Přijímačky na střední školy? Stát se jimi dopouští „zločinu na dětech“
ANALÝZA. Koncem ledna měli žáci devátých tříd po celé republice možnost vyzkoušet si takzvané přijímačky nanečisto. Tedy simulaci jednotné přijímací zkoušky na střední školy, která je reálně čeká v polovině dubna. Projekt připravilo Ministerstvo školství ve spolupráci s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Jeho cílem podle nich mělo být narovnání podmínek jednotlivých uchazečů s ohledem na jejich rozdílné socioekonomické podmínky. Výsledek projektu ale většina žáků i učitelů hodnotí jako „popravu“.
„Přijímačky nanečisto jako příležitost? To tedy ne, byla to poprava.“ Tak shrnul oceňovaný učitel a didaktik Tomáš Chrobák ve svém článku pro portál EDUin celý projekt. Úlohy z češtiny a matematiky, ve kterých si měli žáci devátých tříd ověřit, jak jsou na tom se znalostmi obou předmětů a jakou mají šanci dostat se na vybranou střední školu, byly tak náročné, že většina z nich úplně pohořela.
„I děti, které věnují přípravě na přijímačky dlouhodobé úsilí a jsou snaživé, dosáhly kolem 30 bodů z 50 možných. Většina ale měla mnohem nižší výsledky. Testy byly opravdu náročné a psychiku dětí určitě nepodpořily,“ shrnuje výsledky testů Markéta Skalová, majitelka vzdělávacího studia, která děti soukromě připravuje na přijímací zkoušky mnoho let.
Podle ní projekt Přijímačky nanečisto, respektive jeho náročnost, vyvolala u dětí místo motivace úplně opačný efekt. „Jsou z toho zhroucené. A dostaly se do ještě většího stresu,“ říká Skalová.
HlídacíPes.org oslovil namátkově dvě základní školy, jednu v Praze a jednu mimopražskou. Třídní učitelé deváťáků na obou potvrdili, že testy dopadly „nad očekávání špatně“. Třídní průměry z matematiky se pohybovaly kolem 15 bodů z padesáti. Z českého jazyka to bylo o něco lepší, tam byl průměr kolem 25–28 bodů. Ani jeden z těchto výsledků by ale nestačil k přijetí na průměrnou střední školu, natož gymnázium.
Rodinná poprava
Jaký to tedy má ve výsledku dopad? Děti, které se na přijímačky připravují a jejichž rodiče do jejich přípravy investují nemalé peníze, se dozvěděly, že jsou „docela v háji“ a mnoho z nich to může odradit od podání si přihlášky na školu, kam by skutečně chtěly jít.
Pro žáky, jejichž rodiče přípravu podcenili nebo na drahé kursy a doučování nemají prostředky, to dost možná znamená, že se na střední školu raději nepřihlásí vůbec. V obou případech každopádně stát přijde o řadu potenciálních talentů, které se už nikdy nemusí rozvinout.
Děti do toho nejdou s tím, že „teď dělají nějaký test na pár let“, ale že těch 130 minut rozhodne o celém jejich zbytku života. To je tak obrovský stres, který by těžko zvládla i většina dospělých.
„Já přijímačkám nanečisto fandil. A teď jsem zklamaný a vytočený. Je mi těch dětí fakt líto. Stal se totiž pravý opak. Jestli si někdo myslí, že se někoho podařilo povzbudit k podání přihlášky, klidně se vsadím, že ne. To spíš pár žáků, kteří se chystali přihlásit, radši nikam nepůjde. A zbytek má jen dva měsíce na přípravu a teď je v panice, odkud má začít,“ napsal ve svém komentáři učitel matematiky ZŠ Baška a vítěz české verze ceny Global Teacher Prize Tomáš Chrobák.
Do stresu se dostávají nejen děti, ale i rodiče. Mnozí, kteří už vynaložili tisíce nebo spíše desítky tisíc korun na přípravné kursy, jsou hnáni k představě, že příprava jejich dítěte není dostatečná a měli by připlatit za další doučování nebo alespoň testy nanečisto, které pořádá část firem, jež živí „přípravkový byznys“.
Jeden takový „test nanečisto“ stojí kolem 800 korun. Pokud na ně dítě chodí každý týden, od září to vyjde rodinu na přibližně 22 400 korun. Když jsou děti, které se hlásí na střední školu dvě, například páťák a deváťák, jen zkušební testování rodiče vyjde na necelých 45 000 korun.
Přidají-li se ještě přípravné kursy po 16 000 korunách, vystoupají rodinné náklady na přípravu dvou dětí k přijímacímu řízení na střední školu na minimálně 80 000 korun. Minimálně proto, že především ve velkých městech, kde je obrovský přetlak zájemců o gymnázia a lycea, řada rodičů platí dětem ještě soukromé doučování.
Nekalá soutěž
Už samotný tento fakt vytváří státem vyvolanou „nekalou soutěž“, ze které jsou s velkou pravděpodobností vyřazeny děti matek samoživitelek nebo děti z méně majetných rodin. Nelze tu mluvit ani o sociálně slabých rodinách, protože výdaj mezi padesáti až stotisíci korunami je zátěžový i pro rodiče z tzv. střední vrstvy.
Opomineme-li čím dál větší rozevírání nůžek mezi dětmi „co na přípravku mají, a nemají“ a tudíž se „dostanou, nebo nedostanou“, absurdita celého systému spočívá v tom, že rodiče vydávají tyto nestoudné peníze za něco, co se děti mají naučit ve škole a nenaučí.
Související články
Mnoho učitelů má potřebu se dětem vysmívat, říká školní psycholog Čapek
Státem zřízené Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které testy každoročně připravuje a vyhodnocuje, je totiž koncipuje tak, že bez přípravy na způsob vyplňování testů je děti nemají šanci splnit. Testy jsou navíc koncipovány jen na určité znalosti a dovednosti, vůbec neberou v potaz individuální talenty dětí, které pak „propadnou systémem“ a dosáhnou na mnohem nižší možnosti vzdělání, než třeba odpovídá jejich schopnostem.
„Setkávám se s tím často. Jsou děti, které mají ADHD, nedokážou se například soustředit na tak dlouhý výkon. Sedmdesát a šedesát minut, to by nezvládl leckterý dospělý. Nebo děti úzkostnější. A nemusí být vůbec hloupější, ale tyto děti zkoušky, tak jak jsou nastavené, v podstatě eliminují,“ upozorňuje Julie Rakosová, která pracuje jako školní psycholožka.
Podle ní je řada dětí, které by například excelentně zvládly osobní pohovor, umějí dobře prezentovat, mají na výborné úrovni znalosti z jiných předmětů, než je čeština nebo matematika, ale systém jim prakticky nedá šanci. „Odrovná“ je hned na startovní čáře.
Puberťáci na odstřel
Kromě toho se vše děje v jednom z nejcitlivějších období ve vývoji jedince, tedy v pubertě. „Místo, aby se děti v tomto věku socializovaly, což je kolem 15. roku velice podstatné pro jejich zdravý vývoj, sedí zavřené doma a učí se nebo lítají po doučováních,“ upozorňuje Julie Rakosová.
Ke zdravému vývoji podle ní nepřispívá ani srovnávání, kterému jsou děti kvůli přijímacím testům na střední školy vystaveny. „To srovnávání je mnohonásobné. Jednak se děti srovnávají mezi sebou, srovnávají je rodiče a srovnávají je učitelé na základě jejich výsledků, opět v tak citlivém věku je to pro děti velmi stresující. A to opomíjím sociální srovnávání, kvůli možnosti příprav na testy. Tu sociální propast, do které vlastně systém děti shodí.“
Pocit, že nejsou dost dobré, že možná za nic nestojí a že pokud ve svých patnácti letech u přijímacích testů selžou, zničí si tím potenciálně celý zbytek života, je startovní čára, přes kterou se těžko dostávají i odolnější jedinci, natož pak citlivější děti.
Stát v podstatě „odrovná“ v začátku řadu studentů, kteří by potenciálně mohli v budoucnu mít skvělé výsledky nebo vynikat v oborech, které by využily jejich talent. „Jak učitelé, tak rodiče dětem často kladou na srdce, že ty přijímačky ovlivní celý jejich život. Takže ony do toho nejdou s tím, že „teď dělají nějaký test na pár let“, ale že těch 130 minut rozhodne o celém jejich zbytku života. To je tak obrovský stres, který by těžko zvládla i většina dospělých a tady mluvíme o duších ve vývoji,“ upozorňuje Julie Rakosová.
Jako školní psycholožka zaznamenává v souvislosti se stresující devátou třídou nárůst sebepoškozování či depresivních stavů u žáků. Stres, který přijímací zkoušky kladou na celou rodinu, podle ní ale značně ovlivňuje také vztahy mezi rodiči a jejich dorůstajícími dětmi.
„Nejvíc sledujeme v souvislosti s tímto obdobím zhoršení rodinných vztahů. Děti, které často v pubertálním věku potřebují podporu rodičů v mnoha ohledech, tak od nich naopak slyší hlavně kritiku spojenou s výsledky jejich školních výkonů. To vytváří napjatou, nezdravou dynamiku,“ říká Rakosová.
Jde to i jinak
Zástupci Ministerstva školství, ale i řada ředitelů škol, často argumentují tím, že „nějak se studenti rozdělit musí“ a přijímací zkoušky tzv. oddělí zrno od plev. Jenže zkušenosti ze zahraničí ukazují, že jsou i jiné možnosti, které nejsou pro mladé lidi zbytečně zatěžující, a především jim umožní rozvíjet jejich talenty do věku, kdy jsou mnohem lépe vybaveny pro to rozhodnout se, kam by chtěly ve svých životech profesně směřovat a „kým vlastně jsou,“ tedy do dosažení plnoletosti.
Jako příklad se v tomto ohledu dají uvést školní systémy ve Švédsku nebo Finsku, ale i třeba k Česku mnohem bližší Belgii, která má podobný počet obyvatel.
Jak pro HlídacíPes.org vysvětlila středoškolská učitelka Liselot Noweová, tamní vzdělávací systém je sice poměrně komplikovaný, klade ale důraz především na to, aby děti měly čas přijít na to, co jim jde, a to pak mohly dostatečně rozvíjet. Přijímací testy nemusí podstupovat žádné.
Ze základní školy postoupí ve dvanácti letech na střední školu, kterou studují do osmnácti. Kromě oborů jako je medicína, stomatologie nebo veterinářství pak nemusí absolvovat přijímací testy ani na univerzitu, která je ale na rozdíl od základního a středního školství zpoplatněna.
„Pro žáky by střední škola bez přijímaček byla určitě mnohem přívětivější alternativou. Příznivější pro jejich zdravý vývoj. Ale změna systému během pár let? Nevím, to by se asi musel stát zázrak.“
„Každé dítě může jít studovat, co chce, pokud rodiče mají na to platit mu vysokou školu. Přijímací testy absolvují jen zájemci o specializované obory jako je například medicína. Ve středním školství se dítě rozvíjí úměrně svým schopnostem a talentům,“ popisuje Noweová.
To je zajištěno různými obtížnostmi, které si žáci můžou v jednotlivých předmětech zvolit. „Vyloženě studijní typy, které se učí dobře a vědí, že chtějí na univerzitu, si volí větší náročnost předmětů. Pak jsou studenti, kteří mají horší prospěch a ti pak volí „jednodušší obtížnost“ a ve věku 14 15 let se můžou rozhodnout pro studium nějaké konkrétní profese, třeba pekaře, elektrikáře atd.“
Tito studenti podle Noweové mají méně „studijních“ předmětů a více praxe. Ta se odehrává v konkrétních firmách, se kterými školy spolupracují. „Učební obory“ mají různé střední školy jiné. „Například práce s koňmi se učí jen na jedné střední škole v zemi, takže jsou obory, kvůli kterým musí studenti, co ji zvolí, dojíždět daleko, ale jinak mají vždy možnost vrátit se i do té „nejlepší studijní skupiny,“ pokud mají zájem a jejich studijní výsledky tomu začnou odpovídat.
„Zájmem škol je podporovat ve studentech jejich talenty,“ popisuje Noweová. Mají možnost se takové férovosti dočkat i čeští studenti? Krůčkem, alespoň malým, by mohly být zkoušky, které by si jednotlivé školy připravovaly samy. S ohledem na to, jaké typy studentů u sebe chtějí mít.
Gymnázium se zaměřením na geografii by si tak připravilo přijímací testy, které by tomuto studiu odpovídaly mnohem lépe než „cermatí“ čeština a matematika, plus průměr z vysvědčení. Do jisté míry už tento systém na některých středních školách funguje, ale zatím je jich menšina, a i tyto školy musí zohledňovat výsledky jednotné přijímací zkoušky Cermat. „Své“ přijímací testy mají jako doplňkové.
Podle dlouholetého pedagoga a lektora didaktiky Roberta Čapka by se milionový byznys, který kolem jednotných státních přijímaček funguje, dal zničit jedině tím, že by si školy začaly přijímací řízení vypisovat a organizovat samy.
„Gymnazisté by měli jiné přijímačky, než třeba žáci veterinární školy nebo budoucí puškaři. Tam by se zohlednilo to, že se někdo předtím věnuje danému oboru celé roky, jezdí na specializované tábory, má kurzy, že tomu věnoval svůj volný čas a podobně,“ říká Čapek.
Úplné zrušení přijímaček na střední školy v Česku a přijetí například „belgické cesty“ vidí většina oslovených odborníků jako méně reálné vzhledem k nepružnosti našeho systému. Podle školní psycholožky Julie Rakosové by přitom podobný systém uvítala řada žáků i rodičů.
„Pro žáky by střední škola bez přijímaček byla určitě mnohem přívětivější alternativou. Příznivější pro jejich zdravý vývoj. Ale změna systému během pár let? Nevím, to by se asi musel stát zázrak.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Erotika v knize pro druháky. Lízající Líza a jiné příběhy z dětské literatury
Jan Urban: Nemesis kontra Černochová. Když jen silácké řeči nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
125 komentářů
Cermat testy jsou katastrofa. Možná záměr nahnat děti do učebních oborů? Matematika děs, mnohdy nerozumím ani zadání a to mám vyšší odborné vzdělání.
Ani já jsem nerozuměla mnohým otázkám z matematiky. HANBA těm co to vymysleli.
Nechápu, proč se z přijímaček stal takový moloch. Proč se děti musí připravovat ještě zvlášť i z toho, co se snad ani neučily. Snad by měli být zkoušky z učiva, které se probírá ve běžně ve škole. Tento systém je mi nepochopitelný. V r.1959 jsem taky dělala přijímačky na střední školu (průmyslovka), ale tuto hrůzu jsme opravdu neprožívali. Zrovna tak je moloch i z maturit, jako by se činili nepostradatelnými ty celé instituty a aparáty, co tyto hrůzy vymýšlejí.
Možná nejste sněhová vločka
No vidíte a mě to v matematice zase přišlo úplně v pořádku. Spíše bych řekl, že to bylo jednoduché – například tam bylo spočítat rozdíl objemů dvou válců a to tam ještě uvedli konstantu „PI“. Ano, zadání bylo trochu zaobaleno, ale rozklíčovat pár vět také patří ke všeobecným studijním předpokladům.
A test je rozřazovací, takže i kdyby byl supertěžký a nejlepší ho zvládli na polovinu bodů, tak stále půjde na gymnázia stejný počet žáků jako by šel, kdyby byl test extra lehký. Je to dáno kapacitou, protože je převis poptávky.
Ale to, že to některým lidem přijde obtížné, protože se jim to za ty roky vykouřilo z hlavy nebo prostě nejsou logicky zdatní, neznamená, že je to objektivně obtížné. Zase mají třeba lepší paměť a tak mají lepší šance v češtině nebo školní části. A nebo prostě nejsou vhodný materiál na gymnázium, potažmo VŠ, ale třeba jsou manuálně zruční a v životě si vydělají více jako instalatéři či automechanici.
V testech se vychází z látky, která by měla být probrána na ZŠ. A jestli ZŠ stojí za pendrek, tak nehledejte chybu u testů, ale v těch 9ti letech ZŠ.
Vámi uváděné klady jsou absolutní nesmysl pro praxi. Nevím, proč by např.zájemce o fyzioterapii nebo studium maséra měl studovat matematiku, kterou nikdy potřebovat nebude. Nebylo by logičtější, kdyby na této škole byly zkoušky třeba z biologie, chemie ? Kdybyste se na příklady podíval normálníma očima, viděl byste, že řada z nich je spíše pro matematické olympiády a v řadě jsou tzv.chytáky. A trestat žáky za to, že mají špatnou výuku ? Tak to mi přijde jako bezbřehá hloupost.Obecně školství u nás jde do kytek.
No treba proto, ze na matematice se ukaze, jestli nekdo umi premyslet a nebo ne. Predpokladam, ze na ucebni obor maser nepotrebuje JPZ nebo 35 bodu v testu z M. Na druhou stranu, nejake minimalni znalosti na gympl nebo na lyceum potrebujete. Pokud je nemate, tak pak skoncite ve druhaku a zacinate zase znova jinou skolu, coz je taky prusvih. Rozhodne neni potreba investovat desitky tisic do doucovani, staci chapat ucivo ZS. (Mam zkusenosti s pripravou na JPZ, ucila jsem na ZS i na SS). A pokud ma nektera skola pretlak zajemcu, tak nemam problem s tim, ze si jako kriteria zvoli JPZ, u kdyz mnozi maji pohovory nebo vlastni skolni zkousky. Nikdo nenuti zaky se na ty „prestizni“ skoly hlasit. Je mnoho jinych a dobrych, kde 50 bodu z JPZ na prijeti staci a na to specialni placene kurzy nepotrebujete.
Fyzioterapie a některé související obory se vyučují na lékařských fakultách a na ně je třeba se pasírovat přes gymnázia.
Druhá věc je, že výuka matematiky je u nás v katastrofálním stavu, žáci i studenti se učí jen nesmysly, které se jinak než paměťově zvládat nedají, protože tam nejsou žádné logické vztahy. Než takovou matematiku, tak to asi opravdu raději žádnou.
Stejné je to s češtinou. Úplně bych zrušil větný rozbor.
Větný rozbor tak, jak se učí, je skutečně na exkrement. Má význam, pokud chcete něco psát a chcete, aby tam nebyly dvojznačnosti. Případně text komprimovat.
Zažil jsem učebnici z lékařské biologie prof. O. Nečase, kterému strhli příděl stránek, a on to všechno prostředky komprimace jazyka nacpal do menšího rozsahu. A tu učebnici jste bez větného rozboru v podstatě nemohl používat.
A Stanislave, k čemu je vám jako třeba instalatérovi znalost Habsburků nebo mnohobuněčných organismů? Proč se učíme o Věstonické Venuši, když je to v praxi tak k ničemu? Proč řešíme nějaká vyjmenovaná slova a čtenářské deníky? Základní škola je o základu nějaké vzdělanosti, gramotnosti a základních vědomostech o světě kolem nás. A ta matematika na této úrovni také patří. A ona patří nejen tam a společně s logickým myšlením se táhne přes mnoho dalších oborů. Ale když to nechcete vidět, tak je jakákoliv snaha marná.
Protože nejsme delty z Huxleyova „Překrásného nového světa“ (u nás vyšlého i jako „Konec civilizace“.
Znal jsem jednoho pána, který byl střední technický kádr (ani nevím, zda měl průmyslovku nebo učební obor), nicméně se vypracoval na světově uznávaného mykologa, takže když Japonci pořádali někdy v roce 1985 světový mykologický kongres, tak chtěli z ČSSR jeho a profesora Urbana, vedoucího katedry botaniky nižších rostlin na PřF UK. A jemu platili celou cestu a pobyt, zatímco prof. Urbanovi to musela platit UK. A byl to taky svého času jediný žijící československý mykolog, po němž byl platně pojmenován rod hub.
A moje maminka se ŠUŘ (čili malování, sochařství, keramika atd.) zvládla skalničky a konifery tak, že se s ní radili i odborníci a setřence dost pomohla s diplomkou na téma „školní zahrada| na ZŠ“.
Takže to jsou ty „zbytečné znalosti“.
Naprosto s vámi souhlasím
Máte pravdu. Jestliže děti neumí základní věci, jako je trojčlenka, zlomky apod., pak na střední škole pohoří. Pokud nějaký příklad neumí, pak ho vždy může vynechat a stejně může splnit požadovaný počet bodů. Není to chyba děti, ale pedagog by se měl zamyslet, kde se stala chyba. Bohužel to odnese to dítě, které si myslí, že toho umí dost, když dostává jedničky.
