Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jaroslav Popelka vedený k soudu. Foto: se souhlasem Post Bellum
,

Poslední „nepřátelé socialismu“. Příběhy politických vězňů z roku 1989

Berlínská zeď padla 9. listopadu 1989. Ve stejný den poslal Okresní soud v Táboře na rok do vězení dvaadvacetiletého Jiřího Jelínka, povoláním údržbáře národního podniku Silon Planá nad Lužnicí. Podle rozsudku měl Jelínek spáchat trestný čin pobuřování a k tomu přečin proti veřejnému pořádku, neboť rozšiřoval protestní letáky.

Už měl za sebou tři a půl měsíce vazby, z kriminálu vyšel teprve koncem listopadu 1989, kdy se rudé zřízení konečně zhroutilo i v Československu. Jeho případ není výjimečný: spolu s dalšími ukazuje, jak se tu žilo v posledním podivném roce komunistické vlády, kdy už se režim sice vnitřně rozkládal, avšak mnohé jeho součásti pořád pracovaly naplno, což způsobovalo, že běžný člověk ten rozklad tehdy příliš nezaznamenával.

Ukázka z rozsudku v případu Jiřího Jelínka. Foto: se souhlasem Post Bellum

Jiří Jelínek se narodil v květnu 1967 v dělnické rodině v Táboře. Na začátku 80. let začal studovat průmyslovku, ale nedokončil ji a přešel na strojní učiliště, kde se vyučil v oboru mechanik-opravář. Když mu bylo šestnáct, lékaři mu diagnostikovali cukrovku, od té doby si musel pravidelně píchat inzulin. V dospívání poslouchal západní rozhlas, kolem roku 1984 se dostal k samizdatovým knihám a časopisům, později začal samizdat sám přepisovat a šířit, podepsal také Chartu 77.

V květnu 1989 byl v Praze zatčen, neboť se na oficiální prvomájové demonstraci pokusil rozvinout transparent s požadavkem, aby byl dramatik a disident Václav Havel propuštěn z vězení (někdejší prezident k „posledním odsouzeným nepřátelům socialismu“ samozřejmě také patřil, za mřížemi byl od ledna do května 1989).

Dne 3. srpna 1989 si pro Jiřího Jelínka přijela policie do zaměstnání a téže noci u něj Státní bezpečnost provedla domovní prohlídku (měl tehdy čtrnáctidenní dceru). Prokurátorka Věra Nová ho následně obvinila z trestného činu pobuřování a uvalila na něj vyšetřovací vazbu.

Jako by nebyla perestrojka…

V listopadu téhož roku o Jelínkově případu rozhodoval senát, složený z předsedy JUDr. Josefa Tuška a soudců Zdeňka Bruny a Josefa Pokorného. Rozsudek nikterak nenaznačuje, že dávno probíhala „perestrojka“ a do 17. listopadu 1989 zbývalo pouhých sedm dní.

Stojí v něm, že Jelínek je vinen, neboť (mimo jiné) „v Plané nad Lužnicí v okrese Tábor v dubnu 1989 vyhotovil na svém psacím stroji zn. Royal a předal k rozšíření nejméně 20 ks letáků, vyzývajících k zneužití prvomájových oslav v Táboře, k podpoře nelegálních struktur, občanské nekázně a řešení společenských problémů násilím (tím se zřejmě myslí demonstrování, pozn. aut.).“

Jiří Jelínek v roce 2019. Foto: se souhlasem Post Bellum

Dále na jiných letácích vyzýval obyvatele Českých Budějovic k účasti na „nepovoleném veřejném shromáždění“ (den před výročím sovětské okupace Československa) a to vše činil „z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení“ (pro mladší čtenáře: termín „socialistické státní zřízení“ byl oficiální dobový eufemismus pro komunistický totalitní režim, vystavěný podle sovětského vzoru).

