Přibývá biozemědělců, ubývá ale zemědělské půdy. Pole a řeky jsou plné pesticidů
Zemědělské půdy v Česku ubývá – vlivem zástavby, eroze i změn užívání. Pole, povrchové a podzemní vody jsou znečištěné pesticidy, které se tam dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Potvrzuje to i aktuální Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2019.
Zpráva o životní prostředí vzniká každoročně od roku 2005 a hodnotí stav životního prostředí v Česku. Aktuální zprávu, jejíž kompletní znění je zatím neveřejné, bude schvalovat vláda, pak putuje k projednání k oběma komorám parlamentu. Hlavním aspektům zprávy jsme se věnovali v tomto textu.
V pokračování se zaměříme právě na oblast zemědělství a hospodaření s půdou.
Změny české krajiny
Podíl zemědělské půdy v Česku dlouhodobě klesá, roste podíl zastavěných ploch. Vedle trvalé ztráty úrodné půdy to vede i ke zvyšování nepropustnosti povrchů a vyššímu odtoku vody z krajiny. Vodní erozí je ohroženo 51,7 % zemědělského půdního fondu, přičemž v 15,7 % se jedná o extrémní ohrožení. Větrnou erozí je potenciálně ohroženo 22,9 % zemědělské půdy, v kategorii nejohroženější půdy je zařazeno 2,8 % půdy.
V období 2000–2019 poklesla rozloha zemědělské půdy o 1,8 % na úkor zastavěné plochy, celkem jde o 77,8 tisíce hektarů. O 4,4 % poklesla i na úkor ostatní plochy (ta zaujímá na 709,6 tisíce hektarů; v rámci zemědělské půdy vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %.
Českou krajinu tvoří z pohledu využití území:
- zemědělská půda (53,3 %), která je ze 70 % zorněná
- lesní pozemky (33,9 %)
- v rámci zemědělské půdy dlouhodobě roste podíl ploch trvalých travních porostů, které se od roku 2000 rozrostly o 56,5 tis. ha, tj. 5,9 %
Velkým problémem Česka jsou pesticidy. „Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků celkem z 540 profilů (celkem z 5 210 vzorků) pro 263 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 500 profilech (92,6 % sledovaných profilů), celkem ve 4 457 vzorcích (85,5 % vzorků),“ vypočítává zpráva.
V roce 2019 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 161 druhů pesticidů a jejich metabolitů. Nejčastěji jde o herbicidy, které se používají pro ošetření řepky, kukuřice a řepy.
„Kvalita zemědělské půdy je ovlivňována převážně způsobem zemědělského hospodaření. Nevhodné hospodaření vede k degradaci půdy, jako je utužování půdy, eroze, ztráta živin, úbytek organické hmoty a akumulace škodlivých látek ze zemědělské a průmyslové činnosti,“ vypočítává zpráva.
Česká půda podle ní často obsahuje nadlimitní podíly kadmia a arsenu (8,9 % nadlimitních vzorků).
Hezky to pohnojit
Spotřeba minerálních hnojiv v České republice od roku 2000 vzrostla o 53,9 %. V roce 2019 představovala 116,8 kilogramu na hektar (v porovnání s rokem 2018 jde ale o pokles o 4,9 %). Klesla i spotřeba dusíkatých hnojiv (o 5,6 % na 94,2 kg na hektar).
„Přestože v posledních letech klesá spotřeba minerálních průmyslových hnojiv, stále jejich spotřeba výrazně převažuje nad spotřebou hnojiv statkových, která jsou pro půdu přínosná z hlediska zlepšení jejích sorpčních vlastností, struktury a zvýšení výskytu půdních organismů,“ podotýká zpráva. Hnůj se na česká pole dostane v průměru v množství 69,8 kilo na hektar.
