak tato přirovnání vnímáte?
Je to srovnatelné se stalinismem? Za Stalina to bylo tak, že člověka zadrželi a prostě ho zavřeli. Teď je metodika jiná a odkazuje spíše k polovině 80. let, kdy Komunistická strana Sovětského svazu vymyslela způsob kontroly společnosti, aniž by se musely používat přímé represe, respektive vězení. Byly jím takzvané správní tresty nebo hrozba vyhazovu z práce. A současná situace v mnohém toto období kopíruje. Když máte víc než dvě správní řízení, hrozí už vězení. Aktivita státních bezpečnostních složek je také velmi vysoká.
Vysoké tresty odnětí svobody ovšem dostali někteří vaši kolegové ze sdružení Memorial.
Řada z nich je ve vězení, s jinými probíhají soudní řízení. Například Jurij Dmitrijev dostal trest patnácti let odnětí svobody a nachází se v pracovním táboře. Bachrom Chamrojev, další kolega z Memorialu, který se věnoval pomoci ruským muslimům, byl obviněn z terorismu a dostal také vysoký trest.
Můj přítel a kolega Oleg Orlov, který opakovaně označil putinský režim za fašistický a napsal to na plakát, se kterým demonstroval, se ocitl u soudu. Tam se ale velmi chytře a dobře bránil a byl v podstatě, dá se téměř říci, zbaven obžaloby. Odešel s pokutou 150 tisíc ruských rublů, jenže krátce nato prokuratura podala proti tomuto rozsudku odvolání a bude další soud, kde mu hrozí, zatím, tři roky odnětí svobody.
Za smysl pro spravedlnost do léčebny
Jedním z trestů, který prokuratura pro Olega Orlova požadovala, bylo umístění na psychiatrickou kliniku kvůli údajně „sníženému pudu sebezáchovy“. Zavírání politicky nepohodlných lidí na psychiatrii byla zrůdná praktika sovětských soudů. Je teď zpět?
Prokurátor navrhnul psychiatrický posudek Olega Orlova kvůli jeho údajně „zvýšené touze po spravedlnosti a sníženému pudu sebezáchovy“. Obecně se dá říci, že tyto vlastnosti jsou rysy normálního občana, ne tak v Rusku. Soud nakonec tyto argumenty prokurátora nepřijal. Oleg Orlov se také odvolal a trvá na své nevinně.
Co se týká psychiatrických léčeben nebo trestů umísťování politicky nepohodlných osob do těchto ústavů, nemáme statistiky, ale informace, které máme, jsou znepokojující. V případě Olega Orlova soud argument „zvýšeného smyslu pro spravedlnost“ neuznal, nicméně do psychiatrických léčeben je v rámci trestu posíláno hodně mladých lidí.
Třeba jednoho mladého muže soud poslal do psychiatrické léčebny, protože požádal úřady o povolení k pořádání protiválečné demonstrace. Je to opakování sovětské praxe, především z poloviny 80. let, a velký problém je v tom, že vůbec nevíme, jakou léčbu na takto „odsouzené“ lidi aplikují. Velmi těžké je také zjistit, v jakých podmínkách se v rámci psychiatrických léčeben nacházejí. A teď už to bude prakticky nemožné, protože vláda nedávno novelizovala zákon, podle kterého už monitoring podmínek v léčebnách nebude možný vůbec, takže ano v tomto ohledu jde o návrat do pozdně sovětské praxe.
Jak je na tom v současné době ruská opozice, dá-li se vůbec o něčem takovém vůbec ještě mluvit?
Mluvit dnes o možnosti politické opozice uvnitř Ruska by bylo asi divné, i když v roce 2024 se budou konat volby a Vladimir Putin by alespoň nějakou „formální“ opozici potřeboval. Ale nejde o žádný politický proces, spíše cirkus, který by vytvořil zdání politického procesu.
V Rusku jsou ale i teď stále lidé, kteří se nesnaží být vidět, ale chtějí něco dělat, takže se třeba snaží pomáhat politickým vězňům nebo ukrajinským běžencům. Je to opět podobné jako v časech Sovětského svazu, kdy se ne každý odhodlal k tomu, aby vyšel na protestní akci nebo někam s protestním plakátem, ale byli lidé, kteří se snažili nějak nenápadně pomáhat, a takoví lidé jsou v Rusku i teď.
