Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, spokojen může být Toman i Babiš
České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka. Přesto má jít o „revoluční reformu evropského zemědělství“. Podle kritiků je však optimismus hodně předčasný.
Ministři členských zemí, zástupci Evropského parlamentu a vyjednavači Evropské komise se tentoi týden dohodli na nové společné zemědělské politice (SZP).
„Tato dohoda, která je přínosná pro zemědělce i pro Evropu, posílí evropský zemědělsko-potravinářský systém a učiní jej udržitelnějším a spravedlivějším pro všechny,“ konstatovala portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová.
Česká stopa
Optimismus však podle kritiků nové zemědělské politiky rozhodně není na místě. Ministři členských států si totiž nakonec prosadili svůj požadavek v podobě dobrovolného zastropování dotací pro agrární velkopodniky.
Původní návrh Evropské komise počítal s tím, že velké podniky budou moci čerpat maximálně 100 tisíc eur ročně. K zastropování se klonil i Evropský parlament.
Členské státy však trvaly na tom, že stropy musí být dobrovolné, což se jim nakonec podařilo. A velmi aktivním hráčem v tom byla Česká republika.
Z téměř třiceti tisíc zemědělských subjektů v Česku tvoří sice skoro 90 procent drobní hospodáři, většinu půdy však obhospodařují velké zemědělské skupiny. Mezi ně patří mimo jiné firmy spojené s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem či premiérem Andrejem Babišem.
Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
„České republice se díky aktivnímu přístupu podařilo prosadit řadu svých priorit, mezi které patří například dobrovolné zastropování přímých plateb s plným odpočtem mzdových nákladů,“ uvedl pro EURACTIV.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bilý.
Mezi další úspěchy jmenoval i podporu pro malé zemědělce prostřednictvím platby na první hektary. Ta spočívá v tom, že deset procent sumy určené pro české zemědělské podniky bude muset Česko rozdělit mezi malé farmáře. Dosud bylo takové opatření dobrovolné.
„V některých bodech jsme si přáli trochu jiné výsledky, celkově si ale myslím, že můžeme být s dosaženou dohodou spokojeni,“ komentoval dohodu opatrným tónem evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Česká vláda dosažený kompromis vítá. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to řekl na pondělním zasedání Rady EU v Lucemburku. Zároveň připomněl, že nyní bude nutné doladit veškeré detaily.
Kompletní text nové legislativy totiž zatím hotový není, v následujících týdnech by však mohl být finálně schválen, aby se mohly členské státy a jejich zemědělci na nová pravidla připravit. Reforma začne platit až od roku 2023, kdy skončí nynější přechodné období.
Zklamání pro ochránce přírody
Ochránci životního prostředí od reformy společné zemědělské politiky očekávali víc, přinejmenším ozelenění agrárního sektoru. Jejich dosavadní reakce na dosažený kompromis jsou kritické.
„I přes očekávání bohužel nedošlo k takové reformě SZP, která by podpořila skutečnou transformaci zemědělství směrem k dlouhodobé udržitelnosti,“ říká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Nová společná zemědělská politika EU (SZP) měla podle původních návrhů zemědělce přimět k tomu, aby deset procent půdy věnovali krajinným prvkům, jako jsou mokřady či remízky. Nakonec to však budou jen tři až čtyři procenta. Podle odborníků je přitom právě ponechání přírody ladem klíčem k návratu ptáků i hmyzu do přírody.
Jak upozornila Česká společnost ornitologická, z evropské zemědělské krajiny od roku 1980 vymizelo kvůli intenzivnímu zemědělství 57 procent ptáků.
Novinkou jsou eko-schémata
Na druhou stranu se EU podařilo dohodnout na takzvaných eko-schématech. Jedná se o zvláštní platby pro zemědělce, kteří budou dodržovat vybraná ekologická opatření. Na tento účel by mělo jít 25 procent všech přímých plateb.
Jak ale upozornil europoslanec Martin Häusling (Zelení/EFA), není přesně určeno, jaká opatření se budou do eko-schémat řadit. Bude tedy záležet především na členských státech, jak se k této novince postaví.
Součástí reformy je totiž posílení role členských států při rozdělování dotací. Ministerstva zemědělství budou muset připravovat národní strategické plány, díky nimž si mohou odemknout přístup k evropským zemědělským fondům. ČR by měla svůj plán předat Evropské komisi do konce letošního roku, v současné době ho proto intenzivně připravuje.
