Začátek školního roku v Novokuzněcku (2016). Foto: Profimedia

Předškoláci v ruské propagandě. Děti zpívají o zkažené Evropě a znovudobytí Aljašky

Napsal/a Tereza Engelová 14. května 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Snadno zapamatovatelný refrén, chytlavá melodie. Propagandistické písně kolující ruským internetem čím dál častěji zapojují i děti. Sborově zpívají před památníky padlých hrdinů druhé světové války o tom, jak stojí za Vladimírem Putinem a pokud je povolá do poslední bitvy, půjdou s ním – třeba proti „morálně zkaženému“ Západu.

Květen a vzpomínky na konec druhé světové války jsou v současném Rusku čím dál častěji zneužívány k propagandě Kremlu a budování kultu prezidenta Vladimira Putina. Ten ostatně i v posledním projevu k 76. výročí vítězství nad nacistickým Německem neopomněl zdůraznit, že Rusko bude vždy hájit své národní zájmy, včetně ochrany Rusů za svými hranicemi.

Kam takové „zajištění bezpečnosti našich lidí,“ jak to Putin popsal, vede v praxi, ukázala třeba ruská anexe ukrajinského Krymu nebo válka na Donbase zaštítěná právě „ochranou místní ruské menšiny“.

Jindy Rusku jako záminka pro zásah do vnitřních věcí jiného státu stačí i socha, jako byl dnes již odstraněný památník sovětského maršála Koněva v Praze.

Aljošu nedáme

Podobný případ s dramatičtějšími následky ale řešili v roce 2007 také Estonci. Ti se rozhodli přesunout z centra metropole Tallinu na vojenský hřbitov bronzovou sochu neznámého vojína Rudé armády. Krok vyvolal mezi místní ruskou menšinou, která ale tvoří celou třetinu estonské populace, bouřlivou reakci.

„Sochy si dříve nikdo moc nevšímal. Ale pak k ní kolem roku 2005 začaly přicházet exkurze dětí z ruských škol, kolem devátého května se tam srocovaly davy. Rok od roku to sílilo. Čím dál víc tam začalo docházet ke střetům mezi Rusy a Estonci, kteří se proti tomu začali vymezovat,“ popisuje začátky konfliktu Češka Taťjana Nová, která v Estonsku žila a pracovala.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Nepokoje se stupňovaly. Pak u sochy přes noc začaly držet stráž militantní mládežnické skupiny. Říkali si Noční dozor. Policie nakonec parčík kolem sochy oplotila, aby tam nikdo nechodil, ale z celé záležitosti se mezitím stalo velké politikum,“ popisuje období před přesunem bronzové sochy, které místní přezdívali Aljoša, z centra Tallinu. Došlo k němu nakonec tajně v noci, ještě před květnovými oslavami. Přesun i tak vyvolal v ulicích města bouřlivé nepokoje.

„Já jsem se tam šla podívat a ulice vypadaly jako ve válečném stavu. Rabovalo se a křičelo „Rusko, Rusko“ nebo také „To je naše“. Bylo to hrozivé. Demonstrovat přijeli i lidé z Ruska,“ líčí asi třídenní události z roku 2007 Nová. Nepokoje si nakonec vyžádaly jednu oběť a několik set zraněných.

„Ještě několik let jsem se pak chodila devátého května podívat na vojenský hřbitov. To jste ani neměla pocit, že jste v Estonsku. Sjížděli se tam Rusové v uniformách rudoarmějců, spousta veteránů. Já si samozřejmě veteránů vážím, ale přišli mi zneužití. Šlo především o povzbuzování ruského nacionalismu,“ vzpomíná.

Podle Taťjany Nové Kreml ani nemá zájem na tom, aby se Rusové žijící v zahraničí asimilovali s místní většinou:

„Bojí se toho. Oni potřebují mít v zahraničí svoje lidi, potřebují tam mít rozbušku. Při jakékoliv příležitosti můžou říct – my je jdeme chránit, nenecháme jim ubližovat,“ popisuje své dojmy z života v Estonsku. Sama má předky z Ruska a pravidelně sleduje místní média. Podle ní čím dál víc cílí propaganda i na malé děti a mladou generaci.

„Vychovává se to v mladých lidech. Propaganda se přizpůsobuje jejich vkusu. Zpívají se třeba staré válečné písně, ale mladými zpěváky, připadáte si jak na rockovém koncertě. Na oslavách devátého května ve školkách defilují před rodiči děti v uniformách s maketami samopalů, přehrávají scénky z druhé světové války. Na ní a vítězství nad fašisty soudobá ruská propaganda hodně staví,“ popisuje Nová.

Podle politického geografa Michaela Romancova je zdůrazňování úspěchů na bitevních polích tradiční součástí ruské kultury. I on ale potvrzuje, že současná propaganda čím dál silněji zapojuje i cílí na mládež:

„Působení na děti je velmi účinné. V Rusku, podobně jako u nás, je silně feminizované školství. Ve vedoucích pozicích jsou ale většinově muži a ti mají zejména na venkově výsadní postavení. Když přijde z ústředí příkaz, že se musí demonstrovat, jak jsou bdělí, nařídí učitelkám, aby to nějak realizovaly. Kontroluje se to a kdo neprojde, má pak maléry,“ popisuje Romancov sílící zapojování dětí školního věku do státní propagandy. Výstižnou ukázkou je například následující video, které už několik let koluje na síti YouTube.