Problém je, že trojčlenka je na základní a střední škole tabu. To, co zvládne jedna trojčlenka a naprosto logicky, se „čistě matematicky“ řeší soustavami rovnic, naprosto nepřehlednými a logicky nesmyslnými, takže „příklad na trojčlenku“ spolehlivě odrovná většinu vysokoškoláků.
Asi by bylo opravdu nejlepší zrušit Cermat a vrátit pravomoci ohledně přijímacích zkoušek jednotlivým školám. Testy od Cermatu jsou navíc velmi nekvalitní a vyskytují se tam i nesmyslné, nebo nejednoznačné otázky. U jakých je zkoušený spíš nucen hádat míru hlouposti a nevzdělanosti toho, kdo tu otázku stvořil, než správnou odpověď.
Děti jsou b- hloupočtější víc než třeba za komančů. A budou ještě více b-hloupouštější, vždit jsme hlupáčci udělali že škol „Školy pro d-hlupáčky“
Podle Vašeho písemného projevu, lze o kvalitě školství „za komančů“ pochybovat. Stačilo!
Co to tady hatmatíte?
Jen vás opravím : nikoliv MY, ale ONI to udělali. Celou zem zničili. Víte kdo. To oni válčí proti Rusku ne MY.
Testy Cermat jsou od roku 2015, tedy 10 let. Za tu dobu jsem v testu z matematiky neobjevil jediný špatný příklad vše je v souladu s RVP pro ZŠ, příklady jsou zvolené velmi dobře.
Celý Cermat a ostatní příštipkáři jen připravují školství o peníze.
Přijímací zkoušky mají své odůvodnění, kdo se devět let neflákal, připraví se dobře a bez nadměrného stresu. Středních škol je nesmyslně mnoho. Učňové by měli skládat závěrečné cechovní zkoušky. Stávající chaos uvaluje školství do propasti. Děti jsou v něm na posledním místě.
Pokud vidíte chaos, tak jistě pochopíte, že je pak potřeba stanovit jednotnou zkoušku – ať přijímací (rozřazovací) test či závěrečnou (maturitní) zkoušku. Jinak by ten chaos pokračoval – různé úrovně maturit na různých školách atd.
A ty školy budou mít vlastní přijímačky z ČJ a M a v čem to bude tak jiné? Akorát to bude prostor ke korupci.
Nevím na jaké testy jste koukal, ale to co píšete se tam objevuje spíše výjimečně. Ale protože je to test rozřazovací, tak jsou tam i těžké otázky. Jak byste chtěl seřadit uchazeče, když na 30 míst, když budete mít 60 dětí s plným počtem?
Dnes jednotná zkouška dělá až 100 bodů a škola může dalších 60 bodů udělat dle svého. Prostoru je dost.
to Josef Jirovský a AJ
Před pár lety měli Cermaťáci „logický“ příklad: „Kapr, štika, orel a delfín – vyřaďte to, co do této skupiny logicky nepatří.“
„Správná“ odpověď měl být orel, nicméně:
Kapr je jediný z nich, který je všežravec a jediný, který nemusí mít žlučník.
Štika je jediná, která má zuby
Orel jediný lítá
Delfín jediný rodí živá mláďata (vzhledem k existenci živorodých ryb to není znak, který by ho od ryb jako takových obecně odlišoval), nemá šupiny (peří jsou přeměněné šupiny), a má bezjaderné červené krvinky (ryby, plazi a ptáci mají červené krvinky coby plnohodnotné buňky s jádrem)
Takže opravdu můžete vyloučit kterékoli z předložených zvířat a jen hádáte stupeň neznalostí autora otázky.
Máte svým způsobem pravdu, ale ono je potřeba taky najít něco, co ty ostatní v té skupině spojuje. Jinak byste prakticky z jakkoli poskládané skupiny mohl vyřadit kterýkoli prvek.
Jenže toho orla s rybami ty erytrocyty s jádrem spojují také.
Je to prostě v principu zcela špatný příklad.
A nebo logicky usoudíte, že ten nejvíce do očí bijící znak je ten správný klíč. Ani svět není jen černo-bílý a musíte umět listovat v katalogu šedých. A měl byste se na to dívat optikou 11-ti letého dítěte (předpokládám, že to byla otázka pro testy na 8-mi leté gymnázia), nikoliv optikou profesora biologie na UK.
Ale jak jsem psal, jedná se spíše o výjimky a navíc máte možnost podat rozpor.
Problém je, že tyto otázky jsou, patrně záměrně, koncipovány tak, aby poškodily mimořádně nadané děti s nadprůměrnými znalostmi. A zvedají závory k dalšímu stupni studia průměru a podprůměru.
A já mám přesně opačný pocit. Že ty otázky naopak odměňují ty nadané děti, které vidí o ten kousek dál.
Je mi líto, na toho orla přijde Pepek Vyskoč s IQ 70 a s bazálními znalostmi přírodopisu. A právě děti s IQ vysoko nad sto a nadprůměrnými znalostmi budou mít problémy.
Sice máte pravdu – jenomže to je právě při tvorbě těch testů nejsložitější. Nejde o to udělat příklad/dotaz který požaduje hluboké znalosti všech vědních oborů do podrobností. Ale – a to pouze na základě předpokládaných znalostí těch zkoušených. Tedy to co se měli na svém stupni školských znalostí znát.
Abych dal poněkud jiný, názorný příklad, počítající cosi něco z udaného průměru zeměkoule.
i slabě nadprůměrně znalý žák ale ví že Země vlastně není koule, ale že dokonce i tvar elipsoidu je jen přibližný, takže ještě přesnější tvar je geoid.
Jenomže – zase se nedá předpokládat, že by i takový nadaný žák/student ZŠ (i SŠ) měl dostatečné nejen matematické ale i fyzikální znalosti, aby na tom geoidu dokázal něco spočítat. Takže by asi musel napsat že to neumí a měl by za 5.
Bohužel, jak jsem napsal nahoře, právě toto je na těch to nejsložitější – a v tom by tedy Cermat podumat. Že bych měl mít nějaké odborníky, kteří by dokázali nejen říct „toto řešení je správné“, ale i že „existuje i jiné řešení, které je mimo oblast těch předpokládaných/zkoušených znalostí těch žáků. Jak vidno, zatím ne nemá…
Jistěže vygenerovat jednoznačné testové otázky je problém, ale pokud to Cermat neumí, tak ať jde od válu.
MMCH já pamatuji doby, kdy účast na biologických, matematických olympiádách a podobných akcích, a zejména úspěšná, byla bonusem pro přijímací řízení.
Možnost tohoto bonusu existuje i dnes, jenomže ho SŠ nepoužívají.
Sám jsem tomu nechtěl věřit. ale včera jsem to četl v místním plátku. že se tím ty SŠ i chlubí „..pro přijetí na naší školu je směrodatný pouze počet bodů z přijímacích testů, nic jiného. “ Dokonce ani známky ze ZŠ, ani další aktivity, nic ..
Ovšem na druhé straně, je nutné vzít na vědomí tu změnu v systému ke které došlo od lonska. Škoda že to nebylo ani v článku zdůrazněno.
Že totiž nyní už si SŠ vlastně nevybírají vůbec, ale dostanou po testech rovnou seznam přiatých studentů ze systému Dipsy, který centrálně spravuje Cermat.
A ty podmínky bonusů , pokud by je chtěly použít, by musely – ale už předem vytvořit a vložit do toho systému Dipsy, aby s nimi sám počítal.
Což se jim asi zdá složité. možná riskantní, že to nedělají. Už vloni na jaře bylo v Dipsy pár záseků, a tehdejší ředitel Cermatu pan Krejčí; to pak dával v rychlosti, s externě najatými programátory do pořádku.
Nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby k nějaké chybě v Dipsy došlo letos, když Krejčího vyhodili. Asi by pak bylo nejjednodušší, kdyby se mezi přihlášenými losovalo…
A to je i dnes, akorát je to v kompetenci každé školy, resp. ředitele. A může si to ohodnotit až +60 ti body, s tím, že cermatí zkouška má max 100 bodů.
Mě přijde, že se jen snažíte najít i sebemenší chybku v systému, abyste ho jako celek mohl odsuzovat.
to AJ
Akce, jako je biologická olympiáda, nebo třeba SOČ, organizuje stát, a tudíž by měl mít právo natvrdo diktovat alespoň minimum bonusových bodů na přijímačky.
Výsledky „přijímaček nanečisto“?
Obraz kvality vzdělávání na českých základních školách.
Ne to si nemyslím.Dcera je dobrý a pečlivý studen má ráda i samostudium co většinou není oblíbené.A matika na nečisto propadák slovní úkoly konkrétně
Samostudium vám bohužel logiku moc nerozšíří a zřejmě má asi dcera problém rozklíčovat zadání slovní úlohy. Z vlastní zkušenosti je to opravdu obrázek toho, jak funguje výuka na ZŠ a své dceři jsem musel otevřít úplně jiné úhly, jak se na matematiku dívat a jak slovní úlohy chápat. Na ZŠ si ani nedělali zápis, takže jsme šli téměř z 0.
Ale co si pamatuju ze svých přijímaček, tak to nebylo o moc jiné a řekl bych, že u Cermatu alespoň máte vzory a můžete se připravit. Já tehdy vůbec netušil co a jak mě vlastně čeká. Ani jsem si nemohl zaplatit za nějaké testy nanečisto, prostě jsem ráno šel do neznámé budovy. A pak stejně jako dnes těch 130 minut rozhodlo. Rozhodně je jednotná zkouška + školní část dle dané školy posun k lepšímu a spravedlivějšímu rozřazení.
A bude ještě hůř, protože řadě dětí do toho vnese zmatek angličtina (význam slov obecně vágní a navíc závislý na pozici ve větě, hatmatilkoidní gramatická pravidla atd.).
Můžeme se dostat i ke stavu, jaký mají v USA a Velké Británii, v nichž mají řadu maturantů funkčně negramotných. Takže některé VŠ mají nultý ročník, v němž učí nové studenty číst a psát (informace od kolegů z těchto zemí).
