Přísně tajné. V Praze tiše vzniklo Centrum pro integraci do Čínevropy
V Praze se v pondělí ustavil nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Čínou. Co přesně je jeho náplní a jak je strukturováno, se vzhledem ke stupni jeho utajení můžeme dohadovat pouze z nepřímých odkazů.
Čínské investiční fórum proběhlo letos na rozdíl od předchozích ročníků v režimu ne snad přímo utajení, ale rozhodně tutlání. Jeho jednání byla neveřejná, a kusé byly i zprávy o akci samotné.
Informace o jednáních vrcholných českých a čínských představitelů bezprostředně před zahájením fóra, konkrétně o schůzkách šéfa sněmovny Hamáčka a člena stálého výboru politbyra Liou Jün-šana v Bukurešti a Mladé Boleslavi, se objevily výhradně v čínských, a nikoliv v českých zdrojích, jako by se snad za ně čeští představitelé styděli, nebo se je pokoušeli tajit.
Související články
Česko-čínská družba jako tichá pošta. Proč Hamáček tají jednání s čínskými komunisty?
Co Hamáček tají
Ve stínu tutlaného fóra přitom proběhla akce ještě tajemnější.
V pondělí se v Míčovně Pražského hradu konalo bez nejmenší publicity první zasedání „Čínsko-českého centra pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka“. Jediná (polo)oficiální zmínka o existenci takového centra pochází opět z čínských zdrojů, konkrétně ze zprávy agentury Nová Čína o projevu Jana Hamáčka na setkání s představiteli Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny v Bukurešti bezprostředně před pražským fórem.
Hamáček na něm avizoval zřízení Centra jako důkaz prohlubování česko-čínských vztahů. Vzhledem k významu, který nové instituci přikládá, je s podivem, že se o něm nezmínil také české veřejnosti.
Co přesně je náplní čínsko-českého centra a jak je strukturováno, se vzhledem ke stupni jeho utajení můžeme dohadovat pouze z nepřímých odkazů. Jedná se zjevně o instituci, jež má na vládní úrovni koordinovat hospodářské vztahy mezi ČR a ČLR, včetně konkrétních investičních projektů.
Na čínské straně je partnerem Centra Celostátní komise pro rozvoj a reformy, dříve známá jako Státní plánovací komise. Na české straně je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které však deleguje výkonné funkce na Tvrdíkovu Smíšenou česko-čínskou komoru ve spolupráci s čínským velvyslanectvím.
V srbských šlépějích
Už z těchto kusých informací je zřejmé, že se skutečně jedná o unikátní instituci, první svého druhu, jak ji avizoval Hamáček v Bukurešti. Jistou analogii bychom snad mohli najít v pouze v Srbsku, kde byl v červnu zřízen nový vládní úřad pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou (Kancelarija sa saradnju s Rusijom i Kinom) pod vedením bývalého prezidenta Tomislava Nikoliče.
Srbsko není na rozdíl od Česka dosud členem Evropské unie; v případě ČR by člověk v normálnějších časech očekával, že bude koordinovat hospodářskou politiku především s Unií, spíše než s Čínou, s níž ji nespojuje smluvní státoprávní svazek (pokud za takový svazek nepovažujeme „strategické partnerství“ nebo iniciativu Pás a stezka).
Související články
Čínský propagandista v Praze. Zvládá přátelský hovor s diktátorem Kim Čong-unem i s českým prezidentem Zemanem
Zatím to ještě zní dost komicky. Instituce jako utajované čínsko-české centrum by ale mohly potichu vést k takovému stupni hospodářské a politické provázanosti, až jednou s překvapením zjistíme, že už nejsme ani tak členská země Evropské unie, jako spíše součást nějaké Čínevropy.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
5G sítě pokrývají už 97 procent Česka. Konspirace vystřídal strach z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Je naprosto jasné, že si z nás někdo dělá jen blbečky , kteří sice chodí k volbám ale reálnou politiku dělá někdo jiný a ještě jinačí si na tom mastí kapsu penězi.