Strýčku Vovo, jsme s Tebou

Sbor dětí v něm spolu s poslankyní Státní dumy za Putinovu stranu Jednotné Rusko Annou Kuvyčko zpívá před monumentálním volgogradským památníkem Matka Vlast volá. Obrazově se video sice vztahuje k historickým událostem, nikoliv však textem písně. Ten zcela jasně propaguje současnou kremelskou politiku.

„21. století je tu. Svět je už unavený z válek. Lidem na planetě došla trpělivost s hegemonem. Co se stane s mou generací? Pokud budeme slabí, ztratíme celou zemi,“ pějí se zapáleným výrazem „Putinovi pionýři“. Samotného prezidenta pak několikrát v refrénu neváhají ujistit, že za ním stojí a pokud je vyzve k poslední bitvě, půjdou s ním.

„Hrdě vstanu a budu bránit město jantaru (Kaliningrad), náš Sevastopol i Krym uchráním pro naše potomky. Přivedeme Aljašku zpátky domů,“ zpívá se v písni nazvané „Strýčku Vovo, jsme s Tebou“.

„To, jakým způsobem je teď budovaný Putinův kult, skutečně začíná v řadě ohledů připomínat budování kultu Stalina. Nepřítel je na Západě. I to je stará, osvědčená záležitost z leninsko-stalinských dob,“ konstatuje Michael Romancov. Podle něj se současný establishment v podstatě vrací na pozice, které mají předobraz v padesátých a sedmdesátých letech.

„Ještě žijí lidé, kteří byli v tu dobu mladí a zažili pozdně stalinskou nebo Brežněvovu éru. To znamená rodiče, prarodiče a vnoučata sdílejí podobnou zkušenost. Tam se pouze nepatrně mění narativ. Základ diskursu je ale stejný. My jsme ti dobří, my jsme v právu, my jsme ti čestní, spravedliví. Oni jsou ti nespravedliví, zlí, agresivní, nenávistní.“ Cílem ruské propagandy je podle Romancova zakrytí vlastních neúspěchů.

„Není náhoda, že Sovětský svaz se nejlépe cítil za Chruščova. Protože v tu dobu se Rusům podařilo dostat do vesmíru. To byl objektivně kousek, kde předhonili Američany, kdy to vypadalo, že jsou nejen schopní vyhrát válku, ale udělat také zásadní průlom v oblasti vědy a techniky. Ale od té doby už nic srovnatelného nepřišlo. Naopak se děly katastrofy typu Černobyl a tak dále,“ vysvětluje Michael Romancov sílící tendenci Kremlu pěstovat v ruské populaci pocit ohrožení ze strany Západu.

Evropa „plná gayů“

Zatímco dříve ruská propaganda cílila v tomto ohledu především na Severoatlantickou alianci, v posledních letech se zaměřuje čím dál víc také na Evropskou unii. I o té se zpívá v citované písni, kde děti popisují EU jako entitu bez vlastního názoru. Vše podkresleno obrázky z britských demonstrací kolem brexitu a transparenty, kde Britové žádají „navrácení vlastní země“.

„Zlom, který nastal ve vztahu ruského establishmentu a Evropské unie, se datuje do období, kdy se spekulovalo, že by Ukrajina mohla dostat termín svého členství v Unii. Do té doby se v Rusku na Evropskou unii pohlíželo jako na nějaký spolek obchodníků, který může být Kremlu lhostejný,“ popisuje zlom v nasměrování ruské propagandy vůči Evropě Michael Romancov.

 

 

Od anexe Krymu je Evropská unie ruskými prostátními médii líčena jako loutka v rukou Spojených států, která navíc postrádá jakékoliv morální hodnoty.

„Rusky se Evropa řekne ‚Jivrópa‘ a po anexi Krymu se začal objevovat termín ‚Gayrópa‘. Tehdy se Evropská unie stala politickou entitou skrznaskrz zkaženou. Liberálové byli označeni jako ‚liberasti‘. Tedy v ‚Gayropě‘ vládnou liberasti. Normální muž nebo žena zde nemůžou fungovat. Evropští muži jsou natolik sexuálně frustrovaní, že na ulicích odchytávají psy a s nimi mají pohlavní styk,“ popisuje Romancov jeden z narativů propagandy cílící na ruské publikum.

I podle Taťjany Nové současná prokremelská média cíleně vytvářejí u ruských diváků pocit, že Západ je jejich nepřítel: „Když se vytvoří v lidech pocit, že nepřátelé jsou všude kolem, národ to semkne. Lidé jsou ochotní žít i v chudobě. Rozhodně se to netýká všech Rusů, ale ta průměrná většina to vnímá tak, že se musí semknout, že je zbytek světa podceňuje. Jsou šťastní, že Vladimir Putin pozvedl důležitost Ruska.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)