Autorka je především agitátorkou, o objektivitě, ale ani o schopnosti logicky vyhodnotit fakta nelze hovořit. Neuvědomuje si, že „belgický systém“ by vyžadoval zejména obrovské zvýšení nákladů na střední školství (nejsem proti, ale která reálná politická síla to má v programu?). Dále jí nedochází, že „milionový byznys“ kolem přijímaček je dán poptávkou po středoškolském vzdělání, nikoli tím, že přijímačky jsou centrální. Centrální část zkoušky tvoří šedesát procent přijímacího řízení, školy tedy mají dost prostoru na to, aby podchytily žáky, kteří mají o studium na daném oboru největší předpoklady a také zájem; činí tak ovšem jen málo škol. K tvrzení, že systém hned na začátku „odrovná talenty“, dodám jen tolik, na SŠ nastupuje sedmdesát procent žáků z populačního ročníku; důsledkem je, že maturitní vysvědčení dnes dostávají i ti, kteří mají problém vytvořit kratší smysluplný a koherentní text… Článek také pomíjí výhody centrálních testů: Ty jsou oproti školním testům daleko kvalitnější; zaručují jednotné a plně transparentní hodnocení, dále jednotnou náplň (žáci mají k dispozici katalog požadavků, testy z předchozích let, komentované řešení úloh…); c. testy jsou zaměřeny kompetenčně, tj. není možné se na ně plně „nabiflovat“; eliminují korupci. Netvrdím, že nynější testy jsou ideální, ale v součtu je jejich zrušení návratem do pravěku.
Pokud kritizujete skolstvi v Belgii, vubec nevite o cem mluvite. Ziji v Belgii uz 30 let a mam syna,ktery chodil v Belgii do skoly. V zakladni a stredni skole mel prumerne vysledky a na univerzite byl nejlepsi z cele tridy, studoval i na LSE v Londyne a byl vybran ze 3000 uchazecu do Oxfordu. Kdyby studoval v Cechach, nikdy by tohoto nedosahl prave vzhledem k jeho prumernym vysledkum na stredni skole. Belgicky system bez prijimacich zkousek mu prave dal tuto moznost. Moje matka byla reditelkou zakladni skoly v Cechach, mela tedy moznost porovnat oba typy skolstvi a je velmi nadsena z belgickeho systemu.
Nepsal jsem o školství v Belgii, jen jsem konstatoval, že přechod na belgický systém si vyžaduje velké finance.
Coz o finance. Beh na dlouhou trat to je. Musel by se komplet prekopat cely system, vcetne infrastruktury, ktera pro to v teto podobe podle me neni vhodna. Jenze… Tohle je treba prace, ktera by mela smysl. Investice do budoucnosti.
Je s podivem, že Váš syn je tak inteligentní, zatímco Vy ani nerozumíte obyčejnému diskuznímu příspěvku na internetu. Asi se potatil.
Bingo!
100% chodí na kafe s Ušulou.
Neplácejte, můj kamarád měll na střední 3 a občas i nějakou 4. Učitelé mu tvrdili, že na VŠ nemá. Ale přijímačky udělal a vystudoval techniku z červeným diplomem. Přijímačky jsou správné řešení, bez přijímaček pak polovina lidí odpadne během prvních dvou let. A kdo to zaplatí? A co pak? Zase pokus na 4 roky? A ty zaplatí kdo?
Akorát vám tam běhají muslimáci se samopalama a policie na to nemá. Běžte s Belgií do pekla. To už není Belgie ale Belgistán.
S autorem komentáře souhlasím, jen bych dodal:
základní text je spousta mlácení prázdné slámy, zato mi tam chybí přesné konkrétní chybné kroky v testech. Jedině po seznámení s nimi si rozumný člověk může utvořit solidní, také rozumný názor. Přenášet reálie a zkušenosti z jiných zemí je vždy ošidné, protože skoro nikde nemohou být shodné podmínky. Bohužel ani podporovatelé kritiky neukazují patřičnou rozvážnost a soudnost,
S Vaším názorem naprosto nesouhlasím. Buď nemáte děti nebo jsou geniální a pak Vám samozřejmě nemůže vadit, že takto připravené zkouzšky děti naprosto odrovnávají. Naopak si myslím, že autorka článku naprosto přesně vystihla veškeré nedostatky a úskalí nejen testu, ale celého CERMATU.
Zkuste vnímat mé argumenty a hledat na ně odpovědi. Možná byl test zkoušek nanečisto obtížností přestřelený, ale to nic nemění na tom, co jsem psal výše. Např.: Jak mohou „odrovnat“ zkoušky děti, když se sedm z deseti žáků dostane na střední školu?
Téměř se vším, co jste napsal, lze souhlasit. Přesto je obtížné se zbavit dojmu, že všechna tato fakta lze uspořádat i tak, že celkové vyznění bude jiné.
Začnu od toho bodu, se kterým nesouhlasím. Testy kompetečně zaměřené nejsou. Hlavní kompetencí už od dob Bílé knihy měla být kompetence k učení. Domnívám se, že současný způsob testování nejen že tuto kompetenci netestuje, ale přímo na ni má kontraproduktivní vliv. Není důležité, zda a jak se testovaná osoba umí učit, ale zda dokáže nakonec uspět v jednorázovém testu, který má svá specifika, od formy k obsahu.
Pomineme-li otázku, zda se opravdu testy z češtiny a matematiky hodí pro všechny obory, pak současný způsob testování zjišťuje především znalosti, což může být interpretováno i tak, jak snadné bude danou osobu vzdělávat. I mezi cíli Strategie 2030+ se však zmiňuje „rozvoj potenciálu“. To by se naopak dalo interpretovat jako motivace pro dokončení, resp. následné vykonávání vybraného oboru. U některých oborů by se pak dalo přidat i vykonávání oboru ve prospěch republiky (a nikoliv třeba v zahraničí). Smysl testování by tedy neměl být zaměřen na vstupy, průběh vzdělávání, ale na jeho výstupy.
Tím se dostáváme k „belgickému systému“ či individualizaci vzdělávání. Ano, to bude vyžadovat zvýšené náklady. Myslím, že začít by se mělo už na 2. stupni a 1. stupeň upravit tak, aby na tento způsob připravil. I u nás už tak některé školy fungují (SCIO, břežanská da Vinci, ad.) Tam by se dalo zjistit, jaké zvýšení by to vyžadovalo. Můj osobní odhad je, že by to bylo přinejmenším o 30%. To může ale také znamenat, že se toho stihne probrat méně, ale s očekáváním, že se toho zapamatuje více a také že nakonec dojde k posílení budování kompetencí, jako je zmíněná kompetence k učení, ale třeba i k řešení problémů pomocí divergentního myšlení.
Ano, centrální testování bude mít i v tomto systému svoji roli. Jen by se mělo více diverzifikovat a rozšířit svoji nabídku. Vzorem může být spolupráce amerických univerzit a indických Open Schools – univerzita stanoví minimální požadavky z jakých testů, Open Schools pak připraví vzdělávací programy tak, aby se uchazeč na ně mohl připravit svým tempem. V této podobě využívá tento systém zhruba 20% vzdělávané populace, takže možná není pro všechny. Pro všechny by mohlo být to, že nebude už záležet na jednom pokusu (dvou), kdy „jde o všechno“. Postupný způsob centrálně prováděné certifikace znalostí by mohl pomoci i s profilací uchazečů.
K těm 70%, toto má nejspíš původ ještě v Delorsově zprávě z 90. let, která požadovala, aby v EU mělo až 40% absolventů vysokoškolský diplom. A protože není možné očekávat nárůst schopností, bylo třeba snížit požadavky. Dnes proto univerzity chrlí absolventy, o něž není na trhu práce zájem. Což vedlo k vytvoření poptávky jinde. Odstrašujícím příkladem je zde opět stát jako zaměstnavatel – např. platové ohodnocení pozice hlavního stratéga pro Strategii 2030+ nebylo daleko od platového ohodnocení prodavače v pekárně Kabát. Někteří z řemeslníků se mohou dostat až na trojnásobek. Toto změnit by však vyžadovalo změny v celkovém způsobu personalistiky. Tam momentálně jsou i další problémy, např. díky snižování nákladů firem jsou tato oddělení často poddimenzována. Hlavně však platí, že toto nepatří do gesce oboru školství. Existuje určitá spolupráce s resortem sociálních věcí zaměřená na podporu konceptu celoživotního vzdělávání. Mohu-li posoudit, zatím je to dost v plenkách.
Uvedl jste, že zrušení nynějších testů by bylo návratem do pravěku. Pokud by se nevytvořila lepší varianta, mohlo by tomu tak být. Setrvávání nynějších testů je však setrvávání v nevolnictví (období od Justiniána I.)
Ještě uvedu odkaz na vlastní článek na toto téma: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/skolstvi-jednotne-prijimaci-zkousky.A220701_194021_p_spolecnost_nef
Naprosto souhlasím, tyto přijímačky nanečisto jsou demotivujici a o ničem
Dobrý den,
již jsem psal nedávno v komentáři k článku, kde jsou přijímačky obhajovány, atp.
Vzdělání má být v dnešní době prioritou!
Politici stále mluví o tom, že se musíme z montovny stát mozkovnou.
Jak to ovšem udělat, když stát zahazuje možnost podchytit talentované děti, tímto nesmyslným sítem.
Nemá cenu se rozepisovat, paní psycholožka to výše dobře popisuje. Jen bych dodal, že je dokázáno, že např. dívky podléhají v této situaci mnohem většímu stresu a potom neuspějí. Také osud dětí záleží na tom, jak se kdo zrovna vyspí ap.
Stát musí najít řešení, takové aby tento „zločin“ jak jsou zde příjímačky nazvány odstranil.
Jak se říká: „Kdo nechce hledá důvody a kdo chce hledá způsoby.
Tvrdí se, že je nedostatek míst způsoben nedostatkem kapacit. Tak prostě dělejme nebo politici udělejte vše pro to, aby byly kapacity dostačující!
Máte minimálně 20 let zpoždění. Tak dlouho se myslím mluví o „vzdělanostní společnosti“ A kde nic, tu nic!
Asi by měla občanská společnost najít způsob, jak na politiky zatlačit.
Myslím, že není třeba se více rozepisovat a děkuji paní Engelové a prosím více článků s touto tematikou!
