MAPA JUSTICE: Přeplněné věznice, zbytečné malé soudy a málo alternativních trestů, říká šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal

Napsal/a Robert Malecký 28. srpna 2018

VIDEO. „Pozitivní efekt“ amnestie exprezidenta Václava Klause pominul. V Česku už je znovu ve věznicích přes dvacet tisíc lidí. Zavírá se zde příliš? „Závisí, s kým se budeme srovnávat. Když s Ruskem, se Spojenými státy americkými, tak nikoliv. Pokud chceme patřit do západní Evropy, tak se musíme srovnávat s Německem, Francií, Rakouskem. A tam se to pohybuje většinou pod 100 osob na sto tisíc obyvatel. To znamená je to někde pod polovinou toho, co máme my,“ říká předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Jak toho dosáhnout?

V rámci projektu Mapa české justice mluvil HlídacíPes.org s Pavlem Šámalem nejen o stavu panujícím v českých věznicích, ale třeba také o jeho příslovečné prchlivosti, která podle některých mohla být překážkou ve výkonu funkce předsedy Nejvyššího soudu, kam usedl před více než třemi lety. Celý rozhovor s Pavlem Šámalem najdete ve videu v úvodu článku.

„Já to spíš považuji za diskuze, ne za hádky. A myslím si, že to není nic špatného, když se diskutuje o problému s tím, aby se vyřešil v kladném slova smyslu,“ říká Pavel Šámal.

Podstatná část rozhovoru se ovšem točila kolem otázek reformy české justice a překreslení její takzvané mapy. Čtyřčlánková, třístupňová soustava je na malou Českou republiku podle mnohých zbytečně nabobtnalá. Které soudy zrušit, kde začít?

„Právě malé soudy mají v sobě zakomponován negativní jev. Že jednak tam nelze dobře zajistit specializaci, která je v některých kauzách a v některých oborech práva velmi nutná,“ říká předseda Nejvyššího soudu.


Publikace Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org. 

Publikace Mapa justice obsahuje rozhovory s rozhodujícími představiteli české justice. Vedle Šámala třeba s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, končícím šéfem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou nebo čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Nechybí ani kontroverzní pohledy na roli státního zastupitelství v trestním procesu. Dva pohledy z jiné strany představují šéf Unie státních zástupců Jan Lata a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce – dnes ovšem advokát Stanislav Mečl.

Publikace vznikla díky velkorysému grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Za podporu velmi děkujeme. Stejně tak děkujeme stovkám dalších donátorů, kterým není lhostejný osud naší země a podpořili náš projekt Žurnalistiky ve veřejném zájmu.

 

Pokud chcete získat unikátní luxusní publikaci Mapa české justice a zároveň podpořit nezávislou žurnalistiku, stačí kliknout na dárcovský formulář:

 

 

 

Čtěte též

Reklama

12 komentářů

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Pokud pan předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, přesvědčí 99.951 Čechů z každých 100.000 Čechů, aby dodržovali striktně desatero Božích přikázání (dle výkladu katolíků) aspoň v : „Nezabiješ!“, „Nepokradeš!“ a snad i „Nepožádáš bližního svého, ani manželky jeho, ani sebe samého!“ (i když to poslední není, vzhledem k existenci 4% menšiny, jejich práv a názoru moderních sexuologů, nezbytné), zařadíme se jistě na vytoužené místo mezi Německo, Francii, Rakousko.

    • petrph napsal:

      Ale to je přece frapantní omyl. Pan předseda NS Šámal nemusí nikoho z občanů přesvědčovat, stačí když ty kriminálníky až je budou soudit – dle svého právního názoru označit za nevinné a propustit. Na výsledek to bude stejné jako v tom Německu a jinde :)))

  2. petrph napsal:

    Btw tak jsem si dal práci vyposlechl celý ten poměrně dlouhý rozhovor, a nějak jsem v něm vůbec nenašel to podstatné, zda vůbec soudní systém soudí spravedlivě. Podle něj je prostě úplně běžné že v té čtyřčlánkové, třístupňové soustavě má každý ten soudce zcela jiný právní názor a tím rozsudek? Ale proboha co s tím občan, třeba neprávem- obviněný, který navíc třeba rok, dva sedí ve vyšetřovací vazbě?
    Co s tím třeba poškození, resp. oběti nějakého pachatele? Pan Šámal s úsměvem dodal, že taky se více věnují lidským právům, což ale ve skutečnosti znamená, že je v tomto právním chaosu mohou ještě více porušovat.
    Což je na tom to devastující, soudní systém, který není schopen se sjednotit na jednotném právním výkladu vlastně ani nedává občanovi návod jak se má chovat právně – takový občan má potom dvě možnosti. Buď bude doslova „držet hubu a krok“. tedy doslova úpěnlivě dodržovat všechna nařízení vrchnosti a okolí, s nadějí že si ho tak nikdo nevšimne. A nebo riskuje že ho může ten režim ten režim za cokoliv vyšetřovat, žalovat a soudit a zavřít (pro začátek do té vyšetřovací vazby) – a záleží v podstatě jen na značně diferencovaných a předem neznámých názorech několika soudců (v období několika let), kdy ho zavřou (nebo pustí). Pak je pro něj výhodnější krást (nebo jinak překračovat zákon) ještě víc, aby měl alespoň na kvalitního obhájce, který (za patřičný honorář) bude ten zákon v jeho prospěch vykládat u soudů po celou tu dobu

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Ke sjednocení právních názorů soudců by velmi přispělo, kdyby jmenování soudcem nebyla doživotní sinekura, ale kdyby měli funkční období, třeba 5 let, pak by se museli znovu podrobit hodnocení činnosti a být případně jmenováni na další a další období. Je to totiž velmi lukrativní džob ( platy od 70.000Kč/měs. výše) a pokud soudce nepřekročí zákon (nebo i překročí, ale nenechá se při tom chytit) je soudcem nejméně do do 70 let, bez ohledu na své právní názory tvořené často jen podle litery a nikoli smyslu a cíle zákonů. O rozdílností rozsudků u soudů ve stejných nebo obdobných kauzách u různých soudů, nebo třeba o vymahatelnosti práva v ČR, je hanba mluvit.
    („Sinekura (z lat. sine cura [animarum], t. j. bez duchovní správy), praebenda, jež poskytuje sice držiteli příjmy, neukládá mu však povinností. V přeneseném smysle užívá se výrazu toho o všech výnosných úřadech, s nimiž není spojena práce žádná nebo jen malá“. A já dodávám ani opovědnost za tu případnou práci, Soudci jsou tudíž ze zákona nezávislí a tudíž neodpovědní za svou práci – za vynesené rozsudky!) .

    • Weber napsal:

      Myslím, že dnes to není na pochvalu! Zkuste domyslet, na kom, nebo na čem by dnes nezávislí soudci byli závislí v případě mandátu s výhradami – omezení časem, obhajobou postoje k právu, či výkladu zákonů, k rozsudkům v uplynulém čase a pod. Vše by rozhodovaly komise složené z odborníků (nezávislých), nebo komise složené výběrem z lidu ( třeba jedinců Vašeho formátu) ?! Myslím, že máte pravdu, že někdy je hanba mluvit i psát, jak výše uvádíte!

      • petrph napsal:

        Takový argument by ale mohl platit absolutně pro všechny kteří mají být kontrolováni, nemyslíte? Studenti by si mohli stěžovat že je zkoušejí profesoři, řidiči že je na silnici kontrolují policajti, živnostníci že úředníci, nakonec aby si snad i kriminálníci u soudu stěžovali že je soudí soudci 🙂
        Ergo, ta otázka zní jinak – buď tedy soudci soudí a rozhodují tak kvalitně – dejme tomu mnohem líp než ostatní statní zaměstnanci (včetně kontrolorů všech stupňů). Pak se lze shodnout že ty kontroly nepotřebují.. A nebo soudí (v nějakém procentu) špatně, a pak je tedy požadavek na jejich kontrolu (a případnou výměnu) oprávněný. Otázka kdo by to měl dělat je jistě důležitá. Správně by to měly a mohly dělat přímo soudcovské kárné senáty , jenže ty na to kašlou v duchu hesla „ruka ruku myje“..
        Ale dovedl bych si představit třeba spolupráci s UK právnickou fakultou kde mají rovněž odborníky na právo. Řekněme po těch x letech by se u každého toho soudce vzalo náhodně pár desítek případů které soudil, a ty by se ve spisech prověřily. Dejme tomu už jenom v první lajně proti rozsudku odvolacího soudu, kde jsou (často) uvedeny jeho chyby….Pokud bude potřebné procento těch případů zjištěno v pořádku (řekněme 70 %], je to oukej…Pokud je to měně, řekněme 40-70 procent, bude se to -nějak řešit- třeba nějakým pohovorem a doškolením…Pokud méně…?

        • Weber napsal:

          Bohužel, také to není na pochvalu. Buďto z duše rád mudrujete, nebo jste komik na penzi. Život není černobílý a lidé také ne a proto se nic nedá řešit jednoduše a kontrolory už vůbec! Zkuste prozradit, kdo bude kontrolovat kontrolory a kdo ty kontrolory kontrolorů. Nepochybně patříte do levicového spektra společnosti, tito kujóni vidí odjakživa řešení spravedlivé společnosti v kontrolování všeho a všech. Jak to vždy dopadlo snad se obecně ví. Co tak se zamyslet, proč jaksi bobtná státní aparát, že by právě snaha bývalých struktur dnes u vesla vše ukontrolovat?

          • Oskar (hanák z Hané) napsal:

            Takže co takhle zrušit zpětné vazby vůbec, kontrola je totiž zpětná vazba. Jste tedy pro cochcárnu, nebo jen tak poštěkáváte?

          • petrph napsal:

            Proboha, nikoliv to není mudrování, to je naprosto zásadní otázka fungování státu, nebo vůbec každé instituce, kterou si musí vyřešit. Pokud má fungovat dle nějakých legislativních norem, musí věnovat část zdrojů na jejich kontrolu. A musí si vyřešit i „kontrolu nad kontrolory“. V první řadě by tuto kontrolu 2 měl provádět vedoucí těch kontrolorů (má to v popisu své funkce), ovšem současně většina těchto !kontrolních institucí nad sebou vyšší instituci která má dohlížet rovněž. I nad soudci je ministerstvo spravedlnosti – jenže to tuto pravomoc (krom vyjímečných případů) nemá.

            A k té další úvaze, ony totiž bobtnají i ty soudy – jak je i v článku napsáno „Čtyřčlánková, třístupňová soustava je na malou Českou republiku podle mnohých zbytečně nabobtnalá.“.. Samozřejmě že by bylo mnohem lepší, rychlejší jednodušší i správnější z hlediska výkonu práva,kdyby ta soustava byla pouze 2(3) stupňová – s jednou možností odvolání k vyššímu stupni , a Ústavní soud by přijímal a řešil pouze a pouze mimořádné zdůvodněné případy. Jenomže to by chtělo právě toho kontrolora 2 s pravomocí déledobě špatně rozhodující soudce vylučovat. Protože jinak se soudní systém utápí a bobtná právě v kvantech opakovaných chyb a soudní řízení trvají 4-6 , nebo i více let…

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Zvláštní, že třeba v USA, našem vzoru, to funguje snad od vzniku státu a justice. Stačilo, aby byli voleni, jako v USA.
        Vy si opravdu myslíte, že neexistuje možnost objektivního hodnocení výsledků práce soudců? pokud by tomu tak bylo je soudcování tak subjektivní, že by soudci měli být co nejdříve nahrazeni počítači s příslušným softverem.
        Poznámka: I nacističtí soudci byli jmenováni, ze zákona nezávislí (údajně jako ti naši) a soudili podle svého „nejlepšího svědomí a vědomí“, až je bylo nutno denacifikovat.

      • Oskar (hanák z ané) napsal:

        Nejde o kontrolu, jde o spravedlnost a jednotný výklad zákonů, jak předpokládají jejich tvůrci. Zákony by neměly smysl, kdyby si je mohl každý, jen proto, že absolvoval práva a složil jakési soudcovské zkoušky, aplikoval, jak ho napadne.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama