Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia
,

Češi na výletě za jídlem. Po Polsku mluví o rušení daně z přidané hodnoty i Němci a Rakušané

Nákupní turistika Čechů do Polska nabrala na intenzitě od února, kdy Polsko v reakci na rekordní inflaci zrušilo DPH na vybrané druhy potravin. O stejném kroku začali v uplynulém týdnu diskutovat i Němci a Rakušané. Ty motivovala zpráva o nové úpravě evropské směrnice o DPH, která takový krok umožňuje. Státy mohou snížit daň z přidané hodnoty až na nulu, a to nejen na potraviny.

V Polsku nyní vyjde nákup základních potravin zhruba o dvě pětiny levněji než v České republice či na Slovensku, vyčíslil v tomto týdnu slovenský web Postoj.sk. Polská vláda zavedla změny na dobu půl roku počínaje letošním únorem.

V Německu i Rakousku zatím ceny potravin stále letí nahoru, podobně jako v Česku. Podle spotřebitelského portálu chip.de stál například slunečnicový olej v březnu v Německu oproti minulému roku asi o třetinu více, o 7 % zdražilo pečivo, o 18 % brambory. U rajčat a okurek to bylo dokonce kolem 40%.

Ceny výrobců vzrostly v březnu meziročně o 30,9 %, což je rekordní hodnota od zahájení průzkumu v roce 1949. Tento trend by mělo podle očekávání řady organizací i politiků zmírnit právě odpuštění DPH na některé potraviny.

Po osvobození základních potravin od DPH začala v Německu volat sociální a spotřebitelská sdružení poté, co Rada Evropské unie přijala na začátku dubna úpravu směrnice o DPH. Ta nyní členským státům umožňuje snížit DPH až na nulu u některých výrobků a služeb, které jsou v souladu s politikou EU.

Samotný nápad ale není v Německu žádnou novinkou. „Komise pro budoucnost zemědělství již loni v létě ve své závěrečné zprávě doporučila snížení DPH na ovoce, zeleninu a luštěniny jako součást naléhavě nutné transformace našeho zemědělského a potravinového systému,“ uvedla pro HlídacíPes.org Christiane Seidel ze Svazu německých spotřebitelských organizací (Verbraucherzentrale Bundesverband e.V.).

„Tato doporučení byla projednána s politiky z různých stran a setkala se s širokým souhlasem. Na pozadí rostoucích cen potravin je poptávka v současné době ještě výbušnější. Zejména politici parlamentní skupiny Bündnis 90/Die Grünen, včetně spolkového ministra zemědělství Cema Özdemira podporují požadavek nulové DPH na ovoce, zeleninu a luštěniny. Společně s ekologickými a zdravotnickými sdruženími je náš Svaz v současné době v kontaktu s politiky a podporuje politickou realizaci tohoto návrhu,“ doplnila.

Zrušit daň na ovoce

K výzvě se přidala také Spolková agentura pro životní prostředí. „Rostlinná strava ulehčuje životnímu prostředí, a navíc je zdravá. Každý by měl mít možnost dovolit si zdravou stravu, a to i s nízkými příjmy,“ zdůvodnil postoj organizace prezident Dirk Messner v rozhovoru pro Deutsche Presse-Agentur.

Myšlenku na nulové DPH na ovoce a zeleninu kvůli zlepšení zdravotního stavu populace představily už v roce 2017 společnosti zabývající se diabetem a obezitou. Rozhlasová stanice Deutschlandfunk tehdy upozornila na to, že podle Institutu Roberta Kocha má každý čtvrtý až pátý Němec silnou nadváhu. A přinesla rozhovor s ekonomem Tobiasem Effertzem, který propagoval vyšší zdanění sladkých potravin a současné osvobození zdravých potravin od daně.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

V době krize a strmě rostoucí inflace se toto téma vrátilo do veřejného prostoru především z ekonomických důvodů. K dočasnému snížení DPH na základní potraviny přistoupila spolková vláda už během pandemie v roce 2020. Běžná sazba daně klesla z 19 % na 16 % a snížená sazba, která se vztahuje i na potraviny, ze sedmi procent na pět. Opatření bylo účinné od července do prosince roku 2020.