Plán i samotné čerpání dotací bude podléhat schválení ze strany Evropské komise. ČR tak musí připravit takový plán, který bude nejen odrážet novou politiku, ale také další požadavky EU týkající se důrazu na ochranu klimatu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
45 komentářů
Je úplně jedno, jestli se podařilo přijmout taková nebo maková pravidla pro rozdělování dotací. Dotace je prostě ekonomický a morální zločin, který se nakonec stejně vymstí.
To je nesmysl! Třeba taková Horská služba je taky dotovaná! A je to snad ekonomický a morální zločin?
To je samozřejmě slovíčkaření. Činnost HS není výdělečná činnost, stejně jako např. hasičů nebo učitelů a označovat financování HS jako dotování je stejné mlžení jako tvrzení, že státní zaměstnanci platí daně.
Hlupáci a neznalci byli,jsou a budou vždycky.Jenomže díky internetu se bohužel mohou projevovat (Wenkovan).Je mně 85 r.,zemědělský inža a 20 let jsem učil na VŠZ v Brně.
Dotace byly i v EU před naším vstupem.Přesnější,ale tím složitější (podle oblastí,řepař.,kukuřičná,bramborářská,horská) a bonity půdy.V principu proto,že odběratelé „dojili“výrobce a tlačili je s cenou pod výrobní náklady.Ti přestávali hospodařit (Francie) a odcházeli do měst a vytvářeli nezaměstnané.Šlo (a jde o to),aby bylo levné „žrádlo“ -Voliči denně sledují a politici si hlídají koryta.Jak odstranit dotace?Ceny i v zemědělství:výrobní náklady + mírný zisk ´= cena výrobci.Výsledek:drahé potraviny a padají vlády.Chci být uveden pod značkou ing.Jiří
Netvrdil jsem ani náznakem, že jsou dotace vynálezem EU. Dotace je zvýhodnění někoho před někým a abych mohl někomu přidat, musím jinému vzít. To „levné žrádlo“ musí někdo jiný nedobrovolně zaplatit.
Dotace před rokem 1989 byly, protože byl socialismus. Dotace v EU jsou, protože je v principu stejně socialistická, jako ten předlistopadový režim.
„Součástí reformy je totiž posílení role členských států při rozdělování dotací.“
To to zase dopadne….
„…zemědělce přimět k tomu, aby deset procent půdy věnovali krajinným prvkům, jako jsou mokřady či remízky. Nakonec to však budou jen tři až čtyři procenta.“
Zemědělci mě začínají opravdu štvát. Drží se zuby nehty komunistických vzorců pro zemědělství i přesto, že všichni ví, že jsou od základů celé špatně. Zemědělci spravují obrovskou část půdy a zároveň jí devastují bez odpovědnosti za ni.
Zemědělci, především v západní Evropě se opravdu drží zuby nehty komunistických vzorců pro zemědělství …. taková pitomost!
Přečtěte si ještě jednou článek, nakreslete si k tomu schéma (použijte patelky, ať to máte barevné), abyste se neztratil a k tomu si znovu pročtěte co píšu. Případně si zavolejte někoho na pomoc. Nebo napište a já Vám s tím pomohu.
Víte, jak vypadají pole od nás na západ? Byl jste někdy dál na západě? Pak byste nikdy nevypotil takovou blitku. Za komunistů se udělali meliorace a narovnala většina menších vodních toků, rozoraly remízky, zrušila hluboká orba, orání po vrstevnicích a masově se začalo s brutální chemií (třeba mimo jiné DDT proti americkému brouku). Na západě je nenapadne odvodnit si třetinu území celé země, nerozorávají remízky a hospodaří daleko šetrněji. Třeba i proto, že na západě zemědělcům komunisti neukradli půdu a dobytek a lidé tam k ní mají větší vztah.
Přečtěte si ještě jednou článek, nakreslete si k tomu schéma a k tomu si znovu pročtěte co píšu.