Jak bylo zmíněno výše, Jiří Jelínek byl odsouzen k jednomu roku nepodmíněně. „Byl to docela šok,“ vzpomíná v rozhovoru pro Paměť národa: „Předtím jsem nebyl trestaný – a dostat hned rok natvrdo, to mi přišlo jako fantasmagorie. Myslel jsem, že mi dají trest, který už jsem si odseděl ve vazbě, že mě od soudu pošlou domů. A teď jsem měl před sebou vidinu několika dalších měsíců v base.“

Po dosavadní vazební zkušenosti se bál hlavně zdravotních problémů, protože ve vězení si nesměl sám aplikovat inzulin, musel čekat na nepravidelné příjezdy zdravotníků: „Jezdili různě, někdy ve dne, někdy v noci, jako by v Českých Budějovicích fungovala jen jediná sanitka. Takže mi bylo pořád špatně.“ Jeho advokát Milan Hulík podal proti rozsudku odvolání, nicméně převrat v roce 1989 prožil Jiří Jelínek v cele: ještě v den generální stávky, 27. listopadu, držel s ostatními vězni hladovku.

„Dialog, ne obušky“

Případ Renaty Pánové (dnes Soukupové) je tomu Jelínkovu v lecčems podobný. Narodila se v roce 1971, vyučila se prodavačkou, už jako dospívající se protikomunisticky angažovala a stala se členkou nezávislé Demokratické iniciativy. Žila v Táboře a v roce 1989 rozvinula v tamním prvomájovém průvodu transparent s nápisem „Dialog – ne obušky a cely věznic“ a se jmény disidentů Václava Havla, Jany Petrové, Ivana Jirouse, Tomáše Dvořáka a Hany Marvanové.

Renata Pánová v roce 1990. Foto: se souhlasem Post Bellum

Byla zatčena, Státní bezpečnost u ní provedla domovní prohlídku. Začátkem srpna odjela se známým Josefem Raisem do Českých Budějovic, kde vylepovali letáky, v nichž zvali obyvatele k účasti na tichém protestu při příležitosti výročí sovětské okupace (stejná akce, na kterou zval svými letáky Jiří Jelínek).

Jakýsi spořádaný občan tehdy Raise a Pánovou udal. V archivním úředním záznamu, který byl před pár lety zveřejněn v médiích, stojí:

„Dne 2. 8. 1989 volal ve 23.30 hod. telefonicky neznámý občan, že v prostoru Žižkova náměstí se pohybuje muž společně s mladou dívkou a do schránek u vchodu domů něco dávají, nějaké listiny. Na místo se dostavila hlídka org. VB, která zjistila, že na Žižkově náměstí v prostoru u prodejny Sklo – porcelán v podloubí jde muž v bílých kalhotách a bílé bundě a nese koženou tašku, společně s ním jde dívka ve stáří kolem 17 – 18 let, tato má rovněž u sebe tašku… Jmenovaní byli vyzváni, aby ukázali obsah svých tašek. V tašce Josefa Raise bylo několik kusů papíru formátu  A4 se závadovým obsahem.“

Okresní prokurátorka JUDr. Věra Nová (stejná osoba, jako v Jelínkově případu) vypracovala posléze žalobu, v níž Renatě Pánové spočítala i předchozí „přečiny“ a v níž se kupříkladu píše:

„Transparent rozvinula přibližně na úrovni hotelu Palcát a nesla ho okolo tribuny až do zadržení orgánů VB, k němuž došlo poblíž hotelu Slovan. K motivu uvedla, že chtěla tak vyjádřit svůj názor, v podstatě nesouhlasí s tím, že činnost Havla, Jirouse, Petrové, Dvořáka a Marvanové byla posouzena jako trestná činnost a že za ní byli odsouzeni…“

A dále: „Z provedených důkazů bylo nepochybně prokázáno, že obviněná využila prvomájové manifestace 1989 v Táboře k tomu, aby veřejně dala najevo sympatie k osobám, které se dopustily trestných činů namířených vesměs proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení a veřejnému pořádku. Svým činem projevila snahu veřejně popřít nezákonnost jejich jednání a ovlivnit názory jiných osob v jejich prospěch. Dopustila se tím trestného činu schvalování trestného činu… Takové jednání je pro společnost nebezpečné…“

Renatu Pánovou soudili 18. srpna 1989 u okresního soudu v Českých Budějovicích, předsedou senátu byl JUDr. Zdeněk Melichar, prokuraturu zastupovala JUDr. Jindřiška Kolářová. Osmnáctiletá dívka dostala čtyři měsíce nepodmíněně. „Trest mi končil 3. prosince, pustili mě o dva dny dřív,“ vzpomínala v roce 2014 v rozhovoru pro denik.cz.