Neb „častá krůpěj i kamen proráží!“
Zdraví AF
Mimochodem, snad pochopíte svůj omyl. Přece právě a -pokud- chce být náš stát mozkovnou musí – opravdu musí vyžadovat, aby už na SŠ šly hlavně děti s nadprůměrnými znalostmi matematiky a matematického myšlení. Což se ověří právě takovými vstupními testy.
Zatímco, pokud píšete o „jakýchkoliv talentech, tak sice lze diskutovat o tom, že by je stát měl podporovat, ale mozkovnou se tím nestane.
To chce potom diskutovat o tom o jaké konkrétní talenty jde – a zda třeba pro ně nestačí i ten učnák, a potom se v nich ten dotyčný může vyžívat jak chce, aniž by se musel trápit někde na obtížné VŠ, nebo ve později i stressující a nudné funkci…
Tohle je problém. Matematika se vyučuje jako paměťový obor, takže úspěšní jsou spíš žáci s podprůměrným |IQ a nadprůměrnou pamětí (což podle psychologů jde často ruku v ruce).
Druhá věc je, že neexistuje „nadání na matematiku“, nebo jen velmi výjimečně, spíš existuje jen nadání na některé její dílčí obory. Takže současné zkoušky mohou klidně vyřadit i vysoce nadaného matematika, který je ovšem nadán na něco, co se na ZŠ neučí.
Jak se ta matematika na našich školách vyučuje?
Doufám že nevěříte té báji, že by někde vyučovali v matematice „jenom vzorečky“ – a stačilo by ať tem vzoreček žák/žákyně odrecitují nazpaměť.
To je přece nesmysl, ve školách se v matematice hlavně počítá a počítá. A když se zkouší, tak se zase počítá. To že se žák ten vzoreček naučí, je jistě dobře, (asi budete těžko čekat, že si každý žák ZŠ během minuty odvodí to na čem pracoval nějaký matematický génius několik let), ale hlavní je spočítat ten příklad. Navíc spousta věcí se v matematice nepočítá čistě přes vzorce, ale přes postupy (viz třeba rovnice). ale musí taky při počítání toho příkladu umět ho použít. Tohle by měla zvládnout většina žáků, hlavně tedy těch co jdou na SŠ s maturitou. Protože to ve svém oboru potřebovat bude – i když to není mozkovna.
Jak připravovat talenty na „mozkovnu“ – je další složitá otázka – na to tu matematiku potřebují umět jetě líp + a ve finále matfyz nebo ČVUT – ale i ti potřebují na to mít už základy ze SŠ, takže aj ty přijímačky jsou, a pak maturita z matiky taky :)))
Je známá historka o mladičkém Gaussovi, že jeho třídě na škole dal učitel sečíst čísla od jedné do stovky a myslel si, že má na delší dobu od děcek pokoj. Nicméně Gauss si hned všiml, že součet prvního a posledního čísla v té řadě je stejný jako druhého a předposledního (atd.), takže než se učitel uvelebil za katedrou, vynásobil ono číslo počtem dvojic a měl to hotovo a správně.
Odborníci na pedagogiku se shodují, že na tuzemské škole by byl Gauss potrestán pětkou za nesprávný postup.
.
Vážněji: Ano, učí se jakési „logické odvozování“, které ovšem používá matematické postupy, které žáci / studenti neznají, takže se je musí mechanicky učit zpaměti. Kdyby se učili jen ty vzorečky a drilovali správné dosazování, bylo by to mnohem jednodušší a méně náročné, protože takto se místo vzorečku učí deset patnáct řádků nesmyslných klikyháků „logického odvození“. Pro které si, pochopitelně, nezapamatují onen vzoreček.
Ostatně, já taky potřebuji vzoreček, jak vypočítat dekadický logaritmus z přirozeného (ln), a ne, jak ho „logicky odvodit\ů z exponenciální funkce, kterou znát nepotřebuji a tudíž ani nechci.
A faktem je, že ten vzoreček jsem našel v manuálu k počítači Didaktik Gamma, a nikoli v učebnici matematiky.
Ostatně jsem i toho názoru, že výuka programování by byla pro žáky i středoškolské studenty podstatně přínosnější než memorování pýthických skřeků z matematiky.
nic proti Belgii, jak se tam řeší rozpor mezi počtem zájemců a volnými místy ??
v Brně je někdy nepoměr až 1 ku 8-10, na vybraná gymnasia – co potom ??
proto taky mají status vybraných škol.
Děkuji
Pracuji jako projektant, ale jeden ze dvou příkladů z geometrie jsem nevyřešil. Zadání bylo nepřesné. Jak to mají vědět 15 letý děti, nechápu.
To bude problém. Pokud projektant nedokáže vyřešit příklad z geometrie pro náctiletý, tak asi nebude dobrý projektant.. Potom se nemůžeme divit, že padají mosty, balkony.. Také jsme řešili „přijímačky nanečisto“ a dobrý..
Tohle je problém, spočívající v tom, že žák ani nemusí postřehnout nedostatečnost zadání a mechanicky spočítá pitomost.
Můj oblíbený příklad: „Auto jede rychlostí 60 km/h, za jaký čas přejede 57 m dlouhý most.?“
Polodebilní Pepíček Vyskoč s asistentem vezmě toi auto jako hmotný bod a má úspěch, zatímco myšlením kvalitnější žáci mají problémy s tím, že není zadána velikost auta, ani to, co je to „přejetí“.
Za mě to byl obrovský průser.Dcera má jednu dvojku z dějepisu a muže se díky přijímačkám na nečisto hlásit jen na obor bez přijímaček.Nemám na to abych ji nechala doučovat za peníze, doučuje se ve škole a maká doma ale to je vše.Chtěla na gympl a jednou dál.Ale podle výsledků ze zkoušek na nečisto se nedostane.
Ano je to demotivující nechce jít studovat obory zabývající se vývojem jaderných elektráren nebo zkoumání vesmíru.Ano to jsou specifické obory a nemůže na ně jít člověk který neví která bije a bude se tam trápit známkama. Ale to co jim předhodil cermat je na žalobu jelikož ty slovní úkoly nejsou nikde ve školních osnovách .Až je zařadí do běžného studia tak ano.Takže za nás je to ostuda těch co to dovolili takhle šlapat po dětech co se snaží 9 let mít velice dobře výsledky a díky těmto hova…. se dostanou tak do pr….. TEČKA
no,syn má výuční list,a vzhledem k vyznamenání ho vzali tam,kam se předtím nedostal.Hned do druhého ročníku,stále vyznamenání.Letos maturuje.Hlavu vzhůru,uznávám,že bych to já nedala.
Problém je, že většina VŠ má výuku koncipovanou jako navazující na všeobecné středoškolské vzdělání, což je gympl a možná to časem budou i lycea.
Vzpomínám, že na ped. fakultě v některých oborech excelovaly absolventky střední pedagogické školy, ale jakmile došlo na některé předměty, které tam neměly a vycházelo se z toho, že studenti mají gymnaziální znalosti, nastaly problémy. U absolventů učňovských oborů (často šli na specializaci pracovní výchova + tělocvik) nastávalo to samé.
Takže, ono sice hodně záleží na konkrétním oboru, váš syn časem může mít problémy z důvodu chybění gymnasiálních znalostí.
Nerozumím tomu.
Já sám jsem v r. 1967 bez jediné hodiny přípravy dorazil na střední školu (tehdy všeobecně vzdělávací, dnes gymnázium) a stejně jako dalších 150 spolužáků byl bez problémů přijat. Po maturitě jsem bez jakýchkoli problémů absolvoval dvě VŠ. Můj starší syn v r. 1995 opět bez jakékoli přípravy nastoupil na (elitní*) 4leté gymnázium a bez problémů je absolvoval. A mladší syn se pravda na víceletá nedostal, na žádnou přípravku také nechodil, ale v r. 2003 bez potíží nastoupil na gymnázium, které úspěšně ukončil o čtyři roky později.
Je tedy něco notně shnilého ve státě dánském…
* jaké taky jiné, když na něm studovali třeba Karel Čapek a Václav Klaus
Je to stejne pro vsechny,jen nejlrepsi nebude mit 50 bodu ale 35.Je to lepsi,nez kdyz by meli vsichni plny pocet,pak na zaklade toho nejde delit.Reci o samozivitelkach,co neuplati pripravu jsou plane.Zaklad je intenzivni priprava zakem,testy jsou na netu,materialu plno max v radu stokorun.
Nemate pravdu protože většina škol má limity , ty s větším zájmem mají limit klidně 40 bodů z předmětu, když jsme mašli 20/20 byli jsme nadšení, syn se učí dobře má samé 1 , ale to na zkoušky nestačí, od řijna platíme zkoušky na nečisto, každý víkend , takže škola 6 dní v týdnu, teď musí být samozřejmost , ale tam se jen dozví, co potřebného k přijmačkám nezná z důvodu, že je ro ve škole nikdo neučil a pak chodí na doučování , takže platíme 2x . Po té se dozvíme viz. Článek , že by se stejně na vybrané školy nedostal, protože je to ještě těžší než nás připravují placené kurzy na víc.. A teď klukovi vysvětlit , že ta náročná příprava je na nic a ty účinky na jejich sebevědomí? Úplně souhlasím s článkem
Přijímací pohovory byly i za komunistů, kteří zrušili exkluzivitu gymnazii. Dávali si velký pozor na ucnovske a odborné školství, což je v současnosti na sestupne trajektorii. Přesto prohráli, jako kdysi R-U, I. republika, Protektorát. Vždy se někteří postižení nesmiri se svojí prohrou a dovedou přenést své demony i na státní zřízení, jak je známo z naší historie. Mezi tyto defekty patří i událost na FF UK v Praze. Škol všeho druhu je víc, remeslniku málo. Mezi nepříznivé faktory vzdělávání, patří i zrušení prezenční vojenské služby. Máme vládu profesoru z vysokých škol, hospodářství státu jde od deseti k pěti a turbulence všeho druhu jsou dnes a denně. Děje se tak v celé Evropě i jinde, to neznamená, že musíme být pasivně hloupí.
,,Každé dítě může jít studovat, co chce, pokud rodiče mají na to platit mu vysokou školu.“
Aha! A to chceme? Já ne. To autorka textu opravdu dává jako dobrou alternativu k našemu systému? Fakt?
