Předškoláci v ruské propagandě. Děti zpívají o zkažené Evropě a znovudobytí Aljašky
Snadno zapamatovatelný refrén, chytlavá melodie. Propagandistické písně kolující ruským internetem čím dál častěji zapojují i děti. Sborově zpívají před památníky padlých hrdinů druhé světové války o tom, jak stojí za Vladimírem Putinem a pokud je povolá do poslední bitvy, půjdou s ním – třeba proti „morálně zkaženému“ Západu.
Květen a vzpomínky na konec druhé světové války jsou v současném Rusku čím dál častěji zneužívány k propagandě Kremlu a budování kultu prezidenta Vladimira Putina. Ten ostatně i v posledním projevu k 76. výročí vítězství nad nacistickým Německem neopomněl zdůraznit, že Rusko bude vždy hájit své národní zájmy, včetně ochrany Rusů za svými hranicemi.
Kam takové „zajištění bezpečnosti našich lidí,“ jak to Putin popsal, vede v praxi, ukázala třeba ruská anexe ukrajinského Krymu nebo válka na Donbase zaštítěná právě „ochranou místní ruské menšiny“.
Jindy Rusku jako záminka pro zásah do vnitřních věcí jiného státu stačí i socha, jako byl dnes již odstraněný památník sovětského maršála Koněva v Praze.
Aljošu nedáme
Podobný případ s dramatičtějšími následky ale řešili v roce 2007 také Estonci. Ti se rozhodli přesunout z centra metropole Tallinu na vojenský hřbitov bronzovou sochu neznámého vojína Rudé armády. Krok vyvolal mezi místní ruskou menšinou, která ale tvoří celou třetinu estonské populace, bouřlivou reakci.
„Sochy si dříve nikdo moc nevšímal. Ale pak k ní kolem roku 2005 začaly přicházet exkurze dětí z ruských škol, kolem devátého května se tam srocovaly davy. Rok od roku to sílilo. Čím dál víc tam začalo docházet ke střetům mezi Rusy a Estonci, kteří se proti tomu začali vymezovat,“ popisuje začátky konfliktu Češka Taťjana Nová, která v Estonsku žila a pracovala.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Nepokoje se stupňovaly. Pak u sochy přes noc začaly držet stráž militantní mládežnické skupiny. Říkali si Noční dozor. Policie nakonec parčík kolem sochy oplotila, aby tam nikdo nechodil, ale z celé záležitosti se mezitím stalo velké politikum,“ popisuje období před přesunem bronzové sochy, které místní přezdívali Aljoša, z centra Tallinu. Došlo k němu nakonec tajně v noci, ještě před květnovými oslavami. Přesun i tak vyvolal v ulicích města bouřlivé nepokoje.
„Já jsem se tam šla podívat a ulice vypadaly jako ve válečném stavu. Rabovalo se a křičelo „Rusko, Rusko“ nebo také „To je naše“. Bylo to hrozivé. Demonstrovat přijeli i lidé z Ruska,“ líčí asi třídenní události z roku 2007 Nová. Nepokoje si nakonec vyžádaly jednu oběť a několik set zraněných.
„Ještě několik let jsem se pak chodila devátého května podívat na vojenský hřbitov. To jste ani neměla pocit, že jste v Estonsku. Sjížděli se tam Rusové v uniformách rudoarmějců, spousta veteránů. Já si samozřejmě veteránů vážím, ale přišli mi zneužití. Šlo především o povzbuzování ruského nacionalismu,“ vzpomíná.
Podle Taťjany Nové Kreml ani nemá zájem na tom, aby se Rusové žijící v zahraničí asimilovali s místní většinou:
„Bojí se toho. Oni potřebují mít v zahraničí svoje lidi, potřebují tam mít rozbušku. Při jakékoliv příležitosti můžou říct – my je jdeme chránit, nenecháme jim ubližovat,“ popisuje své dojmy z života v Estonsku. Sama má předky z Ruska a pravidelně sleduje místní média. Podle ní čím dál víc cílí propaganda i na malé děti a mladou generaci.
„Vychovává se to v mladých lidech. Propaganda se přizpůsobuje jejich vkusu. Zpívají se třeba staré válečné písně, ale mladými zpěváky, připadáte si jak na rockovém koncertě. Na oslavách devátého května ve školkách defilují před rodiči děti v uniformách s maketami samopalů, přehrávají scénky z druhé světové války. Na ní a vítězství nad fašisty soudobá ruská propaganda hodně staví,“ popisuje Nová.
Podle politického geografa Michaela Romancova je zdůrazňování úspěchů na bitevních polích tradiční součástí ruské kultury. I on ale potvrzuje, že současná propaganda čím dál silněji zapojuje i cílí na mládež:
„Působení na děti je velmi účinné. V Rusku, podobně jako u nás, je silně feminizované školství. Ve vedoucích pozicích jsou ale většinově muži a ti mají zejména na venkově výsadní postavení. Když přijde z ústředí příkaz, že se musí demonstrovat, jak jsou bdělí, nařídí učitelkám, aby to nějak realizovaly. Kontroluje se to a kdo neprojde, má pak maléry,“ popisuje Romancov sílící zapojování dětí školního věku do státní propagandy. Výstižnou ukázkou je například následující video, které už několik let koluje na síti YouTube.
Strýčku Vovo, jsme s Tebou
Sbor dětí v něm spolu s poslankyní Státní dumy za Putinovu stranu Jednotné Rusko Annou Kuvyčko zpívá před monumentálním volgogradským památníkem Matka Vlast volá. Obrazově se video sice vztahuje k historickým událostem, nikoliv však textem písně. Ten zcela jasně propaguje současnou kremelskou politiku.
„21. století je tu. Svět je už unavený z válek. Lidem na planetě došla trpělivost s hegemonem. Co se stane s mou generací? Pokud budeme slabí, ztratíme celou zemi,“ pějí se zapáleným výrazem „Putinovi pionýři“. Samotného prezidenta pak několikrát v refrénu neváhají ujistit, že za ním stojí a pokud je vyzve k poslední bitvě, půjdou s ním.
„Hrdě vstanu a budu bránit město jantaru (Kaliningrad), náš Sevastopol i Krym uchráním pro naše potomky. Přivedeme Aljašku zpátky domů,“ zpívá se v písni nazvané „Strýčku Vovo, jsme s Tebou“.
„To, jakým způsobem je teď budovaný Putinův kult, skutečně začíná v řadě ohledů připomínat budování kultu Stalina. Nepřítel je na Západě. I to je stará, osvědčená záležitost z leninsko-stalinských dob,“ konstatuje Michael Romancov. Podle něj se současný establishment v podstatě vrací na pozice, které mají předobraz v padesátých a sedmdesátých letech.
„Ještě žijí lidé, kteří byli v tu dobu mladí a zažili pozdně stalinskou nebo Brežněvovu éru. To znamená rodiče, prarodiče a vnoučata sdílejí podobnou zkušenost. Tam se pouze nepatrně mění narativ. Základ diskursu je ale stejný. My jsme ti dobří, my jsme v právu, my jsme ti čestní, spravedliví. Oni jsou ti nespravedliví, zlí, agresivní, nenávistní.“ Cílem ruské propagandy je podle Romancova zakrytí vlastních neúspěchů.
„Není náhoda, že Sovětský svaz se nejlépe cítil za Chruščova. Protože v tu dobu se Rusům podařilo dostat do vesmíru. To byl objektivně kousek, kde předhonili Američany, kdy to vypadalo, že jsou nejen schopní vyhrát válku, ale udělat také zásadní průlom v oblasti vědy a techniky. Ale od té doby už nic srovnatelného nepřišlo. Naopak se děly katastrofy typu Černobyl a tak dále,“ vysvětluje Michael Romancov sílící tendenci Kremlu pěstovat v ruské populaci pocit ohrožení ze strany Západu.
Evropa „plná gayů“
Zatímco dříve ruská propaganda cílila v tomto ohledu především na Severoatlantickou alianci, v posledních letech se zaměřuje čím dál víc také na Evropskou unii. I o té se zpívá v citované písni, kde děti popisují EU jako entitu bez vlastního názoru. Vše podkresleno obrázky z britských demonstrací kolem brexitu a transparenty, kde Britové žádají „navrácení vlastní země“.
„Zlom, který nastal ve vztahu ruského establishmentu a Evropské unie, se datuje do období, kdy se spekulovalo, že by Ukrajina mohla dostat termín svého členství v Unii. Do té doby se v Rusku na Evropskou unii pohlíželo jako na nějaký spolek obchodníků, který může být Kremlu lhostejný,“ popisuje zlom v nasměrování ruské propagandy vůči Evropě Michael Romancov.
Od anexe Krymu je Evropská unie ruskými prostátními médii líčena jako loutka v rukou Spojených států, která navíc postrádá jakékoliv morální hodnoty.
„Rusky se Evropa řekne ‚Jivrópa‘ a po anexi Krymu se začal objevovat termín ‚Gayrópa‘. Tehdy se Evropská unie stala politickou entitou skrznaskrz zkaženou. Liberálové byli označeni jako ‚liberasti‘. Tedy v ‚Gayropě‘ vládnou liberasti. Normální muž nebo žena zde nemůžou fungovat. Evropští muži jsou natolik sexuálně frustrovaní, že na ulicích odchytávají psy a s nimi mají pohlavní styk,“ popisuje Romancov jeden z narativů propagandy cílící na ruské publikum.
