Praha versus Čína. Z přílivu čínských turistů těží do značné míry opět čínské firmy
Spory vedení hlavního města Prahy s Čínou o to, zda má být v takzvané sesterské smlouvě s Pekingem i bod uznávající jednotnou Čínu, by mohly výhledově ochladit nadšení čínských turistů pro Prahu. České hlavní město v posledních letech několika letech zažívá značný boom návštěvnosti ze strany čínských turistů. Co z toho ale Praha a Česká republika vlastně má?
Počet čínských turistů v Česku se i díky zavedení hned několika přímých leteckých spojení (z Pekingu, Šanghaje, Čcheng-tu a ze Si-anu) za pět let téměř ztrojnásobil, vloni jich dorazilo bezmála 620 tisíc. Do ČR v roce 2018 přijelo celkově 21,3 milionu hostů, nejvíce tradičně z Německa, ze Slovenska a Polska. Číňané jsou již co do počtu na čtvrtém místě
Cíl, který před několika lety deklaroval tuzemský pročínský lobbista Jaroslav Tvrdík, tedy milion Číňanů, se sice nenaplnil, přesto je trend růstu čínského zájmu nezpochybnitelný. Jenže ne každý to vnímá jednoznačně pozitivně.
Hodně specifický turista
„Narůstající počty této klientely jsou přínosné, ovšem ne tak, jak je často prezentováno. Hoteliéři mají u čínské klientely například vyšší náklady než u návštěvníků z jiných zemí. Z naší strany je největším „mínusem“ velmi krátká doba, kterou návštěvníci z Číny v Praze stráví,“ říká statutární zástupce Prague City Tourism Petr Slepička.
V průměru zde Číňané zůstávají pouze 1,6 noci, zůstávají zde statisticky vůbec nejkratší dobu ze všech zahraničních návštěvníků.
I když je v zájmu každé země, aby ji navštěvovali zahraniční turisté a utráceli v ní své peníze, čínský turista je podle odborníků v oboru hodně specifický. A to přesto, že statisticky vzato utrácí velmi nadprůměrně a v posledních letech si Čína drží pozici jako země s absolutně nejvyššími výdaji na cestovní ruch na světě (v roce 2017 celosvětově dosáhly hodnoty 258 miliard amerických dolarů).
„Památky je nezajímají, když už, tak jdou tam, kde je to zdarma. Gastronomii upřednostňují vlastní. Často se chovají neurvale, jsou to velmi neohleduplní návštěvníci. Nadprůměrně nakupují luxusní zboží, to je pravda. Nevím ale, zda je pro nás přínosem, že Číňan utratí v Pařížské dvojnásobnou sumu než třeba občan USA,“ říká Naděžda Wellerová ze Sdružení průvodců ČR.
Pokud jde o zájem o luxus, tomu tradičně vévodí Pařížská ulice. Tři domy s obchody zde vlastní i skupina PPF. I té – s ohledem na její byznysové zájmy, především společnosti Home Credit, v Číně – může zájem čínských turistů dělat radost.
„Tento superbyznys je super jen pro čínskou stranu a pár vyvolených. Kromě ošlapání chodníků a nějakých drobných v luxusních obchodech, nezůstává po nich nic než odpadky,“ říká podnikatel v hotelovém průmyslu, který v souvislosti s tématem čínských turistů své jméno zveřejňovat nechce.
Podobné výpravy zažívá i Český Krumlov. „Spousta Číňanů a Korejců přijede autobusy do Krumlova, projdou volně přístupná místa včetně zámeckého areálu. Udělají tam první milion fotek se selfie tyčkami. Projdou historické centrum a udělají druhý milion fotek. Mezi jedenáctou dopoledne a třetí odpoledne je centrum ucpané těmito výpravami, které tam často nenechají ani korunu,“ citoval měsíčník Reportér Jana Pavelku z turistické agentury Czexperience.
První milion fotek
Služby místních průvodců podle Naděždy Wellerové Číňané nevyhledávají, vozí si vlastní, na místě se o ně starají převážně firmy s čínským kapitálem.
Do portfolia státní agentury CITIC (předtím pod Hradem protežovanou, později zkrachovalou čínskou společnost CEFC) patří kupříkladu významná tuzemská cestovní agentura Invia. Ještě v době, kdy byla CEFC považována za průkopníka čínských investic v Česku, přiznávali její zástupci, že chtějí propojit své investice právě v oblasti cestovního ruchu.