A citování Čapka? No to snad ne. Ten matice rozumí jako koza petrželi.
Jsem moc ráda za článek. Snad nezapadne na úkor jiných „témat“. Je to opravdu hanebný zločin na dětech. Jakkoliv bych mohla pomoc k tomu, aby se věci změnili a vrátil se rozum, ráda se připojím.
Z Cermatu se v průběhu let stala sadisticko- tyranská organizace dětí, využívající svojí moc. Letošní počin přijímačky nanečisto by měl skončit hromadnou žalobou rodičů na stát a Cermat za týrání dětí. Ředitelka a celý tým, který sestavoval testy má mít hodiovou výpověď. Zatím jsme neslyšeli omluvu ani reflexi. To, co provedli dětem není omluvitelné.
Školství tu jde do háje 30 let a Cermat je pěkný tunel pro přítelíčky. Největší potíže jsou v tom, že školy přestaly být vzdělávacími institucemi a že nejvíc je to vidět na učilištích, která pak lidé často vnímají jako nežádoucí školu (což je často nelogické, neb gymnazista bez VŠ je na tom v praxi mnohem hůř).
Co se týče obtížnosti testů, tak ta je v praxi irelevantní. Když budou testy lehké, bude třeba získat víc bodů, když těžké, bude stačit bodů méně.
Jsem starší generace,nás tedy v 5 třídě rozdělili na studijní a nestudijní,žáci co se v 9 třídě hlásili na střední školu neměli za 3 jinak to ani nešlo,ostatní čekal učnák,dnes se …protože učnáky se zrušily…se na střední hlásí i čtyřkaři pak mají problém.Chyba je někde jinde.
Soudruhům stačilo vědět, z jaké rodiny dítě pochází, v případě třídních nepřátel bylo už dávno rozhodnuto, kdo půjde k lopatě a kdo studovat.
Možná budu trochu provokovat, s některými názory , co se týče náročnosti těchto testů a vůbec činností Cermatu , souhlasím. Ale s čím jednoznačně nesouhlasím je následující – chudáci „dětičky“ jsou stresovány, že se jim něco nepovedlo. To je přece úplně normální. Nelze mít stále jen úspěchy, musí si zvykat i na neúspěch a poučit se z něj. Opravdu z těch dětí vychováváme chudáky, kteří se při prvním neúspěchu ( v čemkoliv) hroutí. Stejně značně přehnaná jsou vyjádření, že jeden test rozhodne o celém jejich životě – to snad autor nemyslí vážně ?!. Co dále nechápe je každoročně dokola omílané tvrzení, že se žáci musí připravovat na přijímací zkoušky na nějakých drahých kurzech, na které sociálně slabší rodiny nemají. Za mě nesmysl. Je to jen loby těch , kteří na tom parazitují. Pokud základní škola je dostatečně kvalitní, měli by učitelé matematiky i českého jazyka připravit na tyto zkoušky dostatečně. Za naši školu mohu potvrdit, že žáci, kteří opravdu mají schopnosti na SŠ studovat, nemají s přijímačkami větší potíže a dostanou se ve většině případů tam, kam chtějí. Tak co se tu neustále řeší ?
Máte pravdu.
Tyhle přijímací zkoušky mají zřejmě jen jeden úkol: dehonestovat, ponížit a urazit co největší počet uchazečů. Je to neuvěřitelné, co si ten Cermat dovoluje. Zrušila bych celý ten cirkus okolo Cermatu, je to šaškárna a výdělečný podnik. A zažalovala bych je, že úmyslně ničí duševní zdraví načich dětí.
Kdyby duševní zdraví záviselo jen na školní úspěšnosti, byly by psychiatrické léčebny plné školáků, kteří jsou hodnoceni trojkou a hůře. Co maturitní zkouška? Také zločin? Co jakákoli zkouška na VŠ? Co státnice? A nemáte pocit, že vzdělanostní elita by měla být trochu odolnější? Co, až přijde konkurence např. v zaměstnání? Odstranit? Pokud někdo nazývá současnou generaci sněhovými vločkami, je jasné, kdo je stvořil.
Mimochodem, pokud jsou tyto přijímačky nanečisto pro všechny stejné, jsou jejich výsledky srovnatelné, jakkoli ti nejlepší získají třeba jen 50%
Franišek
Nechápu, proč můj příspěvek nebyl zveřejněn?
Test na zkoušku ukázal, jak je CERMAT nekompetentní připravovat přijímací testy. Mluví se o tom již delší dobu, ale pořád je někdo ohajuje. Letos to potkalo i mého vnuka a celá jejich třída naprosto vybouchla. Jednotné zkoušky by bylo nejlépe zrušit a vrátit kompetenci školám, aby si je připravovaly samy, jako to bylo v minulosti. Stát by měl vyřešit počet míst nejen školách, ale i na učilištích. Katalog nabídky je opravdu tristní. Neustále se mluví o malé porodnosti. Nemáme dostatek míst pro děti, které jsou již našimi občany a to nejen v MŠ, ale i některé ZŠ mají malé kapacity. O středních školách a učilištích nemluvě. Co tedy chceme nabídnout těm, co teprve na svět přijdou. Pokud stát skutečně nezačne jednat, tak nás čekají děti bez vzdělání, zaměstnání a budoucnosti!!! CERMAT ať jde k šípku, Ti co tam připravují testy jsou asi zamindrákovaní a žijí si vlastním životem. O jejich odbornosti opravdu velmi pochybuji.
A kdy připravovaly školy své přijímací testy? V 90. letech, kdy šel na SŠ každý, kdo udržel tužku? Před rokem 1989 bývaly přijímací testy připravovány na ministerstvu školství.
Hrůzné testy. U češtiny mám dojem, že testy připravuje někdo, kdo chce, aby žáci češtinu nenáviděli, místo aby na ni byli hrdí jako na svůj mateřský jazyk.
Se obávám, že těch zmíněných problematik je v článku až moc najednou, každá by stála za samostatný článek.
Především – a předem se omlouvám jestli se pletu v podrobnostech.
Tak i u nás pro SŠ není ten výsledek jednotného přijímacího testu jediné kritérium pro přijetí. Sama ta SŠ si může přidat vlastní různá kritéria – dejme tomu od známek na ZŠ,
různých matematických, fyzikálních olympiád, přes další různé (ale prokázané) zájmové činnosti dítěte v tom oboru té školy, atd.. a přidělit jim své vlastní bodové hodnocení. “
To jediné, co od ní stát vyžaduje, aby tato kritéria sdělila předem, právě s tím objektivním bodovým rozlišením – právě proto aby se zamezilo tomu aby ty přijímací komise rozhodovaly zcela subjektivně – nad jednotlivými žáky, i z jiných, subjektivních důvodů) , třeba z protekce-
S tím ale souvisí věc druhá – že samozřejmě pro tu SŠ je jednodušší, když si všichni ti žáci udělají písemné přijímací testy – které se snadno a rychle vyhodnotí a mají hned pořadi a – a mají „hotovo“, než kdyby měli nějak? jednotlivě porovnávat mezi sebou stovky zájemců, kteří se k nim hlásí..Takže zase – záleží na té škole, ne na státu.
Až k tomu zda Cermat dělá ty testy správně. Ne moc těžké, ani moc lehké – protože právě takto získané pořadí úspěšnosti je přece tím požadovaným výstupem. Protože – kdyby získali všichni buď 0 nebo 100 procent bodů.. obojí by bylo z hlediska přijímacího řízení na nic..
Zjistit úroveň vzdělání žáků je určitě legitimní. Hlavně, když se jedná o vzdělávání „zdarma“. Když ne přijímačky, tak závěrečné testy po absolvování povinné základní školní docházky. Testy samozřejmě musí být srovnatelné napříč republikou. Nejspíš se nějakému „Cermatu“, či jiné firmě nelze vyhnout.
Je dobře, že jsou cermaty. Když má dítě 15 bodů z matematiky a 28 z češtiny je přeci jasné, že ho nedám na gymnázium. Že jsou děti chudáci, proč?
Vždyť spoustu deváťáku se poflakuje po obchodech a učení moc nedávají. Samozřejmě, někteří rodiče zaplatí přípravné kurzy, říkáte výhoda. Asi ano, ale ti co na to nemají můžou víc studovat doma. Teď jsou možnosti mnohem větší Google, YouTube …a ne jako za nás pouze Běloun.
Má dcera dělala testy loni a jsme spokojení i s testy i se školou na kterou se dostala.
Děti potřebují podpořit a ne je stále litovat a omlouvat. Vždyť život není peříčko.
Osobně nemohu s autorkou moc souhlasit. Testy z minulého roku byly výrazně laděny k všeobecným studijním schopnostem. Ano byla tam část gramatiky a číst počítání, ale pak tam byla obrovská část základní logiky, tak trošku jako nějaké IQ testy na internetu.
I na tom gymnáziu zaměřeném na geografii budou matematiku a logiku žáci potřebovat. Autorka si ani neuvědomuje, kam všude se to promítá.
Navíc jsou volně k dispozici testy z let minulých a také ta aplikace od syna bývalého ředitele Cermatu, která je kupodivu docela fajn.
A osobně si myslím, že největší problém je v tom, jak žáky připravují ZŠ. Tam bych hledal hlavní potíž v nelichotivých výsledcích, kdy jsou celé třídy vyloženě bržděny pár inkluzivními nebo problémovými žáky. Ať tam klidně ti inkluzivní žáci jsou, ale pak třída musí jet více-rychlostně, obdobně jako vesnické malotřídky. A na problémové žáky musí dostat škola nástroje, což je věcí politiků. Také záleží na učitelích, jestli dokáží žáky zaujmout a něco jim předat nebo jen odříkají látku, napíšou test a ve 2 rychle domů. Učitelé by měli být hodnoceni za své výkony a ne podle toho, jestli už ve škole sedí 30 let. A dále by z nich měla být sejmuta nesmyslná byrokracie, která je demotivuje.
A dalším faktorem jsou samotní rodiče. Někteří se zajímají, dítěti pomůžou s tím co nepochopilo. Ale dost velká část si představuje, že když dítě ráno odejde do školy, tak se snad vrátí jako studnice moudrosti a ještě vzorně vychované.
A na závěr bych připomněl jeden faktor, kdy za covidu byly brutálně dlouho zavírány školy a děti posílány na domácí výuku či online parodii na vyučování. To byl ohromný zásah do vzdělávacího vývoje spousty dětí.