I podle Taťjany Nové současná prokremelská média cíleně vytvářejí u ruských diváků pocit, že Západ je jejich nepřítel: „Když se vytvoří v lidech pocit, že nepřátelé jsou všude kolem, národ to semkne. Lidé jsou ochotní žít i v chudobě. Rozhodně se to netýká všech Rusů, ale ta průměrná většina to vnímá tak, že se musí semknout, že je zbytek světa podceňuje. Jsou šťastní, že Vladimir Putin pozvedl důležitost Ruska.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Vysoce návykové imperiální dějiny Ruska a staletí zkreslování historie
Ukrajinští tajní o válce s Ruskem: západní firmy si na smrti Ukrajinců mastí kapsy
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
108 komentářů
Bohužel, EU prosadila a prosazuje pod vlivem levičáckých extrémistů (těch „liberastů“) řadu opatření, která lze takto (byť extrémně a nadneseně) vykládat. Takže vlastně propagandistickou zbraň do ruky ruským goebbelsům vložila sama. Navíc se tím dostala do sporu s významnou částí populace (a shodou okolností v této její části převažují ti, kteří svou prací vytvářejí hodnoty, na nichž je i ta EU závislá – a opačně: naprostá většina osob těchto vlastností je součástí uvedené části populace). Což nemůže pro bruselské vládnoucí kruhy skončit dobře, protože např. koordinovaná stávka této skupiny obyvatel by měla daleko drsnější dopad, než třeba stávka ekologistických či multikulturalistických (a podobných) aktivistů, o EUroúřednících ani nemluvě. Tu druhou stávku by většina občanů EU, obávám se, spíš přivítala a žádala o její neomezené prodloužení 🙂
Karel Hvížďala, Vlčice, kniha rozhovorů s Magdou Vašáryovou a s Ivou Brožovou, vydala Mladá fronta v roce 2019, strana 61 elektronické verze knihy:
Vašáryová: Na druhé straně někteří sociologové upozorňují, že Brusel se stal takovým „Prügelknabe“, otloukánkem. Cokoliv se nepodaří na domácí politické scéně, svede se na Brusel. A najednou vzniká představa Bruselu jako nějaké nové Moskvy. Nebo se řekne, že tam je příliš byrokracie. A přitom počet úředníků pro pět set milionů Evropanů je menší než pro Vídeň, která má 1,7 milionu obyvatel.
„Evropa není abstraktní pojem nebo složitá byrokratická struktura, a pokud nemluvil předseda Výboru regionů o EU, měl patrně i pravdu.“ Vždyť je to nesmysl: Evropa s 500 miliony lidí nemá ani tolik úředníků jako Paříž. To jsou blbosti. Tímhle tady krmí lidi.
1. EU je svou podstatou socialistická. Buduje přesně ty poměry, ze kterých jsme se v roce 1989 horko těžko vyhrabali. Všechny ty dotace, kvóty, regulace (prakticky všeho), a navíc jednoznačně progredující, jsou socialistické, případně fašistické (v principu jsou tyhle režimy jedno a totéž).
2. EU není žádný „otloukánek“, vše, co se o ní píše a říká, je prostě realita (tedy, pokud ta realita není ještě horší).
3. Průnik zájmů občana, který poctivě pracuje a vytváří tím nějaké hodnoty se zájmy evropského úředníka, nebo proevropského politického aktivisty, je prakticky nulový.
4. Je jasné, že nějakou integraci evropských (a nejen evropských) států potřebujeme, ale ta by měla vypadat jako druhdy vysoce úspěšné Evropské hospodářské společenství, nikoli jako současná krachující EU. A ta analogie EHS by měla být velmi důkladně zajištěna před maligním zvrhnutím na nějakou analogii EU.
To všechno, co jste tu vypsal, svědčí něco pouze a výhradně o vás, Pergille. Nic o Evropské unii. Zvláště ta poznámka o krachující EU. Sjezdil jsem EU křížem krážem. Byl jsem i několikrát v Rusku. Pokud takto podle vašeho tvrzení vypadá krach, tak nám takový krach mohou v Rusku a i jinde pouze závidět a já budu v takovém „krachu“ rád žít. Vy se zatím můžete ukájet svojí nenávistí ke všemu co vypadá jako EU.
Skeptiku,
ekonomický propad EU je jasně patrný. Společně s narůstáním politické bezvýznamnosti. Klíčové výroby se přestěhovaly dávno mimo EU, vyhnány buď socialismem, nebo ekologickou legislativou.
EU provádí sice „mohutné projekty“, ale musí si na to tisknout inflační peníze (proto je dobře, že nemáme euro). EU je ve stejné ekonomické situaci, jak „tábor míru a socialismu“ někdy na začátku 80. let, kdy by vám taky ledaskterý pologramotný politruk „vysvětlil“, jak prosperujeme a jaké zářné socialistické zítřky nás čekají v dalším tisíciletí.
Já se nepotřebuji spoléhat na nějaká tvrzení pologramotného politruka Pergille a už vůbec ne na tvrzení vaše. Já jsem viděl EU na vlastní oči.
Skeptiku.
Já tu EU také vidím na vlastní oči. Navíc přijímám informace o dění tam, kde to nevidím (nemohu být všude). A, je mi líto, jde to celé do kopru minimálně tím, že je upřednostňována ideologie před fakty. Což je něco, co se tu (ale, obávám se, většinou v daleko mírnější podobě) dělo až do roku 1989, což jsem taky zažil.
Já bych spíše řekl Pergille, že více než svýma očima se na EU díváte očima ruskýma.
Skeptiku
Opravdu něco takového jako „ruské oči“ nepotřebuji. Mě opravdu stačí např. to, že mikrobiální bezpečnost potravin se po zavedení ISO norem (na základě diktátu EU) dost výrazně zhoršila, protože ty ČSN chránily konzumenta potravin v mnoha ohledech lépe. A takovýchto věcí, které buď vidím, nebo slyším od lidí jiných odborností (např. to, že přechod na ISO normy zhoršil kvalitu rozvodů elektřiny holt musím věřit elektrikářům) je spousta.
Faktem je, že pokud by byl člověk omezen jen svou úzkou odborností, tak by si mohl říkat, že zhoršení v okruhu jeho odbornosti bylo někde jinde vyváženo či převáženo zlepšením. Pokud se ovšem začne zajímat o dění jinde, tak zjistí, že nic takového se nikde nekonalo a nekoná.
A pokud se týká ideologického diktátu do ekonomické oblasti, tak o tom je (mimo mnoha jiných věcí) halasně vyhlašovaný New Green Deal. A těžko budete prohlašovat, že ten soubor šíleností je jen ruská propaganda.
Podrobně jsem se sice kvalitou potravin nezabýval, ale porovnávám to, co tu bylo za totality a co máme nyní. A tak vím, že nyní má vesnická Jednota kvalitu potravin takovou, že za totality byla srovnatelná kvalita snad někde v Tuzexu a možná ani tam ne. O sortimentu už ani nehovořím, protože v této oblasti je rozdíl přímo do očí bijící. A co se týče elektrikářských norem, tak se mohu odvolat na svědectví elektrikáře, který mi před nedlouhou dobou prováděl elektrické rozvody a stěžoval si, že se elektrikářské normy neustále zpřísňují a zpřísňují. Tak že pokud nemáte ruské oči, máte zcela jistě ruské brýle Pergille.
Skeptiku,
zpřísňování norem zpravidla neznamená, že je ochrana koncového uživatele lepší. Znamená jen to, že se musí nakoupit víc nesmyslných a nefunkčních čamčmrdlíků a někdo na tom dobře vydělá. Zpravidla tolik, aby si mohl dovolit to zpřísnění normy zaplatit.
V době Tuzexu nebyla dvojí kvalita potravin (to, s čím nechce EU nic dělat). Dneska kupujete, hlavně pokud jde o zahraniční potraviny, sajrajty, které sice projdou podle ISO, ale jsou výrazně méně kvalitní než to, co se prodává pár desítek metrů za německou nebo rakouskou hranicí. Výjimkou jsou, pochopitelně, tuzemské potraviny, proto byl taky ten řev, když se objevila snaha donutit velké obchodní řetězce, aby místo s*ček made in EU musely prodávat určitý minimální sortiment kvalitního zboží.
V době Tuzexu Pergille nakupoval Tuzex pro své obchody v Československu to nejlevnější zboží na západním trhu a přesto i to nejlevnější zboží nakoupené Tuzexem na západě bývalo o něco kvalitnější, než to, co se u nás běžně prodávalo. Už tehdy dvojí kvalita potravin byla, jenže tehdy tato dvojí kvalita potravin nikomu nejen nevadila, ale dokonce se s ní nějak počítalo. Dnes, pokud máme dvojí kvalitu potravin, tak proto, že si jí buďto necháme líbit, nebo nám ta dvojí kvalita dokonce vyhovuje. Ve vašem příspěvku, na který jsem reagoval, nic o nějakých camčmrdlících nebylo, psal jste o přechodu na normy ISO a v důsledku toho o údajném zhoršení elektrických rozvodů a to není pravda. Přechod na normy ISO elektrické rozvody zlepšil. Ostatně o nějakých nefunkčních čamčmrdlících se mi elektrikář zhotovující pro mě elektrické rozvody ani nezmínil. Stěžoval si pouze a výhradně na zpřísňující se normy, o kterých jste se tak nelichotivě a pohrdavě vyjádřil. Nevyčítám vám, že toho o elektrikařině mnoho nevíte, pak se ale na toto téma raději nevyjadřujte.
Mě stačí, že těm ISO normám pro elektřinu vyhovují ty nejlevnější šunty z Číny. Nebo že po předělání elektřiny v domě podle nové ISO normy odešel časový spínač schodišťového osvětlení, který fungoval bez problémů desítky let. A nešel spravit, musel se koupit nějaký ISO vyhovující hnus z Polska, který odešel po několika týdnech (a nakonec se to muselo řešit ne vždy vyhovujícím pohybovým čidlem, protože ISO vyhovují jen podobné bezcenné šunty s jepičí životností).
A když už jsme u té elektřiny, tak ryze ideologicky nadiktovaný zákaz olovnatých pájek znamenal drastické zkrácení životnosti veškeré elektroniky. Ale udělala se podle tohoto ideologického blábolu „vysoce kvalitní“ ISO norma.
A v tom Tuzexu šlo hlavně o to, že se tam sehnalo zboží, které (jako druh výrobku) nikde jinde nebylo k dostání. Digitálky, džíny, barevné televizory, schopné přijímat televizní signál z Rakouska nebo Západního Německa, apod. Později i Sinclairy, Amigy, Atari apod.
Pergille, buď jste si najal hlupáka elektrikáře, nebo jste mu mluvil do jeho počínání. Já mám nové rozvody podle nových norem a žádné problémy nemám. Já ovšem nemám v elektrické instalaci žádné čínské šunty a mého pana elektrikáře ani nenapadlo mi je montovat. Jestli mi pan elektrikář namontoval nějakou součástku z Polska nevím, ale žádný problém s elektrickou instalací nemám. A co se týče Tuzexu, tam bylo tehdy třeba nakupovat například i čočku, neboť v běžných obchodech čočka k dostání nebyla.