77 % Němců je pro

Nulovou DPH na potraviny nyní podporují i někteří křesťanští demokraté, například ministr zemědělství spolkové země Baden-Württemberg Peter Hauk. Proti jsou ale předvším liberálové (FDP) včetně předsedy strany, současného spolkového ministra financí Christiana Lindnera. „Již loni během pandemie jsme viděli, že plošné snížení DPH nemá odpovídající dopad,“ cituje ministra Oldenburger Onlinezeitung.

Němečtí voliči ale mají jiní názor, a to včetně voličů liberální FDP. Ukázal to pondělní průzkum platformy YouGov. Pro osvobození základních potravin od DPH, především ovoce, zeleniny a luštěnin, se v něm vyslovilo 77 procent účastníků. Mezi voliči FDP souhlasilo s touto myšlenkou jen o jedno procento respondentů méně. 15 procent dotázaných bylo proti, osm procent názor neuvedlo.

Diskutované zrušení DPH na ovoce a zeleninu odmítá striktně německý masný průmysl. Myšlenku daňových úlev sice schvaluje, ale požaduje rovné zacházení vůči všem základním potravinám.

„Pro 90 % německé populace je maso součástí vyvážené stravy. Pokud tedy chcete spotřebitelům ulevit, musíte to udělat v celé škále základních potravin,“ zdůraznil pro web Lebensmittelpraxis.de Hubert Kelliger, předseda Svazu masného průmyslu. Sdružení dále argumentuje, že snížení DPH pouze u ovoce a zeleniny jednostranně podporuje především produkci v zahraničí, protože Německo je závislé na dovozu tohoto sortimentu.

„Podle Spolkového ústavu pro zemědělství a výživu je míra soběstačnosti u ovoce pouze 20 % a u zeleniny 36 %. U rajčat to bylo loni dokonce jen 10 %,“ upozornil Kelliger.

V Rakousku za 1,5 miliardy eur

V Rakousku zvedli téma nulové DPH na základní potraviny v minulém týdnu sociální demokraté. „Ceny potravin prudce rostou: Mouka zdražila o 20 %, kuřecí maso o 11 %, máslo o 21 % a cena salátu se zvýšila dokonce o 25 %. Více než polovina obyvatel Rakouska zvládá své každodenní výdaje jen s obtížemi,“ cituje stranický web místopředsedu poslaneckého klubu SPÖ Jörga Leichtfrieda.

SPÖ už předložila návrh na dočasné pozastavení DPH na potraviny v Národní radě. „Průměrná domácnost by tak ušetřila přibližně 500 eur ročně. Náklady na pozastavení DPH na potraviny odhadujeme na 1,5 miliardy eur,“ má spočítáno Leichtfried. Zdůrazňuje zároveň, že je třeba dbát na to, aby se snížení cen přeneslo opravdu i na spotřebitele.

Za smysluplné označil nulové DPH na základní potraviny i rakouský vicekancléř a předseda rakouské Strany zelených Werner Kogler. Řekl to v úterý v rozhovoru pro Der Standard. „Musíme také zvážit, jak lze úlevu omezit na životně důležité produkty. Chléb a obiloviny mají smysl, ale například kaviár a křepelčí vejce?“ podotýká.

Obnovitelné zdroje na výsluní

Boj o nulové DPH na potraviny je nyní v německy mluvících zemích nejhlasitější, ale ozývají se už i zástupci dalších oborů. Evropská směrnice totiž doporučuje celkem 24 oblastí, z nichž si má každý stát vybrat sedm, kterým DPH sníží. Své rozhodnutí a vyjednané podmínky mají státy nahlásit do 7. července Výboru pro DPH.

Směrnice přímo zdůrazňuje především jednu oblast – obnovitelné zdroje. „Aby se podpořil přechod na využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetická soběstačnost v Unii, je nutné umožnit konečným spotřebitelům lepší přístup k ekologicky šetrným zdrojům energie. Státy mohou uplatnit snížené DPH také na fotovoltaické moduly – konkrétně dodávku a instalaci solárních modulů na soukromých obytných domech, bytech a veřejných a jiných budovách sloužících k veřejně prospěšným činnostem a v jejich blízkosti,“ cituje PV-magazine dokument.