Taky se ten covid projevil drastickým poklesem znalostí a dovedností žáků i studentů, vč. vysokoškolských.
Ale já jako zaměstnavatel nechci v práci řešit problémy úzkostných snowflakes s ADHD a vzděláním v oboru dějiny estetiky. Prostě ten stres k životu patří a pokud se s ním jedinec nedokáže vypořádat, bude šťastnější třeba jako švadlena. A že se nedostane na obory kde by mohl vyniknout? Opravdu si nemyslím že potřebujem dál rozšiřovat zástupy nezaměstnatelných filozofů a historiků, tam bude jen dobře pokud bude síto hustější.
Promiňte, kde mohu vidět ty zástupy nezaměstnaných historiků a filosofů?
Na pracáku.
Nevím ,jak to je dnes, ale my měli z přijímaček také strach a hodně z nás se nedostalo na školu. Matematiku ještě chápu ale že dopadla tak zle čeština???
Nezapomeňte na přehlídku „odborníků“ z ÚJČ, kteří przní českou gramatiku co se dá, takže už dnes „zlevňujeme“ a máme „zlevy“. A podobné nesmysly.
Gramatika se opět na školách učí naprosto nesmyslným způsobem.
Dobrý den, že byly úlohy hodně těžké, souhlasím.
Ale s čím nesouhlasím je vaše vyčíslení finanční náročnosti přípravy k přijímačkám. Protože platí jen pro ČÁST deváťáků (=Praha a pár větších měst).
U nás jsou náklady NULA Kč. Jsme menší okresní město. Na gymnáziu mají 6 kurzů zdarma. K tomu přijímačky nanečisto a další přípravu na ZŠ zase ZDARMA. A takhle je to ve spoustě dalších městech, troufám si odhadnout, to platí pro více jak polovinu devátáků. Tak to prosím příště ve svém článku uveďte a neděste je. Zbytečně je tím naháníte na předražené kurzy.
Chudinky, oni musí něco umět a ještě to prokázat testem… Ta ať jdou ze základky rovnou makat rukama někam k pásu…
Jenže to se budou muset také naučit… Co s tím?
Přesně.
Velmi pěkně napsané! A vystihující realitu. Děkuji, vidím to podobně.
Co tam bylo těžkého? Nebylo to z učiva ZŠ?
„Pro žáky by střední škola bez přijímaček byla určitě mnohem přívětivější alternativou. Příznivější pro jejich zdravý vývoj. “ – co je na tom příznivějšího? Že se jim snažíme umetat cestičku a tvrdit jim, že celý život prožijí bez stresu? Za socíku se dělaly přijímačky na střední školy také i tenkrát státem řízené. Všichni to brali jako samozřejmost. Prostě v životě nejde vše, jako po másle.
Problém se slovními úlohami může mít na svědomí i nízká čtenářská gramotnost, žáci v textu zadání neodhalí, co je dáno, a co mají vypočítat.
V matematických testech bývají příklady i velmi jednoduché, které lze vyřešit zpaměti (selským rozumem).
Spousta dětí tráví dlouhé hodiny na sociálních sítích a poslouchají „moudra“ youtuberů a jiných pochybných existencí (štěkalka nebo jak se jmenuje), nebo hrají hry, sledují filmy, poslouchají hudbu. Pak přijde neúspěch a příčiny se hledají kde to jen jde, jen ne tam, kde skutečně jsou.
Základem úspěchu je to, aby se žák chtěl naučit a věnoval tomu úsilí….
V poslední době se hodně klade důraz na moderní technologie, ale nějak se zapomíná na didaktické zásady…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktick%C3%A9_z%C3%A1sady
Cermat a celková úroveň zkoušet je tristní. Nechápu jako rodič, proč si může dítě vybrat jen tři školy a ještě navíc jedna škola nabízí třeba 2 obory, tříd se otevírá méně a všude je 200% převis. Když dítě přijímačky udělá ale na školu se nedostane, pak má smůlu. Celý systém školstvá v ČR je katastrofa a když už dělají přijímačky, měli by je udělat a pak se rozhodnout kam jít. Proč základní škola ani po devíti letech není schopná připravit osnovou učiva dítě na přijímačky hovoří za vše a kecy učitelek typu my to děláme dobrovolně mě opravdu nezajímají.
Nezapomeňte, že máme inkluzi a tempo výuky se přizpůsobuje dětem, které by za normálních časů byly na zvláštní škole, a tady jen zdržují, takže se spousta látky prostě nestačí probrat, případně dostatečně prodrilovat.
Ono to vysvětlení zase není tak těžké.
Ten 200% převis. je- jen u některého typu škol (třeba gymnázia, a pod.). A je nutné vzít v úvahu právě tu pravidlo – že berou pouze prvních nejlepších xx uchazečů – a to právě v pořadí podle výsledků toho testu.
Co z toho vyplývá – že jestli má někdo slabší výsledky v testu – tak vlastně nemá smysl aby se hlásil na více těch kvalitních škol současně . Protože na všech z nich bude – díky svým výsledkům testu v žebříčku dost hluboko, takže ho nevezmou na žádnou z nich. At si jich vybírá 3 nebo 5.
Takže, se doporučuje strategie – vybrat si předem 3 školy různé kvality (kde je různý převis – někde i nulový) – u kterých má nějakou šanci že na některou z nich, se svými výsledky z testu přijat bude. A na to ty 3 vybírané školy obvyklé stačí.
Máte jistě pravdu, že by to zjednodušilo kdyby se udělaly přijímačky a teprve pak – se znalostí výsledků by se pak podávaly přihlášky na ty různé školy. Šlo by dokonce modelovat jakou má to dítě šanci se na tu či onu školu s těmi výsledky dostat – ale ten výsledek by byl s stejný…
Celý článek je snad z jiného světa. Ano testy jsem neviděl. Ale dnešním mladým se tak umetá cestička. Jsou to strašné chudinky. V roce 84 se nás nikdo neptal. V osmičce šup na přijímačky a ukaž co umíš. Žádné doučováni ani příprava. Na průmyslovku se dostaly jenom děti bez trojky na ZŠ. Někteři měli štěstí na odvolání. Na střední byl tlak také. Nezvládáš? Makej nebo musíš odejít. Většina mladých řeší sociální sítě, jsou stále unavení. V práci je také budou opečovávat, aby neměli trauma? Nikde se v článku nezmiňuje příčina. Buď naše školství neumí děti pořádně naučit nebo ti co připravovali přijímačky, nevědí, co mají děti umět na ZŠ a testy jsou neadekvátní. Udělá někdo fundovanou analýzu? Ne bude se jen povídat ale skutek utek.
Jestli bych si dovolil otázku – existuje vůbec nějaké objektivní vyhodnocení, že ti co si kupují ty drahé kurzy s přípravnými testy, jsou na ty SŠ přijímáni častěji než ti jiní?
Samozřejmě že by bylo nutné odfiltrovat další vlivy. Takže by se musely – takto porovnávat vždy žáci s podobným talentem a znalostmi matematiky. Jakož zda třeba věnují přípravě na přijímačky podobný čas a úsilí – jen jiným prostředky. A až potom by se dalo určit, zda ty draze zaplacené kurzy k něčemu výrazně přispějí, nebo zda jde čistě o marketing.
Protože – zase bych nepředpokládal, že by Cermat uvolňoval předem lidem z těchto kurzů vzory příkladů, které ten školní rok dá do příjímaček. Takže i ti ty svoje nabízejí naslepo a bez garance.
Navíc – a psalo se o tom nedávno, Cermat nabízel, že uvolní celou ohromnou databází vzorových příkladů, které by se někdy mohly u těch přijímaček objevit. Jenomže – o to zase tak velký zájem nebyl, Protože takové množství ´všech různých příkladů“ by ani ty placené kurzy s žáky procvičit nedokázaly..
Tady vidím problém v tom, že testy Cermat nejsou kompatibilní se školními osnovami, takže je nutno k jejich úspěšnému složení získat zvláštní informace, které děti ve škole nedostanou. Stal se z toho prostě byznys, testy Cermat nelze složit jen se znalostí učiva podle osnov, a tudíž je nutno získat znalosti další, které jsou poskytované ve drahých kurzech.
Rozehnání celé té parazitické smečky by bylo asi nejlepším a nejjednodušším řešením.
Obecně to tak jak píšete, není, protože požadavky na to co Cermat zkouší , veřejně publikuje
https://prijimacky.cermat.cz/menu/specifikace-pozadavku-k-jpz
A snad je v možnostech žáků aby se podívali co ze školy neumí a co se mají doučit. Respektive – a zase jak často čtu – sami učitelé si na ZŠ stěžují , že stráví většinu devítky (nebo i dříve?) , aby své žáky na to připravili
Jenže, i tak je toho i dost, že se to ani všechno narychlo a v plné kvalitě doučit nedá. Ovšem i k té samé zkoušené látce lze vymyslet – zcela různé, zcela různě formulované příklady či slovní úlohy, zcela různé obtížnosti. A právě o ty jde.
To co by žákům pomohlo – a jsou ochotni draze zaplatit , podobné příklady, s podobně formulovaným slovním zadáním , stejné obtížnosti,
jakou budou ty ostré na přijímačkách ten školní rok.
Ale to se obávám, jak jsem psal výše, že jim toto ty firmy nabízející ty testy garantovat nemůžou…
Bohužel tomu tak je, protože jinak by ty přípravné kurzy neměly žádný smysl. Může jít o to, že výuku zdržovalo pár „Pepíků Vyskočů“ ve třídě, takže se s nimi učitelé na konci 7. třídy dostali s bídou k učivu na začátku třídy 8., příčiny mohou být i jiné.
Je zajímavé, že ani u základních ani u středních škol se nikdo nezabýval rozdíly mezi těmi, které mají nadprůměrnou úspěšnost absolventů ve zkouškách na vyšší stupeň a těmi, které ji mají podprůměrnou. Byť asi od toho by se mohla odrazit nějaká nápravná opatření.
pardon,
… na konci 9. třídy …
Já bych to s dovolením rozdělil, aby bylo jasné co vlastně kritizuji.
Jde mi o takové (a drahé) přípravné kurzy, kde jim dávají takové vzorové testy s takovými příklady, které – pokud se je naučí, by ji měly pomoci při skládání toho ostrého testu ten konkrétní školní rok.
Čili – ty příklady by měly být podobné – jako v tom testu ten školní rok. Což ale legálně nejde , protože je jeznají , takže to garantovat nemůžou..
————
Ovšem druhá varianta jsou -jiné přípravné, opakovací kurzy, kde by je učily – no vlastně veškerou ZŠ matematiku potřebnou k těm testům (Ten přehled se dá i na internetu najít).
Té látky je samozřejmě moc, a je složitá..Ale ta úspěšnost pak může být podobná.
Ty testy Jsou různé kvality a různé ceny. V podstatě, jak píšete, to může suplovat i škola, nebo nějaká neziskovka? nebo si najmout privátního učitele, nebo třeba někdo z rodiny?, nebo se k tomu dají koupit knížky. Ostatně – i Cermat publikuje na webu testy z minulých let i s řešením, může si je – a zadarmo stáhnout i tam a učit se podle nich,..
Tyhle přípravné kurzy (nebo pod jiným názvem) jsou OK, pochopitelně že kdo chce se na tu školu dostat, by měl věnovat nějaký čas přípravě – a nemusí ho to stát majlant.
A pokud se týče závěru, a různé kvalitě ZŠ – tak bych připomenul , žijeme v demokracii a základní škola je podřízena obci, tedy vedení obce. Tak ať se rodiče/občané obrátí na starostu/primátora ať s tím něco udělá – může třeba vyměnit ředitele ať to ten nový zlepší.
I to funguje – jen do jisté míry, stejně jako v celostátních volbách – i tam občané obvykle zjistí, že ta nová vláda toho o moc víc než ta stará, pro ně neudělá..
Pokud jde o inkluzi, s tím ředitel ani obec nic neudělají, protože tento nesmysl nám vnutil Brusel (zas jeden z tisíců důvodů, proč nebýt v EU). Důvod je jasný: před vstupem do EU naši žáci a středoškoláci „válcovali“ západní žáky a středoškolské studenty s rozdílem třídy.
Možná by nebylo špatné, kdyby se děti víc učily! Už na ZŠ! A zrušit přijímací zkoušky? Kdo je nezvládne na poprvé, má druhý termín! Kdo ani podruhé nezvládne, bude muset na učební obor! Nemůžou mít všichni maturitu!
Žádnej zázrak se nestane. Česká společnost je synonymem bezohlednosti. Stačí se podívat do historie. A to né jen do té daleké. Jak se česká společnost zachovala k těm nejzranitelnějším, tedy k dětem během kovidu?
Jestliže dítě musí chodit na doučování nemá co dělat na střední škole s maturitou!!! Přijímačky na nečisto!!!?? Co to je za kravina!! Před 10 lety nic takového nebylo a všichni žijou!! Zase se leze neschopným dětem a neschopným rodičům do pr….!!!! Nemůže být každý lezecký inženýr nebo právník!!! Už si to konečně uvědomte!!!!
Ono jde spíš o to, aby se žáci / studenti, nadaní na toho leteckého inženýra nebo právníka, dostali na vyšší stupeň školy a neskončili někde na učňáku. A obávám se, že Cermat je tu právě proto, aby se takové věci stávaly co nejčastěji.
Dcera se připravuje na přijímačky dlouhodobě, v testech měla 2x 50 bodů.
Jde na gymnázium.
Takže udělat to na max zcela jistě jde, jen to chce snahu a ne brečet nad tím, jak je vše těžké, špatně nastavené a údajně – pro většinu dětí a rodičů- nespravedlivé. Každý prostě nemůže být letecký inženýr. A když na to 8,5 roku školy děti kašlou, za měsíc to nedohoní. Za mě bych dal ještě těžší. Ať se oddělí zrno od plev.
Jinak hodně štěstí 👍🏼
Geoid ale není matematicky popsatelná plocha, takže je to jen umělý pojem jak „učeně“ říci, že má nějaký tvar. Geoid je fakticky plocha, která je po částech hladká, kdy se neuvažují lokální vyvýšeniny a prohloubeniny, ale nejde ji nijak matematicky žádnými rovnicemi posat. Tou by byl teprve sféroid nekonečného stupně, jenže i sféroid prvního stupně je velmi obtížný (nemyslím kouli ani rotační elipsoid)
Bohužel je to výsledek velmi rozšířené digitální demence této generace. Jejich mozky vlivem nedostatku primárních podnětů nedozrály a nezískaly dostatečnou schopnost logického myšlení a abstrakce. Tato generace není schopna ani polovičních výkonů v této oblasti. Bohužel nároky reálného světa se nezmenšily. Nemohou dosáhnout dobrých výsledků, neboť jsou ve své podstatě postižení. Ovšem ne svou vinou.
Také vidím jako problém, že na VŠ má každý student právo na 3 termíny, a to ještě v případě nemoci (např.) se může předem omluvit a termín mu nepropadne. U přijímacích zkoušek je termín jediný, takže je běžně skládají studenti se čtyřicítkou horečkou a očima jak angorský králík.
Výborně a pak je tu ještě další diskriminace a to je inkluze. Mnoho dětí má buď reálně, nebo jen papírově nějaké omezní. Celou dobu co jsou ve škole jsou hodnoceni mírněji a tím pádem mají lepší známky, než jejich „normální“ spolužáci. No a pak při kritériích na přijímačky se dočtete toto“: Uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří mají právo být zohledněni
u přijímacího řízení, musí doložit ke každé přihlášce písemné doporučení školského
poradenského zařízení s konkrétním uvedením doporučení k průběhu přijímacích testů.
Na pozdější vyjádření nebude brán zřetel. Na základě doporučení poradenského zařízení ředitelka
školy uchazeči podmínky uzpůsobí (např. navýšení časového limitu). Takže mají lepší známky na vysvědčení, díky úlibě učitelů (ač to dělají neradi), takže víc bodů a pak jsou ještě podporováni tímto. Normální dítě se na školu nedostane, ale „pomalejší“ ano. Kde je pak spravedlnost?
Toho jsem se také bál a považoval to za nespravedlivé.
Ale když jsem si prošel statistiky, tak tam bylo celkem mizivé promile dětí, které měly bonusových +15 minut a dostaly se na gymnázium. U bonusu +30 minut už to bylo úplně zanedbatelné (asi 1-2 děti v republice). A to klidně mohou být přihlášky na gymnázia na maloměstech, kde stačilo mít 40-50 bodů. Takže asi to nakonec nebude takový problém a bude velmi málo těch, kteří ten bonus mají „ze známosti“.
Obdobně jsem se bál jak to bude s tím, že děti z Ukrajiny mají pouze matematiku a místo ČJ nějaké jiné kritérium předchozích známek a pohovoru. Ale pak koukáte na výsledky (kde právě ta ČJ je hodnocená jinak a označená) a jedná se tak o 1 dítě na dvě třídy (60 dětí), kdy z matematiky měli přes 40 bodů, takže asi opravdu nějací schopní jedinci, kteří si to asi zaslouží.
Jsem maminka 9ťáka, který chodí za ZŠ v Praze – matematická třída. Ano, chodí na přípravku protože si tam procvičují to,co se za 4 roky naučil a pozapomněl.
Chodí i na přípravku do školy, která vypsala taktéž přípravné kurzy, kde vše probírají a řeší úlohy.
Kdo tu píše, že to mají děti umět – no ony to umí, ale pokud vše neprocvičují, tak to prostě zapomenou, protože se to naučí v rámci krátkodobé paměti.
Taky si nebudete pamatovat slovíčka, když je nebudete používat.
Ano, je to byznys – za přípravné kurzy externí včetně 10 zkoušek na nečisto jsme zaplatili 17 tis , ty ve škole na obě pololetí jsou za 12 tis. Ale kdo tu máte děti, žijete v Praze a chcete dobrou školu, tak to prostě zaplatíte, protože pro něj tu dobrou školu prostě chcete , když víte, že na tu školu má.
Na zkušebních testech dosahuje syn většinou 45-48 bodů z matematiky, na tomto zkušebním státním měl 33 bodů a u některých příkladů prostě něvěděl co s nimi. A vyděsilo ho to. A všechny děti ze třídy taky, protože si mysleli, že jsou na tom dobře. A najednou se všem hroutí pořadí škol, které se společně vybrali protože musíte strašně taktizovat.
Mluví se o škole priorita č.1.2.3. Realita je ale taková, že některá pražská gymnázia na prioritu 2 prostě nikoho nevezmou, ať si sytém říká co chce. Další gymnázium vzalo ze 60dětí na prioritu č.2 pouze 2 děti. Ale jako rodičům nám nezbývá jiná možnost než být součástí systému a účastnit se toho.
Rozčilují mě řeči, že se dětem umetají cestičky, někdo tu píše digitální demence, děti neumí myslet logicky , nás se v 84 nikdo neptal, děti jsou na youtube…. promiňte, ale uvědomujete si, že svět se vyvíjí a mění ?
Nelze vše takhle zobecnit a hodit všechny do jednoho pytle protože děti jsou pořád stejně vnímavé, s touhou poznávat svět kolem sebe a učit se stejně jako jsme byli my, když jsme byli děti. Svět kolem se ale změnil. A jen my rodiče jim můžeme pomoci a vést je k určitým věcem.
A oproti nám narozeným v 70.-80.letech mají bohužel tu nevýhodu, že se narodili do digitálního světa, který jde stále kupředu a nabízí nekonečno všeho.
Ruku na srdce – když bychom měli my jako děti přístup k mobilům, tabletům a veškeré té technice, jak by vypadala naše puberta a dospívání?
Víte proč se dostalo tak málo žáků na druhou prioritu na dobrá gymnázia? Protože se dostali už na tu svou první prioritu, což znamená, že se dostali tam, kam chtěli nejvíce. A to je přeci správně. Tedy za předpokladu, že si priority seřadíte: vysněná – dobrá – záchranná.
Přednost má vždy ten s větším počtem bodů. Ale když se budete hlásit na 1. prioritu na nějaký elitní gympl a s 90ti body vás těsně nevezmou, tak klidně můžete být jedním z prvních mezi přijatými na svou 2. prioritu na běžném gymplu, kde bude pod vámi spousta dalších přijatých s 80-90 body.
Nebojte, ten systém je dobře navržený.