Aktivisté Alexandr Čerkasov, Volha Harbunová a ředitel Gulag.cz Štěpán Černoušek na debatě o situaci politických vězňů v Rusku a v Bělorusku. Foto: se svolením Gulag.cz
Když Rusko začalo válku na Ukrajině, našli se analytici, kteří říkali, že to je začátek konce režimu. Teď se zdá, že se takové prognózy nenaplnily, naopak ruská ekonomika je na tom navzdory sankcím poměrně slušně. Jak vnímáte budoucnost režimu vy?
Někteří experti říkají, že se režim může zhroutit klidně zítra, ale já se domnívám, že to se těžko může stát. Ruská ekonomika je odolná a válka paradoxně může řešit „problém chudých regionů“, kde lidé, kteří dříve neměli práci nebo zdroj příjmů, můžou narukovat do armády. To jim zaručí poměrně slušné finanční prostředky, kterými zajistí své rodiny.
Navíc v případě, kdy by ve válce zahynuli, tak rodině zajistí ještě větší prostředky, než by si vydělali, i kdyby celý život pracovali. A tato ekonomika, kterou já nazývám „nekronomikou“ vytváří jistou základnu loajálního obyvatelstva, která se rozšiřuje s tím, jak se víc a víc lidí zapojuje do války. Protože nesmíme zapomenout také na závody, které vyrábí zbraně, ty také vytvářejí nějaké zisky. Takže se domnívám, že změna nenastane ani dnes, ani zítra, ani za zatáčkou. Neběžíme tady sprint, ale spíš maraton.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
34 komentářů
Jen se opakuje to co o Rusku psali Havlicek, Mrstik, Masaryk, Fučík a další, končilo to vždy tragédii pro samotné Rusy, ale i ostatni Evropany. Ukrajina byla vždy problematická pro Rusko carske, ale komunistické, tak je tomu i dnes. Byly doby kdy Rusko a Ukrajina byly vítězné, Napoleon, II. Světová válka.Jsou také období složitá
a tragická, Velka válka, Brest-litevsky mír, VRSR, hladomor, obsazení Ukrajiny Wehrmachtem, jeji osvobození. Rozpad SSSR a vznik samostatně Ukrajiny. Vždy na pozadí techto historických událostí jsou různé intervence různých mocnosti. Vojenská ntervence Ruska na Ukrajině z 22.2,2022, patří tak do těchto historicky tragických politických a mocenských vývojových etap, které Rusko absolvovalo. Německo ma také svoje neuralgicke dějiny, stejně jak USA, VB, Francie a nyní velmocenska Čína z které čiší obavy. Kolektivní Zapad sankcionalizuje Rusko, ale nejsou dobre předpoklady úspěšnosti, jen necelá miliarda obyvatel se svými současnými predstavitely jej prosazuje. Vetsinovemu svetu s 6 miliardami obyvatel a jejich vládam to neni nepřijatelné a dal obchoduji s spolupracují s Ruskem. Toho všeho si je vědom i batuska Putin a dal pokračuje ve své imperiální politice. To ovšem dělají i jine mocnosti světa. ČR jako menšímu státu světa nepřísluší dělat verbire, to není naše tradice. V občanské válce ve Spanelsku jsme se obdobně angazovali na tehdy správně straně a víme co následovalo a jaký to mělo pro nas zničující dopad, a jak šel vývoj ve Španělsku dal. Je lepší se zastavit a přehodnotit kurs směřující do katastrofy. Rusko je největší slovanský stát a nemáme právo jej negovat, to není dobrá politika. Situace je velmi nebezpečná
se slozitymi budoucimi vývojovým procesy,ktere mohou nastatat a jsou nepředvídatelné.
Tak že stručně a krátce Milane: my a s námi celá Evropská unie se máme podle vás posadit na zadek a nechat si od Rusů líbit vše, co si Rusové usmyslí a zamanou. Neboť podle vás Rusko je největší slovanský stát a nemáme právo jej negovat, to údajně podle vás není dobrá politika. Kdybychom Milane v době vlády Adolfa Hitlera nenegovali Německo, největší germánský stát, vládne nám tu Milane podle vaší logiky Adolf Hitler až do své smrti na následky sešlosti věkem.
Já pochopil Milana trochu jinak: Neměli bychom se nechat některými radikály dotlačit ke snaze Rusko zničit.
Je jasné, že podporujeme Ukrajinu, byť se to zdá stále nesmyslnější (protože bilance opotřebovávací války kterou se ten konflikt proměnil, vychází líp pro Rusko). Nicméně vytáhnout na Moskvu jako Napoleon či Hitler (a třeba přes Poltavu, jako Švédi) by asi nebyl dobrý nápad.
A, mimochodem, už se ukazuje problematičnost té pomoci: Ukrajinci dostali spoustu zbraní „každej pes jiná ves“, nekompatibilních od nábojů až po náhradní díly a servis a mají z toho logistické problémy, zatímco Rusko má sice zastaralejší zbraně, ale méně typů a tudíž jednodušší logistiku dodávky munice, údržby a oprav. A tč., když se sklady zemí EU a NATO už vyprázdnily, jeví se problémem ekoblbnutí, které vedlo v EU k zavírání „šíleně škodlivých výrob“, takže v podstatě nejsme s to pro Ukrajinu vyrábět munici a náhradní díly, případně náhradu za nevratně poškozené zbraně, protože „díky“ ekologům nemáme příslušné výrobní kapacity.
Jak jste právě vy Pergille/Šimůnku pochopil nebo spíše nepochopil Milana je mi úplně jedno. Za těch několik let, kdy na Hlídacím psu narážím na vaše příspěvky, mi jsou vaše chápací nebo nechápací schopnosti už dokonale známy.
Již několik let trvající trend de-globalizace vzalo Rusko tradičně po svém (čti – zase to totálně podělalo) a zapouzdřuje se do něčeho nechutného co dobře zná – totality.
Bez ohledu na to jaké má kdo politické smýšlení je každý takový pohyb známka zaostávání a regrese a na ruskou společnost to bohužel bude mít devastační účinky. Zatímco civilizovaný svět se snaží vyvíjet, posouvat, inovovat…v Rusku sledujeme zcela opačný trend umrtvování společnosti a jejího potenciálu. To nevěstí nic dobrého pro nikoho 🙁 Země s obrovským potenciálem se raději brodí až po uši ve s*****ch
Soudruhu a nyní tu o dědu Mrazíkovi …
No tak spusť. To ty tady vypisuješ obden pohádky.
Bohužel, i vedle toho že Rusko je útočník a uchvatitel, si musíme realistický přiznat že tohle je válka a během ní platí i v zázemí válečný stav a válečné zákony. Ústavní práva občanů mohou být omezena a proti členům opozice se tvrdé zasahuje. S tím se musí počítat v každé válce. A že zrovna národ Švejka by to měl vědět, pokud ty jeho příběhy od začátku podrobné četl
A co tím chtěl básník petřík říct?
Bylo by načase, aby se něco takového rychle udělalo. Celý Green Deal je ruský projekt a jeho prosazovatelé jsou agenti Ruska (případně Číny).
V současné době, kvůli ekoblbnutí, nemá EU výrobní kapacity na zbraně a munici, schopné pokrýt jejich spotřebu Ukrajinou. A protože jsme vyprázdnili sklady, tak v případě, že by Rusko zvítězilo a šlo dál, bychom je mohli zastavit leda atomovkama (což by asi vedlo k jadernému konci světa), protože konvenční zbraně sami nemáme.
Opět si situace žádá eliminovat zelené, tj. agenty Ruska, (třeba i násilím, nebude-li jiný způsob možný) a rozjet zbrojovky a jejich zázemí (chemičky, ocelárny atd.).
Je otázka, kam se chce „civilizovaný svět“ posouvat:
K boji proti (neexistující) antropogenní změně klimatu, kterému má být obětována životní úroveň (ale například i zdraví a délka dožití) lidí?
K boji proti emisím skleníkových plynů rušením jaderných elektráren a přechodu z uhlí na mnohem „skleníkovější“ zemní plyn?
K vypouštění skutečně rizikového SF6 z OZE (hlavně z větrníků), který, na rozdíl od sodovkového plynu, skutečně může naše potomky upéct?
K „náhradě“ funkčních aut nefunkčním elektrošrotem?
K „náhradě“ benzínu toxickým a žíravým sajrajtem, ničícím motory aut (u nás od 1. 1. 2024)?
K boji za 666 „genderů“, který v podstatě vedl jen ke vzniku „kastračního průmyslu“ v Západní Evropě a USA, v jehož rámci jsou naprosto zbytečně a nezvratně mrzačeny stovky dětí ročně, jen aby na státní podpoře tohoto programu novodobí Mengeleové a jejich pomocníci vydělávali?
K ochraně přírody, vedoucí k její totální devastaci (viz u nás Šumava)?
K ochraně zvířat (což MMCH zavedl v Evropě jako první Hitler), která má za cíl zlikvidovat malochovy drůbeže a dalších hospodářských zvířat, v podstatě jedinou překážku ještě většího zdražování potravin (a opět se něco podobného u nás dělo za nacistické okupace, bylo mi líčeno rodiči i dalšími pamětníky)?
Ano Pergille/Šimůnku, hlásáte to zcela správně! Rusko přece potřebuje prodávat plyn, ropu a jaderné palivo a ta nevděčná Evropa si dovolí pomýšlet na zavádění obnovitelných zdrojů energie a modulární reaktory do elektráren, z kterýchžto věcí nebude mít Rusko žádný prospěch! Jak k tomu to nebohé Rusko přijde! Fuj Evropo! Že ti není hanba takovýmto hanebným způsobem připravovat Rusko o peníze na vedení války na Ukrajině!
Ropu kupujeme ze Zálivu, plyn snad také (byť některé státy EU kálejí na embargo a kupují to levněji od Ruska). Kdyby nebylo ruských agentů, zelených, mohli bychom těžit vlastní plyn z břidlic a na Rusko házet bobek.
Jaderné palivo nám může do Dukovan a Temelína dodat Westinghouse. Do nového bloku u Dukovan ten, kdo nám ho postaví. V Rusku jsme to dočasně kupovali, protože to bylo levnější.
Žádný modulární reaktor zatím nebyl schválen k provozu, nikde na světě.
OZE jsou nesmysl, postavený MW v nich přijde investičně na několikanásobek MW v jádře. V produkci (MWh) je rozdíl ještě větší, protože jádro jede cca 80 % doby své životnosti, FV panel s bídou 20, větrník snad kolem 30, přičemž životnost FV elektrárny je asi čtvrtinová až třetinová oproti jádru (takže musíte k ceně jejího postavení přičíst cenu dvou až tří generálek s výměnou všech FV panelů) a ani větrná nevydrží těch 60 – 80 let jako jaderný blok.
Ještě že tu máme toho Pergilla/Šimůnka, který svými rozumy strčí všechny odborníky do kapsy! Nevím co bychom si bez tohoto „experta“ počali.
Skeptiku, to, co jsem citoval, tvrdí odborníci na danou problematiku. To, že vedení EU, ale ani ČR neposlouchá odborníky (techniky a vědce, mnohdy s desítky let praxe v oboru), ale skřeky nějakých aktivistů s nulovým technickým nebo vědeckým vzděláním (diplom např. z „vědeckého genderismu – feminismu“ za něco takového považovat nelze), je problém těchto vedení. Náš problém zase je se těchto zoufale nekompetentních lidí co nejrychleji zbavit, abychom minimalizovali škody, které stačí ještě napáchat. Nepůjde-li to jinak, tak odchodem z EU.
Internetový Barone Prášile, necitoval jste odborníka ani jednoho jediného, natož abyste některého svého „odborníka“ alespoň jmenoval. Vysypal jste ze sebe pouze snůšku svých blábolů, které jsem vyčetl pouze ve vašich příspěvcích, ne ve vyjádřeních odborníků. Jedna poznámka k modulárním reaktorům: byly kdysi doby, kdy nebylo schváleno k provozu ani jedno auto, měli tehdy naši předci stále jezdit s koňmi? No vidíte a kolik těch aut dnes jezdí. Byly doby, kdy nebylo k provozu schváleno ani jedno letadlo a dnes se už bez letadel neobejdeme. Byly doby, kdy o elektřině cosi tušili pouze pánové, kteří si ji vyráběli pomocí liščího ohonu a ebonitové tyče, elektrárna nebyla schválena k provozu ani jedna. Dnes si život bez elektřiny nedovedeme představit. A vy tu nyní blábolíte něco o neschválení k provozu modulárního reaktoru? A to má být vašim argumentem pro to, abychom se modulárními reaktory přestali zabývat a do provozu je neuváděli? Zajímalo by mě, zda čtou Pergille/Šimůnku ty vaše bláboly v Moskvě nebo v Petrohradu v ústavu pro výzkum internetu a co si o vašich blábolech asi tak myslí.
Existují odborné weby ekonomů, existují i weby energetiků. Jsou veřejně dostupné, že si je neumíte najít je jen a jen váš problém.
To, že modulární reaktor nebyl nikde schválen ke komerčnímu provozu, je prostě fakt, z něhož plyne potenciálně velice dlouhá cesta k uplatnění takového zařízení v praxi. Zejména pokud budou v EU dál vládnout negramotní zelení aktivisté je investice do něčeho takového vysoce riziková.
Auta nikdo nezakazoval, jen byly snahy o regulaci jejich provozu, které se stejně míjely s realitou. To samé letadla. Prakticky se objevily snahy o jejich regulaci až po první světové válce, která znamenala jejich obrovský kvalitativní rozvoj.
Elektřina pro soukromé použití (třeba elektrárna v továrně) nebyla regulována nikdy. Až u veřejných elektrických sítí běžely určité třenice o to, zda bude rozváděn proud stejnosměrný nebo střídavý a o jakém napětí. Týkalo se to i našeho území, ještě pamatuji dobu, kdy na severním břehu Labe byl na železničních tratích jeden typ proudu a na jižním druhý (jeden stejnosměrný, druhý střídavý – opravdu nevím, který byl kde) a v Praze byl v části (hlavně starší zástavba) rozveden proud o 120 a ve zbytku o 220 V.
A zase to nikdo nereguloval, stejnosměrný proud pro elektrickou trakci a 120 V rozvodná síť zanikly spontánním vývojem.
Akorát v USA, kde šlo o spor, zda elektrárna v Niagarských vodopádech bude vyrábět stejnosměrný či střídavý proud, byl silný boj mezi Edisonem (stejnosměrný) a Westinghousem (střídavý). Dokonce to šlo tak daleko, že Edison sestrojil elektrické křeslo na střídavý proud a po prvních popravách zahájil kampaň: „Nepouštějte si do domu střídavý proud – zabíjí.“ Naštěstí (stejnosměrný proud má mnoho nevýhod) prohrál i tak.
Tak jsem si nějaký web týkající se energetiky našel, ale nenašel jsem v něm nic, co by na rozdíl od Pergilla/Šimůnka vylučovalo zavádění modulárních reaktorů. Jestliže vy o nějakých takových webech energetiků vylučujících zavádění modulárních reaktorů víte, nemělo by pro vás být problémem takové weby uvést. Protože to však pro vás problémem je, znamená to, že takový web prostě nemáte a pouze plkáte své výmysly. Vaší další snůškou plků se pak nemá smysl vůbec zabývat, protože plkáte o něčem jiném, než o čem jsem psal já. Vaše oblíbená metoda internetový Barone Prášile: já o voze a vy o koze.
Skeptiku, po odborné stránce se toho asi proti modulárním reaktorům nenajde.
To, že nejsou schváleny (nikde na světě) ovšem znamená obrovskou „papírovou vojnu“ s protijaderně naloženými úředníky z EU, ekologickými aktivisty, řízenými z Ruska a Číny atd., potenciálně mnohem náročnější než v případě klasického jaderného bloku (pro který existují precedenty).
Nicméně tohle se dá najít i u těch odborníků.
Ostatně, i na ten nový blok v Dukovanech se počítá pomalu s víc časem a prací na vojnu s byrokratickým Molochem sídlícím v Bruselu než na samotnou stavbu a montáž.
Aha Pergille/Šimůnku, když tedy neexistuje web energetiků, který by vylučoval zavádění modulárních reaktorů, na kteréžto weby jste se původně odvolával, tak to jako obvykle od vás odskáče údajný papírový moloch EU. Dostavba dalšího jaderného bloku v Dukovanech je už schválená, žádný papírový moloch EU nám v té dostavbě nebrání. Hledá se pouze firma, která ten blok postaví. I kdyby se nám snad teoreticky nějaký papírový moloch, ať už z EU nebo odjinud, snažil v zavádění modulárních reaktorů bránit, není to důvodem od zavádění modulárních reaktorů upouštět. Naši předkové dokázali překonávat velmi zatvrzelý a konzervativní papírový moloch Rakouska-Uherska. Když něco podobného dokázali naši předkové, není důvod se domnívat, že to nedokážeme my.
Milý skeptiku, pokud schvalování klasického jaderného bloku trvá kratší dobu než v případě modulárního reaktoru, je racionální stavět ten klasický jaderný blok. A modulární reaktory (na něž ostatně ani není naše rozvodná síť stavěná) nechat třeba na další generaci JE.
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, byť z hlediska výkonu je tím, co máme v hrsti, spíš holub a na střeše sedí pouhý vrabec.
Nehledě k tomu, že v té době už budou třeba k dispozici reaktory na bázi jaderné syntézy.
Vy jste Pergille/Šimůnku opravdu „odborník“ vhodný pouze pro trollí farmu. Naše rozvodná síť je už nyní napájena z různého druhu elektráren. Z jaderných, uhelných, vodních, větrných a i z jedné plynové. A té naší rozvodné síti bude úplně jedno, když ji bude ještě k tomu napájet i elektrárna s modulárním reaktorem. Ta vaše „moudra“ vám musel nacvrlikat ten váš vrabec v hrsti.
Mně ani tak moc nezajímá, co se děje v Rusku, ale nenechává mně chladným vůči tomu, že Putinovo Rusko postupně napadá svoje sousedy, vyvrcholilo to tím, že napadlo Ukrajinu a to tak, že nebojuje proti ukrajinské armádě, ale trvale a pořád útočí na civilní objekty , jako jsou nemocnice, školy velké činžovní domy a také infrastrukturu, aby Ukrajina jako stát nebyla po válce schopná normálního fungování. Je to typický ruský zhovadilý způsob získání území bez ohledu na to, kolik v této válce padne ruských vojáků- odhady jsou kolem 100 tisíc mrtvých a 300 těžce raněných.
A co jiného dělalo NATO v Srbsku? Bombardovalo školy, nemocnice, elektrárny, rozvodné sítě i další infrastrukturu.
Co jiného dělalo srbsko v kosovu jsi chtěl napsat. Pro info, mrtvé ukrajinské děti by byli určitě raději, kdyby se rusácko jako NATO omezila na pouště uhlíkových pásek na rozvody místo bombardování škol, nemocnic, nebo prostě obytných čtvrtí.
Pan místopředseda PČR Havlíček to řekl jasně u Moravce, „bereme 40%dodavek ruského plynu.Předseda PČR p. Vystrcil se jen zarazil, to si hrajeme na slepou babu či co.
Nebereme plyn od Ruska, bereme plyn od Slovenska, možná trošku i od Rakouska, kteréžto státy tento plyn přeprodávají. Kolik procent tohoto plynu pochází nebo nepochází z Ruska neví přesně ani pan Havlíček, ani pan Vystrčil, natož vy Milane.
Podle některých informací se podíl ruského plynu v rakouském blíží stovce procent. Můžeme tomu jistě nevěřit, ale to je tak asi vše, co s tím můžeme dělat.
A Rakušáci, kteří prokazatelně plní horní nádrže svých přečerpávaček užitím jaderné energie z Dukovan a následně vydávají tuto energii za „zelenou nejadernou“ nejsou zrovna seriózní a důvěryhodní, když podíl ruského plynu ve svém bagatelizují.
Pergille/Šimůnku, odvoláváte se na „některé informace“, ale neuvedl jste informaci ani jednu jedinou, natož abyste uvedl zdroj, kde by bylo možné si ty vaše „některé informace“ ověřit. Tak že si ty své „některé informace“ umístěte za klobouk.
Skeptiku, že si neumíte spoustu informací, které jsou na internetu běžně dostupné, najít, je jen a jen váš problém a ukázka vašich kvalit.
Jestliže jsou takové informace na internetu běžně dostupné, nemělo by pro vás být problémem svůj zdroj těchto informací uvést. To je vše, co jsem od vás chtěl a co je naprosto běžné na vysoké škole, kde jste měl podle svých vyjádření údajně přednášet. Jestliže nejste schopen uvést zdroje, o které se ve svých tvrzeních opíráte, nejedná se z vaší strany o tvrzení a informace, ale o vaše výmysly, plky a bláboly.
Trochu veseleji:
Potkají se dvě Rusky na Rudém náměstí, jedna má nový kožich. Ta druhá se jí ptá: „Kdo ti padl, manžel, nebo syn?“
Já bych pána z Memorialu opravil. Spoléhat na to, že rodina dostane žold nebo pozůstalí dostanou náhradu za to, že jejich syn, bratr, otec byl poslán rusáckým režimem do masomlýnku na Ukrajině a zemřel tam, je velice naivní. Ekonomicky válka chudým regionům ruska nijak nepomůže. Je je ještě více vylidní. Číňani pak budou mít při skupování a zalidňování Sibiře ulehčenou práci. Samozřejmě, že stát se nepoloží ze dne na den. To ani nikdo, s alespoň trochu ucházejícím vzděláním nepředpokládal. (Leda, že by došlo k nějakému explozivnímu vývoji přímo v Kremlu.) To však nic nemění na tom, že jak válka tak sankce mají na rusácko devastační účinek jak z ekonomického tak z demografického hlediska.
Když mají nekronomiku, mohli by vydat Necronomicon 🙂