Šedé uniformy, šedé obličeje

Jeden z letáků Jaroslava Popelky. Foto: se souhlasem Post Bellum

17. ledna 1989 byl Krajským soudem v Brně za rozšiřování letáků vyzývajících k pouličním demonstracím v Praze a Brně odsouzen Jaroslav Popelka z Uherského Hradiště (nar. 1956). Ten byl v letech 1988 – 1989 z politických důvodů odsouzen několikrát a v roce 1989 prožil tři měsíce ve věznici v Novém Sedle (dostal se tam za to, že vyzýval k založení Strany zelených). Takto popisuje podmínky, které v kriminále panovaly:

„Za komunismu bylo samozřejmé, že odsouzení pracovali. Bylo tam několik pracovišť. Když jsem přišel z vazby, měl jsem na sobě už asi deset dní špinavou košili. Těšil jsem se, že dostanu čistou. Dostal jsem ji, a jak jsem ji oblékl, tak se ukázalo, že ta košile byla po někom, kdo pracoval se skelnou vatou. Bylo tam jedno pracoviště Vertexu, kde kluci pracovali při výrobě skelné vaty, a ta košile byla plná těch pichlavých vláken. Po půl hodině jsem ji sundal a byl jsem rád, že si můžu obléknout tu starou špinavou košili, protože se to nedalo vydržet. Kluci byli plní boláků, jak jim to rozpíchalo ruce.“

„Strava hrozná. Platil tam zákaz dávat vězňům syrovou zeleninu. Hlavní součástí jídla byly bílé knedlíky, řídká omáčka, chleba a občas také buchtičky na sladko se sladkou omáčkou. V těle vám to ničí vitamíny, minerály. Pamatuju si první dojem, když jsem přišel do lágru. Všichni byli šediví. Byli jak smečka vlků. Šedivé uniformy, šedivé obličeje. Když tam byl někdo několik let, většinou přišel o zuby…,“ popisoval vězení na konci komunistického režimu Popelka.


Autor textu Adam Drda působí v projektu Paměť národa – jedinečné rozsáhlé sbírce vzpomínek pamětníků, kterou řadu let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery – Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno víc než pět tisíc výpovědí. Z Paměti národa vznikají každý týden rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. Jde o subjektivní vzpomínky pamětníků, které nemusejí vždy zcela odpovídat skutečnému průběhu historických událostí.

 

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

29 komentářů

  1. Petr Zdobinský napsal:

    Dobrý den,
    kdy začnete psát o stávajících politických vězních stávajícího režimu Političti vězni přibývají. Např. ti, kdo kritizovali okupaci Afghánistánu českými okupanty, dále potom ti, kdo byli na Staroměstském náměstí v říjnu 2020 protestovat proti COVIDové totalitě. Dále potom např. skupina Lukáš Borl a spol., paní Michaela Dupová, pan Walter Kraft, Adam B. Bartoš, vydavatel časopisu LEGALIZACE, účelová snaha kriminalizovat paní Soňu Pekovou, otcovští aktivisté – Luboš Patera, Luboš Meszner, Jiří Fiala.

    • Pavel napsal:

      A kde sedí ti „političtí vězni stávajícího režimu“, ty účelová snaho?

      • ivan napsal:

        Za namalování tykadel šel sedět. A natvrdo.

