Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Setkání lídrů "vlasteneckých" stran ve francouzském Nice (2018). Foto: Profimedia
,

Prohnilejší než ostatní. Z vítězného tažení populistů je nekonečná kronika jejich selhání

KOMENTÁŘ. Před třemi lety měly být volby do Evropského parlamentu velkým vítězstvím samozvaně „vlasteneckých“, ve skutečnosti populistických či rovnou krajně pravicových stran. Nakonec nebyly – a na vítězství to nevypadá ani v nejbližší době. Místo toho se evropským spojencům Tomia Okamury nedaří setřást image průšvihářů, nenasytných korupčníků, případně chaoticky působících křiklounů, které toho nespojuje o moc víc než drahé obleky.

Naposledy to ukázala Alternativa pro Německo (AfD). Do německých veřejnoprávních médií uniklo asi 40 tisíc zpráv z uzavřené skupiny AfD na platformě WhatsApp, které jasně ukázaly, jak navenek uhlazení populisté mluví, když si myslí, že je nikdo jiný neposlouchá.

Místo fundovaných projevů v Bundestagu najednou v chatu padaly krátké výkřiky ukazující nejen myšlenkový základ části zákonodárců AfD blízký nacionálnímu socialismu nebo homofobii, ale také demonstrující naprostou roztříštěnost strany, která neví, kam se sebou – i když se navenek snaží působit jako silná parlamentní opozice.

„Držet hubu, když je to vhodné“

Do skupiny, mezitím smazané, patřilo 76 z celkem 92 poslanců AfD v minulém funkčním období německého parlamentu. Novináři redakcí NDR a WDR desítky tisíc zpráv prošli a objevili v nich řadu výroků mírně řečeno nekorespondujících s obrazem, který o sobě sama AfD šíří – tedy tolerantní strany, kterou všichni ostatní neprávem očerňují, i když ona sama jen „vlastenecky“ bojuje za německé národní zájmy. Všechny tyhle představy uniklá whatsappová komunikace tříští na prach (a proto je zveřejnění této interní komunikace také ve zjevném veřejném zájmu).

Tak třeba zmínky o revoluci a nutnosti změnit režim v Německu: „Musíme počkat, až starý režim ekonomicky skončí a jiskra přeskočí z Rakouska, Itálie, Francie atd. To se stane a my se musíme připravit na nelítostné boje, které pak přijdou,“ napsal do interní diskuse na platformě WhatsApp jeden z diskutujících v létě 2019.

Mluvilo se otevřeně i o plánech na ochromení německého parlamentu: AfD chtěla podle zpráv z diskuse doslova „mučit“ ostatní strany nočními schůzemi, jmenovitými hlasováními v nezvyklých časech a dalšími obstrukčními nástroji.

Nechyběla ani debata o narážkách na nacismus, která se nikdy neměla dostat ven. AfD totiž tvrdí, že extremisty ve svých řadách netoleruje, ačkoli německá tajná služba Verfassungsschutz si myslí opak a stranu kvůli radikálním proudům a blízkosti ke krajní pravici dlouhodobě monitoruje.

Například když v roce 2020 zařadila kontrarozvědka tehdejší radikální stranickou frakci AfD „Křídlo“ mezi otevřeně extremistické organizace, napsala poslankyně AfD Joana Cotar do zmíněné debaty: „Nepřekvapuje mě to. Vytáhli jsme zástrčku ze zásuvky moc pozdě (…) Křídlo to Verfassungsschutz příliš ulehčilo.“

Na doplňující dotaz dalšího z členů pak dodala: „Prostě držet hubu, když je to vhodné (…) Je tak těžké jednou nemluvit o třetí říši?“ Právě sympatie s nacismem v uplynulých letech musela AfD vysvětlovat opakovaně.

Řekl tohle Hitler?

Jeden z čelných politiků AfD Alexander Gauland třeba na adresu Německa prohlásil, že „Hitler a nacionální socialisté jsou jen ptačí trus na naší úžasné historii“.