Víte, jak vypadají pole od nás na západ? Byl jste někdy dál na západě? Pak byste nikdy nevypotil takovou blbost. Za komunistů se udělali meliorace, vybetonovala a narovnala většina menších vodních toků, rozoraly remízky, zrušila hluboká orba, orání po vrstevnicích a masově se začalo s brutální chemií (třeba mimo jiné DDT proti americkému brouku). Na západě je ani nenapadne odvodnit si třetinu území celé země, nerozorávají remízky a hospodaří mnohem šetrněji. Třeba i proto, že na západě zemědělcům komunisti neukradli půdu a dobytek a lidé tam k ní mají větší vztah.
je to bohuzel tak, plati to predevsim pro ty obri holdingy, jako AGrofert, ale samozrejme i dalsi, jen na Agrofert je kvuli Babisovi nejvic videt. dochazi tady k znehodnocovani pudy za ucelem co nejvyssiho zisku prave ted, budoucnost se neresi a na to doplatime, ubytek humusu v pude, silena chemizace, cimz trpi nejen puda, ale i spodno vody atd. obri eroze vodni i vetrna na to vse doplatime..je to opravdu hanebnost jak nase kolchozy hospodari a uz je 5 minut podvanacte..
Klasika (obzvláště česká): velkým dáme víc, malým téměř nic !
Pane Komárek: je mně Vás líto,dotace jsou na 1 ha,tekže kdo jich má více,dostane víc.Najděte si to na internetu.A to ještě jsou koeficienty ve prospěch těch menších.
Tato vláda hospodaří podle komunistických vzorců v zemědělství protože dva největší podnikatelé v zemědělství jsou ti, kteří jsou přímo u zdroje- Babiš a Toman. Z toho plyne, že drtivá většina dotací v zemědělství plyne do jejich firem a to dokonce i ty, které nejsou určené pro velké firmy jako jsou Babišův Agrofert a Tomanův Agropodnik, protože tito dva zlosyni tyto dotace ze státního si cpou do svých kapes. A není tomu tak jenom v zemědělství, ale ve všem na co se podíváš. Markantně je to patrné na valorizaci důchodů, kdy důchodce, který má podprůměrný důchod dostane podprůměrnou valorizaci- někde kolem 500 Kč, zatímco důchodce jako je Špidla a jemu podobní- ti dostanou 5 tisíc Kč a více. Ale valorizace se vypočítává z rostoucí inflace a rostoucích průměrných mezd a proto by neměla být vypočítaná procentuálně podle důchodu, ale měla by být pro všechny stejná, protože veličiny jako inflace a průměrná mzda jsou pro všechny stejné. Pak by nedocházelo k tomu, že důchodců s podprůměrným důchodem je stále více a tito žijí pod hranicí chudoby, zatímco ti, kteří doslova neví, za co by důchod utratili dostávají stále větší valorizaci a nůžky se stále otevírají a ani jedna z těch levicových stran, které jsou ve vládní koalici- ČSSD a KSČM netlačí na změnu způsobu valorizace a mají přitom plnou hubu řečí, jak se zastávají těch nejpotřebnějších a zatím jediné co dělají je to, že drží u vlády podvodníka s se státními i evropskými dotacemi.
Dotace se dávají na hektar, neměl by být tedy absolutně žádný problém, pokud sto hektarů vlastní sto lidí (organizací) nebo jen jeden (jedna).
Pokud se mají dotovat malozemědělci, protože pracují s nižší efektivitou, měly by ty dotace být definovány jinak, a ne se snažit „zastropováním“ dotací na hektar vyrobit jakéhosi kočkopsa.
A pokud byli pro zastropování zelení, je to jasný signál, že jde o něco jednoznačně špatného.
Je to ovšem také skvělá ukázka toho, že společná zemědělská politika je prostě nesmysl, protože v každé zemi jsou odlišné podmínky, a co v jedné zemi pomáhá, to v jiné škodí.
Zrušme povinné přimíchávání biosložky do paliv a máte Ježibabiše na lopatě.
A ještě k tomu to bude vypadat, že se do našich končin vrátil zdravý rozum.
Babiš fungoval před biopalivy a přežil by i jejich konec.
Problém je v tom, že nám EU vnucuje určitý objem „alternativních“ zdrojů energie. Takže bychom museli zdevastovat daleko víc krajiny solárními a větrnými elektrárnami a zaplatili bychom za dotace do jejich provozu v cenách elektřiny pro koncového zákazníka (ale také v cenách veškerého zboží a služeb, které v sobě mají položku za spotřebu elektřiny) daleko víc peněz.
Jediná cesta k návratu zdravého rozumu do našich končin je zlikvidování ekologické agendy EU, buď její totální reformou (což považuji za nereálné) nebo odchodem z ní, případně jejím rozbitím.
„Problém je v tom, že nám EU vnucuje určitý objem „alternativních“ zdrojů energie.“
Řešení: Poslat je i s jejich vnucováním.
To znamená odchod z EU. Nejsem v zásadě proti.