Sdružení Industriegewerkschaft Bauen-Agrar-Umwelt (IG Bau) již vyzvalo německého ministra financí Christiana Lindnera (FDP), aby se zasadil o rozšíření působnosti v dalším oboru. „Sazba DPH pro výstavbu sociálních bytů by měla být co nejdříve snížena na 7 % a v druhém kroku zcela na 0 %, jakmile to bude možné v celé EU,“ řekl předseda organizace Robert Feiger pro noviny Funke-Mediengruppe.

Na snížení DPH si dělají nárok také německé cyklistické svazy a prodejci kol. K hlavním cílům opatření EU patří totiž ochrana klimatu snížením emisí ze silniční dopravy a právě k tomu cyklistika přispívá, věří cyklisté. „Portugalsko a Španělsko v tomto směru dosáhly obzvláště velkého pokroku. Portugalsko koncem března oznámilo šestiprocentní DPH na jízdní kola, Španělsko usiluje o desetiprocentní,“ uvádí web sazbike.de.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

19 komentářů

  1. Dr. B napsal:

    Plošná opatření tohoto typu jsou podle mě pouhým populismem a jde spíš o kupování hlasů střední třídy, než o boj s chudobou. Takový model ala Babiš, stojí to neskutečné peníze a současně prohlubuje inflaci (nebo minimálně zadlužení státu). Bohatým je to fuk, střední třída si mlaská s mastnou hubou, popelnice jsou nadále plné vyhozeného jídla, ale chudáci si příliš nepomůžou 🙁
    Jen poznámka pro věčné stěžovatele, když jsem kdysi bral 2 500 Kč, litr benzínu stál 8 Kč. Na drahotu se sice nadávalo stejně jako dnes, ale i tak všichni jezdili v podstatě všude autem (pokud tedy měli auto). A dneska se znovu hysterčí okolo cen phm, ale zaznamenali jste někdo, že by na silnicích ubylo aut? Já tedy ne. A co se potravin týká, vypadá to stejně. Před markety jsou narvaná parkoviště v podstatě nonstop.
    Co se energií týká, cílená pomoc státu pro nízkopříjmové je asi na místě, ale sociálka může tuto komoditu potřebným kompenzovat, tak proč jít cestou plošného zlevňování opravdu netuším. Jediný reálný problém tedy vidím ve stavebnictví, tam šly ceny nahoru opravdu skokově. Tento segment trhu však primárně ty nejchudší příliš nezasáhne a ostatní se prostě musí trošku uskrovnit. Jinak to holt za krizí nejde.

    • Tom napsal:

      Nemáte úplně pravdu. V době, kdy benzin stál 8 korun, jezdili autem do zaměstnání jen ti, co to měli pár set metrů, ti, kteří dojížděli z venkova jezdili veřejnou dopravou. V té době vlaky i autobusy praskaly ve švech, dnes mimo školáků prakticky nikoho nevozí, už vůbec ne lidi do zaměstnání, pro které by to byla nepřežitelná potupa.
      Dříve si řidič za průměrný plat mohl koupit 350 litrů benzinu, dne i po zdražení si může koupit 800 litrů.

      • Dr. B napsal:

        No musím souhlasit, trošku jsem to zveličil. Šlo mi však především o fakt, že přes to, že stále ze všech stran slyšíme křik o drahotě, silnice jsou stále přeplněné, dovolené vyprodané a supermarkety nacpané kupujícími. Nechci zpochybňovat fakt, že existuje nezanedbatelná skupina lidí, kteří jsou na hranici existenčního minima a těm je třeba pomáhat nějakou sociální podporou ze strany státu, ale drtivá většina Čechů se má stále velmi dobře (naštěstí). Mrzí mě pak, že současná vláda se uchýlila k populistickému rozhazování peněz těm, co to nepotřebují místo toho, aby (jak slibovala před volbami) sociální podporu směřovala cíleně na ty skupiny obyvatel, kteří to opravdu potřebují.
        Jsem přesvědčen, že rodina s příjmem do jednoho milionu hrubého podporu opravdu nepotřebuje. Na rozdíl od současné vlády, která si myslí, že taková rodina asi nežije, ale jen živoří. Z mého pohledu jde tedy jen o bohapustý populismus 🙁

    • A. S. Pergill napsal:

      1. Plošná opatření mají výrazně menší náklady na „provoz“
      2. Dostanou se k nim všichni potřební. Řada „neplošných“ opatření staví mezi pomoc a občany tak silné administrativní bariéry, že na tu pomoc paradoxně nedosáhnou ti nejchudší, protože nejsou schopni správně vyplnit desítky stran stupidních formulářů, sepsaných úřednickými skřeky a bláboly, a nemají na právníka, který by to vyplnil za ně.

      • Dr. B napsal:

        1. No plošná opatření nižší náklady na provoz nemají, pokud budete cílená opatření „roubovat“ na stávající systém. Sociální dávky na podporu bydlení (tedy i na podporu nákladů na energie) již dávno fungují a jediný rozdíl je tak v tom, že na „sociálku“ přijde žádat více lidí, než tam chodilo dosud. Nebojte se, že to „sociálka“ nezvládne. A těch pár dokumentů, které po vás bude chtít (potvrzení, že platíte nájem, energie a jejich vyúčtování a doložení případných dalších nákladů spojených s bydlením) si snadno opatříte během několika dní s vynaložením relativně malého úsilí.
        2. Krom toho, že se k dávkám dostanou všichni potřební, se v případě plošné podpory vyhodí spousta peněz, které v jejím rámci dostanou i ti „nepotřební.“ Přece dávat 5 000 všem, kdo mají příjem do miliónu korun, je nesmysl. Ti, co jsou příjmově v horní třetině těchto domácností jistě žádných 5 000 nepotřebují.
        Nepodléhejte tomu mediálnímu blábolu o desítkách stran formulářů, pro podporu na bydlení jde o tři stránky předtištěného tiskopisu, kde v podstatě vyplníte jen své iniciály a podepíšete to. Tak vypadá realita žádání o podporu na bydlení.

        • A. S. Pergill napsal:

          Když se nám narodilo první dítě v 90. letech a manželka zůstala na mateřské, tak jsme spadli do kategorie „může žádat o tu nejmenší sociální dávku“. Seznámil jsem se s příslušnou problematikou (co je třeba vyplnit, kolik hodin je třeba prostát ve frontách a vzít si na to neplacené volno ze zaměstnání atd.). A zjistil jsem, že se to absolutně nevyplatí. Raději jsem sedl a napsal román o Conanovi. Přišel jsem si +- na stejno, dalo to míň práce a zabralo to míň času. A dohoda s inteligentním a vzdělaným nakladatelem byla naprosto jiný level než rozprávka s polagramotným a zjevně neinteligentním úředníkem.

  2. Joko napsal:

    Jezdím tankovat a nakupovat do Polska. Vyplatí se mi to. „Doma“ bych už v tomto roce utratil desetitisíce korun navíc, za nic. Benzín je stále o cca 8 korun levnější. Bylo to i více. Potraviny jsou o cca 1/3 až 1/2 levnější. Sortiment širší. Nevidím jediný důvod chovat se nehospodárně. To přenechávám naší skvělé vládě. Ta si jistě jednoho dne zodpoví vše, co způsobila a ještě způsobí. Proti zájmu lidi této země. Příhraničí je ve vysoké cenové destabilitě, nemá šanci konkurovat polskému zboží. V Polsku nakupují denně tisíce Čechů. Taky Slováků a Němců. Naše firmy mají skvělí podmínky. Dražší energie, dražší PHM, dražší úplně všechno. jejich konkurenceschopnost je a bude oproti polským firmám zdecimována. Poláci vydělají na množství prodaného levnějšího zboží. jejich firmy a zaměstnanci budou mít odbyt a tedy práci, státu odvedou daně. A co my? Je to tak složité spočítat? Až ty naše firmy padnou, nebo se některé odstěhují do zahraničí, a lidi budou na pracáku stát klikaté fronty, tak bude , milá vládo, pozdě. A bude to i tvůj konec. Už aby to bylo. Začneme znovu, s těmi, kteří budou odpovědnější a schopnější. Vyřešit to lze a docela snadno. Hezký den všem slušným lidem. Pouze těm slušným. Darebáky nepodporuji.

