Proč se zvenku zdá, že justice nefunguje? Žijeme v době veřejné lži, říká Lenka Bradáčová
ANALÝZA. Kdo nejvíc narušuje důvěru veřejnosti v rozhodování justice? Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že největším nepřítelem důvěry je veřejná lež. „Veřejně lhát je v dnešním světě snadné. Poznat lež obtížné,“ uvedla v polovině října na konferenci Kritické myšlení a objektivita.
Krize důvěry v justici jako projev takzvané doby postfaktické. „Současný svět a společnost kolem nás je postavena mimo jiné i na tom, že zpochybňuje kohokoli, jakkoli, a především jí to jde ve vztahu k institucím veřejného práva,“ říká Lenka Bradáčová.
Za důvod, proč se při pohledu zvenku může zdát, že justice nefunguje, Bradáčová považuje fakt, že jde o oblast složitou a konzervativní. „A to velmi konzervativní. Ale to je jedna z jejích vlastností, která je velmi užitečná. Protože to, co se obecně od justice očekává, je kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování,“ říká.
Justice by se od vlastní rozhodovací praxe měla odchylovat velmi zřídka a případné posuny v názorech by měly být důvěryhodně vysvětleny. To se prý neděje.
Rathovy odposlechy jako exces?
Chyby, kterých se dopouští samotná justice, vidí Bradáčová kromě neschopnosti vysvětlit své kroky i v neobratných vyjádřeních a pak samozřejmě v rozhodnutích, která působí jako exces.
Tady není pro příklad třeba chodit daleko. Byla to právě ona, kdo inicioval úspěšnou stížnost pro porušení zákona, kterou v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Nejvyšší soud vrátil počátkem června zpět do hry odposlechy, které jsou hlavním důkazem obžaloby v Rathově kauze. Podle loňského nálezu pražského vrchního soudu byly pořízeny nezákonně.
Vedle podobných excesů, tedy chyb na straně justice, ovšem Bradáčová zmiňuje i média, která o soudním dění v Česku informují ve zkratce, a přispívají tak k prohloubení krize důvěry. Co naopak nezmiňuje, jsou politici a jejich vyjádření na adresu justice.
Politický lynč bez možnosti obhajoby
Lze to ilustrovat právě na dění kolem zmíněné stížnosti pro porušení zákona.
Nechci přitápět pod mediálním kotlem, vysvětlil nedávno dosluhující ministr spravedlnosti Robert Pelikán, proč nepodá kárné žaloby na soudce z kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Dodal, že nechce oslabovat důvěru veřejnosti v justici.
Šlo o dvojici soudců. Pavel Zelenka z Vrchního soudu v Praze je podepsán pod usnesením, které Rathovy odposlechy ze hry vyřadilo. Ivo Zelinka ze středočeského krajského soudu pak vrátil policii k došetření druhou větev Rathova případu, v odůvodnění prý ale citoval důkazy, které se ve spise vůbec nenacházely.
Návrh na podání kárných žalob ležel ministrovi na stole od léta. Podali mu ho prý státní zástupci, není ale jasné, kdo konkrétně.
Co naopak zřejmé je, že se věc objevila na konci září v médiích, psal o tom server Seznam Zprávy. Ačkoli kárné žaloby podány nakonec nebudou, veřejnost dostala informaci, že možná padnou. Pro mediální obraz justice to byl zásah.
Celou přednášku vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové na letošní konferenci Kritické myšlení a objektivita najdete zde. Konferenci uspořádal 17. října GrowJOB Institute a HlídacíPes.org byl mediálním partnertem.
Sestřih vystoupení Lenky Bradáčové najdete ve videu v úvodu článku nebo zde.
Můžeme k tomu přičíst i vyjádření prezidenta Miloše Zemana, který je kárnou pravomocí vůči soudcům rovněž vybaven. Zásadně ji ale nevyužívá, neboť ve věcech justice není příliš zběhlý.
Přesto již v polovině ledna, tedy krátce po Zelenkově rozhodnutí o nezákonnosti odposlechů a dlouho před samotným podáním Pelikánovy stížnosti, avizoval, že zvažuje soudce Zelenku nechat kárně stíhat.
Ani Zeman žalobu nakonec nepodal. Stojí za to si připomenout, že o správnosti Zelenkova postupu přitom může rozhodnout jen soud, v tomto případě kárný senát Nejvyššího správního soudu.
Na dokreslenou ještě Pelikánova slova, kterými v říjnu v Otázkách Václava Moravce doprovodil své rozhodnutí soudce nestíhat: „Myslím si, že už teď mají z ostudy kabát. To asi v tuto chvíli stačí a věřím, že už se jim to nestane.“
Pelikán se svěřil i se svou obavou, že by kárnými žalobami proti soudcům pomáhal Rathovým argumentacím o nespravedlnosti rozhodování justice v jeho kauze.
Pokud bychom na věc měli nahlížet čistě pohledem zákona, ten sankci v podobě „z ostudy kabátu“ nikde nezmiňuje. Zrovna jako zákon neříká, že se podání kárné žaloby řídí strategickými úvahami směrem k obhajobě v živé kauze. Pokud byl Pelikán přesvědčen o pochybení soudců, měl žalobu podat. Jinak mlčet.
Možnost se obhájit soudci nedostali, mediální a politický lynč byl dokonán.
Článek o krizi důvěry v justici je prvním výstupem projektu Mapa justice, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Cílem projektu je zmapovat skutečné vlivy v české justici, popsat osoby a skupiny, které mají na její chod rozhodující vliv.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Dlouhé čekání na informace. Spravedlnost se omluvila za průtah dlouhý 11 let
Aleš Rozehnal: Mohou čeští politici legálně lhát?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Dalo by se říci, sto bodů pro paní Bradáčovou, protože ta to popsala naprosto přesně „..Protože to, co se obecně od justice očekává, je kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování,“ . Justice by se od vlastní rozhodovací praxe měla odchylovat velmi zřídka a případné posuny v názorech by měly být důvěryhodně vysvětleny. To se prý neděje.“ Naprosto správně. Nevyplývá ovšem z toho řešení, které za stávajícího ústavního pořádku nemožné…Ale to by bylo na jinou a dlouhou diskuzi.
Protože, právě proto – právě proto že žijeme v době postfaktické, právě proto že žijeme v době „mediální lži“, by měly být právě rozsudky soudců (a vůbec tedy všechna justiční rozhodnutí) naprosto všem právně srozumitelné a dokonce – jak výše paní Bradáčová píše, předvídatelné. Bez toho je i justiční systém pouhou podmnožinou současného postfaktického systému a občan nemá větší důvod mu důvěřovat více než komu jinému.
Z tohoto důvodu nemá smysl ani závěrečný požadavek na možnost obhajoby pana soudce Zelenky u dalšího (kárného) senátu, z hlediska posílení důvěry justice.. Jak už jsem tu totiž napsal minule, právě v tomto případě doktora Rátha už došlo k řadě protichůdných justičních i ústavních rozhodnutí – že už je naprosto nemožné aby jakýkoliv soud vydal v této věci konečný, právně nezpochybnitelný a spravedlivý rozsudek- včetně všem srozumitelného legitimního odůvodnění jako jeho podklad. A tohoto nemůže dosáhnout ani případný kárný soud v případě doktora Zelenky.
„Popsala přesně“, ale jinak bájné přání. Je třeba si představit, že po absolvování vzdělání v právním oboru člověk, který má štěstí (no), že je jmenován soudcem ví, že v této společensky a lidsky jedinečné funkci se klade prioritní důraz na nezávislost (na čem), ať si každý doplní, jak on to vidí. Tedy ta osoba vzdělání má a je samozřejmé, že v rámci nezávislosti si k ní přiřadí svou osobnost (její vlastnosti) a podle toho pak vypadá praxe, ale co se tomu člověku dá vyčítat? Kdyby ta praxe měla být jednotná, tak by soudci museli často absolvovat nějaké školení, jak mají soudit jednotně (ne jen držet ducha spravedlnosti), ale to je nereálné, to se nedařilo ani komunistům a ti měli na to páky. Podobně nereálný by byl požadavek na jednotné léčení lékaři. Lékař po absolvování fakulty a získání diplomu má v podstatě volnou ruku na uplatňování svých postupů (daných také osobností) k léčení pacienta a proto také výsledky se mnohdy liší (prý jsme každý jiný), ale odvolání proti léčbě (výsledku) na rozdíl od rozsudku soudu obvykle nelze (nerozumíme oboru a jsme každý jedinečný). Kdo si dovolí kritizovat temná zákoutí zdravotnictví, když slyšíme unisono, jak naše zdravotnictví je chloubou, což se asi nedá tvrdit o justici. Chci tím jen sdělit, že všude jsou lidé a vlastnosti své osobnosti „propašují“ do každého oboru. Proto ty neshody v očekávání výsledku (jednotného).
Ale to bych předpokládal že je samozřejmé že soudce k těm informacím „.. jak mají soudit jednotně“ mohou dostat. Prakticky většina pravomocných rozsudků vyšších soudů už je na internetu, takže si je tam mohou dohledat. Takže ono je to spíše otázka zda soudci sami chtějí a ty zásady „kontinuita a předvídatelnost“ dodržovat. A nebo zda chtějí ausgerechnet pro každý případ vymýšlet vlastní řešení..Což je ovšem průůšvih, protože pak nelze ani nijak ověřit tu jejich skutečnou nezávislost, ta rozhodnutí mohou být ovlivněna klientelismem
Nicméně, co je podstatné, nelze vystavět právní stát pouze a až na rozhodnutích soudů lišících se případ od případu. Jestliže stát neřekne občanu (resp. právnímu subjektu) předem jak se má právně chovat. ale toto se dozví, až ex post, po několika letech při vynesení pravomocného rozsudku od soudce, tak potom stát nemůže takové předem neznámé právní jednání od nikoho vyžadovat.. To už je pak pro každého (kdo na to má) jistější za a) Dělat si co chce a na zákony kašlat za b) Mít kvalitního právníka který to dokáže okecat a za c) Pěstovat si klientelistické vazby v justici…
Lenko,Vy jste razantní.Ale málo.My od Vás očekáváme zpolámání hrotů těch lumpů,kteří nám znesnadňují každodenní život.¨Držíme Vám Palce.
Ano, Žijeme v době veřejné lži …. například vaše tvrzení, že jste „nesebrala“ Ratha kvůli svému kariérnímu postupu to ukazuje!
Ač mě to netěší, musím s Vaší poznámkou na adresu Bradáčové sohlasit. Orgány činné v trestním řízení, se na té veřjné lži podílí, a to tak, že velice.
Potrefená husa se ozvala a vyprodukovala veřejnou lež. Až bude NSZ důsledně stíhat všechny případy nezákonných postupů u soudců a státních zástupců, tak se můžeme bavit. Jestliže cvičený Pelikán zdůvodní porušení své povinnosti podat kárnou žalobu tím, že „nechce narušit důvěru v justici“ tak tu důvěru narušil 1000x více než kdyby to udělal. Každý den naše čacká justice produkuje rozsudky nezákonné nebo nezdůvodněné, ale paní prokurátorka s tím nedělá vůbec nic!
Bradáčová si z nás „dělá kozy“, ale nevím, kde je vzala, když žádné nemá. Morálně padla na samé dno, ale budu se ji snažit veřejně pomoci. Na VSZ se doslova trápí a neví jak stohoven.
No jistě že se trápí, když sama výše popisuje problém, který není legitimně řešitelný „.. co se obecně od justice očekává, je kontinuita rozhodování a předvídatelnost rozhodování,“
Což se ale netýká pouze očekávání občanů, ale bohužel i procesů uvnitř justici, kde toto chybí. Takže dochází k tomu že jednotlivé justiční orgány si vzájemně ruší a přebijejí svá rozdílná rozhodování v rámci jednoho trestněprávního procesu…O spravedlnosti a právu vůbec nelze mluvit, tam jde jen o to kdo má větší razítko..
Systém státní moci funguje na vzájemném vydírání a to je případ i Bradáčové, tak, jak píšu krátce na twitteru.
Veřejně se stydím, že jsem ve svém pokročilém věku „dostal“ Černou královnu s celou její bandou. Pochopitelně, ne na způsob ušatého traktoristy, či kombajnéra, ale na obyčejné “ vidle“, na které si naběhla v trestní věci 5 T 160-2004, vedené u OS v Mostě. Černá královna je ubožák s podprahovým vnímáním základních lidských hodnot.