11 komentářů

1. petrph napsal:

   18.2.2018 (20:53)

   Mimochodem, i ve vysvětlení úvodního příkladu je chyba, protože už tehdy měli Američané vícemotorové bombardéry, které se i po zásahu jednoho motoru vrátit mohly. Dalo by se sice přidat k tomu přidat i další argumenty, ale i na tom je vidět že kritické myšlení je skutečně složité, vyžadující kromě zdravého úsudku i odbornou znalost problému a z toho i plynoucí znalost jaka data je nutné si vyžádat, jak je vyhodnocovat, a jaké lze navrhovat řešení.
   Navíc i s tím, že ono řešení nemusí být optimální, ale při souběhu dalších faktorů kompromisní nebo i špatné,
   Ono vůbec si přiznat že to není otázka jenom nějakých fake news (až příliš moderní produkt aby šel už vyhodnotit), ale že na principu záměrně částečně klamavých předávaných informací funguje celá reklama i veškerý byznys. (podotýkám, a to včetně jejich zásahů do politiky). A s tím se už toho ,kromě několika obecných dělat zásad mnoho nedá..Leda – jak to radil kdysi pan exministr Pospíšil, aby si každý občan najmul svého právníka – a ten alespoň zajistil aby veškeré jeho právní (nejen smluvní) vztahy byly pro něj právně optimální. A pak aby si každý občan najal pro sebe kvalitního ekonoma, odborníka na kvalitu potravin, zdravotnictví, stavebnictví, taky odborníka na výběr těch správných médií, volby politiků, atd atd :)))))))

   • Tomáš napsal:

     19.2.2018 (16:48)

     Dobrý, ale už trochu Ad absurdum, nemyslíte „petrph“??? 🙂 🙂 🙂

     • petrph napsal:

       21.2.2018 (7:20)

       Sice se to může zdát absurdní, ale to s tím advokátem opravdu doporučil lidem pan exministr Pospíšil po zavedení jím protlačenému nového nového Občanského zákoníku. Takže jak vidno to zase tak absurdní není, spíše dnes nutnost…Tedy – ona na to stejně většina lidí nemá peníze, takže denně riiskují že je díky té neúplné informaci někdo podvede..

   • Karel Novotný napsal:

     20.2.2018 (10:39)

     Fake news nejsou moderní produkt. Líbí se mi definice: „Fake news is a type of yellow journalism or propaganda that consists of deliberate misinformation or hoaxes spread via traditional print and broadcast news media or online social media.“ Z toho vyplývá, že jsou staré minimálně jako noviny, či dokonce jako propaganda (což se dostáváme ke vzniku států a válek).
     Byznys NEFUNGUJE na záměrných dezinterpretacích a fámách. Samozřejmě, strany konstraktu nemají stejné informace (dochází k informační asymetrii), která vede k tomu, že jedna ze stran vyjednávání je úspěšnější (např. nikdo nezveřejní svoje nákladové kalkulace, takže pokud je levnější než poptávková cenová kalkulace, tak vydělá). Ale není to záměrné a podvodné klamání. Minimálně ve spotřebitelských vztazích by to bylo i proptiprávní. Např. reklama samozřejmě zdůrazní něco (to pozitivní), ale nemůže lhát (klamavá reklama je zakázaná zákonem), takže stačí si zjistit nebo ověřit i negativa. Takže doporučení pro spotřebitele je jednoduché: získávat a ověřovat informace.

     • petrph napsal:

       21.2.2018 (10:37)

       Fake news jsou jistě druh propagandy, ovšem tak jak je dnes tento termín prezentován, už jde o její samostatnou moderní formu, navíc politicky poměrně jednounačně zaměřenou..Takže si své vlastní vyhodnocení zaslouží, k čemuž ale dojde až s nějakým časovým odstupem.
       Pokud jde o byznys a reklamu, použil jsem termín „záměrně částečně klamavých předávaných informací“ což je asi přesnější. Pokud by se opravdu striktně vyhodnocovaly reklamy, musely by se zakázat prakticky všechny.
       Jestli bych se pokusil vysvětlit proč – pokud se odvoláváte na nákladové kalkulace, nezapomeňte že maloprodej se neděje přímo – producent – koncový zákazník, ale obvykle přes řadu mezičlánků obchodu. A ty si musí k té nákladové ceně producenta připočíst svoje profity – a pro ně tedy přilákat co nejvíc zákazníků reklamou. A jestli běžná reklama v médiích je jakž takž v mezích, tak její praktiky podomních prodejců a poradců už hraničí s kriminálem – jenže oni to nemají z vlastní hlavy, na to dostávají školení od firem které zastupují…

2. liberal shark napsal:

   19.2.2018 (14:49)

   V daném příkladě je nutno vycházet z potenciálních důsledků zásahu. Takže nejhorší důsledky má zásah do kabiny (smrt pilotů), pak do ocasu (ztráta ovladatelnosti), pak motory (ztráta tahu, požár), a pak teprve křídla. Podobný postup se má používat při klasifikaci komponent jaderných elektráren a jejich zařazování do bezpečnostních tříd :-).