        • Rene napsal:

          sel sedet za poskozovani cizi veci, kdyby si ty plakaty vytiskl namaloval tykadla tak klidne mohl s nima spacirovat dodnes ale to nepochopis

        • Vlasta napsal:

          Případ pana Smetany, který maloval politikům tykadla byl příkladm toho, jak se dá selektivně přistupovat k podezřelým ještě dnes (viz Čapí hnízdo). On samozřejmě nešel do vězení za to, že maloval tykadla, což demagogové taktně zamlčují, i když kdyby je nemaloval, sedět by nešel. Dnes již doba pokročila natolik, že takových „tykadel“ jsou na internetu tisíce a nikdo se tím nezabývá. Proto je absurdní tvrzení, že je dnes horší nesvoboda, než za komunistů, kde stačilo, že u vás našli papíry s nevhodným obsahem a už jste byl odsouzen k nepodmíněnému trestu, tak jako lidé z těchto příběhů.

    • pablo 41 napsal:

      Petře Zdobinský, jména osob držených ve vazbě chybí a místa, která zastávají soudci jmenování z roku 1989 chybí také.

      • Ivo napsal:

        No v zemi kde nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž v součinnosti posílal „vojáky“ do kriminálu jako vojenský prokurátor a byl jmenován vládou vedenou agentem STB Ing. Andrejem Babišem, vulgo Burešem je Vaše logická otázka zcela zbytečná.

    • Vladimír napsal:

      Pane Zdobinský, víte Vy vůbec kde žijete? A víte Vy vůbec kdo to byl politický vězeň? A víte Vy vůbec co to byla vyšetřovací vazba za bolševika? Já to vím a proto Vaše řeči mohu považovat jen za blbé kexy!

      • jirka napsal:

        Čest Vašim zkušenostem. Ale právě proto by člověk čekal, že budete k jednání každého režimu ostražitý. Opravdu jste si nevšiml, že vzniká nová vlna disidentů a pronásledovaných pro své názory a přesvědčení?

      • Petr Zdobinský napsal:

        To, že Vás za socialismu režim utiskoval neznamená, že dnes nemáme politické vězně. Patrně si nedůvodně monopolizujete právo na utrpení. Takže jeden mladík, ze skupiny Lukáš Borl a spol, nezákonně obviněný, nezákonně obžalovaný, nezákonně vazebně stíhaný nyní vysoudil 1.500,- Kč denně za zostřenou vazbu,, kdy musel mít mimo celu pouta a spoutané nohy. Otcovský aktivista Jiří Fiala byl ve vězení několikrát a jeho příběh začal tím, že se na nějakém jednání u soudu zeptal soudce „Zda není blázen“ . To je věc na pořádkovou pokutu, ne na nepodmíněný trest. Je mi Vás líto, že jste mentálně zamrzl v minulém režimu, který jsem rovněž zažil, Jaký je rozdíl v tom, že mne 28.10.1989 honil u Rudolfina fízl v bílé přilbě s bílým obuškem a na jaře 2021 na mne jeli fízlové s majákem, kvůli tomu, že jsem na tramvajové zastávce stál bez náhubku na obličeji. Rozdíl je pouze v tom, že každá totalita má jinou podobu. A příběh 2 odsouzených v roce 1989 nijak neodsuzuji

    • Vaclav napsal:

      To me trochu zavani nejakou skupinovou rozepri. Osobne bych jakozto jedinec preferoval nesouhlas minimalne poloviny obyvatel nasi zeme s momentalnim zrizenim , kdy nekteri ziji pod mostem , nekteri zivori jen tak tak a spousta se vubec nemuze ozvat , protoze se stali otroky vesmes zahranicnich korporaci a nasich nenasytnych podnikatelu , pod kuratelou ruznych hypotek a jinych donucovacich prostredku , aby uzivili sve rodiny a meli strechu nad hlavou. Popremyslejte prosim , zda pribehy nekolkika nespokojenych , vetsinou nemakacu jsou alespon trochu adekvatni momentalnimu stavu.