To především znamená, odstranění dotačního podvodníka a závisláka bureše z vlády, který v EU dosud odkýval vše co před něj předložili. Nejsem v zásadě proti.
to Pavel
Nejlepší by bylo zcela zrušit dotační politiku, respektive ji přizpůsobit poměrům v ČR, které se výrazně liší od poměrů v jiných státech EU. To obojí, obávám se, bez roztržky s EU není možné.
To ovšem s dotačním závislákem a podvodníkem burešem u vládního koryta nepůjde. Ví, že s jeho totální nekompetencí v řízení a bez dotací či jiných zlodějin půjde jeho nakradený majetek brzo do kytek. Proto EU odkýve každý nesmysl, který tam protlačí němečtí zelení nebo francouzští pobírači dotací vydávající se za zemědělce a zároveň se bude zuby nehty bránit jejich rušení.
Pokud nebudou brát dotace ani jeho konkurenti, nic se nestane. Pokud odejdeme z EU, nebudou tudíž v tuzemsku žádné dotace z EU a na dotované zboží ze zahraničí nasadíme cla, abychom před ním chránili svůj trh, dtto.
Je třeba se podívat, kdo vlastně hlasoval proti zákonu o povinném zastropování dotací. Je jasné, že to bylo hnutí ANO a ČSSD, protože v těchto stranách jsou ti největší odběratelé státních dotací- Babiš a Toman jsou ti dva největší a podobné je to i u evropských dotací. Spolu samozřejmě hlasovaly i ty děvky prodejné z KSČM- protože jak jinak se dá nazvat levicová strana, která hlasuje stejně jako ti největší odběratelé státních dotací.
A to tam hlasovali jen samotní Češi? A lidovci a Piráti tam nebyli?
Asi nevíte o čem je řeč. Evropský parlament doporučil dobrovolné zastropování dotací o kterém mají rozhodnout parlamenty jednotlivých zemí. A protože u nás vládnou ještě pořád komunisti- jak jinak lze nazvat vládu bývalých komunistů z hnutí ANO+ bývalých komunistů v ČSSD a současných komunistů z KSČM- tak hlasovali všichni tito v Parlamentu ČR proti zastropování dotací- protože nebudou hlasovat sami proti sobě- už to chápete.
Toman se nemusí obávat, Babiš ano, protože je v ukrutném střetu zájmů! Jen to s ním odskáčeme všichni!
Bohužel, jak zněl původní výklad , tak se ten zákaz měl týkat pouze investičních dotací, tedy těch, které dostával Agrofert individuálně, na základě podání té které žádosti, kde se dal předpokládat nějaký politický vliv. Nikoliv tedy mnohem větších nárokových dotací, které Agrofert dostává, automaticky, jako každý jiný zemědělský podnik. Že se ten přístup Brusele změnil za to můžeme děkovat především bonzáctví řady našich opozičních politiků, kteří si sami toto na Bruseli vyžádali. A skutečně bude to drahý, neb o ty dotace skutečně příjde celá republika…
tohle plati jen do svestek, pak prijde nova vlada, ktera to zastropuje.
Zaprvé nová vláda nepřijde a zastropovat to chtěla Evropská unie!
Už teď by ANO zase vyhrálo volby!
ANO by mělo poděkovat EU za to, že mu dělá předvolební propagandu.
Jenom taková ekonomická poznámka, pokud snad někdo touží po „.. eko-schématech a větší podpoře zemědělců, kteří budou dodržovat vybraná ekologická opatření,
tak ať si zkusí už teď nakupovat ekologické potraviny na farmářských trzích. Na jejich ceny mají snad leda a právě jen europoslanci. :)))
Ekologicky ani nelze vyrobit dost potravin pro obyvatele EU na stávajících plochách polí. Proto ty fantasmagorie ekologů o krmení populace brouky apod.
Vy asi nevíte o čem vůbec zemědělství a zemědělská půda je. O tom je řeč- firmy jako Babišův Agrofert a Tomanův Agropodnik hospodaří na velké většině zemědělských ploch, často i v případě, že tato půda není jejich pobírají na ni dotace a hospodaří na ní způsobem známým- sejí na ní řepku a dopad je takový, že tyto plochy jsou přehnojené průmyslovými hnojivy a následně na ně o to více působí eroze, kdy i silný déšť – nemusí to být liják splaví ornici z polí do obcí a způsobí kromě ekologické katastrofy i povodně.
