Miloš Zeman na návštěvě Srbska v roce 2019 s prezidentem Aleksandrem Vučićem. Foto: Profimedia

Miloš Zeman, přítel Srbů. Jeho postoj lákal Noční vlky a posiloval prokremelský extremismus

Napsal/a Vojtěch Berger 1. února 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Slavnostní otevření Českého domu v Bělehradě bylo tento týden formální prezidentskou tečkou Miloše Zemana za jeho nadstandardními vztahy se Srbskem. Znovu zároveň potvrdilo to, jak Zeman z česko-srbských vztahů dokázal udělat jedno z témat, kterým cíleně oslovoval i příznivce prokremelské scény v Česku. Tyhle časy ale s odchodem Zemana z Hradu končí.

Srbsko až do loňska platilo za jednoho z nejpevnějších spojenců Kremlu v Evropě. Ruská invaze na Ukrajinu sice přinutila Miloše Zemana i srbský režim Aleksandra Vučiće odsoudit nahlas politiku Kremlu, Srbsko ale zároveň odmítlo podpořit protiruské sankce.

Zemanova otočka vůči Putinovu Rusku ovšem nijak nezměnila jeho náklonnost ke kontroverznímu srbskému prezidentovi Vučićovi. Tomu během let postupně řekl, že „nemá rád Kosovo a má rád Srbsko“, dodal, že by přivítal oduznání kosovské samostatnosti a nakonec se Srbům omluvil za bombardování Jugoslávie v roce 1999 jednotkami NATO – které mimochodem za Česko schválila právě tehdejší Zemanova vláda.

Od Foldyny ke Kusturicovi

Zájem o Srbsko a současně blízkost k Miloši Zemanovi svedly už před lety dohromady pozoruhodnou skupinu lidí. Ta se pravidelně setkává na protestech proti nezávislosti Kosova a spojuje je třeba i blízkost k prokremelskému motorkářskému klubu Noční vlci.

Patří sem část hnutí SPD kolem Jaroslava Foldyny, který má srbské kořeny a jeho zájem o česko-srbské vztahy je tak nepochybně autentický. Zároveň má Foldyna dlouhodobě blízko například k motorkářskému klubu Noční vlci. Na jejich akcích se potkal i s dalším prosrbským a proruským aktivistou Žarko Jovanovičem, který stojí za internetovou televizí Raptor TV.

Ta svou blízkost k Miloši Zemanovi prokázala už při jeho znovuzvolení v roce 2018, kdy lidé kolem Jovanoviče byli vpuštěni na rozdíl od řady jiných médií do Zemanova volebního štábu. Stejný rok na podzim pak zástupci Raptor TV doprovodili na setkání se Zemanem přímo v zámku v Lánech bývalého poradce tehdejšího amerického prezidenta Trumpa Steva Bannona. „Garde“ mu tehdy dělal i poslanec německé strany AfD s českými kořeny Petr Bystroň. Jiná média Hrad o akci ani neinformoval.

V roce 2019 dostal od Zemana vyznamenání srbský režisér Emir Kusturica, známý svými vstřícnými postoji k Putinovu Rusku. Jeho nominaci navrhly čtyři spolky různých aktérů prokremelské či antiislámské scény – kromě spolku Hej občané zmiňovaného Žarka Jovanoviče také Naštvané matky Evy Hrindové, Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže Petra Hampla a spolek 7Republika Martina Konvičky.

Při představování Kusturicovy nominace Jaroslav Foldyna naznačil, že politickou podporu pro vyznamenání Kusturici vyjednával právě on.

Kromě Jaroslava Foldyny se aktivně v česko-srbských záležitostech angažuje i jeho poslanecký asistent Milutin Ilić; na svých sociálních sítích sdílí řadu vystoupení v srbských médiích, i těch věnovaných nedávné návštěvě Miloše Zemana v Bělehradě.

Zemanův lobbista-novinář

Ilić se také hlásí k Česko-srbské asociaci vzájemné spolupráce. Tento spolek vznikl předloni v létě a jeho předsedou je novinář Parlamentních listů Radim Panenka.

I on má k Zemanovi blízko, je autorem knižních rozhovorů s prezidentem, jenž ho také opakovaně bral na zahraniční cesty na úkor hlavních zpravodajských médií. Vztah dokresluje fakt, že si Panenka se Zemanem tyká.