    • Miroslav Lhotský napsal:

      Souhlas a kdo tyto chudáky odsoudil, kolik dostali „natvrdo“ a kde sedí, jestli nežijete v Chimérách ?

    • Ivo napsal:

      je zajímavé, že zmiňujete tyto adoranty Ruského fašismu a propagátory omezování svobod a argumentujete u toho jakousi kriminalizací a omezováním jejich svobod. Je to typické nejvíce křičí o svobodě a právěI na názor, ti kteří mají v programu zrušení těchto svobod – komunisti, Okamurovci a pod

  2. williams napsal:

    Jsem zvědav jak se bude zacházet s odpůrci nastávajícího režimu. Nebojte se budou jářku budou.

    • Pavel napsal:

      Nebudou, jářku nebudou. Diletantka šilerka ministryní není, takže nemá kdo zaklekávat nepohodlné jedince.

    • pablo 41 napsal:

      Nejlepší by bylo vystěhovat je před Kreml.

  3. Kolder napsal:

    Jen tak mimochodem mne napadlo: copak asi dělali po 17.11.1989 ti v článku uvedení představitelé socialistické spravedlnosti?

  4. Miroslav Lhotský napsal:

    Plný souhlas, takoví soudci se měli potrestat a definitivně zakázat výkon tohoto povolání, měli by se vyučit řemeslem a řemeslo vykonávat a ne žít dál na úkor společnosti. Odstrašující případ komunismu
    a postkomunismu !

  5. ivan napsal:

    Dnes je mnohem víc potlačován svobodný názor a pravda než za bolševika. Statisíce lidí, kteří mají jiný než ten „správný názor“ jsou umlčováni, trestáni a dehonestováni.
    Viz HP. Ten uveřejňuje jen ty „správné“ názory. Ostatní neotiskne v rámci svobody slova.

  6. cagwe napsal:

    dělali bordel, šli sedět, tak to má být, a ne jako ted, že pak chtěj ještě statisícové odškodné jako jeden obytek nedávno

  7. Vlasta napsal:

    Ivánku, Ivánku nechápeš vůbec nic. Zkus si ty příběhy přečíst, jestli jsi toho schopen. Je tam i například to, za co byl Slávek Popelka odsouzen natvrdo. Podle tvé slabomyslné logiky bys jen za to, co jsi zde dnes napsal, už musel být v teplákách. A když někdo hlásá lži a blbosti a říká tomu jiný názor, nemůže se divit tomu, že je dehonestován.

  8. josef napsal:

    No když se tady v březnu 2003 v Praze „U Muzea“ zapálil a poté zemřel student Zdeněk Adamec z Humpolce, který měl u sebe také také „písemné sdělení o dobrém stavu“ společnosti, tak to se nikde nepřipomíná a ani už nezmiňuje. Přitom věkem on byl jako Jan Zajíc, který se stal jako „Pochodeň č.2“ po Palachovi a také bývá často zmiňovaný jako oběť minulého režimu… Ale to není případ pro ÚSTR a jiné podobné spolky… A ani Havel to nijak nezmiňoval, asi věděl proč ( a to byl ještě relativně v kondici…). A Šimon Pánek s jeho „tísní“ mlčí dosud…

    • Vlasta napsal:

      Stav společnosti po vpádu sovětských vojsk a následné likvidaci všech relaivních svobod, které na jaře 1968 vznikly, se při vší úctě k panu Adamcovi nedá ani v nejmenším srovnávat se stavem společnosti v roce 2003.

