Přísný Brusel, zlobivé Polsko a trable s roztrženým tričkem
Na slovo Brusel je leckterý Čech alergický. Ale pořád se tam něco děje… Nabízíme měsíční sklizeň toho, co se v Bruselu urodilo. Za měsíc prosinec.
Vánoce jsou svátky klidu. To sice platí, ale před tím je to jeden velký stres. Shon zažíval i Brusel. Ve snaze stihnout termíny se to začátkem prosince novými legislativními návrhy a iniciativami jen hemžilo. Krátce před tím, než se do hlavního města unijních institucí sjeli prezidenti a premiéři členských států, Komise vyrukovala s nápadem svěřit ochranu evropských hranic nové pohraniční a pobřežní stráži.
Trest za výlet za terorem
Některé státy tím ale pořádně namíchla. Bránit své hranice totiž patří do výsostných práv národních států a vlády si do toho nechtějí nechat mluvit. Škoda jen, že některé z nich neplní své povinnosti. V opačném případě by totiž Evropa společnou stráž vůbec nepotřebovala.
Na co však bude i pohraniční a pobřežní stráž krátká, je cestování radikálů s evropským pasem do Sýrie a Iráku. Země, které dnes částečně ovládá tzv. Islámský stát, se totiž staly oblíbenou destinací pro Evropany, kteří se rozhodli bojovat ve jménu džihádu.
Fenoménu těchto zahraničních bojovníků chce udělat přítrž Evropská komise, která v prosinci přišla s novou směrnicí o terorismu. Díky tomu by už jen financování takového výletu na Blízký východ pro ně mohlo být trestné, o účasti na teroristickém výcviku ani nemluvě.
Uspěchaná republika
Naspěch měla před Vánoci a vůbec koncem roku i Česká republika. Aby ne, reálně totiž hrozí, že po ní v unijním eráru zůstane nevyužitých několik desítek miliard eur z evropských strukturálních fondů. Proč se obtěžovat s efektivním čerpáním prostředků v průběhu dlouhého sedmiletého období, když se to nakonec všechno dá celkem pohodlně zvládnout v posledních měsících?
Jen se pak nedivme, co tu ve snaze vyčerpat vše na poslední chvíli kolem nás vyroste.
Výtvor chytré horákyně
“My čekali mráz, a zatím přišlo jaro,” zpívala si Evropa v prosinci. Podivné počasí přišlo jako na objednávku. V Paříži se totiž konala konference OSN o boji s globálním oteplováním a zelené trávníky byly trochu symbolické. Samozřejmě – pokud nejste vlekař, může vám teplá zima vyhovovat, ale po letošním suchém a teplém roce je řadě lidí jasnější, že se na planetě něco pomalu mění.
Pařížská smlouva o ochraně klimatu, vypadá trochu jako výtvor chytré horákyně. Chce udržet zvyšování globální teploty pod dvěma stupni Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, plány pro snižování emisí ale nejsou pro jednotlivé země závazné. A i kdyby je splnily, teplotní cíl se splnit nepodaří. Podle optimistů je ale nejdůležitější, že se téměř dvě stovky států vůbec na něčem dohodly. Záležet prý bude hlavně na jejich odhodlání, a ne na závaznosti smlouvy. Stejně víme, jak to se závazností mezinárodního práva chodí.
Třeba když potřebujete obsadit kus území, které patří vašemu sousedovi.
Moskva má obchodní války ráda
Mimochodem, s příchodem nového roku začala platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. A co myslíte, že v polovině prosince oznámil ruský prezident Putin? Že jeho země od 1. ledna naopak volný obchod s Ukrajinou pozastaví. Kromě toho ještě Rusko přitvrdilo v hospodářských opatřeních proti Turecku.
Moskva má asi obchodní války ráda. Nejspíš ji ale nepotěšilo, že EU na konci roku prodloužila platnost ekonomických sankcí, které právě na Rusko uvalila kvůli agresi na Ukrajině.
Přísný Brusel, zlobivé Polsko
“Přísnost musí být, hlavně na Rusa,” řekl někdy někde možná nějaký představitel strany Právo a spravedlnost, která nově drží podstatnou část moci v Polsku a která nikdy nebyla vůči Rusku moc příznivě naladěna. A nebo možná neřekl. Vypadá to ale, že brzy by někde nějaký představitel Evropské komise mohl anonymně říct: “Přísnost musí být, hlavně na Poláky.”
Bruselu se totiž zdá, že nová polská vláda začíná docela slušně zlobit. Nelíbí se mu například nový mediální zákon, který si někteří vykládají jako pokus o převzetí plné kontroly nad veřejnoprávními médii. Kvůli tomu možná vůči Polsku využije speciální mechanismus vymyšlený kvůli zemím, které by porušovaly zásady demokracie a práva vycházející z evropských hodnot.
Roztržené tričko
A evropské hodnoty je třeba držet při životě, nikde si je totiž nekoupíte. Ani na internetu ne. Tam si můžete koupit třeba tričko a třeba i ze Španělska. Nechtějte ale vědět, kolik nervů vás to bude stát, pokud bude tričko roztržené, nebo vám přijde jiná barva, než jste chtěli.
Právě na to, jak vadné zboží z jiné země EU reklamovat, totiž myslela Komise, když vytvářela v prosinci představený návrh na sjednocení pravidel online nákupu. Stejné reklamační podmínky prý pomohou i evropským firmám. Tak uvidíme…
Text připravil redakční tým EurActiv.cz
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Mnozí Češi jsou skutečně na Brusel alergičtí. Onu alergii v nich v minulosti vypěstoval za pomoci médií pan Klaus a ODS. Z Bruselu přijde občas nějaká pitomost. Je to jen úřad a v úřadech na celém světě občas nějaká pitomost vznikne. Tak to prostě je. Jenže v minulosti těch pitomostí vznikalo v úřadech pražských podstatně více a vzniká i dnes. To však Čechům zdá se příliš nevadí. To jsou pitomosti naše, české, tak je to v pořádku. Ale běda, přijde-li někdy nějaká pitomost z Bruselu. Pak je zle. Připomíná mi takové chování situaci ze začátku devadesátých let a chování Slováků vůči tehdejšímu „federálu“. Převážná většina Slováků se za své tehdejší chování dnes tiše stydí. Nás to teprve čeká.