Jindy udělala veřejnoprávní televize ZDF pokus, aby zjistila, jak je rétorika šéfa zmiňovaného radikálního „Křídla“ uvnitř AfD Björna Höckeho podobná rétorice Adolfa Hitlera. Novináři ukázali politikům AfD několik citátů s prosbou, aby je přiřadili buď Hitlerovi nebo Höckemu. To však Höckeho spolustraníci určit nedokázali. Na to se Hitlerova slova těm Höckeho skutečně příliš podobala.

Stranická frakce křídlo byla sice v roce 2020 formálně rozpuštěna, už loni se ale objevily indicie, že na stejném půdorysu vzniká nové vnitrostranické uskupení.

Uniklé zprávy také jasně ukazují, jak je AfD vnitřně nejednotná a jak je řada členů nebo přímo politiků strany nespokojená s jejím ideovým směřováním. „Chceme být nacionálně-socialistická nebo liberálně-konzervativní strana?“ ptal se už v roce 2019 jeden z diskutujících ve whatsappové skupině.

„Musíme se sami sebe zeptat, jestli chceme ve straně prokazatelné nacisty, dokonce ve vedoucích pozicích. Já to nechci,“ napsal jiný. Zmíněná poslankyně Joanna Cotar přiložila do ohně asi devět měsíců před loňskými parlamentními volbami:

„Jedinkrát táhnout stejným směrem. To by bylo. Voliči nemají tušení, co čekat, když hlasují pro AfD.“ Servítky vůči AfD si v interní diskusi nebral ani jiný, o dva roky starší komentář: „A tahle prodejna chaosu chce zachránit Německo?“

K tomu připočtěme aféry kolem nejasného financování strany, které AfD musí vysvětlovat už roky, a obraz nedůvěryhodné politické strany je kompletní.

Další v řadě: Okamura, Le Penová…

Mohlo by se zdát, že je to náhoda. Že to Němci v AfD prostě jen nevzali za správný konec. Že když se extremismus zabalený do mírnějších populistických výroků dělá chytřeji, že to bude fungovat. Jenže ono to nefunguje ani jinde.

Rakouská strana Svobodných, která také patří do rodiny „vlasteneckých“ stran, už tři roky vstřebává důsledky aféry Ibiza. V květnu 2019 vyšlo najevo, že tehdejší rakouský vicekancléř za stranu Svobodných (mimochodem rovněž velmi blízkou krajní pravici) Heinz-Christian Strache byl ochotný ke korupci výměnou za volební vítězství.

Strache totiž na videonahrávce z vily na španělském ostrově Ibiza, kterou tehdy zveřejnila německá média, nabízel údajné příbuzné ruského oligarchy například lukrativní státní zakázky výměnou za finanční nebo mediální podporu jeho strany před volbami. I když šlo o past a bohatá Ruska nebyla tím, za koho se vydávala, Strache na videu působil dojmem, že by za vítězství ve volbách Rakousko klidně prodal i do ruské sféry vlivu.

Do třetice třeba připomeňme, jak svůj první politický projekt končil v Česku Tomio Okamura – formálně stále pevný evropský spojenec AfD i Svobodných. Jeho odchod z hnutí Úsvit do nově založeného hnutí SPD provázelo podezření z tunelování účtů Úsvitu, i když policie nakonec případ odložila.

Hlavní tvář francouzského Národního sdružení a opakovaná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová zase čelí vyšetřování Evropského úřadu proti podvodům (OLAF). Jde o 620 tisíc eur, které měla ona a další spolustraníci zneužít během působení v europarlamentu.

Nebo obvinění bývalého poradce amerického exprezidenta Donalda Trumpa Steva Bannona z machinací kolem peněz vybíraných na stavbu pohraniční zdi mezi USA a Mexikem. Bannon vyšetřování unikl jen díky milosti, kterou mu Trump udělil těsně před odchodem z funkce.

Můžeme v tom vidět souhrn lokálních okolností, které v každé ze zmíněných zemí podrazily té které partaji nohy. Můžeme v tom vidět spiknutí či politickou kampaň protivníků – tak ostatně své neúspěchy a aféry nezřídka vysvětlují samy zmiňované strany.