Skeptiku,
některé klíčové součástky (např. některé typy jističů) se už jiné než čínské (a některé další jiné než polské) prostě neseženou. Člověk by to musel dovézt na černo třeba z USA. A s tou ISO normou prostě některé přístroje (nebo i napevno zabudovaná zařízení, jako ten minutový spínač, nebo taky zvonkové trafo), které odpovídají ČSN, nejsou kompatibilní a musíte je, ač funkční, vyhodit taky.
V laboratoři mám na stropě germicidní lampu. Protože existuje šunt jménem ISO, nemohli k ní udělat normální vypínač, ale musí tam být nainstalovaný časový spínač. Bezcenný šunt z Číny (protože to asi v EU od nikoho jiného nejde koupit), který zdechne tak týden po namontování. Faktem je, že VIPO spínač, který máme např. na ještě socialistických sterilizátorech, funguje spolehlivě už skoro 50 let. A podobný „mám ještě schovaný“ z dob, kdy jsem ještě dělal klasické fotky zvětšováním z filmu a sloužil mi hodně přes dvacet let. Ten šunt je bezcenný už tím, že v návodu se operuje červeným zeleným a modrým tlačítkem. ale v reálu jsou na tom šuntu všechna tlačítka černá. Takže člověk ani nepozná, jestli je to už zase pokažené, nebo si jen nepamatuje, které černé tlačítko má mít kterou barvu. Takže vyzařuji laboratoř ruční UV lampou, která se jen strčí do zásuvky. Tu naštěstí ISO norma ještě nezkriplila.
Vy musíte být Pergille opravdu strašný smolař. Mě fungují elektrické rozvody bez problémů, mému okolí také, jen vy máte pouze samé šunty. Je mi pouze líto onoho elektrikáře, který vám elektrické rozvody prováděl. Asi si s vámi užil. Kdybyste jej nechal pracovat a do práce mu nežvanil, dopadlo by vše jinak. Problémem tu nebude elektrikářská norma, ale vaše všeználkovská povaha.
Mám ve svém okolí studovaného ing elektro, který navíc řídí firmu, dělající projekty rozvodů v domech. Jeho názor na přechod na ISO normy se s mým ztotožňuje.
Toto vaše tvrzení bych Pergille vzal možná vážně, kdybych o tom vašem elektroinženýrovi věděl něco určitého a mohl se jej osobně zeptat. Především bych se jej zeptal, zda skutečně vašim známým je. V minulosti jste se oháněl známostmi už v takové spoustě jiných oborů, až z toho jde hlava kolem. Příště raději uvádějte, kde známé nemáte. Jako kdybyste naplnil ten starý vtip z doby socialismu, podle kterého bude u nás dosaženo socialismu tehdy, až budou mít všichni všude známé.
Milý skeptiku,
vzhledem k tomu, že mám relativně pestrou profesní kariéru, byť jsem, obrazně řečeno, až do důchodu seděl na té samé židli, na niž jsem usedl po promoci, že mám opravdu spoustu známých kde všude možně a alespoň bazální ponětí o ledasčem. A to jsem ještě napsal a vydal několik knih 🙂
ad 1. V tomto se rusácko nijak od EU neliší. Navíc je obohaceno o gigantickou korupci a teror vůči jakémukoli projevu opozičního nesouhlasu.
ad 2. Rusácké fantasmagorie se s realitou míjejí na sto kilometrů. To je axiom.
ad 3. Správně je to takto: Průnik zájmů občana, který poctivě pracuje a vytváří tím nějaké hodnoty se zájmy rusáckého úředníka, nebo rusáckého oligarchy, je zcela nulový.
V Rusácku mají kapitalismus, byť deformovaný ve prospěch oligarchů. Nicméně jsou podstatně „kapitalističtější“ než celá „slavná“ EU. Minulá EK prováděla alkoholické tance před sochou masového vraha Karla Marxe, dodanou totalitním čínským režimem.
David Satter, Čím méně víte, tím lépe spíte, vydalo nakladatelství PROSTOR, Nad Spádem 649, Praha 4, v roce 2017, strana 44 elektronické verze
V Rusku byl vybudován kapitalismus. Protože však největší nenásilný převod majetku v dějinách reformátoři uskutečnili, aniž se opírali o zákony, vytvořili podmínky pro kriminalizaci celé země.
Nově vzniklou společnost charakterizovaly tři hlavní rysy: ekonomika ovládaná zločineckou oligarchií, autoritářský politický systém a (možná především) morální úpadek, který podrýval veškeré právní a etické standardy a znemožňoval existenci skutečné občanské společnosti. Interakce mezi těmito třemi faktory připravila půdu pro vývoj Ruska směrem k režimu založenému na agresi a teroru.
David Satter, Čím méně víte, tím lépe spíte, vydalo nakladatelství PROSTOR, Nad Spádem 649, Praha 4, v roce 2017, strana 83 elektronické verze
Jestliže za Jelcina podnikatelé a gangsteři privatizovali stát, za Putina se z podnikatelů stali vazalové režimu. Počet státních úředníků se zvýšil skoro o dvě třetiny. Tato byrokratická armáda přitom sledovala jenom své vlastní predátorské zájmy. Podle Analytického centra prezidentské kanceláře pro sociální a ekonomickou politiku muselo v roce 1994 70 až 90 procent ruských podniků a bank vyplácet 10 až 20 procent svých zisků zločineckým gangům. Za Putina se změnila jenom totožnost těch, kdo tributy vybírali. Nyní to byli vládní úředníci.
Dílem mezi zločinné oligarchy rozdělený stát, dílem státní podniky fungující jako za socialismu, tedy rusácký stav, má ke kapitalismsu mnohem dál to co máme v EU. Bláboly na téma „marxova socha“ na tom nic nezmění. Co do počtu soch levičáckých zločinců vede rusácko před EU o několik kol.
To skeptik a Pavel
Jenže v Rusku jsou, na rozdíl od Ukrajiny (která už se skoro přeměnila v konglomerát ministátů, ovládaných jednotlivými oligarchy) oligarchové dílem potlačováni (viz kausa Juščenko), dílem omezováni a nuceni k nějaké formě podřízení se státu (Putin asi taky na mnohé z nich ledacos zajímavého ví).
A je vcelku příznačné, že se EU vždy zastávala zlodějského oligarchy Juščenka. A že obdobně napomáhá i těm oligarchům ukrajinským.
Sradnovní pergillovy dojmy o Ukrajině hravě přebije jeho představa o tom jak jsou v rusácku „potlačováni oligarchové“. Jediné co je v rusácku „potlačováno“ je potencionální konkurence pro puťku (a zde příklad chodorkovského skutečně platí). Sám 40 miliardový puťka je největší oligarcha a ti ostatní, když drží hubu a krok, tak jim nikdo v rozkrádání v míře o jaké se na Ukrajině nikomu ani nezdá, nebrání.
Jediné ministáty Pergille, které na Ukrajině existují, jsou ty oblasti obsazené nebo vytvořené a vydržované Ruskem.
skeptiku,
o ovládnutí Ruska (a dalších postsovětských států) organizovaným zločinem v 90. letech se vědělo a řešilo se to i na úrovni WHO (protože organizovaný zločin mj, likvidoval tamní zahrádkaření i opravdová družstva a výrazně zhoršil výživu obyvatel). A vím to od lidí, kteří to v té WHO pomáhali řešit.
Od té doby se poměry na Ukrajině spíš zhoršily, zatímco v Rusku spíš zlepšily. Putin není anděl, ale Rusko tč. potřebuje někoho, jako byl Ivan Hrozný. I ty „putinovy oligarchy“ lze chápat jako určitou obdobu opričniny.
Pergille, kam Rusko dovedli Putin a Putinovi oligarchové jsem měl možnost vidět dost jasně a Putin se nemá čím chlubit. Ostatně ani GRU a novičok Putinovi nefungují tak spolehlivě, jak by si Putin přál.
Skeptiku,
kdyby to byla GRU a byl to novičok, tak by to dopadlo úplně jinak. Uvědomte si, že toho novičoku stačí kapka velikosti hlavičky kovového špendlíku na usmrcení několika lidí.
Novičok to byl a byla to GRU Pergille. Jen by s tím novičokem museli agenti GRTU správně zacházet, aby správně fungoval. Jenže i v GRU existují pitomci, kteří například v případě Skripalových nevzali v úvahu vlhkost, která účinnost novičoku značně snižuje.
Ano, ruská televize spíše, než co jiného, popisuje evropskou a americkou každodenní skutečnost.
Hanák z Hané nezapře, že patří na východ.
Vždyť má Oskar z Hané pravdu. Vidí jasně to co vy nechcete. By mě zajímalo, proč když někdo z vašich oponentů má očividnou pravdu, tak ho očerňujete, že patří na východ nebo že je ruským trollem apod? Není to náhodou tak, že tu očerňovací taktiku používáte vždy když jste v koncích a nemáte na názor oponenta argumenty? Toho jsem si už na diskusích všiml mockrát. Když nemůžete reagovat věcnými argumenty, vyrukujete s nálepkami a urážkami a snažíte se oponenta jimi zašlapat do země.
Ferdo, asi neumíte číst. Když někdo napíše pozitivní věci o EU, vytáhnete lži a ruskou propagandu. Takže kdo je tu zmanipulovanej?
V minulosti jsem s Oskarem (hanákem z Hané) občas diskutoval. Nejhorší zkušenost, kterou s Oskarem (hanákem z Hané) učinil byla ta, kdy mi líčil, jak na konci války, kdy mu mělo být snad dvanáct let byl vlastníkem švýcarských hodinek a chlubil se tím, že mu je sovětští vojáci neukradli. V jednom svém příspěvku v minulosti tvrdil, že na začátku války mu bylo devět let, když jsem z tohoto jeho tvrzení později vycházel, tak mě opravil, že mu bylo šest let. Tak si z těch tvrzení Oskara (hanáka z Hané) Ferdo Borku něco vyberte. Pro mě už je Oskar (hanák z Hané) diskutérem velmi nevěrohodným.