Ani Radim Panenka nijak nezastírá, že je odpůrcem samostatnosti Kosova: v rozhovoru se srbským prezidentem pro Parlamentní listy ho například popisuje jako „pseudostát“.

Bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou Panenka v souvislosti s bombardováním bývalé Jugoslávie jednotkami NATO už dříve označil jako „Clintonovu řeznici“ a na svém Facebooku gratuloval k narozeninám generálovi Ratku Mladičovi – muži, který byl předloni v Haagu definitivně odsouzen za genocidu na doživotí.

Poslední rok a půl se Panenka se svou asociací věnuje lobbingu za užší politické i ekonomické česko-srbské vazby. Když se koncem loňského roku konal na srbské ambasádě v Praze „srbský večer“, zástupci asociace srbskému ministrovi pro diasporu „představili dosavadní činnost asociace, a především plánované aktivity, které ministr ocenil a přislíbil svou osobní podporu“.

A podpoře se Panenkova asociace těší i přímo na Pražském hradě, Zeman je ostatně i členem tohoto spolku. Koncem února pořádá asociace 1. česko-srbský bál ve Španělském sále a chlubí se Zemanovou záštitou. Novinář-lobbista Panenka si promo na tuto akci udělal nedávno i během svého vystoupení v srbské televizi.

Vedle chvály ekonomických a kulturních vztahů mezi Českem a Srbskem, u zmíněných prosrbských kruhů napojených na Miloše Zemana nijak překvapivě, nezbývá prostor pro objektivní kritiku srbského režimu Aleksandra Vučiće. Ať už jde o extremistické tendence v Srbsku nebo útoky na svobodu médií.

Autoritář Vučić? Ale jděte…

„Vyhrál v demokratických volbách, jeho strana vyhrála poněkolikáté demokraticky parlamentní volby. Jestli tam volby probíhají úplně stejně jako v České republice? Já jsem u nich neasistoval, já jsem je tam nebyl kontrolovat, ale v případě, že by tam byly nějaké vážné nedostatky, tak by na to nejrůznější organizace v Evropské unii dávno upozorňovaly,“ řekl o Vučićovi a situaci v Srbsku loni v internetové televizi XTV Radim Panenka.

Například organizace Reportéři bez hranic (RSF) však popisuje podmínky pro práci médií v Srbsku jako „vysoce polarizované politické klima, kde jsou novináři pravidelně terčem politických útoků iniciovaných členy vládnoucí elity, zesilovaných některými celostátními televizními stanicemi“. RSF také upozorňuje, že nejvyšší srbský kontrolní orgán pro média (REM) je sestavován především z vládních nominantů a že novináři kritičtí k vládě mají omezený přístup k rozhovorům se zástupci vlády a k veřejným informacím.

Reportéři bez hranic také upozorňují na to, že v Srbsku čelí zvýšenému tlaku a útokům novinářky-ženy a že terčem krajní pravice jsou také média, která píší spíše pozitivně o uprchlících.

K tomu je třeba připočítat prokremelský extremismus. Právě na Balkáně jsou tamní sympatizanti motorkářského klubu Noční vlci v podpoře Putinova režimu velmi aktivní.

Loni v březnu, krátce po začátku invaze na Ukrajinu, například demonstrovali na podporu Ruska v Bosně a v srpnu se účastnili protestů proti pochodu za práva sexuálních menšin EuroPride v Bělehradě. Účastníci protestního pochodu tehdy nesli pravoslavné ikony i portréty Vladimira Putina.

Nic z toho však od propagátorů česko-srbského přátelství napojených na Miloše Zemana a blízkých prokremelské scéně nezaznívá. Česko-srbský ples jako jedna z posledních podobných akcí na Hradě během mandátu Miloše Zemana tak bude symbolickou tečkou za dekádou, kdy měli v prezidentské kanceláři dveře dokořán.

S nástupem administrativy nově zvoleného prezidenta Petra Pavla to zřejmě bude úplně jinak. Prezident Vučić sice blahopřál Pavlovi k vítězství s tím, že „doufá v dobrou spolupráci“, oproti Zemanově éře však příchod jasně prozápadního Petra Pavla přinese do česko-srbských vztahů ne snad nutně ochlazení, ale nepochybně výraznou změnu. Minimálně v tom, že za česko-srbské vztahy nebudou lobbovat prokremelské kruhy s aktivní podporou Hradu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)