Anebo v tom konečně můžeme začít vidět to, o co se skutečně jedná: populisté se navzdory silným slovům o revoluci, boji za obyčejné lidi a o nástupu „nové éry“ nikdy nedokázali zbavit vlastní provinčnosti, korupčního chování a snahy udržet si svá vlastní koryta.

Právě proto nejsou jejich skandály výjimkou, ale pravidlem. Recept na šťastnou budoucnost a ekonomickou prosperitu ve skutečnosti nemají, i když se o tom už dlouho snaží voliče po celém světě přesvědčovat.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

26 komentářů

  1. petrph napsal:

    No jo je to hezký, jenže že když se člověk podívá i do politického bulváru, tak zjistí že podobné škraloupy maj všechny politické strany, i ty co jsou právě ve vládě.
    Pan Hašek to popsal velice výstižně ve svých Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona v Řeči o protikandidátech
    „–A nyní, oklamaný lide, zanedlouho přistoupíš k volebním urnám, abys svými hlasy dal průchod svému smýšlení a najevo dal, koho z těch tří lotrů, pravím to opět bez příkras, chtěl bys mít ve Vídni v parlamentě.

    Zvolením některého z těch tří vykonáte ten záslužný skutek, že si aspoň pro sebe vymůže ve Vídni amnestii, neboť jinak každého z nich čeká káznice.“

    • petrph napsal:

      Že bych si dovolil opravit, tu tezi že „.. by se asi hodně divili, kdyby měli žít v zemi s krajně pravicovým přístupem“ – to spíše naopak, protože právě takový režim by je dokázal ty ostré hochy plně využít. Nikoliv samozřejmě prací, ale v represivních složkách.
      Když se podíváme na jeden z mála demo režimů tohoto druhu, GB za vlády Maggie “ Thatcherové, tehdy se policajti s protestujícími demonstranty nemazlili a rozháněli je brutálně na koních. K čemuž přidejme silné vojenské síly pro kontrolu Severního Irska, a taky bleskovou válku (skutečně) na Falklandách, s ochotou zasáhnout kdekoliv na světě, pro udržení vlivu Jejího Veličenstva…
      Takže bych spíše popřemýšlel, kde by skončily v případě krajně pravicového režimu současné neziskovky a aktivistická hnutí. Těm by asi bylo ouvej,…

      • Jiří Choun napsal:

        Jinými slovy zdá se, že za náš Zlatý věk považujete 50. léta s tehdejšími popravami a lágry.

        • A. S. Pergill napsal:

          Ono spíš jde o to, kdo do těch lágrů šel. U nás za komunistů elita národa (která tu ještě zbyla po vyvražďování ze strany Němců), za Thatcherové dostával nakládačku póvl podobný tomu, co u nás dělal únorový puč a další prasárny. Proti tomu druhému nelze nic namítat.

  2. Marek Loucký napsal:

    Zaprvé, vlastenecké nemohou být označovány strany, které vlastní zemi škodí.
    Zadruhé, dezoláti a šílenci všeho druhu, kteří tyto spolky podporují, by se asi hodně divili, kdyby měli žít v zemi s krajně pravicovým přístupem. Spousta z nich by padla na totální ekonomické dno, pakliže tam už dávno nedlí.
    Zatřetí, tyto rychlokvašky mohou existovat pouze do okamžiku, než se objeví ještě větší populista, případný návrat voličů nehrozí, protože vlastně není k čemu.
    Začtvrté, porovnávat naši SPD, stranu jednoho muže, který si na chudácích pomatencích udělal slušný byznys s podobně zaměřenými stranami v Evropě není na místě. Tam se alespoň o jakési zdání standardní politické strany snaží, u nás jsou to kuchyňské projekty o několika lidech.