„…v případě ČR by člověk v normálnějších časech očekával, že bude koordinovat hospodářskou politiku především s Unií, spíše než s Čínou…“ „…že už nejsme ani tak členská země Evropské unie, jako spíše součást nějaké Čínevropy“… K těmto větám bych dodal- tak pokud jsem postřehl, zastánci kurzu orientujícího se více na Rusko nebo na Čínu argumentují, že jejich jistým snem je politika určité vyváženosti, tedy nikoliv jednoznačná závislost na EU, případně obecněji na Západě. Na tom se může zdát být něco sympatického, i když by někdo jistě namítl, jak jsme doplatili na myšlenku chtít být jakýmsi „mostem mezi Východem a Západem“ po r. 1945. Nechtěl bych se přít o tom,
co vše nám může hrozit nyní, ale… – – – Když si člověk vzpomene na některé řeči některých těch tzv. eurohujerů před lety… Kteří tvrdili s radostí (jež mohla někomu připadnout až škodolibá) anebo s takovou spokojenou smířeností, že v EU prakticky ztratíme svoji státní suverenitu a identitu, tak jako ostatně všechny ostatní její členské státy, že prostě členské státy EU přestávají/přestanou být samostatnými subjekty mezinárodního práva, protože tuhle roli prostě přebírá/převezme Unie, že zkrátka jednotlivé státy EU se dostanou na roveň jednotlivých federálních států USA (jako by na světě navíc neexistovalo nic jiného než EU a USA) a že to tak je zkrátka v pořádku… Tihle eurohujeři, nebo eurofederalisté v nejpravějším slova smyslu, si představovali (a asi ještě představují) budoucnost v rámci skutečného evropského státu, jakési nové vlasti, připomínajíc tak komunisty, někdy v 50.letech upřímně budující „zářné zítřky“ a „nový lepší svět“. – – – Takže jen takový poukaz, jak se říká, na „druhou stranu mince“.
Vrať se do pekla čerte..
Ona ta tajemnost tohoto fora je asi dána důležitostí ostatních událostí jako je 20 účastníků smutečního setkání za čínského disidenta , na koho se usmála Katy v Berlíně a co měla na sobě , kde měl projev profesionální kladeč věnců Herman – sami uznáte že nějaké investiční forum s Číňany je proti těmto událostem pouze okrajová záležitost a pokud někdo chce vědět co se tam dojednalo – tak si to lehce zjistí v čínských médiích – přeci nebudeme kolem Číňanů poskakovat jako anglická královská rodina nebo prezidenti USA
Zainteresovaní čeští politici a jim podobní vágusové si již nechávají růst dlouhé vlasy a od roku 2018 budou povinně nosit copy a podstoupí operaci „šikmé oči“. Kdysi řekla jedna česká přestárlá prostituka: „Ó bože, jak hluboko jsem klesla.“
„Základní motiv pro pobyt v politice je zabránit v úspěchu těm, kteří kdyby k nám přijeli Číňané, si zítra nechají zešikmit oči na plastické chirurgii, pozítří se nechají infikovat žloutenkou, aby měli tu správnou barvu pleti a pozítří začnou psát do svých kádrových dotazníků, že již od dětství milovali rýži“.
To řekl Miloš Zeman v květnu 1996 jsa dotázán, proč jde do politiky…
Ještě bych k tomu dodal… Žijeme v „malém“, „přetechnizovaném“ světě 21.století (stačí vzít jen v potaz, jaké se nabízí komunikační a dopravní možnosti v globálním měřítku), ke kterému prostě všelijaké integrační procesy patří. EU je typickým (a zatím se zdá, že v souhrnu do značné míry celkem úspěšným) produktem těchto integračních trendů. Myslím, že by zase ale nebylo vhodné udělat ze skupiny států (jako EU) nějaký „lágr“, uzavřený ostatnímu světu. Tahle „Čínevropa“ naznačuje tendenci k určité asymetrické integraci, určitě v souvislosti s rostoucím vlivem Číny (to je jiná otázka), ale zda z toho něco důležitějšího vzejde, to si vůbec netroufám odhadovat. – – – Ale jinak, k tomu principu „uzavřeného lágru“ obecně… Nebyly to také přespříliš centralizační tendence EU, které na druhou stranu mohly nějak vadit vazbám vzniklým uvnitř Commonwealthu, co ve Velké Británii přispívalo k nespokojenosti s EU? A také by možná nebylo špatné, kdyby některé západoevropské státy posílily svá tradiční pouta k Africe (kde se chystá EU napodobit tzv. Africká unie) – a odbočím-li k problému stávající migrační krize, a při vzetí v potaz konkrétně migrantů z afrického kontinentu, myslím si, že by bylo inteligentnější tlačit v těchto záležitostech na africké státy než buzerovat státy středovýchodní Evropy.
Česko i Čína leží na superkontinentu Euroasie, tak proč se isolovat, když ani příroda vzájemným stykům neklade překážky v podobě moře (na rozdí od třeba USA)?