      • josef napsal:

        … no podstatný rozdíl tam je v čase. Zatímco u Palacha a Zajíce to bylo cca do 1/2 roku od srpna ´68 kdy mohly být ještě jakési ideály… Upálení Zdeňka Adamce bylo po více jak13 letech od listopadu ´89 – čili musí (alespoň sociologicky) vzniknout v podvědomí otázka „proč toto, když je tady ideální demokracie se světovým spasitelem lidských práv V.H. (pravdou je , že v době upálení Adamce už V.H. nebyl několik dnů prezidentem…), ledaže určitá (velká-malá ?) část společnosti si to ani po tolika létech od změny nemyslela…“ A to si myslím, že chybí dodnes… Klasickým příkladem nyní je nyní Bohemia Energy… my máme liberalizovaný energetický trh, ale statisíce občanů bez svého zavinění se stalo „ubožáky“ ve hře tržních sil a burz… A kvůli tomu, že v roce 2003 ještě nebyla burza el.energie ( a jiné další výdobytky trhu a svobody jen a jen ve prospěch občana…) se určitě Zdeněk Adamec neupaloval…

        • skeptik napsal:

          On josefe někdo snad nutil klienty Bohemia Energy, aby podepsali smlouvu s touto společností? Mě náhončí Bohemia Energy během čtyř let kontaktovali telefonicky několikrát. Vždy jsem odmítl a tak to po třech nebo čtyřech měsících zkoušeli opět. Cítil jsem však, že s touto společností prostě nemůže být vše v pořádku a tak jsem pokaždé odmítl. Ti napálení klienti mohli učinit totéž.

          • josef napsal:

            Ten můj předchozí příspěvek reagoval na to, že údajně není upálení jako upálení, že některé je vyzdvihované a některé by bylo nejraději zapomenuto nafurt… A ta Bohemia Energy, tak to bylo uvedeno jako (varovný) příklad, že i toto obyčejný člověk má předpokládat, protože už je jen otevřená společnost (a člověk je v ní jen „zboží“)… A jinak i já jsem byl několikrát telefonicky vyzýván, abych se stal jejich klientem, ale vždycky jsem to „podmiňoval“ tím, že jen pokud budu jejich podílníkem… To ale ty děvenky na telefonu pochopitelně splnit nemohly…

  9. Vlasta napsal:

    Stav společnosti po vpádu sovětských vojsk a následné likvidaci všech relaivních svobod, které na jaře 1968 vznikly, se při vší úctě k panu Adamcovi nedá ani v nejmenším srovnávat se stavem společnosti v roce 2003.

  10. J.Krejčíř Kroměříž napsal:

    Osobně jsem to na vlastní kůži pocítil 23.8.1989 jsem byl samosoudcem Judr Jurkou odsouzen k 3měs/5 Kč za rozšiřování Několika vět .S tím,že místní vedoucí KSč prohlásilo “ Propustit,nezaměstnat at ho zaměstnají kapitalisti.Po sametu toho zástupce ředitele a předseda strany Ksč využily .Nejdříve ,že mám černý sklad,pak jsem musil psát telefony,odebrano služební auto.Pak po novém roce nabídka 3 měsíční výpověd nebo 5 platů.Po poradě s právníkem ,ktrý řekl „snima už nic nenaděláš.vezmi 5 platů a jdi! Po odvolání k US.Dnes mám 75,let a důchod podúrůměrmý důchod.

  11. petrph napsal:

    Tedy, to je opravdu, ale opravdu smutné. Protože, člověk by i dodnes předpokládal, že soudci patřili i patří mezi elity národa. Mimochodem, i za komunismu, protože nesoudili pořád jen politické případy, ale rovněž běžnou trestnou činnost, i tehdy právní spory, a pod. A že by si tihle lidé nedokázali uvědomit, nejen po pádu Berlínské zdí, ale i řadě dalších událostí toho roku (kdy Gorbačov dal jasně ruku pryč od satelitů), že ten komunistický režim během krátké doby skončí a jeho podporovatelé si to můžou odskákat a tedy i oni? Co by jim tehdy bránilo, kdyby i tento případ pro jistotu párkrát odložili??
    Že mne tak napadla dvě vysvětlení, buď byli tak neskutečně natvrdlí (jen připomeňme že většina jich soudila i soudí i po sametu), a nebo už se „vědělo“ o přípravě předaní moci Havlovi a spol, za té podmínky že komunistům nic hrozit nebude. Což už tehdy umožnilo i jim si do lidí naposled kopnout.. Tak nevím, je to konspirace, není to konspirace??

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko