Propaganda a strach v Česku. V zemi, kde myslivci každý rok zastřelí víc lidí než teroristé

Napsal/a Alexandra Alvarová 11. prosince 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Mám strach. Mám strach, že moje země ztratí svobodu a demokracii dřív, nežli si uvědomí, že byla napadena. Cítím bolest, že nedokážu vysvětlit lidem, které mám ráda, že se jejich hlav a srdcí zmocnil stejný duch nenávisti, jaký způsobil druhou světovou válku.

Vidím absurdní chování poklidných sousedů na vesnici, odkud pocházejí mí rodiče. Jejich touha „vyhnat machometány“ na malé vísce, kde je a příštích padesát let bude jediným cizincem Vietnamec v místní večerce, mi připadá stejná jako strach německých žen ze spiknutí světového židovstva v roce 1935.

Odpovídají tomu výsledky sněmovních voleb, ve kterých vyhráli populisté a extremisté přes polovinu poslaneckých křesel.

Když se propaganda zabydlí

Dobrá propaganda je jako droga v pitné vodě. Jejím úkolem není jen veřejné mínění měnit, ale především s ním jemně manipulovat.

Někdy ta manipulace může spočívat jen v prohloubení a vyostření názorů, které jsou již mezi lidmi rozšířeny, stačí je jen zesílit, dát jim ostřejší tvar a silnější hlas.

Některé názory jsou často žity a smýšleny, aniž by byly vysloveny. My Češi jsme například podle průzkumu univerzity v Harvardu z května 2017 nejrasističtější a nejnesnášenlivější národ v Evropě, ale doposud jsme o tom spolu nemluvili, tak trochu jsme se za to styděli.

Propaganda může být i to, že se některá morální tabu vysloví nahlas a někdo je etabluje v ústech politiků a veřejně známých lidí, posune je z přítmí sklepa, ve kterém se tísní věci, které jsou „fuj“, na výsluní mezi názory přijatelně většinové, prominentní. Nemyslitelné se stane každodenností.


Ukázku z knihy Průmysl lži publikujeme se svolením vydavatele i autorky. Tato první z ukázek je výběrem z autorčiny předmluvy ke knize. 


Propaganda není jen šíření lži, jak by se mohlo zdát. Šíření lží a falešných informací, dezinformací a misinformací je samozřejmě temnější součástí této moderní zbraně.

Ale propaganda disponuje neuvěřitelně kreativním arzenálem práce s pravdou, ke které přimíchává významy, akcenty, tu a tam drobnou lež, někdy jiné vyznění, správný podtext, mírně manipulovanou fotku – a polopravda už náhle nevypadá tak nesnesitelně hloupě, je z ní kočka, v médiích působí sexy… začíná po ní být poptávka. 

Když se ve vás propaganda usídlí, chcete víc, ale nevíte o tom. Konzumují ji skoro všichni a všichni nevědomky. Lidé, kteří povrchně čtou. Lidé, které ve škole nebavila fakta. Středoškoláci, kteří nemají dost informací a nevědí, jak se informace ověřují. Starší lidé, lidé z malých vesnic na Moravě, kde nikdy v historii žádní cizinci nežili ani neprojížděli.

Konzumují ji matky s dětmi. Nezaměstnaní tátové od rodin. Manželé z vesnic pod 5000 obyvatel, kde zrušili školu, knihovnu, nechali spadnout kostel, zkrachovat hospodu a zrušili polovinu spojů do nejbližšího města.

Každý z nás má slabé místo a patří do nějaké cílové skupiny. Občas i já „spolknu návnadu“ a uvěřím něčemu, co je manipulace, nepravda.

Je totiž velmi těžké rozlišit, které informace na internetu jsou pravdivé, seriózní, ověřené. A s jakým úmyslem byly napsány. A to se propagandou zabývám už velmi dlouho. Není většího omylu, než předpokládat, že propaganda je určena jen hlupákům.

Kvalitní práce s psychologií

Nebuďme na svůj intelekt příliš pyšní. Náš rozum hraje v budování názorů na základě internetových informací jen malou roli. Všichni máme slabé místo, skrze které je možno nás ovlivnit.

Propagandisté tato slabá místa znají a mluví jazykem, který vytváří pudový hromadný souhlas. Ztotožnění. Propaganda zasáhla naše životy tak silně proto, že se sešly čtyři faktory ve stejný čas.

Prvním předpokladem byly peníze. Jako u všeho, že? Putin do propagandistické války investoval naprosto největší finanční prostředky v historii masového ovlivňování.

Jen jeho televize a kanál Russia Today stojí stovky milionů dolarů ročně. Druhou šťastnou náhodou bylo „zlidovění“ internetu a sociálních sítí, kde se – jak mnoho lidí dosud věří – rodí informace samy a zadarmo.

Třetím faktorem bylo dosud nejpropracovanější užití sociální a masové psychologie, velmi aktuální, vědecky podložené a invenční. Opravdu, musím přiznat, z mého hlediska dobrá práce. Vlastně smekám.

A čtvrtou okolností byla naše naprostá nepřipravenost, kolébající lenost tzv. mírové dividendy (už nemusíme zbrojit, Rusové jsou už hodní, tak za ty peníze postavíme třeba silnice a dáme si dvacet). Zmizela Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Volá Londýn, všechny ty stanice, které jsme znali z dob studené války a kterým jsme my ve východním bloku důvěřovali, protože „byly z druhé strany“ a držely vysoký profesní standard novinářské práce.

Beztak na nás komunismus zanechal následky. Dodnes věříme, že Američané jsou zlý tlustý imperialistický národ, že Rusové jsou naši slovanští bratři, kteří nám rozumějí, a my Češi jsme všichni slovanského původu, i když je to celé úplně jinak, jak dokazují aktuální genetické testy DNA příbuznosti populací v Evropě.

Zkrátka virtuální realita se mění na „zažitá fakta“, aniž si všimnete. Stačí dlouho opakovat reklamní slogany o hlasu slovanské krve a najednou je ze sloganu fakt.

Odvykli jsme přikládat vzdělancům a odborníkům váhu a jejich prostor v médiích je devalvován na pouhé vršení protichůdných dobrozdání. (Pět minut Židé, pět minut Hitler, ať jsme objektivní.) V našich hlavách se vrství zmatek, informační chaos, hodnotová nejistota.

V České republice je již deset let velmi úspěšná propaganda protievropská. Dopadla na úrodnou půdu českého strachu z cizího, cizím jazykem mluveného.

Jsem také přesvědčená, že Evropská unie je zatuhlý byrokratický právní spolek, který nám ovšem přináší mnoho dobrého, když nepočítám miliardy na zlepšení silnic, podniků, památek, budov, podnikatelských programů, pořád je tu ještě vyšší kultura pojetí práva (ne, nedělám si legraci, opravdu je pro nás evropské právo zlepšením a inspirací, a ne naopak, stačí jen trochu číst).

Svět, kterému nerozumíme

Dnes už má k dispozici dobře promazaný propagandistický stroj i Čína, islamisté na středním východě, prostě kdekdo. Tak dlouho se metody spinningu, public relations, propagandy užívaly v masovém měřítku pro volební účely, až je Rusové tiše dotáhli k dokonalosti a začali je používat ve formě zbraně.

Americké firmy na výplach mozku voliče zde sice byly už dávno před ruskou hybridní válkou, ale jejich cíle byly komerční. Ne vojenské.

Se stále se zdokonalujícími metodami tohoto tichého válčení o veřejné mínění se postupně ustálilo nevyslovené pravidlo: „Pitomý volič – užitečný volič“.

Znáte ten kreslený vtip? Na obrázku je namalováno pět stadií vývoje člověka od Homo erectus až po Homo sapiens a ten poslední, počítačový inženýr, říká svému předchůdci: „Vraťte se zpátky, všechno jsme podělali…“

Tahle skepse je dneska všude. Jak to bylo za našeho mládí všechno hezké a srozumitelné… Ani já nejsem imunní vůči nostalgické vzpomínce na svět, kterému jsem donedávna rozuměla. Muži v něm byli ti důležití, ženy v něm „samozřejmě“ rodily děti, státy byly silnější než technologické firmy, počasí se nechovalo jako střelené a homosexuálové neuzavírali sňatky.

Svět byl bipolární, v něm soupeřily Rusko a Amerika, každý tomu rozuměl a věděl, na čí je straně. Dnes je svět multipolární, sil je mnoho, ženské jsou armádními důstojnicemi a řídí bez problémů státy, homosexuálové jsou lidé s jasně definovanými právy a jsou úplně stejně chytří a hloupí, hodní a zlí jako my, a vy musíte zatraceně namáhat mozkovnu, abyste se dozvěděli, jak to vlastně se světem opravdu vypadá.

Nejistota je to jediné, na co se dnes můžete spolehnout. Tohle každý nevydýchá.

My, malý středoevropský národ mírumilovných zahrádkářů a chovatelů slepic a králíků, jsme se díky ruské propagandě proměnili v panikařící šílence, kteří si budou kupovat pistole a střílet po všem, co vypadá opáleně a pohybuje se to okolo naší hrušně.

Možná kvůli tomu vystoupíme z EU. Možná z NATO. Já nevím. Temné podvědomí masy se dalo do pohybu a nikdo neví, kde se zastaví.

Že se s největší pravděpodobností v panice pozabíjíme mezi sebou, protože naši myslivci každý rok zastřelí víc lidí než teroristé, je nasnadě. Jenže se něco stalo.

Stali jsme se totiž od roku 2013 proti své vůli prvními pokusnými králíky zapomenuté zbraně. Propagandy.


Autorka začínala svou profesní dráhu v 90. letech jako žurnalistka a vedoucí zahraniční rubriky v deníku Lidová demokracie. Poté byla krátký čas asistentkou generálního ředitele a prvním zaměstnancem TV NOVA. V roce 1993 působila jako poradkyně místopředsedy PSP ČR. Od roku 1996 je odbornou konzultantkou v oblasti komunikace a masmédií. Vyučuje nonverbální komunikaci, práci se sociálními sítěmi, psaní projevů a veřejnou prezentaci. V letech 2005 -2010 působila v IT jako specialistka na kvalitu a testování software ve Vídni. Od roku 2011 do voleb 2013 pak jako tisková mluvčí a supervizorka volebních kampaní KDU-ČSL. Mezi lety 2014 -2016 pracovala jako specialistka v Public Relations pro předsedu právního výboru Evropského parlamentu Pavla Svobodu. Od roku 2016 žije v Kanadě.

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)