Lidí a institucí, které Andrej Babiš v Evropské unii nemá zrovna v lásce, postupem času přibývá. Na počátku byl rok 2016 a vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se závěrem o podezření ze spáchání podvodu ve věci dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Babiš šetření OLAF odmítl a označil za zpolitizované. Teď jeho vláda vymýšlí, kdo má být na české straně pro evropský úřad hlavní informační spojkou.

Na svém přesvědčení, že u žádosti o dotaci na stavbu farmy Čapí hnízdo je na místě podezření z podvodu, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) trvá. Se závěrem přišel už v roce 2017, o dva roky později jej potvrdil s tím, že vyšetřování je ale plně v režii českých úřadů.

Naopak Andrej Babiš trvá na tom, že se žádného podvodu nedopustil, trestní stíhání označuje za účelové a mluví o „udavačích do Bruselu“.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Aktuálně kauzu Čapí hnízdo policejní vyšetřovatel uzavřel a spis o rozsahu 34 tisíc stran předal s návrhem na sdělení obvinění dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi. Ten už jednou trestní stíhání Andreje Babiše zastavil, tehdy také závěry OLAF veřejně zpochybnil slovy, že „kontroloři z Bruselu nezkoumali to, co měli“. Případ však poté vrátil k došetření nejvyšší státní zástupce.

O úřadu OLAF, který stál na počátku kauzy, se premiér Babiš opakovaně vyjádřil nelichotivě, s evropskou institucí však česká vláda chtě nechtě spolupracovat musí.

Na koho to slovo padne

Minulý týden proto do připomínkového řízení odešel zákon o spolupráci České republiky s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, který – pod hrozbou sankce – musí určit v Česku pro OLAF partnera, který mu bude shánět a dodávat nezbytné informace k případům, jimiž se zabývá. Jako první na to ve svém newsletteru upozornil novinář David Klimeš.

Česko má na změnu nejvyšší čas. Nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady, které určení spolupracujícího partnera vyžaduje, nabylo účinnosti už 17. ledna 2021.

Náplní práce OLAF je odhalovat a vyšetřovat podvody s finančními prostředky Evropské unie a předcházet jim. V jednotlivých státech proto potřebuje protistranu, již může žádat o potřebné informace. V odůvodněných případech může žádat například citlivé údaje o osobách i jejich transakcích. V důvodové zprávě k zákonu však stojí, že žádný „příslušný vnitrostátní správní orgán nemá působnost stanovenou v potřebném rozsahu“.

Ze hry tak vypadli potenciální přirození partneři OLAF v Česku: Finanční analytický úřad, Generální finanční ředitelství či celní správa.

Tím, kdo by na české straně měl na vyžádání takové informace poskytovat, má být přímo ministerstvo financí. Změnit se proto má kompetenční zákon (kam přibude paragraf o tom, že „Ministerstvo financí zajišťuje za Českou republiku spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům s výjimkou spolupráce v oblasti trestněprávní“), ale i zákon o bankách, o spořitelních a úvěrních družstvech a zákon o centrální evidenci účtů.

„Nevidím důvod, proč se tomu má věnovat přímo ministerstvo financí. Není v tom sice žádný zásadní problém, ale vhodnější a logičtější volbou byl byl Finančně analytický úřad, který se nejvíce blíží tomu, co dělá samotný OLAF,“ říká Petr Bouda, právník z Frank Bold.

Nezákonně nevydaná zpráva

Vláda očekává, že by se počet požadavků OLAF měl týkat „desítek individuálně určených fyzických osob ročně“.

„Zajištěním spolupráce České republiky s úřadem OLAF se předpokládá vyšší míra objasněnosti protiprávních jednání. Tím by mělo potenciálně dojít i ke zvýšení důvěryhodnosti České republiky na mezinárodním poli, což by se mělo odrazit ve větším zájmu zahraničních investorů o Českou republiku,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Ministerstvo bude požadované informace zprostředkovávat od podřízených složek. Bude tak vědět to, na co se OLAF ptá, i jak jednotlivé odborné složky podřízené ministerstvu odpovídají.

Bylo to přitom právě ministerstvo financí, kdo rozhodl o tom, že původní zprávu OLAF o dotační kauze Čapí hnízdo nezveřejní ani přes žádost na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Až letos v březnu Městský soud v Praze pravomocně vyhověl správní žalobě spolku Kverulant a konstatoval, že neposkytnutí materiálu bylo nezákonné.

OLAF případ Čapího hnízda řešil od roku 2016, v prosinci 2017 vyšetřování ukončil se závěrem o podezření na dotační podvod. Zprávu zaslal českému ministerstvu financí, to z ní ale zveřejnilo počátkem ledna 2018 jen několik odstavců.

„V současné situaci by bylo lepší, kdyby s OLAF komunikovala širší škála úřadů, podobně jako jsou už nyní kontaktními body pro OLAF v síti AFCOS, ne jen s ministerstvem financí,“ říká senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht. AFCOS je struktura kontaktních bodů na jednotlivých ministerstvech, na Policejním prezidiu, v NKÚ či Nejvyšším státní zastupitelství.

Důvodem, proč být ve vztahu k OLAF u ministerstva financí opatrný, je podle Wagenknechta i případ někdejší řadové úřednice ministerstva Barbory Boschat. Jak popsal server Neovlivni, když OLAF spustil v roce 2016 vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, Boschat v Bruselu aktivně zjišťovala, co vše se tam zatím o případu ví. Dnes je ředitelkou odboru Analýza a hlášení nesrovnalostí ministerstva financí.