3. ČERT napsal:

   20.2.2018 (3:32)

   Tak jak jsem teď zjistil přes Wikipedii, ona tahle myšlenka či poukaz Abrahama Walda, to je věc v tomto směru obecněji známá a připomínaná…
   Odbočím, ale co je takové docela pikantní, jak jsem taky zjistil, že tedy Abraham Wald zahynul, a ne ještě tak dlouho po druhé světové válce, v roce 1950, zrovna při letecké nehodě v Indii. To je taky tedy zrovna osud… To je, řekl bych, něco na způsob toho, jako když byla někdy na počátku 90.let nalezena v Alpách v ledu zakonzervovaná mumie toho pravěkého chlapíka někdy z doby bronzové či měděné (Ötzi se mu říká), a uběhlo nějakých možná 10 let a toho jeho nálezce také našli mrtvého u nějakého, tuším, horského potoka. Sice tady se na jeho nalezení samozřejmě nemuselo čekat několik tisíc let, ale stejně… A to je jen namátkový příklad, podobných srovnání, jako by založených na tom známém „kdo s čím zachází…“, by se našlo více.
   Takže to jen takové odbočení k vlastnímu případu připomínaného Abrahama Walda.

   • Roman napsal:

     20.2.2018 (11:16)

     Tak zrovna tohle je, řekl bych, opak toho kritického myšlení. Z jedné či dvou zkušeností vyvozovat, jak kdo zemře.

     Stejně byste mohl tvrdit, že protože váš dědeček kouřil a pil a dožil se devadesáti, zanedbávat však ostatní fakta.

     Lidský mozek si pamatuje „zajímavosti“ to ostatní normální zapomíná. A bohužel s tím často pracují právě i ty klamné zprávy. Vzbudí v člověku emoce, člověk si zapamatuje něco, co si třeba v dané chvíli nedokáže ověřit a příště už to bere jako pravdu „protože to někdy slyšel“. V dnešní době je potřeba si pořádně vše prověřovat a být kritický.

     • ČERT napsal:

       20.2.2018 (14:50)

       Tak já jsem to vůbec, vůbec jako příklad kritického myšlení nepředkládal a taky jsem z toho ve skutečnosti vůbec nic nevyvozoval; šlo jen o takovou normální poznámku s jistým nádechem ironie.
       Tak jistě, že ty Waldovy poukazy kolem těch bombardérů měly/mají naprostou logiku; a to že je třeba být ke všelijakým těm „zajímavostem“ kritický a jaksi si to prověřovat (anebo aspoň, zdůrazňuji třeba v případě nedostatku času apod., říci si s kritickým nadhledem „je to možné, nelze to úplně vyloučit, ale počkejme, ukáže-li se ještě skutečná pravda“, nikoliv hned s tím operovat „je to tak, je to daný fakt!“), v tom s Vámi zcela souhlasím.

4. Luděk Čech napsal:

   21.2.2018 (20:03)

   Hezký příběh, zvláště pro lektora kritického myšlení. Ale vypovídá spíše o úplné odtrženosti příslušných lampasáků od reality skutečné bojové činnosti, když takový úkol zadají teoretickým matematikům. Statistické rozložení zásahů odpovídá hlavně relativní velikosti jednotlivých částí letounu – pokud tedy pod nepřesným „kabina“ rozumíme trup letadla – a obvyklému směru palby stíhače – tj. zezadu. Naštěstí se v americkém letectvu nepřiklonili k Waldem navrhovanému pancéřování motorů, ale k řešení vyšlému z provozu. Tím byla ochrana posádky pancéřováním a ochrannými vestami (ty ovšem spíše proti střepinám flaku) a samosvorné nádrže, odolné vůči průstřelu. Je to logické – bombardér bez posádky a/nebo v plamenech se na základnu těžko vrátí. Smutné je, že tyto zkušenosti byly bohatě zaplaceny krví letců. A co se týče těch křídel – záběrů amerických bombardérů, řítících se k zemi po fatálním strukturálním poškození, kterým je ustřelení křídla, jsou plné pásy z fotokulometů německých pilotů… Tož tolik k tématu, každopádně dík za zajímavý námět.

   • petrph napsal:

     22.2.2018 (8:50)

     Jen bych si dovolil takový téměř nekorektní doplněk. Totiž, Američané v závěru války s Japonskem čelili masovým leteckým útokům kamidze. Tudíž se jim závěry vlastního šetření kde je letadlo nejzranitelnější náhle velice hodily…..