foto: Profimedia

Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, spokojen může být Toman i Babiš

Napsal/a Euractiv.cz 10. července 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka. Přesto má jít o „revoluční reformu evropského zemědělství“. Podle kritiků je však optimismus hodně předčasný.

Ministři členských zemí, zástupci Evropského parlamentu a vyjednavači Evropské komise se tentoi týden dohodli na nové společné zemědělské politice (SZP).

„Tato dohoda, která je přínosná pro zemědělce i pro Evropu, posílí evropský zemědělsko-potravinářský systém a učiní jej udržitelnějším a spravedlivějším pro všechny,“ konstatovala portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová.

Česká stopa

Optimismus však podle kritiků nové zemědělské politiky rozhodně není na místě. Ministři členských států si totiž nakonec prosadili svůj požadavek v podobě dobrovolného zastropování dotací pro agrární velkopodniky.

Původní návrh Evropské komise počítal s tím, že velké podniky budou moci čerpat maximálně 100 tisíc eur ročně. K zastropování se klonil i Evropský parlament.

Členské státy však trvaly na tom, že stropy musí být dobrovolné, což se jim nakonec podařilo. A velmi aktivním hráčem v tom byla Česká republika.

Z téměř třiceti tisíc zemědělských subjektů v Česku tvoří sice skoro 90 procent drobní hospodáři, většinu půdy však obhospodařují velké zemědělské skupiny. Mezi ně patří mimo jiné firmy spojené s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem či premiérem Andrejem Babišem.


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


 

„České republice se díky aktivnímu přístupu podařilo prosadit řadu svých priorit, mezi které patří například dobrovolné zastropování přímých plateb s plným odpočtem mzdových nákladů,“ uvedl pro EURACTIV.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bilý.

Mezi další úspěchy jmenoval i podporu pro malé zemědělce prostřednictvím platby na první hektary. Ta spočívá v tom, že deset procent sumy určené pro české zemědělské podniky bude muset Česko rozdělit mezi malé farmáře. Dosud bylo takové opatření dobrovolné.

„V některých bodech jsme si přáli trochu jiné výsledky, celkově si ale myslím, že můžeme být s dosaženou dohodou spokojeni,“ komentoval dohodu opatrným tónem evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Česká vláda dosažený kompromis vítá. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to řekl na pondělním zasedání Rady EU v Lucemburku. Zároveň připomněl, že nyní bude nutné doladit veškeré detaily.

Kompletní text nové legislativy totiž zatím hotový není, v následujících týdnech by však mohl být finálně schválen, aby se mohly členské státy a jejich zemědělci na nová pravidla připravit. Reforma začne platit až od roku 2023, kdy skončí nynější přechodné období.

Zklamání pro ochránce přírody

Ochránci životního prostředí od reformy společné zemědělské politiky očekávali víc, přinejmenším ozelenění agrárního sektoru. Jejich dosavadní reakce na dosažený kompromis jsou kritické.

„I přes očekávání bohužel nedošlo k takové reformě SZP, která by podpořila skutečnou transformaci zemědělství směrem k dlouhodobé udržitelnosti,“ říká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Nová společná zemědělská politika EU (SZP) měla podle původních návrhů zemědělce přimět k tomu, aby deset procent půdy věnovali krajinným prvkům, jako jsou mokřady či remízky. Nakonec to však budou jen tři až čtyři procenta. Podle odborníků je přitom právě ponechání přírody ladem klíčem k návratu ptáků i hmyzu do přírody.

Jak upozornila Česká společnost ornitologická, z evropské zemědělské krajiny od roku 1980 vymizelo kvůli intenzivnímu zemědělství 57 procent ptáků.

Novinkou jsou eko-schémata

Na druhou stranu se EU podařilo dohodnout na takzvaných eko-schématech. Jedná se o zvláštní platby pro zemědělce, kteří budou dodržovat vybraná ekologická opatření. Na tento účel by mělo jít 25 procent všech přímých plateb.

Jak ale upozornil europoslanec Martin Häusling (Zelení/EFA), není přesně určeno, jaká opatření se budou do eko-schémat řadit. Bude tedy záležet především na členských státech, jak se k této novince postaví.

Součástí reformy je totiž posílení role členských států při rozdělování dotací. Ministerstva zemědělství budou muset připravovat národní strategické plány, díky nimž si mohou odemknout přístup k evropským zemědělským fondům. ČR by měla svůj plán předat Evropské komisi do konce letošního roku, v současné době ho proto intenzivně připravuje.

Plán i samotné čerpání dotací bude podléhat schválení ze strany Evropské komise. ČR tak musí připravit takový plán, který bude nejen odrážet novou politiku, ale také další požadavky EU týkající se důrazu na ochranu klimatu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)