  3. Helibert Svoboda napsal:

    Když si porovnáte procenta zvýšení cen v Německu a Rakousku se zvýšením v ČR, tak můžete jen tiše zaplakat (nebo hlasitě nadávat?) ale stejně s tím nic neuděláte. Takže při nižším zdražení a výrazně vyšší kupní síle Německá a Rakouská vláda sníží DPH na potraviny, aby lidem PLOŠNĚ ulevila, jak ji to umožňují nová pravidla EU. A naše vláda? Kašle na občany, hlavně když se uspoří. Stejně hloupé a pro hospodářství stejně devastující, jako zabejčené úspory pana hloupého Kalouska, který ač nic moc znalý chemik namíchal zcela jedovatou směs na zničení hospodářství. A tahle vláda pod fialovým nemehlem neumí nic víc, než opakovat své chyby a prezentovat se hlavně za hranicemi, když je doma pomalu všechno na hromádce hnoje. Snad budou brza předčasné volby a vezme to někdo, komu na ČR a jeho obyvatelích skutečně záleží !!!

  4. Sam napsal:

    Nedrážděte Klause slevami pro chudý lid

  5. Amigo napsal:

    Včera jsem byl v polsku a cena je 7,55 pln, po přepočtu 39,75

  6. Sám moravský kreativní komentátor napsal:

    Teda já jsem jezdil Žigulakem do práce za docílí za 3,- Kč za litr benzínu Super a měl jsem plat 2100,- takže 700 litrů. Zlatý časy.

    • Dr. B napsal:

      Dneska si za průměrný plat koupíte benzínu víc i přes to, že zdražil. Nebo alespoň stejně. A nezapomeňte na to, jak se jednoho dne benzín skokově zdražil ze 3 korun na 8 bez toho, aby se zvedly platy.
      Zkuste si to spočítat, než si začnete stýskat po starých „dobrých“ časech 😉

      • Karel Hejnic napsal:

        Pokud si vzpomínám, stal i kolem 6,-Kčs. Bylo málo aut, málo lidí jezdilo autem do práce. Byla hustší síť veřejné dopravy. Na př. týdenní jízdenka na vlak na vzdálenost cca 18 km mě stála 6,- Kčs.

        • A. S. Pergill napsal:

          Z řady lokalit se dnes veřejnou dopravou jezdit do práce nedá, a to ani v rámci stejného kraje. Pokud je zaměstnavatel za krajskou hranicí, může se cesta protáhnout i na několik hodin, pokud je vůbec realizovatelná „ráno tam a večer zpět“.
          Dnes je prostě auto nutností a někdy i více aut v rodině, pokud její členové pracují na různých (a od sebe vzdálených) místech.

  7. A. S. Pergill napsal:

    Soudruzi pětikoaličníci intenzívně pracují na tom, aby po příštích volbách vypadli z parlamentu. Kéž by se jim to podařilo!

  8. Jarda napsal:

    Češi na výletě za jídlem. Po Polsku mluví o rušení daně z přidané hodnoty i Němci a Rakušané
    Jsou zde různé názory a komentáře, každý má svůj názor. Já bych jen napsal a prosím jen do mě. Proč máme ceny všeho jaké máme a k tomu platy co máme, když v sousedních státech mají větší platy a nižší ceny? Čím to je? A proč vlastně dovážíme to co jsme dřív samy vyráběly a pěstovaly a proč vyvážíme levněji než máme samy? To jaké jsou ceny prosím, ale pokud jsou lidé co nemají a padají do chudoby tak je něco špatně. Podpora by měla být ale jen pokud je zasloužená al přijde mě že většinou se dává jen hlučným a né potřebným.

    • Sam napsal:

      Zjistěte si, jak se dostávají k penězům miliardáři? Mají tiskárny na peníze, nebo si přivlastňují něčí práci?

  9. A. S. Pergill napsal:

    OZE jsou, pochopitelně, totální nesmysl. Právě kvůli nim je Německo závislé na ruském plynu, protože tyto prostředky dodávají energii za chaotického kolísání výkonu, který se vyrovnává právě plynem (a nic jiného není v dostatečné kapacitě k dispozici. Čím víc OZE, tím víc plynu a tím větší závislost na Rusku. Vztah velmi jednoduchý až primitivní. Kdo podporuje OZE, podporuje Putina a jeho agresi proti Ukrajině.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


ReklamaMediální Gramotnost