Ilustrace: Profimedia

Až se práce stane privilegiem. Jak to bude s důchody a o čem se při tom nemluví

Napsal/a Roland Leisztner 10. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Vláda i opozice vášnivě debatují o změnách v důchodovém systému. Padají stejné argumenty jako před třiceti lety. Nikdo z odpovědných nevnímá probíhající technologickou revoluci a nepočítá s ohromujícími změnami, které přinese nástup umělé inteligence. Což je zásadní chyba…

Poslední měsíce se opět intenzivně projednávají parametry důchodového systému, připravuje se úprava podmínek. Během několika týdnů by balík opatření v rámci důchodových změn měla schvalovat vláda.

Když autor tohoto komentáře sledoval politickou debatu na toto téma na CNN Prima News, zaujalo jej, že kdyby se tato diskuse pomocí časostroje přesunula o třicet let zpět, téměř žádný rozdíl v pohledu nebo v argumentaci by neexistoval.

Zkusme pomocí stručného přehledu na daná dogmata upozornit ve zjednodušené podobě.

Revoluce v technologiích probíhá již nyní kolem nás a nevnímat ohromující blížící se změny by bylo další hrubou chybou.

1. Demografická křivka

Ve 20. století demografická křivka byla, vedle důchodových plateb, nosným faktorem výpočtů. Každý stát se definoval jako samostatný a izolovaný subjekt – bez přílivu nebo odlivu obyvatel, pouze jednoduchým stavem porodnosti a úmrtí.

V roce 2024 je již podobný typ propočtu pouze podpůrným ukazatelem. Svět se změnil, migrace je současnost.

Propočet izolované demografické křivky má sloužit politikům k vypracování vhodného a jasného systému migračních pravidel, včetně podmínek a požadavků na profese, vzdělání, věk a definici trvalých pobytů případně budoucího občanství, k ladění příchodů a výkyvů této křivky.

V USA již mnoho let obdobný program existuje. Samozřejmě to neplatí pro speciální režimy pro pomoc v nouzi v případě válečných konfliktů, katastrof a epidemií.

2. Odchod do důchodu v pozdějším věku z důvodu nedostatku inkasa do systému

Již bod 1. je dostačujícím argumentem k narušení rigidního pohledu na příjmy a výdaje systému. Ale existují další dvě jednoznačná a zcela ignorovaná fakta.

A) V daném procesu se zcela ignoruje vývoj automatizace výroby, revoluční nástup umělé inteligence (AI) a technologický pokrok ve světě.

V některých zemích se již déle než rok vážně diskutuje o zavedení čtyřdenní pracovní doby, ve firmách se často již nyní zkracuje páteční pracovní doba na dopoledne a velký podíl práce se vykonává z home office, přitom čeští politici stále uvažují v překonaných dimenzích. Zásadní problém vidí ve stárnutí obyvatel, změně ve složení a podílu mladé a staré populace a následného snížení inkasa do státního rozpočtu ze sociálních odvodů.

Existují již odhady a testy, že jedna aplikace AI může plnohodnotně nahradit až 700 pracovníků v obslužných profesích. Je stále jasnější, že jde o novou technologickou revoluci, která bude mít dalekosáhlé následky.

Představme si ministerstva, kde bude dohromady pracovat deset zaměstnanců. V Českém statistickém úřadu, v Česká národní bance a v dalších úřadech budou pouze jednotky specialistů hlídat výstupy. Banky, spořitelny, pošty, cestovní kanceláře budou bezobslužné. V samoobsluhách bude na směně jeden pracovník pro kontrolu, fabriky a provozovny bez pracovníků, s kontrolním režimem majitele v mobilu.

Práce se stane privilegiem.

B) V daném procesu se zcela ignoruje zvyšování efektivity dané práce.

Není to totéž jako předchozí bod. Každý pracovní proces je založen na určitém mechanismu lidské a strojové, počítačové práce. V tomto procesu evolucí dochází ke stále lepšímu využití času, síly, technologií. Před deseti lety jeden pracovník v daném prostředí vytvořil znatelně menší nebo méně kvalitní produkt než dnes. Znamená to stále menší potřebu lidské síly na danou jednotku výrobku při stále vyšším HDP.

Z tohoto pohledu je naopak chybou se nezabývat definicí zaručeného příjmu, nepřipravit se na technologicky vyvolaný nárůst nezaměstnanosti v blízké budoucnosti a nehledat řešení na úpravu systému zdanění pro budoucí extrémní výpadky státních příjmů v oblasti zdanění práce a nutností změny sazeb zdanění na mimořádný nárůst ziskovosti z důvodu minima lidské síly a mezd.

Razantně se přibližujeme k historické etapě, ve které již práce bude určitým privilegiem. Mnoho občanů jednoduše nebude mít příležitost pracovat v dnešním klasickém slova smyslu.

Náplní dnů a týdnů bude rodina, koníčky a návazná uplatnění v příjmových aktivitách. Sociální odvody, mzdy a jejich kategorizaci pravděpodobně čekají razantní změny.

3. Důchodový věk a předpokládaná všeobecná touha všech pracovníků jít co nejdříve do důchodu

V ČR je systém zcela špatně nastavený pro zaměstnance v důchodovém věku. Daňový sytém trvale ždíme z občanů co nejvíc, bez ohledu na skutečné finanční dopady a reakce pracovního trhu.

Když by zaměstnanec v důchodovém věku a firma, kde pracuje, již přestali platit odvody do sociálního systému (zcela logicky) a platili by pouze zdravotní pojištění, na všech stranách by vzniklo výhodné spojení.

Stát by získal dodatečné prostředky do zdravotního pojištění, firmám by se snížily osobní náklady, zaměstnanec dle zdraví, zájmu a schopností by mohl pracovat mnoho dalších let.

4. Nutnost navýšení daní z důvodu výpadku financí při zrušení superhrubé mzdy

Jedná se o zcela jasnou argumentační manipulaci. Každý, kdo si vyhledá aktuální mezinárodní statistiky o daňovém zatížení mezd v jednotlivých státech, zjistí, že v ČR se nachází kolem průměru v EU.

Naopak, předchozí daňové zatížení bylo extrémní a téměř nejvyšší.

Následně vyvstane další otázka: když nyní jsme v inkasu v průměru EU a přesto nestačí daně, odvody a poplatky pro efektivní fungování státu – kde je chyba? Odpověď: v systémových vadách státu.

Mimochodem, uměle politiky vytvořený a živený mezigenerační spor mladí – staří pouze zakrývá tyto závažné systémově chyby v řízení státu.

Na jedné straně to jednoznačně dokazují mezinárodní statistiky; v případě zájmu doporučuji si najít dva směrodatné přehledy: celkové náklady veřejného rozpočtu – výdaje na důchodový systém k poměru HDP a reálná kupní síla mediánu průměrného důchodu dle zemí.

Na straně druhé, nespočet afér v oblasti veřejných výdajů, které ukazují vady v systému a jsou pouze špičkou neúčelných, pro společnost neefektivních ztrát financí: Bulovka, Homolka, IKEM, pražský Dopravní  podnik, fotbalový a tenisový svaz, IT zakázky, zakázky na úklid a stavby silnic i dálnic, tunely…

Chyba je jednoznačně v extrémní velikosti správy státu a samospráv. Stát je Otesánek – chce stále větší odvody a daně, následně je tento moloch rozhazuje, viz nákup benzinek nebo plynovodu a cestou se ztrácejí ohromující částky v miliardách – stačí se podívat ne poslední zprávy NKÚ.

Je to ale na další a delší článek i analýzu.

Tichá smlouva

Důchodový systém je jedním z nosných pilířů společnosti. Jedná se o tichou smlouvu mezi občany a státem . Občan ve svém aktivním věku značnou část svých výdělků přes daňový systém svěří státu, z toho část jde ve prospěch optimálního chodu a rozvoje společnosti a část se spravuje pro budoucí péči a postupné navrácení občanům ve věku tzv. důchodcovském.

Nejedná se o žádný rozkol mezi mladou generací a starou populací. Dnešní synové jsou budoucí otcové a rodiče byli dříve také dětmi. Daná problematika je tak komplexní, že by byla – už dávno – vhodná široká odborná diskuse a komplexní shoda společnosti při zapojení vědců, sociologů a prognostiků.

Revoluce v technologiích probíhá již nyní kolem nás a nevnímat ohromující blížící se změny by bylo další hrubou chybou.


Autor je ekonom, expert na nemovitosti a development.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)