    Nepochybně ale ve společnosti existuje nemalé procento intelektově znevýhodněných občanů, kteří na podobné pokusy budou naskakovat neustále 🙁

    • A. S. Pergill napsal:

      Ona je opravdu otázka, zda vlastenecké strany „škodí“. Řada jejich návrhů je velmi rozumná a přinejmenším některé z nich by navodily příznivější situaci, než je ta stávající. Viz např. Okamurovo vystoupení v souvislosti s vysokými cenami elektřiny, které nám jednoznačně diktuje EU. Viz podpora této strany tuzemským výrobcům potravin (zatímco EU a její agenti dělají vše pro to, aby všichni zkrachovali).

      • Tondach napsal:

        Tvrzení, že nám ceny elektřiny jednoznačně diktuje EU je nesmyslný blábol a navíc k tomu ještě lež! Ostatně, jako všechno od vás!

        • petrph napsal:

          Tím se bohužel dostáváme k zásadnímu problému v komunikaci současné nové, nové doby, a to je nejednota v chápání významu slov. A to byl vždycky malér, už od dob stavby Babylonské věže.
          Takže – to výše napsané pravda je, ale
          1) že vysoké ceny elektřiny nám jednoznačně diktuje EU, vůbec ale vůbec neznačí, že by nám diktovala tu konečnou cifru (která se stejně mění), ale že v důsledku jejích nařízení se tato cena musela takto navýšovat
          2) a že ono „jednoznačně “ neznačí zase tu finální částku, ale to že se těm jejím opatřením
          naši politici a úřady nedokáží bránit

          Nicméně, lze se jistě shodnout, že ta vysoká cena není úplně na 100.00 procent způsobena direktivami EU, ale nějaké procento je způsobeno hloupostí a neschopností našich politiků a úředníků. Což by se asi dalo v poměrně dlouhé historické stati, co postupně navyšovalo ceny energií i relativně vyčíslit..

        • Pavel Liška napsal:

          Tondachu, nezaznamenal jsem dosud, že by jakékoliv seriózní médium vyvrátilo „dezinformaci“ že elektřinu vyrobenou v ČR proháníme přes burzu v Lipsku. Pouze jsem viděl, že se někdo ohradil, že informace o cenách přece nejsou známé, tak jak víme, že to je špatně. Tudíž bych chtěl zcela vážně zdejší investigativce poprosit, zda by se tomuto tématu nemohli věnovat a tu škaredou dezinformaci, co vypustil Pergill, jasně odhalit a vysvětlit nám to jak a proč to tedy vlastně je. Byl bych jim za to vděčen a alespoň jednou by to skutečně byla žurnalistika ve veřejném zájmu.

        • A. S. Pergill napsal:

          Ceny elektřiny nám diktuje burza v Lipsku, která je pod kontrolou EU. ČEZ naši elektřinu prodává na tuto burzu za cca třetinovou cenu, než za kolik ji z burzy dostaneme my. Pokud by se podařilo přimět ČEZ, aby do Lipska prodával jen to, co se u nás aktuálně nespotřebuje a nám ji dodával za původní cenu, měli bychom prakticky všichni účet za elektřinu menší než polovičku současného. Což je v kostce Okamurův návrh.

          • Pavel Liška napsal:

            Znovu prosím zdejší investigativce o prověření skutečnosti a potvrzení nebo vyvrácení Pergillova tvrzení. Děkuji. Pokud tuto informaci editoři HP propustili, tak předpokládám, že je tedy pravdivá. Anebo takto to nefunguje ? 🙂

          • A. S. Pergill napsal:

            Existuje více médií, která tuto informaci přinesly. Takže věřím, že je +- nějaké to procento odpovídající realitě.

          • A. S. Pergill napsal:

            Dokonce jsem včera četl rozhovor z ekonomem Vladimírem Dlouhým, podle něhož ta cena, za kterou nám Němci elektřinu prodávají zpět, není troj, ale šestinásobná.

          • Pavel napsal:

            Nesmíš zaměňovat svoje prsty s médii, lžirgile.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pavle, kdo hledá, najde. To, že je prohánění veškeré naší elektřiny (i té, co následně spotřebujeme my) přes burzu v Lipsku jedním z hlavních zdrojů šíleného zdražování elektřiny, píše mnoho médií. Stačí trochu prohlídnout web. Neshoda je akorát v konkrétních číslech (protože ta závisejí na metodice výpočtu jakéhosi dlouhodobějšího průměru).
            A Dlouhý je ekonom, jehož informacím lze věřit.