Máte zcela jistě v řadě konkrétních případů pravdu. Problém je, že tu kukuřici a řepku (která vůči půdě není tak špatná jako kukuřice), pěstujeme na základě výše zmíněného befélu z EU. Ne na základě přání Babiše a spol.
Na konci 16. století byla naše krajina téměř kompletně odlesněná (byla tehdy epizoda teplejšího klimatu, než je dnes) a pěstovalo se na ní v podstatě „eko“ postupy, protože jiné tehdy ani nebyly reálně možné. Přesto tehdejší obyvatelstvo českých zemí a Moravy čítalo kolem 2 milionů lidí (a žili na daleko nižší úrovni saturace potravinami než my), jakmile se jen trochu zhoršilo klima směrem k „malé době ledové“, začaly hladomory.
A to na tom jsme ještě dobře vůči některým západoevropským zemím, které by ekozemědělstvím neuživily ani tu 1/5 stávajícího obyvatelstva.
Jistěže existují postupy, jak výnos polí zvýšit na cca 7 násobek (minimálně), ovšem genetickými manipulacemi. GMO by také mohly saturovat potřebu lidského organismu co do struktury aminokyselin a mastných kyselin v tucích (o vitamínech a dalších nutrientech ani nemluvě), takže by se skutečně dala snížit spotřeba masa, aniž by to obyvatelstvo nutričně poškodilo (např. nedostatkem některých esenciálních faktorů, dodávaných výživou), ale musela by se eliminovat tlupa ekologických řvounů (s voličskou podporou kolem 1 procenta) s nikým nevolenými (tedy s nulovou demokratickou legitimitou) bruselskými úředníky za zadky (asi jako měli Henleinovci za zadky Hitlera).
tak to uz neplati s tim befelem z EU ohledne repky nebo kukurice – musime mit urcite procento obnovitelnych zdroju energie, ale nemusime nutne mit zrovna repku jako technickou plodinu, z ktere se dela to MERO do nafty a benzinu. je to na nic a ma to negativni dopad na pudu a spodni vody, ale bo Bures z toho ma obrovsky profit jako nejvetsi producent MERA, ktere prodava statu, ktery ovsem vede – stret zajmu jako blazen!!,a tak my jedem dal tento nesmysl..ted mu to zrovna bouchlo v Preolu, coz mu preju!!po volbach se tohle musi zmenit..je to hanebnost
Bláboly o „befélech“ jsou pro smích. Pěstujeme to proto, že bureš a další rádobyzemědělci jdou po dotacích jako slepice po flusu.
To Ondřej
Jenže vše ostatní je objektivně horší než ta řepka.
To Pavel
„Alternativní“ zdroje nám diktuje EU. Přestože jsou naprosto nesmyslné , viz propočet, podle něhož se na vypěstování 1 l bionafty spotřebuje cca 1,1 l nafty normální.
A pokud se týká toho Babiše: Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
Ondřeji,
ano, musíme mít určité procento OZE. Jenže ta řepka pořád vychází příznivěji (i co do ekonomické bilance) než např. fotovoltaika nebo vítr. Navíc používání těchto zdrojů vede k narůstající spotřebě zemního plynu (vyrovnávání jejich výkyvů), a tudíž k závislosti na Rusku.
Jediné dva funkční zdroje neprodukující CO2, tj. jadernou a geotermální enrgii, EU potlačuje.
Momentálně nám alternativní zdroje „diktuje“ jen a pouze bureš. Proti jejich omezování Evropskou unií bureš hystericky vystupuje, a dělá vše proto, aby dotace nebyly omezeny, pergile. Když v zelení fanatici vymyslí a přes brusel protlačí něco nového, tak bureš to okamžitě odkýve a podepíše. Viz green deal.
Grýn dýl by nám byl nařízen i tak, protože viz ono Klausovo (jr.) přirovnání EU k nacistům a našeho parlamentu k samosprávě ghetta v Terezíně. Sice drsné, ale realistické. S Babišem to nijak nesouvisí. Je jasné, že Babiš prosazuje ty OZE, na kterých vydělává. Ovšem, shodou okolností, jsou to zároveň ty, které škodí ekonomice i životnímu prostředí relativně nejméně.
Takže burešovi vyhrožovali v bruselu zbraní, nebo ho snad von der leyenová honila kvůli green dealu kolem stolu a on chudáček starý a při těle z toho dostal infarkt? Nebo snad ne? Co mu zabránilo vystoupit z té ďábelské EU, jak tady neustále propagujete, nebo si alespoň vyjednat slušné podmínky, jak to učinili poláci?
Ale vážně (že by bureš něco vyjednal je směšná představa), zlodějské burešovy dotace ekonomice škodí velmi a životnímu prostředí extrémně (víc se na životním prostředí podepsala akorát deza, když vytrávila Bečvu … vlastně ne, ta patří taky burešovi) a bureš dělá vše proto, aby eurounijní snahy alespoň o snížení těchto dotací přišly v ČR v vniveč. Jinými slovy, když nezaplatí EU – zaplatí český daňový poplatník.
No jistě, i o tom to je. (Někteří) zemědělci pěstujou podle toho na co jsou největší dotace. I to je ten, apel, proč by cestou vybraných eko-opatření jít nemělo.
No já takovou zkušenost s cenami nemám. Na jedné straně je samozřejmě vše, co je označené jako BIO velmi předražené, protože je to prostě dneska móda. Ale jde především o to, kde si to koupíme. Pokud se „vykašlu“ na farmářské trhy, kde se prodává především předražená „BIO“ potravina a budu nakupovat běžnou potravinu od prvovýrobců, stále budu mít dražší produkt, než mi nabídnou supermarkety, ale budu jíst výrazně zdravěji i ekologičtěji.
Vedle kvality samotné plodiny mě zajímá i její ekologická stopa. Proto si z principu nekupuji jablka z Afriky a podobné nesmysly. Proto nemusím mít v zimě na stole rajčata a papriky. A i když nakupuji sice dražší produkt, ale v menším množstvím, nijak netrpím podvýživou 🙂
Při pohledu na popelnice plné vyhozeného jídla pak nabývám přesvědčení, že lidé by u nás mohli běžně konzumovat mnohem kvalitnější potraviny za sice vyšší ceny, ale v menším množství, takže výsledek by byl nakonec takový, že za jídlo neutratí víc peněz, než nyní. Jen si ho prostě kupovat méně a nevyhazovat ho třetinu do popelnic.
Mám docela přehled o tom, co všechno denně vyhodí nejen lidé, ale i supermarkety do popelnic. Je to opravdu příšerné množství. A důvody jsou také šílené. Lidé vyhazují jídlo především proto, že si v supermarketu nakoupí obrovská kvanta potravin a nestačí je spotřebovat. Prostě nepřemýšlejí a nechají se zblbnout marketinkem a reklamou.
Supermarkety pak vyhazují doslova tuny jídla denně jen proto, že papriky už jsou trošku povadlé a pod. V jejich popelnicích je často mnoho původně velmi drahých plodin s nálepkou BIO. Ale že by to zlevnili třeba na polovinu, aby to ještě někdo koupil a nevyhodilo se to? Ani náhodou, raději to vyhodí. Pokud by to zlevnili, exkluzivita „BIO“ značky by mohla výrazně utrpět. A navíc si to odepíšou do ztrát, takže jim to až tak nevadí. Daně za to nezaplatí, to o co jde? Tady bych viděl roli státu v nastavení podmínek tak, aby všechno vyhozené zboží šlo na vrub samotným prodejcům a nemohli si o jeho cenu snižovat daňový základ.
S tímhle současným přístupem budou potraviny stále předražené a módním trendům podléhající zboží, bohužel. A kdo za to může? Možná z velké části ti nenažraní kapitalisté a obchodníci. Ale zásadní podíl na tom má hlavně lidská lenost. Jen na ten kapitalismus prostě nejde svést všechen bordel světa.
Žábou na prameni je jednoznačně EU. Jednak je to dotování potravin, které snižuje jejich cenu, a tím vytváří dojem malé hodnoty, jednak je to nesmyslná přísnost na vzhled a další podružné faktory, která nutí vyhazovat i zcela nepoškozené potraviny. Další problém je nedávný (pár let) zákaz EU dávat neprodané potraviny např. bezdomovcům nebo sociálním institucím.
U samotných potravin je ten problém, že jednou vám vydrží třeba 14 dní, jindy ne a jste nucen to vyhodit. Naše společnost se teprve učí dělat velké týdenní nákupy, jaké jsou na Západě běžné někdy od 60. let.
U BIO potravin vidím problém v jejich nízké kvalitě (větší obsah škůdců, z rizikových faktorů např. mykotoxiny). Před pár lety vzbudilo v odborných kruzích pohoršení nařízení EU zvýšit (tj. změkčit) limity na aflatoxiny v kukuřici, protože BIO kukuřice se do těch přísnějších nevešla.