Hanák z ruské stepi. Tupé propagandě věří. pozitiva EU nevidí. Stydím se za něj.
No, když to vezmeme v poněkud opačném geografickém pohledu, tj. z té západněji položené části Evropy směrem k Rusku, občas je zdůrazňováno, že goebbelsovská propaganda v nacistickém Německu ve 30.letech 20.století si nemusela ani nijak vymýšlet nebo přehánět, pokud šlo o reálnou situaci v tehdejším SSSR (násilná kolektivizace a hladomor, krvavé čistky atd.)… Je otázkou, bez ohledu na nějakou ruskou propagandu, do jaké míry může příliš optimistické scénáře do blízké budoucnosti skýtat vnitřní (příp. a priori vnitřní) vývoj v mnohých zemích západní části Evropy nebo v USA…(???) A teď ani nemyslím ty zde zdůrazňované gaye apod.
Nezapomeňte na epizodu „republik rad“ na území Německa krátce po válce. Významná část německé populace měla praktické zkušenosti se sovětským režimem, který se německým socialistům a komunistům podařilo dočasně ustanovit, a byly to zkušenosti jednoznačně negativní. Takže obecné smýšlení bylo „raději Hitler než nějací noví Spartakovci“.
Stejně se dají vysvětlit i některé politické události a politické preference obyvatel Maďarska a Slovenska zkušeností s maďarskou a slovenskou „republikou rad“.
Tak když už bychom přešli k tomuhle, tak jistě, že tu určitá přímá úměra taky byla. I v těch oddílech Freikorps, které se v tom revolučním zmatku v Německu v roce 1919 a ještě o něco později výrazně podílely na potlačení těch levicových revolučních hnutí, spoluspočívaly základy nacionálně socialistického hnutí (v první řadě oddíly SA)… Vemte si třeba konkrétně Bavorsko, kde byla v roce 1919 také krátkodobě ustavena vlastní, Bavorská republika rad, a které se následně stalo hlavní baštou nacistického hnutí v celoněmeckém rámci (tak viz i ten Hitlerův pučistický pokus v Mnichově v roce 1923, viz úloha Norimberku, který se změnil v místo stranických sjezdů NSDAP ještě řadu let před jejím převzetím moci v Německu, apod.).
V Maďarsku v té vojenské porážce tamní Republiky rad v roce 1919 a tzv. „bílém teroru“, který té porážce následoval, spočívaly počátky konzervativního režimu regenta a zemského správce admirála Horthyho. O Horthym samotném bych tedy až do jeho pádu v roce 1944 (způsobeného mimochodem Němci jako tehdy fakticky okupanty a domácími fašistickými Šípovými kříži) netvrdil, že by byl nějaký fašista. Na druhou stranu, otevřeně k nějakým fašistickým idejím tíhli někteří z premiérů, kteří se už za jeho regentství v čele maďarských vlád vystřídali.
Jistě, jenže primárně byl ten freikorps reakcí na bezuzdný rudý teror. A nebýt toho, že skoro každý Němec měl v okruhu svých přátel a známých někoho, koho rudí zavraždili, měl by Hitler podstatně těžší práci při získávání německé populace na svou stranu.
To A.S. Pergill:
Spíš bych jen doplnil než nějak oponoval… Samozřejmě, tady byly analogie se soudobým vývojem v Rusku. Když jsem zmínil ten „bílý teror“ v Maďarsku, tak tomu pochopitelně předcházel „rudý teror“ Maďarské republiky rad (oba mohly být +- přibližně podobné intenzity, v případě obou se odhaduje počet obětí na životech do řady tisíců)… Už jen tak mimochodem dodávám, že zajímavý může být osud předáka té Maďarské republiky rad Bély Kuna, který odešel do ruského exilu, aby se nakonec, později, stal jednou z četných obětí stalinského teroru v SSSR.
Nevím jestli trochu nepřeceňujete nebo nezveličujete rozsah nebo dopad toho rudého teroru v Německu, i když bezpochyby samozřejmě byl (a to zase i když se zdůrazňuje, když jste předtím zmínil konkrétně ty Spartakovce, jak třeba ta známá komunistická mučednice Rosa Luxemburgová, zavražděná spolu s K. Liebknechtem příslušníky Freikorpsu už v lednu 1919, chtěla předejít excesům i samotné povaze Leninovy revoluční tyranie v Rusku)…
Nepochybně, i v případě toho Německa zejména v letech 1919-1920 můžeme mluvit o takové chaotičtější občanské válce, kde v různých regionech probíhaly skutečně krvavé boje mezi těmi levicovými revolucionáři (třeba i s vlastní „Rudou armádou“) a vládními silami (Reichswehrem) a oddíly Freikorpsu…
Že nejobecněji v podpoře fašistických hnutí hrál roli strach z komunismu, tak to je známá věc (a asi právě tady tkví hlavní příčina toho, co mnozí dnes kritizují, prostě označování fašismu nebo nacionálního socialismu, které se vynořily jako protipóly ultralevicového komunismu, nějakého radikálního socialismu, příp. anarchismu, za ultrapravici)… A zrovna v případě toho Německa, možná taky v tom, co píšete, mohou tkvět i příčiny toho, že třeba masy nějakého proletariátu, které by jinak dost podporovaly ty „rudé“, daly přednost těm „hnědým“…
Ono je to,ještě trochu složitější:
Liebknecht a Luxemburková měli v době své likvidace už ruce hodně špinavé od krve, takže si svůj osud zasloužili.
Německé komunisty vedl Thalmann, což byl v podstatě Stalinův člověk. Kdyby se k moci dostal on, tak reálně hrozilo, že se sovětská Rudá Armáda spojí s německou, a tomu tandemu by patrně nebyla s to odolat ani ta Velká Británie. A je otázka, co by se dělo v USA. Takže vyjma Židů (ale na ty by nejspíš za vlády komunistů taky došlo – viz posléze „boje proti sionistickým spiknutím“) na vítězství Hitlera nad německými komunisty nakonec vydělal prakticky celý svět, protože se tahle dvě totality servaly, jedna zanikla a druhá z toho vylezla oslabená.
Pan Romancov se trochu rozohnil a zapomněl, odkud vlastně pochází. Tomu se říká poplivat vlastní etnický původ a takový člověk se nemůže divit, když na něj druzí plivnou také, nebo se zachovají jako vlastenci.
Ještě jsi zapomněl dodat „ein volk ein reich ein fuhrer“.
Zase to osočování Ruska , dejte už s tím pokoj a věnujte se třeba islamizaci EU , situaci ve Francii a dalších západních zemí , neustále rostoucímu státnímu dluhu ! Také anexe autonomní republiky Krymu je nesmysl , Krym byl až do roku 1954 ruský , potom byl z administrativních důvodů předán Ukrajině , po rozpadu SSSR se tam konalo několik referend o návratu do Ruska , konečně v roce 2014 se to povedlo ! HP , už vám nějak ujíždí vlak !
A proč se nevěnovat islamizaci rusácka? Kdo v Evropě má 16 % muslimů v populaci? Jedině rusácko. Kdo v Evropě má na svém území legální mnohoženství a šaríju? Jedině rusácko. Náckové si muslimů vždy považovali. Putinjugend není jediná věc, ve které se ti současní rusáčtí náckové tak podobají těm německým. I v podlézání muslimům jsou podobní jako vejce vejci.
Jenže Rusko drží ty muslimy tvrdě u huby. A řádné „šaríja zóny“, jako v řadě starých zemí EU, tam nejsou a pokusy o jejich ustanovení by byly utopeny v krvi. Rusové se se zločinci nijak nekašlou: Když u Afrického rohu řádili somálští piráti, tak dali na své nákladní lodě ozbrojence a ti piráty jednoduše pokosili kulomety. Zatímco západní státy si svoje lodě nechaly zajímat a platily za ně tučné výkupné.
A jedním z důvodů, proč většina krymských Tatarů hlasovala pro přechod k Rusku, byl fakt, že, na rozdíl od Ukrajiny, Rusko tvrdě drží u huby islámské radikály, vynucující svým souvěrcům „islám jak řemen“.
Evidentně vám čtení dělá velký problém. Zkuste si výše uvedené přečíst znovu. Realitou je, že jediná legální „šaríja zóna“ v evropě je právě na území ruské federace. Čečenští banditi „přítele kadyrova“ si v rusácku dělají co chtějí, včetně loupeží a vražd. Vaše vlhké dojmy na téma jak a proč hlasovali krymští tataři opět patří do kategorie fantasmagorií. Motivace pro obyvatele krymu během „hlasování“ byla jediná, a to namířené hlavně kalašnikovů. Krymští tataři předevšim dobře věděli, že s rusáckou okupací se jim zle povede, což se také potvrdilo.
Je mi líto. Ani v tom Čečensku se neuplatňuje šaríja v takové šířce a hloubce, jako např v západoevropských „no go zónách“. A to, že sekulátněji orientovaní krymští Tataři hlasovali pro Rusko proto, že pod vládou Ukrajiny trpěli ze strany islámských fundamentalistů, je prostě taky pravda, psalo o tom u nás více zdrojů, včetně lidí, kteří tam byli.
Ukrajinci si taky postavili proti sobě Rusy „jazykovými zákony“ (byť chápu, proč vznikly). Faktem ovšem je, že např. první republika nic podobného neměla (vyjma práce ve státních službách nemusel Němec za celou dobu existence první republiky promluvit jediné slovo česky), a přesto brali Němci zrovnoprávnění češtiny s němčinou jako šílenou újmu a vrhlo je to o dekádu a něco později do náruče Hitlera. Takže asi by se Rusům reálně zavděčit nedalo.
Jinak ty kalašnikovy jsou, pochopitelně, pouze vaše fantasmagorie, nemající s realitou naprosto nic společného.