Proměnlivá je spotřeba přípravků na ochranu rostlin – s ohledem na aktuální výskyt chorob a škůdců. Spotřeba má od roku 2013 klesající trend, v roce 2019 jich zemědělci spotřebovali podle statistik téměř 4,2 milionu kilogramů. „Přestože přípravky na ochranu rostlin mají pozitivní vliv na celkové výnosy v zemědělství, je nutné jejich využití kontrolovat vzhledem k negativním vlivům na životní prostředí a lidské zdraví. Nadměrným využíváním přípravků na ochranu rostlin jsou zasaženy i necílové druhy, zejména hmyz a ptáci,“ upozorňuje zpráva.
Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků je mezi lety 1982–2019 zhruba stejná, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 %, a početnost populací ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.
Biopotraviny? Boom s podílem 1,5 %
V Česku naopak postupně přibývá ekologicky hospodařících zemědělců. Výměra ekologicky obhospodařované půdy od roku 2000 vzrostla – zejména díky dotacím – ze 165,7 tisíce hektarů v roce 2000 na 541 tisíc hektarů v roce 2019. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové půdě v ČR byl v roce 2019 15,2 %. Drtivou většinu z toho (82,1 %) však zaujímají trvalé travní porosty, orná půda je druhá s podílem plochy 16,7 %. Zbytek tvoří vinice, sady či chmelnice.
Počet ekofarem (úředním jazykem „ekologicky hospodařících subjektů“) od roku 2000 stoupl z 563 na 4 690 subjektů v roce 2019, meziročně o 94 subjektů více.
Stále se také zvyšuje počet výrobců biopotravin. Zatímco v roce 2001 vyrábělo biopotraviny 75 výrobců, v roce 2019 jich bylo už 826. I tak podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR je pouze 1,5 %.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Bohužel ani tak nás zemědělství neuživí . Za Husáka jsme byli v zemědělství prakticky soběstační . Dnes jsou jen vidět kolem vesnic zříceniny kravínů , prasečáků a pole jsou žlutá , plná řepky !
Zemědělství je obor s velmi malou přidanou hodnotou, je logické, že nikdy nebude tvořit jakkoliv významný podíl naší ekonomiky a je nesmysl se na něj nějak výrazně orientovat.
Takzvaná „soběstačnost“ je hlavně prázdné heslo, protože je k úplnému prdu. Co má vlastně řešit? Jaký nedostatek? Chybí nám na krámech rýže, brambory, paštiky, nebo cokoliv jiného? Nebo je v obchodem malý výběr? Nebo se základní potraviny staly mocenským nástrojem, který hýbe světem 21.století ? Pokud je odpovědí NE, není třeba chiméru soběstačnosti řešit. Jako zákazníkovi mě v obchodech nic nechybí, narozdíl od doby rozvinutého socialismu v 80.letech.
Co řešit ale musíme, je naprosto macešská péče o krajinu (chemizace, eroze, voda), zákony, vyhlášky a pokřivené dotace, které nahrávají velkým firmám a plundrování přírody.
Ty dovozy a kamionová přeprava mohou v dnešním rozhádaném světě skončit ze dne na den , jen hlupák nemyslí dopředu ! Potraviny , to je nejdůležitější , co člověk životu potřebuje , samozřejmně , že se stanou mocenským nástrojem v době jakékoliv krize . Rozhlédněte se po světě , co se děje .
Pochopte, na byznysu a jeho celosvětovém provázání jsme naštěstí závislí absolutně všichni, nikdo si nemůže dovolit z kola vypadnout, což funguje jako úžasná prevence. Když se postaví 1 země na zadní, druhá ráda okamžitě zaujme její pozici. Pokud se budeme držet v západním civilizačním okruhu (což je bohužel dnes mnohými idioty zpochybňováno), riziko podobných scénářů, jako nátlak přes „kamion mandarinek“, je na úrovni fantasmagorií a žádnou debatu na tohle tému naštěstí vůbec nemusíme vést.
Fungující a spolupracující Evropa je mnohem lacinější a účinější opatření, než budování 27 nezávislých trhů, které budují nákladné naddimenzované kapacity pro případ, který je značně nepravděpodobný.
Krize jsou všude kole nás, posledních 100 let mnohem častěji než dříve a ještě nikdy se s brambor mocenský nástroj nestal. K tomu slouží zboží a suroviny úplně jiné hodnoty.
Takový blábol … Už jste někdy viděl krajinu jinde než na obrázku nebo TV? Zryl jste aspoň metr čtverečný a vypěstoval aspoň jednu rostlinu?
Zdálo by se, že chcete reagovat na můj věcný komentář, ale místo argumentů z Vás vypadne pouze tohle ? Ufff…
No věcný komentář to rozhodně není, spíše je tržně ideologický. Tak by se mohlo barterově srovnávat něco jako my Vám štramberské uši a Vy nám norimberské klobásky v poměru 1:1… Postavení naší republiky vůči třeba Německu (jako největšího souseda) bylo dáno již od počátku tzv.transformace zcela nerovnoměrně zejména kurzem měny. To by mělo znamenat, že v Německu bude dominantní na trhu české máslo, protože musí být v přepočtu levné, ale ono je to naopak … A u nás by to mělo znamenat, že budeme v obchodech mít zejména zboží z Bulharska, protože to je v EU nejchudší (třeba rajčata a ne , že budou z Holandska – tam jako jediný důvod vidím v tom, že kolem nich proudí teplý Golfský proud a to Bulharsko nemá….).
Kolik záhonů asi zryl takový pan Toman, nebo třeba pan Babiš? Ha ha ha… Překvapivě, těmto „sedlákům“ v kašmírových oblecích nevyčítáte odtrženost od reality…
Zřejmě klausovec? Na vlastní uši jsem slyšel v r.2004 Klause. „Na co to zemědělství potřebujeme, když múžeme potraviny levně dovést například z Ukrajiny?“
S tím pánem a zakukleným kremlofilem mě prosím nespojujte.
No tak já už jsem slyšel v ČT od Michaela Žantovského, tehdy předsedy ODA, že koneckonců můžeme vše dovézt, to bylo tak někdy kolem r.1998…
Kéž byste neměl pravdu, ale Vy ji bohužel máte.
a proto v masnach byly jen mastny haky bez masa, po kterejch lezly mouchy
Celé jsem to prožil , otec byl bezpartijní , maso jsme měli denně , v Masně jsem nikdy prázdné háky neviděl , za Husáka jsem chodil nakupovat pozdě odpoledne při cestě z práce a v pohodě jsem maso nakoupil ! Nikomu jsem nikdy žádný úplatek nedal !
davat do souvislosti rudou knizku a maso, to muze jen clovek, kterej to s komunistama tahnul a tahne. ja to vidim tak, za ac byl tvuj otec v komunisticky partaji, tak jste maso nemeli a to nejen proto ze nebylo, ale taky proto, ze bylo drahy.
u nas byly v obchode parky jen ve ctvrtek a to jeste se stestim. mame se je podarilo koupit obcas i babicce. u nich nebyly vubec, protoze bydleli v jinem okrese.
druha vec je cena, ktera na dnesni pomery byla neskutecne vysoka napr:
gothaj 32kc/kg, sunka 100kc/kg, kure 30kc/kg, veprova pecene 60kc/kg.
vynasob si to 10x a dostanes ceny, ktere by odpovidaly dnesnim vyplatam.
nevim, kdo by byl ochotnej dat za kilo gothaje 320kc, za kilo sunky 1000kc, za maly kure 300kc, nebo za kilo veprovyho 6 stovek…
i pres tak sileny ceny k tehdejsim vyplatam maso bylo podpultovym zbozi.
jo pane, tehdy tyto základní potraviny měly tzv. zápornou daň z obratu. To znamenalo, že velkoobchodní ceny (ceny výrobců) byly vyšší než ceny v maloobchodě – rozdíl dotoval(subvencoval) stát. Po roce 1989 bylo nutno zápornou daň z obratu odstranit (a s tím pochopitelně i tehdejší závazné normy výrobků), protože to není tržní a ceny by tak měly narůst do závratných výšin, proto kapitalismus „chytře“ změnil výrobky třeba na „náhražky“ s výživným separátem…
Dnes už ani ty mouchy nejsou, protože jsme vyčistili vzduch i s ptáky, jejichž potravou ty mouchy byly.
Přibývá sice od PLIŠÁKu, BIO zemědělců, hlavně s travnatými PASTEVECkými AREÁLi ,ubývá ale zemědělcum ubývá orná půdy, pole jsou pné BETONu a palchových hal MONOPOLních tržnic KEŤASu tzv.KAMNÝch OCHODů a skaldovacích hal inperialního inprtního zboží halvně od KOMUN-IStů z číny a DEVELOPERs ký BYTovek nma ležato .
kdo pak ze to je nejvetsi „zemedelec“ v ceskych zemich, kterej jinymu zemedelcoj pokropil 16ha psenice roundupem?
ze by sam trestne stihany premier babis ??
Zjistěte si nejdřív , kolik ten Agrofert vlastní polí a potom pište .
Bohužel ekozemědělství ještě neznamená že je ekologické, já to nazývám jinak: další dotace na to abychom nic nevyráběli!!!!!!!!, zpráva dněška 1,4 mld se vydá na podporu EZ a ptám se kde je to EZ české maso, zelenina atd….no doufám že si rozumíme, vím moc dobře co píši jelikož pracuji v zemědělství…..
mějte se
České EK maso je v např. Itálii, tady je skoro nekoupíte, a nezapomeňte, že orné půdy v EK režimu, je u nás méně něž 1,5 % z celkové rozlohy půdy. Nízký podíl tzv. bio-potravin na našich pultech tomu odpovídá. Určitě hodně přes 80 % EK hospodářství jsou u nás soukromá myslivecká safari, dotovaná jako trvalé travní porosty v EK režimu. 🙂
Za všechno můžou dotace,je třeba jím je posbírat ať nemají možnost používat chemii.
A taky by se mohli občas i dotknou země. Jen sedí v moderních traktorech v papučích.
Zemědělec už není to co dříve.
Bez chemie v zemědělství a vůbec v potravinářství by dnes lidstvo vymřelo , bohužel !
Pracoval jste někdy v zemědělství? Nebo jste alespoň někdy už jel vlakem kolem pole? Pokud ano tak to asi bylo pole pana Bureše s řepkou do paliva aut, nebo to byla kukuřice aby mohli někteří vyvolení velkofarmáři nakrmit železné krávy (bioplynky). O těch papučích máte částečně pravdu. Ale neházejte všechny do jednoho pytle. Je spoustu malých farmářů a sedláků, kteří dělají mnoho dobrých a kvalitních Bio potravin a určitě u toho nejsou v papučích. Je to o práci rukama.
Malí farmáři, rodinné statky, s hospodářstvím v průměrné velikosti typické pro sedláky v Evropské Unii, ti v naší zemičce neobhospodařují ani 5 % zemědělské půdy. Drtivou většinu ovládají velkostatky, latifundia, gigantické velkofarmy a obří holdingy. Jejich majitelé nedrží v ruce vidle, ani rýč, jejich děti nenosí holínky, leda tak ty jezdecké a vůbec nikdo z rodin akcionářů těchto podniků rukama pracovat nemusí a nebude. A nezdá se, že by to v naší zemi komukoliv vadilo. Češi svou agro-buržoazii milují. Proč asi ji skoro třicet let, bez jediného hlasu námitky, tak štedře subvencují? Tak se uklidněte. 🙂
Neštěstím země jsou nové rodinné domy. Výstavba domů jen kvůli bydlení je výraz zhýralosti. Dříve se stavěly domy pro živnosti, bydlení bylo vedlejší záležitostí. Nové rodinné domy zabírají krajinu, zemědělskou půdu, ohrožují přírodní rovnováhu, vodní režim, jsou neekonomické, čerpají zbytečné energie a stavební materiál. V některých zemích-regionech-městech je výstavba rodinných domů zakázaná.