Pákistán propustil zajatého indického pilota, jehož stíhačku sestřelil ve středu nad svým územím. Pákistánský premiér Imran Chán to označil za gesto smíru vůči Indii, se kterou se jeho země ocitla na pokraji války. Není to sice zdaleka poprvé, posledních dvacet let jsou ale Indie i Pákistán oficiálně na seznamu jaderných mocností. Projděte si historii konfliktů v Kašmíru.

Udržet emoce na uzdě. K tomu už několik dní vyzývá svůj lid pákistánský premiér Imran Chán a žádá o to i svůj indický protějšek Nárendru Dámodarase Módího.

Indický nacionalistický politik zatím smírčí gesta přechází mlčením, a tak se případná válka mezi jadernými mocnostmi stále nedá vyloučit.

Diplomaté hasí požár

„V mešitě hlásili, že nesmíme v noci svítit. Platí plné zatmění, máme skutečně strach, co se z toho tentokrát vyvine, nechceme válku,“ řekl HlídacíPes.org po telefonu muž, který žije v kašmírském Muzaffarabádu.

To je město, u kterého v úterý vletěly do pákistánského vzdušného prostoru indické stíhačky, aby shodily bomby na údajný tábor radikální islamistické skupiny Džaíš-e-Muhammad. Ta se přihlásila k atentátu, který v polovině února zabil v indické části Kašmíru přes 40 indických vojáků.

Indie Pákistán viní, že Džaíš-e-Muhammad a dalším skupinám, které prostřednictvím násilných činů usilují o připojení indické části Kašmíru k té pákistánské, poskytuje zázemí. A to nejen logistikou, ale i zbraněmi.

Právě únorový atentát vyvolal nejnovější pákistánsko-indickou krizi, na jejímž zažehnání horečně pracují i zahraniční diplomaté.

Slavný Čech řeší válku

Ostatně není to poprvé. Na vyřešení prvního indicko-pákistánského sporu o Kašmír se v roce 1948 významně podílel slavný český diplomat Josef Korbel, otec pozdější americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové.

Předsedal tehdy zvláštní komisi UNCIP, kterou Organizace spojených národů založila pro mírové vyřešení první indicko-pákistánské války a budoucí uspořádání Kašmíru.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

Výsledkem práce komise UNCIP bylo následující rozdělení bývalého kašmírského knížectví: Indii připadlo 45% území, kde se dnes nachází indický spolkový stát Džammú a Kašmír.

Pákistán získal pod kontrolu 35% území, které nazývá Azád Kašmír a Gilgit-Baltistán. Zbývajících 20% – Aksai Čin – připadlo Číně. Ačkoliv toto rozdělení dočasně ukončilo první válečné běsnění kolem sporného Kašmíru, netrvalo ani dvacet let a boje se rozhořely nanovo.

Mír? Maximálně dvacet let

Z pohledu na letopočty zásadních bojů o Kašmír vyplývá, že 20-30 let je maximální doba, po kterou jsou obě znesvářené země schopné udržet vypjaté vztahy na uzdě.

Druhá válka o Kašmír začala v roce 1965 vpádem pákistánských tanků na území severně od Džammú, Indie odpověděla protiútokem v Paňdžábu. Válka trvala rok a vyžádala si kolem 10 000 obětí.

Mnohem větší počty mrtvých si pak vyžádal následující konflikt v roce 1971, kde šlo sice primárně o nezávislost Bangladéše, Kašmír se do něho ale na třináct dní dostal též.

Největší světovou pozornost, ale přitáhla v roce 1999 válka čtvrtá, přezdívaná také Kárgilská, podle města, kde probíhal ozbrojený konflikt. Trval sice jen tři měsíce a zemřelo při něm 700 lidí. Podstatné, ale bylo, že pouhý rok před jeho vypuknutím, tedy v roce 1998, se obě velmoci zařadily oficiálně na seznam jaderných mocností.

A to budí také největší obavy v současné pákistánsko-indické krizi. Obě země disponují minimálně stovkou jaderných hlavic a vyvíjejí také taktické jaderné zbraně. I to je důvod, proč premiér Imran Chán varoval ve svém středečním projevu k válečně naladěnému národu před tím, aby se obě mocnosti ve svých vášních „nepřepočítaly“.