Mám tomu rozumět, že při referendu na Krymu 2014 byl za každým občanem, který šel hlasovat z domova až do volebních místností, voják s kalašnikovem ? Takže vlastně už jen ta samotná cesta k urně byla utrpením ? No to se ti vojáci museli uchodit, když se to týkalo statisíců obyvatel Krymu v tak neskutečně krátké době…
Jinými slovy, když vám byl do faktu, že na území RF je šaríja a mnohoženství legální, a na území EU nikoliv, strčen čumák, následovaly od vás běžné a trapné výmluvy a ničím nepodložené dojmy o „no go zónách“. Kolik jich je, kde jsou, a kde jsou ukotveny v Evropském právu? Šaríja a mnohoženství totiž v rusácku zcela zjevně prosazují. Jste schopen na něco takového odpovědět nebo si alespoň vymyslet? Protože vymyslet no go zóny na rusáky jen formálně (a ve skutečnosti muslimy) ovládaném kavkaze opravdu ale opravdu není problém (a nejen tam). https://www.irozhlas.cz/komentare/muslimsky-kaminek-v-putinove-bote_1709100900_pla
Vaše fantasmagorické dojmy o tom jak hlasovali krymští tataři jsou pro smích. Tataři hlasování bojkotovali. O tom, že byli kvůli tomu zastrašování nemluvě (info i pro josefa) A jestli jim hrozí nějaké utrpení tak právě teď s rusáckou okupací. Dašlí blábol: Žádné „jazykové zákony“ na Ukrajině nevznikly. Ukrajina stěží mohla proti sobě „postavit“ rusácké polovojenské jednotky vydávající se za separatisty, kdyby je kreml neplatil.
To Pavel
O těch jazykových zákonech se psalo i u nás. Včetně toho, že sehrály roli jakési roznětky povstání na ruskojazyčném východě Ukrajiny.
Tolerance mnohoženství není totožná se šaríjou (a to mnohoženství muslimů je vysoce tolerováno i západními státy EU, včetně přidělování sociálních dávek na všechny manželky apod.
Šaríjou se rozumí (mimo jiné) skutečnost, že nemuslim má v dané společnosti asi stejné právní a sociální postavení jako Žid v nacistickém Německu. A to se v Čečensku neděje.
A o těch krymských Tatarech opět, alespoň zpočátku, než došly příslušné befély, informovala i naše média. Navíc jsem se se sekularizovanými Tatary na své stáži v SSSR setkal a dovedu si živě představit, do jak nešťastné pozice se dostali v situaci, kdy Ukrajina (pod taktovkou multikulturalistů z EU) nad nimi nechala vládnout islámské radikály.
… no ale já jsem skutečně neviděl, že by (údajně nespokojení) občané Krymu v r. 2014 šli k volbám pod bajonety kalašnikovů a se svěšenou hlavou deziluze. To by dozajista někteří investigativní „Kroupové“ natočili a pustili tak tu hrůzu do „svobodného světa“…
V knize Putin a putinismus na straně 27 cituje autor Walter Laqueur ruského filozofa Vladimira Solovjova, který už v roce 1892 o ruském národu napsal:
Představte si člověka tělesně zdravého a silného, nadaného a ne nevlídného, protože takový je zcela zaslouženě názor na ruský lid. Víme, že tento člověk (nebo lidé) je nyní ve velmi neutěšeném stavu. Jestliže mu chceme pomoci, musíme nejprve pochopit, co mu je. Dozvíme se, že není opravdu šílený, Jeho mysl je jen do značné míry postižena falešnými idejemi folie de grandeur (blázněním z velikosti) a nepřátelstvím ke všem a ke všemu. Je lhostejný ke svým skutečným přednostem, lhostejný ke škodám, k nimž může dojít, představuje si nebezpečí, která neexistují a staví na nich ta nejabsurdnější tvrzení. Zdá se mu, že ho všichni jeho sousedé urážejí, že se dost neklanějí jeho velkoleposti a chtějí mu všemožně ubližovat. Každého v rodině obviňuje, že mu škodí a opouští ho, přechází do nepřátelského tábora. Představuje si, že mu sousedé chtějí podkopat dům, a dokonce na něj zaútočit se zbraní. Proto vydává obrovské částky na nákup zbraní, revolverů a železných zámků. Když uplyne nějaký čas, obrátí se proti vlastní rodině.
Samozřejmě mu nebudeme dávat peníze, byť bychom mu sebevíc chtěli pomoci, ale pokusíme se ho přesvědčit, že jeho myšlenky jsou nesprávné a neodůvodněné. Pokud se o tom stále nepřesvědčí a setrvá ve své mánii, nepomohou žádné peníze ani léky.
Autor knihy historik Walter Laqueur pak na závěr ještě dodává: Ani o sto dvacet let později neumím vymyslet lepší popis současného stavu.
David Satter, Čím méně víte, tím lépe spíte, vydalo nakladatelství PROSTOR, Nad Spádem 649, Praha 4, v roce 2017, strana 6 elektronické verze
Rusko lze ve skutečnosti pochopit velice snadno, ale člověk se musí naučit cosi značně obtížného: věřit neuvěřitelnému. Lidem ze Západu může Rusko zamotat hlavu, protože k němu přistupují ze západní perspektivy a neuvědomují si, že Rusko je vesmír založený na zcela odlišném souboru hodnot. Považují-li obyvatelé Západu za samozřejmé, že jednotlivec má vnitřní hodnotu a není jenom surovým materiálem pro pošetilé úklady zkorumpovaných politiků, možná si neuvědomí, že tento pohled v Rusku není zcela rozšířený. Pro pochopení ruské reality je nutné přijmout, že ruští vládci opravdu jsou schopní vyhodit do povětří stovky vlastních občanů, aby si udrželi moc. Opravdu jsou schopní s plamenomety zaútočit na tělocvičnu plnou bezbranných rodičů a dětí. Jakmile přijmeme, že nemožné je skutečně možné, úpadek Jelcinovy doby a Putinův nástup k moci začnou dávat dokonalý smysl.
David Satter, Čím méně víte, tím lépe spíte, vydalo nakladatelství PROSTOR, Nad Spádem 649, Praha 4, v roce 2017, strana 156 elektronické verze
Tendence zacházet s jednotlivcem jako se surovým materiálem pro realizaci státních ambicí umožnila, aby v Rusku triumfoval komunismus, který se pokusil stvořit „nebe na zemi“ za cenu milionů životů. Tatáž tendence vedla k rozhodnutí zavést kapitalismus bez vlády práva a k naprosté kriminalizaci Ruska. Nastane-li v budoucnu další převrat, může tato tendence způsobit pohromu i potřetí.
Tohle je do jisté míry dáno pravoslavím, jehož mentalita je odlišná od západního křesťanství. Má některé sympatické prvky (např. tam nikdy nebyl prosazen celibát kněží, takže tamní kněží nejsou přehlídkou sexuálních deviantů, jako v římskokatolické církvi, ale celkově je úpravoslaví daleko více zpátečnické a primitivizující.
Vladimir Solovjov byl nejen ruským filozofem, ale i pravoslavným teologem. A myslím, že ruský národ vystihl přesně. Smutné je pouze to, že se ruský národ od roku 1892 nezměnil.
Bohužel, všechny politické síly v Rusku dělaly co bylo v jejich silách, aby se mentalita ruského národa nezměnila. A daleko dříve, než od roku 1892. Vlastně jakýsi pozitivní posun se objevil až za toho Putina.
Za Putina nenastal v mentalitě ruského národa žádný posun a už vůbec ne pozitivní. Byl jsem tam několikrát a to, co o Rusech napsal Solovjov v roce 1892 platí dodnes.
skeptiku,
není to tak úplně pravda. Je vidět jednoznačný nárůst podpory „zapadniků“, mimo jiné.
Jinak platí, že asi budou muset odrůst tak dvě generace pod režimem na způsob Putina, aby se nestalo, že se pokusy o zavedení demokracie zvrhnou na nějakou příšernost na způsob poměrů za Jelcina.
Vy tu Pergill neustále melete o diskuzi, ale když vám někdo naservíruje něco co není ruská propaganda, tak si melete svou a uhýbáte. Typický ruský způsob diskuze. „Pozitivní posun“ za Putina??? Jste slepý a hluchý? Přečtěte si článek znova, a poslechněte „písničku“ Strýčku Vovko děkujeme! S vámi jinak nemá cenu se bavit.
Na jiném místě dštíte vy a ruská propaganda na EU oheň a síru, píšete mimo jiné o tom, že EU jde do kopru a na jiném místě tvrdíte něco o nárůstu podpory „západniků“ v Rusku? A právě Putin má Rusy naučit zavedení té správné demokracii??? Spoléhá se snad Putin v tomto ohledu na pomoc od FSB, VSR a GRU? Chce Putin dosáhnout demokracie v Rusku pomocí novičoku, polonia 210 a časovaných náloží?
skeptiku,
„zapadnici se vyskytovali v Rusku minimálně už od začátku 19. století, kdy mj. do Ruska masívně utíkali francouzští šlechtici před revolucí (i Puškinův Evžen Oněgin měl francouzského vychovatele). Čili ti „zapadnici“ spíše fandili (západo) evropským hodnotám, včetně těch, které nynější EU tvrdě pošlapává 🙂
A objektivně existující nárůst počti těchto lidí můžeme považovat za pozitivní jev.
Už jsem tu kdysi psal, že podobným vývojem prošla česká společnost na sklonku habsburské monarchie a promítlo se to do její schopnosti fungovat v demokratickém státě (zatímco epizoda vlády Jelcina ukázala, že ruská společnost toho zatím schopna není).
Prostě jsem toho názoru, že relativně osvícený diktátor, jako je Putin, může ruskou společnost připravit na bezhavarijní přechod k demokracii, jak to u nás udělal Franz Josef I a jeho předchůdci. Protože jsme si my tímhle vývojovým stádiem už prošli, neuvítal bych v čele našeho státu ani Putina, ani zmrtvýchvstalého FJI, protože jsme už někde dál.
Pergille, kolik že to těch Francouzů do Ruska před revolucí tehdy asi tak uprchlo a pokud vůbec, jak dlouho tam vydrželi? Já vím o Karlu Havlíčkovi Borovském, který sice do Ruska neprchal, ale odešel tam plný ideálů slovanské vzájemnosti a vrátil se hluboce rozčarován až zhnusen. A obávám se, že s podobnými pocity opouštěl Rusko i francouzský vychovatel Evžena Oněgina.
Skeptiku,
asi dost, když z toho vznikl literární typ (to není jen E. Oněgin). Ona byla ta francouzská šlechta dost početná a Rusko byla pro ni destinace už proto, že tam byl podobný absolutismus jako v předrevoluční Francii. A spousta ruské šlechty byla frankofonní.
Další vlna emigrace z Francie byla v souvislosti s Napoleonem, jeho porážkou i vyhnání (druhé) Bourbonů. I někteří z těchto vln končili v Rusku. Součástí té poslední jmenované vlny byl i Joachim Barrande, který ale zakotvil v Praze.
Tak tvrdíte, že ASI! dost. Tak že nevíte a vycházíte, jak je u vás zvykem, z vašich dojmů a dohadů. Vše neurčité a nejasné. Opíráte se o to, že si Puškin vytvořil literární postavu do Evžena Oněgina. To je ale zatraceně málo, Pergille. Odchod francouzské šlechty do Ruska měl tedy do masového jevu velmi, ale opravdu velmi daleko. Tento odchod francouzské šlechty do Ruska bych co do masovosti přirovnal asi tak k masovosti odchodu Čechů na Tahiti.
Jen bych si dovolil k tomuto sporu „A.S.Pergill vs. skeptik“…
Nevím, jak vysoký byl počet francouzské porevoluční emigrace na přelomu 18. a 19.století zrovna v Rusku, ale vzhledem k tomu, že jsem měl kdysi možnost či jistou povinnost do hlubších detailů se zabývat mezinárodní politikou prvních dekád 19.století, zmínil bych jména dvou konkrétních osob:
1) Armand du Plessis, vévoda de Richelieu (mimochodem, pocházející ze stejné rodiny jako jeho jistě známější jmenovec, strůjce francouzského královského absolutismu o cca 200 let dříve). Ten se během své emigrace v letech 1789-1814 objevil právě v Rusku, kde jej dokonce car (patrně Alexandr I.) jmenoval guvernérem Krymu (tahle informace obsažena třeba i v takové všeobecné publikaci MAUROIS, André: Dějiny Francie, u nás vyšlo 1994, str. 314). Po návratu do Francie sloužil v letech 1815-18 a 1820-21 jako první ministr tzv. restauračního režimu krále Ludvíka XVIII.
2) Carlo Andrea Pozzo di Borgo, korsický hrabě, který v ruských službách bojoval proti císaři Napoleonovi I. (vlastně svému korsickému krajanovi) a po skončení napoleonských válek působil jako ruský velvyslanec v Paříži. Právě z této pozice se výrazněji zapsal do tehdejší mezinárodní politiky jako propagátor myšlenky intervence velmocí tzv. Svaté aliance (Francie, Rusko, Rakousko, Prusko) na podporu Španělska, resp. jeho krále proti povstalcům, bojujícím za nezávislost zemí španělské (čili větší části dnešní Latinské) Ameriky – a i když celý tento podnik zůstal jen chimérou, jak známo, v USA naopak podnítil myšlenku, které se později začalo říkat Monroeova doktrína.
K výše zmíněným případům bych si dovolil ještě jednu vlastní poznámku. Vzhledem k politickému vývoji v Evropě 19.století se Rusko měnilo v jakýsi ideál (netvrdím častý zdroj emigrace) evropských ultrakonzervativních sil, což mělo svou logiku v tom, že jeho absolutistický režim odolával liberalizačním tlakům, kterým nakonec, po revolučních vlnách let 1848-1849, do značné míry podlehly např. i další tehdejší evropské absolutistické velmoci jako Rakousko nebo Prusko (v Rusku můžeme o nějaké analogii hovořit leda až tak po roce 1905). Ano, na první pohled to může možná trochu připomínat pozici, jakou ve 20.století, po roce 1917, sehrávalo sovětské Rusko v očích (dalo by se říci až naopak) evropské komunistické levice.
skeptiku,
ruská šlechta byla (vyjma opravdových vesnických buranů) frankofonní a naprostá většina se to naučila od francouzských rodilých mluvčích a většina těchto mluvčích byla z některé z emigračních vln, o nichž jsem se zmínil výše. Dost pochybuji, že by se daly sehnat opravdu exaktní údaje (něco jako sčítání lidu. A spousta dokumentů byla zničena za VŘSR nebo po ní.
A přítomnost emigrantů před revolucí a Napoleonem a jejich chovanců byla jedním z faktorů, proč stálo Rusko docela pevně v protifrancouzské koalici (a jediný car, který se snažil o přechod do opačného tábora, byl zavražděn).
Tak že pan ČERT podal ve svém příspěvku dva Francouze, kteří v Rusku pobývali a pak se do Francie opět vrátili. Proč a s jakými pocity se do Francie vraceli ČERT nepíše. Já jsem se setkal s dvěma příběhy Čechů, které osud zavál na Tahiti. Ten první byl poúnorovým emigrantem a psal o něm tuším časopis Reflex. O tom druhém, který na Tahiti přibyl až po sametové revoluci, jsem viděl reportáž v televizi. Na Tahiti se oženil s domorodkou a pěstoval tam vanilku. Možná že těch Čechů, které osud na Tahiti zavál, bylo více, ale o nich už nevím. V každém případě mohu konstatovat, že masovost odchodů francouzských šlechticů do Ruska a masovost odchodů Čechů na Tahiti, bude srovnatelná. A ještě něco, Pergille: ať už ruská šlechta byla nebo nebyla frankofonní, nevypovídá to vůbec nic o náklonnosti šlechty francouzské k Rusku a o hloubce touhy francouzské šlechty do Ruska prchat. Pan ČERT alespoň uvedl dva příklady francouzských šlechticů, kteří v Rusku po nějakou dobu pobývali. Vy jste uvedl pouze jednu literární postavu, ze které na úprk francouzské šlechty do Ruska usuzujete.
Skeptiku,
o francouzských emigrantech do Ruska najdete zmínky v řadě ruských literárních děl (proto jsem psal o „literárním typu“ a toho Oněgina jmenoval, protože mi padl do mysli nejrychleji), a dokonce i v dílech ze sovětské éry, zabývajících se obdobím kolem VŘSR a občanské války. Aby k podobnému jevu došlo, musel být překročen jakýsi „práh“ jeho četnosti, který třeba u nás, byť zde francouzští emigranti byli také, překročen nebyl.
A je jasné, že v politice se uplatnili jen ti nejvýjimečnější, ostatní prostě byli na poloslužebném či zcela služebném postu ve šlechtických rodinách (asi jako porevoluční ruská emigrace u nás, která se literárním typem stala).
Opravdu se velmi obávám Pergille, že onen „práh četnosti“, o kterém se zmiňujete, v případě úprku francouzské šlechty do Ruska zdaleka překročen nebyl. Vy jste uvedl jednu literární postavu a ČERT uvedl dva případy. Českých sedláků, kteří v devatenáctém století odešli na pozvání cara do Ruska, bylo nejspíš podstatně více, než Francouzů. A i ti čeští sedláci v Rusku existovali především proto, že si vytvořili jakousi uzavřenou komunitu a s Rusy příliš silné kontakty neudržovali.
Skeptiku,
šlechticů bylo v Rusku dost a dost. A jestli jen desetina z nich měla francouzského vychovatele a domácího učitele, muselo jich být horní stovky až něco přes tisíc lidí. Přinejmenším.
Uvedete Pergile nějaký solidní zdroj, ze kterého na úprk francouzských šlechticů do Ruska usuzujete? Vaše dojmy a dohady, že jich bylo dost a dost jsou k ničemu. Vaše údaje se opírají o „Evžena Oněgina, a dále už jen o „možná“ a „asi“. Jste „odborníkem“ na medicínu, elektrikařinu, křesťanství, francouzskou šlechtu a její úprk do Ruska a další a další oblasti. Ještě jste ale neuvedl ani jeden solidní a spolehlivý zdroj, ze kterého jste čerpal a který by bylo možné si ověřit. Připomínáte mi ten starý vtip o sovětském pionýrovi, kterému ukázali mapu hvězdné oblohy, kterou v životě neviděl a on ji druhý den vrátil opravenou.
Skeptiku, dá se vyjít z učebnic pro střední školy z doby, kdy jsem studoval gympl.
Na Rusko lze perfektně použít parafrázi toho co říkal jeden domorodý náčelník…přišel bílý muž, naučil nás vzhlížet k bohu a mezitím co jsme koukali k nebi, ukradl nám půdu pod nohama.
S Ruskem je to podobné…Tak moc civilizačně zaostalo a uvízlo v minulosti, že neustále hledá a vidí nepřítele v USA a v Evropě, zatímco její hlavní nepřítel trpělivě čeká v sousedství na jihu.
Hlad Číny po surovinách klesat určitě nebude. Stagnující (lépe řečeno klesající) kvalita života v Rusku, nepříznivý vývoj demografie, alkoholismus a zdraví populace, znamenají, že náklady na udržení Sibiře budou jenom narůstat. Už teď musí režim hojně dotovat lidi, které tam potřebuje udržet kvůli práci. Čína má pořád dost stamilionů lidí žijících jak ve středověku a kteří by také rádi čerpali výhody a výdobytky moderní společnosti. Ochota vyrazil kamkoliv za prací tam ještě dlouho bude. Aby se Rusové jednoho dne nedivili, že jim už půlka Sibiře neříká pane…když teda pomineme fakt, že Sibiř zabrali (čti ukradli) původním národům, kteří toho s Rusy nemají moc společného, takže nazývat Sibiř „ruským územím“ je nonsens non plus ultra. Oproti ruskému imperializmu jsou Španělé, Portugalci, Holanďané i Francouzi naprostí čučkaři.
To samé ovšem můžete říct o půlce USA i o půlce Německa, když už jsme u toho. Akorát my máme kontinuitu na našem území prokázanou až ke knovízským lidožroutům, z nichž (a dalších) se posléze vyvinuli Keltové.
Jinými slovy, místní volksrusák recykluje primitivní propagadnu určenou pro ruskou verzi hitlerjugend.
Rusáci a ALjaška?Co by s ní dělali-zdevastovali další miliony km ?
Jistě. Však to taky byla reakce na volksrusáka (odvozeno od slova volskdeutsche) výše, který jako první v reakci na popis tragického stavu ruské společnosti v článku se musel vyzpovídat ze své nenávisti k západu, protože na článek nenašel relevantní protiargument.