    • Tondach napsal:

      „intelektově znevýhodnění občané“ ….to je ono, to se vám povedlo! Já bych napsal „blbci“!

      • A. S. Pergill napsal:

        Problém je, že i ten „intelektově znevýhodněný“ občan ví, že s klasickými stranami to není a nebude žádná výhra. Ostatně, fialová vláda tento poznatek podporuje svým konáním seč jen může.

  3. antonin kania napsal:

    ….VOLÍME SPD !!…

  4. A. S. Pergill napsal:

    To, co autor popisuje, je průvodní jev situace, kdy nějaká politická síla není u moci a nabírá stoupence, kde se dá.
    V jiných situacích se podobné zjevy a jevy nacházely i u ostatních politických stran. Ostatně, známe stranu „antibabiš“, jejíž členové prakticky nejsou s to se dohodnout na čemkoli jiném a jejich rétorika se blíží normalizačním komunistickým představitelům.

  5. Tondach napsal:

    Kdyby lidi mysleli hlavou, tak se nikdy Okamura a v Evropě ti další, nikdy nemohli dostat k „moci“!
    Ale když u nás je polovina obyvatelstva prokazatelně úplně blbá, co se dá čekat?

    • Pavel Liška napsal:

      Kdyby se EU nechovala tak jak se chová a nestal by se z ní onen polodemokratický moloch tlačící na sílu svoje ušlechtilé zájmy a dobra, aniž by o ně spousta lidí měla zájem, tak by nikdy Okamura a jemu podobní nevznikli. Tlak na potlačení národních států má za důsledek vznik různých ( ano i značně pofidérních ) uskupení, proti tomuto tlaku vystupujících. Příčina a důsledek….

      • A. S. Pergill napsal:

        Jenže EU se takto chová ze své podstaty samé. Jsem toho názoru, že takováto struktura v principu nemůže být demokratická a že cokoli, co bude na tomto poli předvádět, bude jen blasfemií demokracie.
        Ideální by bylo EU zcela zrušit a spolupráci demokratických států řešit z gruntu znovu, poučeni chybou jménem EU.

    • A. S. Pergill napsal:

      Pokud by se Okamura a spol. dostali k moci, jistě by se jim ledacos nepovedlo. Faktem ovšem je, že o moc horší než fialová vláda by být nemohli – to prostě není technicky možné.
      Možná by se ovšem víc ukázalo, za které hrůzy může opravdu naše vláda a za které diktát EU, což by nejspíš posílilo podporu czexitu.

  6. Roman Jeschke napsal:

    Lidé jsou materialisté stejně jako strany. Už babička vzpomínala, jak za 1.republiky všichni slibovali a nikdo nikdy nic nesplnil.

  7. A. S. Pergill napsal:

    Autor, pochopitelně, neříká pravdu už v úvodu. „Populisté“, které jmenuje, se nikdy a nikde nedostali k moci. Takže dost dobře nemohli ukázat ani nějaké pozitivní výsledky, ale ani nějaké selhání.
    Jediný stát, kde se „populisté“ dostali k moci, je Velká Británie. Tento stát bude nyní mít obrovské benefity z toho, že může kašlat na ekofašisty, zakazující auta. Zatímco my budeme v podstatě v postavení nevolníků (protože se z místa bydliště bez fungující dopravy nikam nedostaneme, Britové budou jezdit auty po celém civilizovaném světě (=mimo EU). A my jim budeme moci leda závidět.

  8. A. S. Pergill napsal:

    Faktem je, že Le Penová se stala třetí nejsilnější stranou ve francouzském parlamentu. Znásobila počet svých poslaneckých křesel 11 krát. A soudruh Macron bude muset panáčkovat buď před krajní levicí nebo před ní, aby mohl prosadit, co chce, protože ztratil většinu. V obou případech to bude pro něj špatné.

Přidávání komentářů není povoleno