„Prahu s Čínou propojí tři pravidelné letecké linky. A my zde čínské turisty budeme umět ubytovat, máme v Praze hotel, pomocí Travel Service je rozvést dál po Evropě a Invia to celé prováže. Už nyní pro ní hledáme obchodní partnery v Číně. Navíc máme zájem o další hotely nejen v České republice,“ vyprávěla v roce 2016 někdejší šéfka České pošty, v té době právě ve službách CEFC Marcela Hrdá.
V prosinci 2016 skutečně CEFC, spolu s investiční skupinou Rockaway, koupily německou on-line cestovní agenturu AIDU a přední letenkový portálem Fluege.
V Praze má čínská CITIC několik luxusních hotelů. Zástupci CITIC Europe se již nechali slyšet, že plánují rozvíjet nové projekty především v oblastech výroby, potravinářství a právě cestovního ruchu.
Průměr 1,6 dne, který v Česku průměrný čínský turista stráví, podle expertů zvyšují Čínaně, kteří přilétají za byznysem, a v zemi zůstávají výrazně déle.
V této souvislosti je na místě připomenout i konstatování z poslední výroční zprávy BIS za rok 2017, kde kontrarozvědka upozorňuje na to, že čínští zpravodajští důstojníci přijíždějí do Česka i v ad hoc delagacích. „Čínský přístup je de facto stejně hybridní jako ruský, hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen,“ stojí ve výroční zprávě.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Prostě, zakažme Číňanům vstup do Česka když – „ … nezůstává po nich nic než odpadky,“
„(říká podnikatel v hotelovém průmyslu, který v souvislosti s tématem čínských turistů své jméno zveřejňovat nechce“.
Tak chceme ty turisty nebo ne? Když je jich málo je to špatně. Když je jich moc tak je to ještě horší. A propos, jakpak asi naříkali Rakušané a Italové po roce 89, když je zaplavila vlna českých turistů….. Po nich zůstalo copak asi… Ale plivnout si na Číňany je v módě. Tak do toho.
„Z přílivu čínských turistů těží do značné míry opět čínské firmy“
To by se tedy dalo poměrně v klidu říct, že z německých montoven u nás těží do značné míry německé firmy.
Je to tedy tak správně?
Tak o celkovém významu turismu ve světové ekonomice už po řadu desetiletí vůbec nelze pochybovat. Samozřejmě, úplně v prví řadě se to odráží v příjmech států jinak hospodářsky spíše slabších (a přece i teroristé např. v muslimských zemích občas zaútočí na zahraniční turisty v první řadě asi proto, aby ekonomicky uškodili vlastnímu státu) a států opravdu hodně malých. Jinak, úplně namátkově, myslím, že právě i turistický ruch se hodně odrazil třeba na hospodářském vzestupu takového Španělska už od závěrečné fáze frankismu (do roku 1975) – i když je jasné, že v Evropě z něj má obrovské příjmy třeba i takové Německo atd. atd.
Ale když je to tady o těch Číňanech (a význam Číny i jako naopak hostitele cizích turistů, pokud vím, také narůstá), tak bych připomněl dvě jiné asijské země, které tuhle enormní závislost na turistice mohou možná odrážet. Na jedné straně Japonsko, vnímané pořád jako jedna z nejvyspělejších zemí světa, které je nějakému opravdu masivnímu přílivu turistů ze zahraničí, aspoň co vím, relativně, relativně uzavřené (tak ty cizí turisty tolik nepotřebuje); a na druhé straně přece jen zdaleka ne tak rozvinuté Thajsko, k jehož rozvoji bezpochyby turistický ruch taky právě hodně přispěl…
1) Korektura: „v posledních letech několika letech“. 2) S tou montovnou to moc nesedi. Ta da aspon praci lidem v CR. Kolika lidem da praci cinsky turista, ktery tady prakticky nic neutrati za sluzby? 3) Proc sem tahat tema ceskych turistu v zahranici? Tam si urcite udelali obrazek sami. Tohle je clanek o Cinanech v CR. Takze whataboutismus si publikujte jinde.
Nevedl jsem řeč o tom, kolika lidem dává ten nebo ten práci.
„Z přílivu čínských turistů těží do značné míry opět čínské firmy“
„Z německých montoven u nás těží do značné míry německé firmy“
Oba výroky jsou relevantní, chci jen poukázat na to, že to tak v běžně je a je divné se tomu divit a vydávat to za specifikum.