Připadám si že se svět vrátil o 70let zpět. Tenkrát byla ta propaganda obrácená. Bezdomovce jsme mohli vidět jen ve filmových týdenicích(televize nebyla).
A myslíte, že v naších školách to je jiné?
Před léty přišla vnučka ze škody, dnes se učily, jak těžce jsme žili!
Oskare a Pergille gavaritě pa rusky?
Já měl ruštinu povinnou od 4. třídy až po vysokou školu, včetně. Takže se rusky ještě dnes jakžtakž domluvím a jsem schopen i přečíst rusky psaný text.
MMCH před rokem 1989 byla řada u nás do té doby zakázaných knih od západních autorů k mání v ruštině; a mnohé dosud česky nevyšly, nebo jen dost výrazně krácené; Asimovův Konec věčnosti i některá další díla západní SF, ale i třeba některé středověké rytířské romány, jsem četl poprvé v ruštině.
Ve vědecké práci byl perfektní pomůckou Referativnyj žurnal, který měl širší záběr sledovaných časopisů než Current Contents a vědecké práce tam byly referovány, zpravidla ve vyšší kvalitě než na současném Web of Science (protože nepřebíral automaticky souhrny, jak to dělá WoS, ale někdo tu práci přečetl a ten souhrn napsal z pozice „nezúčastněného čtenáře“). V řadě případů se dala převzít citovaná informace přímo z toho referátu, což většinou u souhrnu z WoS nejde.
😀 U lidí, kteří mají v hlavách úplnou bramboračku nehraje formální vzdělání ani znalost cizích jazyků vůbec žádnou roli 😀
S tím s vámi stoprocentně souhlasím, akorát se asi neshodneme na tom, kteří lidé to konkrétně jsou 🙂
Špatně jste mou otázku pochopil,nebo nechcete pochopit.Včera jsem napsal rozbor vaších a Oskarových příspěvků,který jsem nakonec neposlal.Rozhod jsem se vámi nezabývat,nestojíte mi za to.S pozdravem „Zo SSSR na večné časy a nijak jinak“
Bylo by asi zajímavé ten rozbor číst.
Jinak ani v tom SSSR jsem se, když jsem tam byl na stáži, netajil s negativním postojem k okupaci v srpnu 1968.
Vysvětlil jsem jim to velmi polopaticky: Žena si může vybrat, zda bude bude panna nebo bude provádět relativně lukrativní povolání prostitutky, ale nemůže mít obojí. A Brežněv Rusům v tom roce 1968 vlastně anuloval veškerém zásluhy z roku 1945 asi stejně, jako ta panna, co šla pracovat do veřejného domu. Kupodivu to dokázali pochopit.
Jistěže existují takové věci jako hymenoplastika, nebo ona paní, kterou popsal za první republiky profesor Slavík, která se 30 let živila prostitucí, ale měla neporušenou panenskou blánu, avšak tyhle extrémní případy jsem do toho zjednodušujícího vysvětlení netahal.
Teď jste se odkopal vy hrdino.Na stáže jezdili za socíku buď významní soudruzi,nebo významní vědci.Předpokládám,že vy jste byl to první.Ten váš názor jste tam tak mohl říct hajzlbábě na veřejném záchodku.Když chcete rozbor máte ho mít.Vaše a Oskarova aktivita je obdivuhodná.Vy s Oskarem nepíšete tek okatě jak tupý Virus.Vy milujete Rusko a socík inteligentněji.Vy jste úplná továrna na příspěvky.Například 29.4.21 26 příspěvků,jenom teď máte 17 příspěvků.Rovněž jsou zajímavé časy odeslání.Například 24.4.21(8:49,90:00,9:08,9:11,9:26,9:28,9:44,9:57,10:00,14:39) ,17.5.21(7:43,7:47,7:52,7:55,7:58)Na 75 letého člověka je to dobrý výkon.Za to by jste měl dostat Leninův řád.Oskar navíc ve svých 87-88 letech si plete,kde se narodil ,co dělal,kolik má sourozenců,ale má jedno plus nanávidí USA.K tomu Rusku.Byl jsem až na dálném východě v republice Sacha to je v Jakutsku.Alkoholismus,organizace práce a kvalita mizerná,zločinnost a.j.O Americe vám můžu napsat příště.
To Josef II
1. jsem mladší
2. Jel jsem na pracoviště, zabývající se stejnými problémy, jako moje mateřské, a tamní poznatky jsem vtělil do své CSc. práce. Včetně toho, že jsem se dostal i k pracem za Stalina pronásledovaných vědců.
3. Bylo to krátce po nástupu Gorbačova a atmosféra tam byla velice uvolněná, asi jako pamatuji z jara 1968 u nás.
4. A s tou kvalitou to nebylo tak zlé, oni totiž měli prachy na nakoupení skutečně špičkové techniky a lidí, co s ní uměli zacházet.
5. Jistěže tam člověk viděl mnoho svérázných věcí, mohl postřehnout i značný jazykový a kulturní útlak ze strany Rusů atd.
Děti zpívají pravdu. Evropa je zkažená! Mnoho slov je tady zbytečných. Víme to všichni a jsme z toho nešťastní. Dejte už tomu Rusku pokoj!!! Místo spolupráce a přátelství se vyvolává nenávist, osočování atd.Děti zpívají pravdu a každý soudný člověk to ví.
Nejsem pro Rusko nebo USA, jsem pouze pro spravedlnost, která prostě v ČR ve vztahu Rusko – USA není!!!
Myslím, že je to daleko lepší ty ruské písničky, než pro mě strašně agresivní heslo AMERIKA FIRST. Toto heslo mluví naprosto za vše a navíc i k přátelům!
Proč ukazujete stále jen jak je Rusko proti USA, ale NIKDY neukazujete jací jsou v USA patrioti a jsou proti nejenom Rusku, ale rovněž všemu Ruskému, Čínskému a vlastně komukoli, kdo je byť pouze ekonomicky ohrožuje nebo pouze neposlouchá!
Kdopak začal války ve Vietnamu, Libii, Syrii, Afghanistánu… – pod lživými záminkami – pouze pro svůj prospěch. Kdo vyvraždil Indiány-naprostá genocida jednoho národa? USA jsou minimálně stejní ne-li horší než Rusko!
Dokážete si představit, že bysme jim zakázali stavět ropovod do Kanady? Ha HA směšné. Ovšem USA nám Evropě ropovod Rusko-Německo zakázali!!! Co je USA do toho? proč USA uvaluje sankce na evropské firmy?
My jsme prý jejich přátelé a přesto kvůli ekonomice naše firmy v klidu potopí, do Íránu také nesmíme vyvážet pouze kvůli USA!!! – jsme vazalové USA a ne Ruska pánové a dámy!!
Prostě heslo AMERIKA FIRST MLUVÍ NAPROSTO ZA VŠE!!!
K těm indiánům: Jejich předkové (přišli přes Behringovu úžinu) vybili obyvatelstvo evropského původu (které tam přišlo „suchou nohou“ přes obnažené dno severního Atlantiku a po ledě v době ledové, kdy byla hladina světového oceánu výrazně nižší).
Máte ovšem pravdu v tom, že Rusové zacházeli a zacházejí s domorodým obyvatelstvem Sibiře (jakási analogie indiánů) neskutečně humánněji než Američané s těmi indiány.
Jen bych poznamenal, že tezi o nějaké pravěké kolonizaci Ameriky z Evropy slyším vůbec poprvé… Napadá mě, jestli tedy opravdu jen čistě náhodou jste si to nezaměnil s tím prokazatelným, až středověkým pronikáním Skandinávců na severní část Atlantického pobřeží Severní Ameriky… Tak v 9.století Norové (ti tzv. Vikingové) kolonizovali Island, odkud už to není daleko do Grónska (a které, třeba už jen vzhledem k původnímu inuitskému/eskymáckému osídlení, se každopádně přiřazuje k americkým kontinentům), a z Grónska už to zase není daleko na severoamerickou pevninu, kam ti Skandinávci, už tak na přelomu 10. a 11.století, taky připlouvali… Také v Grónsku existovaly trvalé evropské, skandinávské (a pak už i christianizované) osady přinejmenším hluboko do 14.století. Dánové pak znovu Grónsko kolonizovali v 18.století…
Ne, to byla paleolitická populace z doby ledové. Podle některých kosterních pozůstatků přišli z Evropy a byli příbuzní současným evropanům, zatímco předkové Inuitů a indiánů přišli z Asie o něco později. Měl je zdecimovat dopad meteoritů, který spustil mlsdší Dryas (protože zastavil Golfský proud viz článek na scienceworld https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/vymirani-v-mladsim-dryasu-mohl-zpusobit-impakt/), ale s vysokou pravděpodobností jejich populaci dorazili předkové indiánů.
O skandinávské kolonizaci (respektive jejím dopadu na místní obyvatelstvo) se neví prakticky nic, protože Britové vyvraždili obyvatele atlantického pobřeží Severní Ameriky tak důkladně, že nezbyl naprosto nikdo, na kom by se dala testovat přítomnost skandinávských genů.
Ano, pochopil jsem Vás, a přišlo mi to divné, protože jsem opravdu předtím nic takového neslyšel… Ale tak i když to připustíme, tak stejně se jistě nejednalo o tak zásadně převratný a rozsáhlý jev, který by zasáhl z toho severovýchodu Severní Ameriky třeba až do jihoamerické Patagonie, jako byla ta postupná migrace těch předků Indiánů (jejíž počátky se kladou do doby před více než 40 000 lety).
Ten středověký vikingský Vinland v Americe, to se obvykle dneska spojuje s kanadským ostrovem Newfoundland nebo přilehlým pobřežím dnešní severovýchodní Kanady (ale už asi ani ne severovýchodním pobřežím dnešních USA, tou tzv. Novou Anglií)… Přitom tady se snad ani nehovoří přímo o nějaké kolonizaci (na rozdíl od toho Grónska), takže otázka možné přítomnosti skandinávských genů mezi dnešními třeba nikoliv početnými příslušníky indiánských etnik nebo jejich potomky v dotyčné nebo přilehlých částí Kanady…(???)
Jenom droboučká geografická poznámka, úprava: možná by se spíš dalo říci obecněji „východní, přiatlantické části dnešní Kanady“…
Opět ta fantasmagorie, jejíž směšnost vám už byla vysvětlena. Realita zde: Pro domorodce (jejichž populace se k počátku ruské expanze odhaduje na 300 000) znamenal kontakt s novými osadníky katastrofu šíření nových nemocí, vůči nimž neměli imunitu (zejm. neštovic). Populace Kamčadálů se snížila o 90 procent, Evenků a Jakutů o 80 procent, Mansijců o 50 procent, Jukagirů o 44 procent. Průměrná úmrtnost sibiřských populací při epidemii neštovic byla 50 procent. Tyto epidemie se přitom vracely ve zhruba dvacetiletých intervalech. Ruský archeolog a turkolog Nikolaj Jadrincev roku 1882 konstatoval, že dvanáct sibiřských národů bylo vyhlazeno zcela. Obzvláště brutální byly postupy kozáka Pjotra Golovina proti Jakutům. Když nebyl spokojen s výší jasaku, nechal věšet domorodce na háky, metodou bylo i znásilňování žen a dětí. Až genocidní byla politika vůči Čukčům, proti nimž Dmitrij Pavluckij užíval masové vyvražďování a zotročování žen i dětí. Přitom právě Čukčové byli ve svém odporu patrně nejúspěšnější, porazili Rusy v povstání roku 1729 a 1731. To rozzuřilo carevnu Alžbětu Petrovnu a nařídila úplné vyhlazení a vyhnání Čukčů a Korjaků.
Tyhle věci byly, bohužel naprosto zanedbatelné proti tomu, co se dělo s indiány v USA. Tam byli totiž původní obyvatelé zcela záměrně a systematicky vybíjeni jako škodná. To zavlečení infekcí bylo obousměrné při jakémkoli kontaktu původně vzdálených populací, např. z Ameriky byla do Evropy zatažena syfilida a udělala tu dost velký masakr.
Důležité je, že se Rusové běžně ženili s domorodkami a jejich děti nebyly nijak rasově diskriminovány. Na rozdíl od Anglických osad (a později i USA), kde podobné vztahy byly spíše výjimkou a v některých oblastech je ani nebylo možné legalizovat.
A ty akce Golovina proti Jakutům nijak nevybočují z rámce toho, jak se zacházelo v Rusku s poddanými, a to i čistokrevnými Rusy (konec konců, proto také propukaly rolnická povstání a vzpoury).
V bojích s Indiány bylo zabito asi okolo 6000 Indiánů. Daleko více Indiánů zemřelo v důsledku alkoholismu a různých chorob. To se dělo ve století devatenáctém. Proti Rusům jsou v tomto ohledu Američané ubozí žabaři, neboť Rusové po bolševické revoluci v první polovině století dvacátého pozabíjeli během různých čistek lidí různých národností, včetně národnosti své vlastní, minimálně tisíckrát více. Zdůrazňuji, že se tak dělo už ve století dvacátém. Kam se Američané v tomto ohledu na Rusy hrabou.
Skeptiku,
např. zemědělci, kteří původně žili při pobřeží Atlantiku, byli vyvražděni ještě před vznikem USA. V 19. století už zbyli k vyvražďování jen prérijní Indiáni (ti ovšem mohli vzniknout až někdy v 16. století a později; poté, co Španělům utekli a zdivočeli koně). Ty totálně vyvražděné zemědělské populace byly, pochopitelně, daleko početnější.
Jako hlavní problém vidím to, že Britové byli s to odvážet do kolonií celé rodiny, zatímco ještě Španělé tam byli s to dovézt jen muže (na víc osob jejich logistika prostě neměla). Proto také ve Španěly (a Portugalci) okupované části Ameriky vznikla smíšená populace a s Indiány se zacházelo slušněji (protože to byli příbuzní z manželčiny, matčiny či babiččiny strany). Proto také v této oblasti původní obyvatelstvo, hlavně středoamerické indiánské národy, populačně roste. A něco podobného se dělo i na té periferii Ruska. Ostatně Lenin měl jednu babičku Židovku a jednu Kalmyčku a kdyby se on a jeho sourozenci nezapletli s revolucionáři a atentátníky na cara, tak by neměli problém vystudovat jakoukoli vysokou školu v Rusku, zatímco potomka bělocha a indiánky by v USA nebo Kanadě na VŠ pustili až někdy po 2. světové válce.
V USA a Kanadě už některé indiánské národy neexistují vůbec, jiné jen jako nepočetní míšenci s bělochy. Tohle se nestalo ani na té Sibiři, ani v Latinské Americe.
Ne na té Sibiři se toto nestalo. Tam se děly daleko, ale opravdu daleko horší věci. A to ne někdy v šestnáctém století, ale ve století dvacátém, kdy civilizace i v Evropě, i v Americe značně pokročila, jen v Rusku se vraždilo ještě mnohonásobně více, než za báťušky cara. Nedávno jsem také dočetl knihu od Vladimíra Votápka Kavkazská tragédie. Vladimír Votápek v ní popisuje, jak se ruští vojáci a důstojníci chovali při dobývání nových území pro ruského cara. Rozhodně si s Američany v tehdejší době v ničem nezadali, spíše je ještě předčili.
Skeptiku,
mohli se chovat sebehnusněji, ale cílem ruského státu, na rozdíl od USA (a předtím Velké Británie), nebylo tyhle lidi totálně vybít (vyrobit „lebensraum“ pro další kolonisty), ale udělat z nich ruské poddané.
Jestliže Rusové domorodce nechtěli jak vy tvrdíte vybít, proč je tedy zabíjeli? A to v množství, kterým Američany ještě předčili? A proč dokonce ve století dvacátém vybíjeli nejen jiné národnosti, ale i samotné Rusy? A to v množství, které minimálně tisíckrát překračuje počet v bojích Američany zabitých Indiánů? Řekl bych, že v tom století devatenáctém Američané alespoň věděli, proč ty Indiány zabíjejí, mám ale pochybnosti, zda Rusové věděli, proč v tak obrovském množství vlastně zabíjejí jak jiné národnosti, tak Rusy samotné.
Skeptiku,
bezděky jste mi dal za pravdu. Ruský režim, jak předrevoluční, tak i tím tuplem porevoluční, nerozlišoval Rusa od domorodce a v případě potřeby klidně zabíjel obojí. Zatímco v těch britských koloniích a posléze v USA byli cíleně zabíjeni domorodci, a to za účelem jejich vybití.
Jedinou výjimkou jsou krymští Tataři, kteří se spojili s Němci a po osvobození příslušných oblastí SSSR s nimi bylo naloženo jako s etnickými Němci (do přepadení SSSR Hitlerem existovala v tomto státě Povolžská autonomní německá republika, která pak byla zlikvidována a její obyvatelstvo vyvezeno na Sibiř).
Aha Pergille, tak že tím, že ruský režim zabíjel jak domorodce, tak Rusy, a to v množství, které tisícinásobně překračovalo počet Američany zabitých indiánů, se Rusové stali lepší než Američané a pro Rusy má být toto jakousi omluvou? Máte opravdu podivnou logiku. Kromě toho jsem vám v předešlém příspěvku položil několik otázek. Neodpověděl jste ani na jednu jedinou.
Skeptiku,
tím, že režim v Rusku nerozlišoval mezi Rusy a domorodci, je dáno, že ten režim nebyl rasistický a cíleně genocidní, na rozdíl od režimů v anglických koloniích a v USA.
Skeptiku, k těm vašim otázkám:
–Jestliže Rusové domorodce nechtěli jak vy tvrdíte vybít, proč je tedy zabíjeli?
Protože tam vládl vždy sviňský režim, pro který byl člověk nic.
— A to v množství, kterým Američany ještě předčili?
O tom si dovoluji pochybovat, protože Britové vyvraždili vcelku početné zemědělské populace u pobřeží Atlantiku, hustotou srovnatelné se středověkou Evropou. Některé jejich materiální pozůstatky (např. geoglyfy) svědčí o tom, že je musela stavět spousta lidí a ještě větší spousta musela ty stavitele živit.
–A proč dokonce ve století dvacátém vybíjeli nejen jiné národnosti, ale i samotné Rusy?
Protože to, co jsem napsal jako odpověď na vaši první otázku bylo akcentováno vlastnostmi sviňského komunistického režimu
–A to v množství, které minimálně tisíckrát překračuje počet v bojích Američany zabitých Indiánů?
Odpověděl jsem výše – to množství povražděných Indiánů je hluboce (o několik řádů) podhodnocováno. Alespoň těmi zdroji, které citujete.
–Řekl bych, že v tom století devatenáctém Američané alespoň věděli, proč ty Indiány zabíjejí, mám ale pochybnosti, zda Rusové věděli, proč v tak obrovském množství vlastně zabíjejí jak jiné národnosti, tak Rusy samotné.
Věděli to ideologové typu Stalina nebo Chruščeva (ten řídil státem vytvořený hladomor na Ukrajině, u něhož horní odhady počtu obětí převyšují počet obětí nacistického holokaustu). A můžeme se dohadovat o tom, zda vraždění z ryze rasových pohnutek (Britové a USA) je horší či lepší než „barvoslepé“ vražděni z pohnutek Ideologických (SSSR).
Doporučuji vám přečíst si Merežkovského román „Petr a Alexej“, u nás vydaný za socíku jako „Antikrist“. Uvidíte tam, že tehdy ani život čistokrevného Rusa na pozici poddaného nebyl peříčko.
Originální vydání je už free ke stažení jako google books. Jenže Merežkovskij byl emigrant před VŘSR a bylo to vydáno v předrevolučním pravopise a čte se to s naší školskou poreformní ruštinou dost mizerně.
Snad něco pozitivního: Ta černovlasá holčička na ilustrační fotografii je docela podobná na Magdalenu Reifovou ve věku, kdy hrála ve filmu „Páni kluci“. Prostě, ať chceme nebo nechceme, biologický základ s nimi máme podobný, a to je naděje do budoucna, že tam jednou bude lepší režim.
Ostatně to, co článek popisuje (respektive obdobu toho), si dobře pamatuji z první až páté třídy ZŠ. Takže je docela možné, že až ta holčička bude babičkou, tak bude Rusko alespoň tak demokratické, jako je dnes demokratické Česko