Vládou připravovaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami budí obavy u neziskových organizací a kritici v něm vidí inspiraci Ruskem. „Zahraničním vazbám“, jak je do zákona narýsoval poslanec za SPD Jindřich Rajchl, se ale podobají i kontakty vládě blízkých institucí s maďarskými orbánovskými think-tanky. Modelový případ je sbližování stranického institutu ANO a největší maďarské „politické neziskovky“ Mathias Corvinus Collegium. Příkladů je však víc.

Pracovní verze zákona, která se tento týden objevila v médiích, takzvané „zahraniční vazby“ definuje široce, mimo jiné jako jednání ve prospěch zahraničního subjektu, nebo výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt.

Kritéria „spolupráce se zahraničním subjektem“ pasují i na další českou neziskovou organizaci – Společnost pro obranu svobody projevu.

Zahraničním subjektem se pak podle návrhu zákona rozumí třeba cizí stát nebo jeho orgány, zahraniční politická strana nebo hnutí nebo jiná obdobná politická organizace či právnická osoba se sídlem mimo území České republiky nebo její organizační složka. Autorem návrhu znění zákona je podle svých vlastních tvrzení poslanec za SPD Jindřich Rajchl.

Srovnejme tedy jeho formulace například s veřejně dohledatelnými aktivitami a „zahraničními vazbami“ stranického think-tanku hnutí ANO Institut pro politiku a společnost (IPPS).

Orbánovi networkeři

Poté, co v červnu 2024 Andrej Babiš s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a šéfem rakouské strany Svobodných Herbertem Kicklem založil novou europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, následoval bleskový ústup z liberálních evropských struktur nejen v samotném hnutí ANO, ale i u jeho mládežnické organizace a právě think-tanku IPPS.

Zástupci v Česku působícího spolku Patrimonium Sancti Adalberti svůj networking směřují třeba i k polským ultranacionalistům jako je hnutí Konfederacja nebo Všepolská mládež.

Prakticky ze dne na den přestala být jejich partnerem liberální frakce Renew a stali se jím think-tanky (žargonem současného Babišova kabinetu spíš politické neziskovky) blízké Viktoru Orbánovi, přímo či nepřímo vydatně financované maďarským státem. Ty jsou designované k tomu, aby v zahraničí šířily Orbánovo vidění světa a lobbovaly za jeho politiku.

Klasickým příkladem je největší z těchto think-tanků Mathias Corvinus Collegium (MCC). Doma v Maďarsku funguje jako přípravka pro stranickou elitu strany Fidesz, v zahraničí jako vlivová organizace. Ostatně bruselská pobočka MCC je oficiálně registrovaná v unijním rejstříku transparentnosti, který má sloužit k přehledu aktivit zájmových skupin a lobbistů.

Jen za rok 2024 obdržela z mateřské nadace v Maďarsku šest milionů eur s cílem „seznámit evropské politiky s jedinečným přístupem k politickým, socioekonomickým a kulturním otázkám naší doby a ovlivnit je“.

Když politické neziskovky nevadí

Vzhledem k výše popsané blízkosti hnutí ANO a maďarského Fideszu se dalo čekat, že tento Orbánův networking zasáhne i Česko. Příkladů, že se to skutečně děje, je už nyní dost.

V prosinci 2025 se se zástupci MCC Brusel sešel europoslanec Babišova hnutí Ondřej Knotek, jinak též člen správní rady zmíněného Institutu pro politiku a společnost.

„Hovořili jsme o energetické politice EU a mojí případné účasti na konferenci někdy v budoucnu na toto téma,“ doplnil Knotek na dotaz HlídacíPes.org.

Ve stejné době, tedy loni začátkem prosince, navštívila českou Poslaneckou sněmovnu a poslanecký klub SPD i skupina studentů z think-tanku MCC. Zavítali i do prostor stranického think-tanku hnutí ANO. Institut pro politiku a společnost na dotazy redakce ohledně spolupráce s MCC neodpověděl.

Pokud jde o vzájemnou účast či vystoupení na konferencích, a obecně o vzájemné šíření obsahu, pasují zřejmě kritéria „spolupráce se zahraničním subjektem“ i na další českou neziskovou organizaci – Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). V ní mimochodem donedávna působila poradkyně premiéra Natálie Vachatová, která se na přípravě zmíněného zákona podílí.

SOSP měla své zastoupení na konferenci Battle for the Soul of Europe, kterou bruselská pobočka think-tanku MCC pořádala loni v prosinci. Šéf celého MCC Zoltán Szalai pak naopak loni v listopadu vystoupil na předávání cen Společnosti pro obranu svobody projevu.

O rok dříve na stejné akci SOSP vystoupil další Orbánův networker Rod Dreher, který vede mezinárodní vazby v dalším maďarském provládním think-tanku Danube Institute.

Maďarská investigativní média už dříve popsala úzké vazby těchto „politických neziskovek“ na maďarskou vládu i na americké hnutí MAGA Donalda Trumpa včetně obrovských částek z maďarských veřejných zdrojů, které na budování těchto vazeb putují.

Děkujeme maďarským pohraničníkům

Za pozornost také stojí, že zmíněný Zoltán Szalai v lednu vedl interview s Andrejem Babišem – zřejmě jediný velký rozhovor pro zahraniční publikum, který Babiš v roli premiéra zatím dal – pro platformu Mandiner rovněž blízkou Orbánovi. Tato redakce patří přímo pod think-tank MCC a Szalai je jejím šéfredaktorem.

Přidržíme-li se znovu znění návrhu kontroverzního zákona, najdeme „zahraniční vazby“ i u mládežnické organizace hnutí ANO.

Loni na přelomu května a června vzali mládežníci Orbánova Fideszu zástupce Mladého ANO na „exkurzi“ ostře střežené maďarské jižní hranice. U vysokého plotu si účastníci zájezdu i z dalších evropských zemí natáčeli videa a pořizovali selfie.

„Maďarští kolegové brání i naši suverenitu a naši bezpečnost. Děkujeme za tuto záslužnou práci,“ pochválil Orbánův režim na místě předseda Mladého ANO Adam Knedlhans.

Mladé ANO se loni také zúčastnilo přinejmenším dvou akcí v USA a v Maďarsku spoluorganizovaných dalším orbánovským think-tankem napojeným na maďarské veřejné rozpočty Alapjogokért Központ. Na jedné z těchto cest se probírala i „reforma“ Evropské unie, která by znamenala de facto její zánik v současné podobě. Česko zastupoval místostarosta Mariánských Lázní Samuel Zabolotný (ANO).

Kdo platí „změnu režimu“?

Opomenout nelze ani aktivity spolku Patrimonium Sancti Adalberti, který už několik let v Praze pořádá mezinárodní konferenci s účastí ultrakonzervativních spolků a politiků ze střední a jihovýchodní Evropy.

Spolek má na české politické scéně blízko například k hnutí ANO, jehož někteří politici na konferencích také vystupují, nebo k hnutí SPD.

Jednou z tváří každoroční konference Patrimonium Sancti Adalberti je i politolog a bývalý diplomat Petr Drulák jehož další spolek Svatopluk loni před volbami veřejně propagoval takzvanou „změnu režimu“, a rovněž tak aspiroval na titul „politická neziskovka“.

Zástupci spolku Patrimonium Sancti Adalberti v minulosti jednali právě s think-tankem Alapjogokért Központ, zúčastnili se některých akcí think-tanku MCC a svůj networking směřují třeba i k polským ultranacionalistům jako je hnutí Konfederacja nebo Všepolská mládež.

Patrimonium Sancti Adalberti nesděluje žádné konkrétní podrobnosti o svém financování nebo podporovatelích. Nezveřejňuje ani účetní závěrky v obchodním rejstříku.

Výjimkou je zmínka na webu spolku, že prostředky na svou činnost získává na základě darů českých právnických osob a spolků a příspěvků českých nadačních fondů a nadací a že neusiluje o žádné financování ze zahraničí.

Nový zákon z dílny poslance Rajchla, který podle jeho kritiků nese ruský či maďarský rukopis, však nemluví jen o financování ze zahraničí, ale právě i o zmíněných „zahraničních vazbách“. A těch mají vládě blízké politické neziskové organizace víc než dost.